Úterý 2. října 1990

Medailami sú: Medaila za hrdinstvo, keď ide o ochranu žudského života, prípadne rozsiahlych materiálnych hodnôt a Medaila za zásluhy, ak sa menovaný zaslúžil o blaho štátu, prípadne obcí. V ďalších prílohách sú podrobnosti o udežovaní a prepožičiavaní vyznamenaní.

Ako je všade vo svete zvykom, prezidentovi republiky sa pri jeho zvolení prepožičiavajú všetky tri rady, ktoré mu patria po dobu výkonu funkcie a po skončení ich vráti. Rad bieleho leva musí vrátiť, ale Federálne zhromaždenie môže rozhodnúť o udelení mu Radu T. G. Masaryka a M. R. Štefánika.

Čo sa týka textu, v Rade bieleho leva je latinský názov "Pravda víťazí," v Rade T. G. Masaryka sú jeho slová "Věrni zůstaneme" a v Rade M. R. Štefánika sú slová "Veriť, milovať, pracovať".

V ďalších paragrafoch je potom uvedené, kto rady udežuje, kto ich navrhuje, v akom poradí sa majú nosiť a ďalšie fakty. Hádam treba zdôrazniť, a to pokladám za vežmi pozitívny krok, že v prílohe tohto zákona sa ruší 40 zákonov, vládnych nariadení a zákonných opatrení, týkajúcich sa doterajších radov, vyznamenaní a titulov. 24 týchto návrhov bolo v pôvodnom návrhu, 24 je zrušených a 16 bolo rozšírené poslancami.

Rušia sa i všetky tituly ako "majster športu", "zaslúžilý umelec" atď. Nikomu sa nezakazuje tieto rady a medaily ďalej nosiť, ale naďalej už sa nebudú udežovať.

V minulosti, hoci tieto rady a medaily nevytvárali nijaké právne nároky na výhody, boli však vežmi často k tomuto využívané sociálne výhody, osobné dôchodky, prednostný prídel automobilov atď., atď.

Všetko toto sa tiež v tomto zákone odbúrava a ďalšie ocenenie tých, ktorí budú navrhnutí, bude len v oblasti morálky. Podotýkam, že zo 40 zrušených nariadení sa nezrušia iba riady z druhého odboja. Na záver by som chcel uviesť, že je zámer už teraz, 28. októbra, odmeniť žudí, ktorí sa svojou tvorivou činnosťou zaslúžili za posledné obdobie, týmito radmi a medailami i keď samotné medaily sú len súťažou, ktorá sa 4. 10 uzavrie. Konkurzná komisia ich posúdi. Potom sa vystavia v Národnom múzeu. Pri tomto prvom odovzdávaní sa budú dávať, pokiaž to schválite, jedine diplomy a nejaké dekréty.

Myslím si, že to by bolo na úvod všetko. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády pánu Mikloškovi. Za ÚPV Sź udežujem slovo poslanci E. Mandlerovi, ktorý predniese spravodajskú správu.

Zpravodaj ústavně právního výboru SL poslanec E. Mandler: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, prezident ČSFR předložil návrh zákona o státních vyznamenáních. Tisk 86, který tento návrh obsahuje, byl přikázán k projednávání výborům sociálním a kulturním a výborům ústavně právním. Uvedené výbory návrh zákona projednaly a vznesly k němu řadu připomínek, z nichž po formální stránce za nejzávaznější je třeba považovat konstatování, že předložený návrh neobsahuje stanovy jednotlivých řádů a medailí. Navrhovatel některé náměty, které vzešly z rozpravy ve výborech, do textu zapracoval a současně předložil návrh jednotlivých stanov a medailí. Tento celek byl předložen výborům k projednává jako tisk 114 (už jako druhý tisk).

Tímto tiskem se výbory sociální a kulturní a výbory ústavně právní velmi pečlivě a opakovaně zabývaly. Přitom braly v úvahu stanoviska sociálních a kulturních výborů FS, vlády ČSFR, výborů ČNR a SNR. Tato stanoviska jsou. Výbory sociální a kulturní FS projednávaly tisk 114 a nesouhlasily s předloženým návrhem zákona o státních vyznamenáních. Nedoporučily sněmovnám návrh projednat a schválit. Toto stanovisko zaujala nadpoloviční většina všech členů výboru. Včera výbory sociální a kulturní SL projednávaly další tisk s dalšími doplňky (tisk 144) a doporučily jej ke schválení.

Pokud jde o vládu ČSFR. Vyslovila se k původnímu návrhu zákona (tisk 86). Vyslovila s ním souhlas. Vznesla jednu připomínku.

Ústavně právní výbor ČNR s návrhem zákona (tisk 114) vyslovil souhlas. K textu vznesl 6 připomínek.

Pokud jde o SNR, její výbor pro vzdělání, vědu, kulturu a sport, souhlasí s předloženým návrhem. K textu má 4 připomínky.

Výbor ústavně právní SNR návrh v tisku 114 odmítl projednávat z důvodů uvedených ve zpravodajské zprávě výborů SNR.

Nyní k stanovisku výborů ústavně právních FS. Tyto výbory se několikanásobně zabývaly návrhem zákona, přičemž v jejich řadách panovala v jistých základních věcech potřebná většinová shoda. Především nebylo pochyb, že je třeba, jak předpokládal původní návrh zákona (tisk 86), zrušit velkou většinu dosavadních vyznamenání a čestných titulů.

Nebylo také sporu o další navrhované zásadě obsažené v původním návrhu tohoto zákona, že totiž s propůjčením řádů a vyznamenání nemají být spojovány jakékoliv materiální výhody. Ještě dále. Velká většina členů ÚPV nepřijala za své námitky proti vyznamenáním jako takovým - tzn. neztotožnila se se stanoviskem, že našemu demokratickému státu není zapotřebí vyznamenání a dalších čestných ocenění.

ÚPV vycházely z předpokladu, že čestná ocenění spoluvytvářejí všeobecně potřebnou hierarchii hodnot a občanských ctností, bez nichž by byl citelně ochuzen veřejný život. Většinová shoda panovala také v názoru na nedostatky předloženého návrhu zákona. Na to, že je třeba je co nejvíce zjednodušit a zpřehlednit. Navíc viděly výbory potřebu odstranit nadnesenost navrhovaného zákona.

To znamenalo nutnost učinit jej civilnějším. Hlavně se to týkalo stanov řádu T. G. Masaryka a M. R. Štefánika. Původní stanovy chápaly tyto řády ne jako význačný druh čestného ocenění, nýbrž jako elitní skupinu osobností (tzv. kapituly), s vlastním představenstvem a výlučným právem navrhovat nové příslušníky nejvyšších řádových stupňů a navrhovat postup do vyšších stupňů. Přitom všechny řádové stupně měly mít omezený počet možných členů.

Toto pojetí ústavně právní výbory FS považovaly za neodpovídající demokratickému cítění naší společnosti a příslušné paragrafy a odstavce z návrhu zákona vyřadily. Na základě uvedené většinové shody se ústavně právní výbor SL seznámil se stanovisky, která jsem úvodem vyjmenoval, a o nichž bude podrobněji hovořit zpravodajská zpráva výborů Sněmovny národů.

Po několikerém projednávání ústavně právní výbor SL návrh zákona s celou řadou změn a doplňků, které všechny obsahuje třetí tisk (144), doporučuje k projednání a schválení.

Když dovolíte, ještě k této zpravodajské zprávě, která zachycuje jen část názorů a návrhů, krátkou osobní poznámku. Osobně jsem při projednávání zákona dvakrát (jednou to bylo i zveřejněno) navrhoval, aby právě projednávání tohoto zákona bylo odloženo. Rád přiznávám, že už dnes je situace jiná. Dnes je původně zcela neuspořádaný návrh zákona uspořádán, opraven a dá se říci i spraven, a to díky 16ti hodinové, podle jiných 18ti hodinové práce ústavně právních výborů a dalších hodin práce legislativních pracovníků, nehledě na dlouhé hodiny schůzí výborů sociálních a kulturních.

V tomto stádiu, v jakém dnes je, lze návrh zákona těžko nedoporučit, i osobně bych to mohl těžko nedoporučit, už jen proto, že by práce - poctivá a dobrá - našich výborů přišla nazmar. Ale když to vše spočtu, tak jsme ovšem zákon, zákon, který není v současné době nezbytný, zákon, který mohl rok i dva počkat zpracovali, tomuto zákonu jsme věnovali neúměrně mnoho hodin. Hodin, které jsme mohli věnovat projednávání významných a důležitých hospodářských a dalších zákonů. A tak, nemohu si pomoci, by nám způsob projednávání tohoto zákona měl být poučením, že je třeba vybrat vždycky jen ty zákony, bez kterých se naše společnost neobejde v dané chvíli a ostatní odložit. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Mandlerovi, spravodajcom pre Snemovňu národov je pán poslanec Bačinský za ústavno právne výbory. Prosím ho, aby vystúpil so spravodajskou správou.

Zpravodaj ústavně právního výboru SN poslanec Š. Bačinský: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, kolegovia, doplnil by som spravodajskú správu kolegu Mandlera, že by som sa chcel presnejšie zaoberať vyjadreniami, ktorými bol návrh zákona o štátnych vyznamenaniach predložený. K návrhu zákona sa vyjadrila vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorá s návrhom zákona, predloženým prezidentom ČSFR, vyslovila súhlas, pričom dala na uváženie v derogačnej klauzule, to je § 17 návrhu, zrušiť iba zákon 62/1962 Zb., o prepožičiavaní vyznamenaní, a to s ohžadom na ustanovenie § 15 písm. g) návrhu, ktoré dovožuje nosenie insígnií vyznamenaní udelených pred účinnosťou tohoto zákona. VÚP Sź a SN po prerokovaní schválil obsah derogačnej klauzule tak, že by malo byť zrušených celkom 40 zákonov a vládnych nariadení a zákonných opatrení upravujúcich vyznamenanie. V platnosti sa ponechávajú niektoré vyznamenania z obdobia I. a II. odboja, ktoré však nie je možno udežovať a insígnie zrušených radov, medailí a podobných ocenení sa môžu naďalej nosiť. Slovenská národná rada, ako spomenul spravodajca Mandler, VÚP SNR sa k návrhu zákona nevyjadril, "vzhžadom na problematickosť viacerých jeho ustanovení a neprítomnosť navrhovateža." Výbor SNR pre vzdelanie, kultúru a školstvo svojím uznesením č. 30 zo dňa 25. sept. 1990 vyslovil súhlas s predloženým návrhom zákona a žiadal, aby Rady T. G. Masaryka a Milana Rastislava Štefánika boli vo svojej špecifikácii rovnocenné na federálnej úrovni. Táto požiadavka bola splnená VÚP FZ ešte pred doručením tohto stanoviska v ustanovení § 15 písm. a) zákona. Ďalšia požiadavka tohoto výboru SNR bola, aby Rad M. R. Štefánika bol doplnený o mimoriadne zásluhy vo vede, technike a diplomacii a v tomto zmysle žiadali upraviť aj stanovy oboch Radov tak, aby sa neprekrývali oblasti, za ktoré sa majú rady udežovať. Táto požiadavka je čiastočne zahrnutá, avšak s prihliadnutím na skutočnosť, že Rad M. R. Štefánika je v podstate radom vojenským, potom mimo zásluh v diplomacii, v stanovách tohoto radu, príloha č. 3 , článok č. 3. štvrtý riadok, kde, citujem, sa uvádza: "a za vedeckú odbornú prácu vojenského a branného charakteru." Ďalší návrh tohoto výboru bol premenovať Medailu za zranenie na Medailu za obetavosť. V návrhu zákona 114, teraz tlač 144, bola táto medaila vypustená s tým, že v ustanovení § 14 návrhu sa splnomocňuje vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky k tomu, aby nariadením zriadila čestné medaily príslušníkom ozbrojených síl a zborov. To boli všetky pripomienky zo SNR. V ČNR návrh zákona o štátnych vyznamenaniach prerokoval VÚP na svojej schôdzi 19. 9. 1990, vyslovil s ním súhlas a odporučil prihliadnuť aj na niektoré pripomienky. Jednak mal pripomienku k názvu k Medaile za zranenie, ako aj k dôvodom pre ich udežovanie. Ako už bolo uvedené, táto medaila bola už z návrhov zákona vypustená. Akceptovaná bola pripomienka vypustiť z ustanovenia § 9 návrhu zákona ako predkladatež s návrhu na udelenie alebo prepožičiavanie vyznamenaní vedúceho Kancelárie prezidenta ČSFR. Odporučeniu tohoto výboru v ustanovení č. 15 písm. c) návrhu zákona namiesto československé rady, ktorých prepožičiavanie bolo ukončené, uviesť menovite iba Československý vojnový kríž, nebolo vvhovené a navrhované znenie je pokladané za vyhovujúce. Bolo by totiž nutné výslovne uvádzať aj ďalšie vyznamenania z tzv. druhého odboja. VÚP ČNR vo svojich pripomienkach ďalej odporučil v prílohe č. 1, tlač 114, to sú stanovy radu Bieleho Leva, v článku 2 vypustiť slová, "ktorému prislúcha radová insígnie prvej triedy, vrátane radovej reťaze". Po vysvetlení experta - navrhovateža nie je táto požiadavka s ohžadom na medzinárodné zvyklosti realizovatežná. Vzhžadom na súhlas splnomocnenca predkladateža s vypustením textu "hlavou radu je prezident", bolo v prílohe č. 1 čl. 2 ponechané znenie, citujem: "Prezidentovi ČSFR prislúcha radová insígnie prvej triedy, vrátane radovej reťaze." Ďalšie odporúčanie VÚP ČNR sa týkalo stanov Radu M. R. Štefánika, príloha č. 3 návrhu zákona, článku 2, odsek prvý a to termín radového dňa 8. mája nahradiť iným termínom, ktorý by sa viazal na deň vzniku čs. branne moci počas 1. svetovej vojny, k čomu expert - navrhovatež uviedol, že tento termín nie je jednoznačný a navyše by väčšinu našej verejnosti miatol. I v samých VÚP padol návrh pri oboch radoch, tzn. pri rade M. R. Štefánika i T. G. Masaryka ako radový deň spoločne stanoviť 28. október ako deň vzniku samostatného a spoločného štátu Čechov a Slovákov. Po prerokovaní bolo rozhodnuté ponechať ako radový deň tohoto najvyššieho štátneho vojenského vyznamenania deň ukončenia 2. svetovej vojny v Európe. Ako bolo už povedené, tento návrh zákona bol tiež prikázaný výborom sociálnym a kultúrnym Sź a SN FZ. Pri prerokúvaní návrhu zákona, uvedeného v tlači 114, vzhžadom na niektoré nedostatky, tieto výbory pôvodne uznesením č. 17 zo dňa 27. 9. 1990 vyslovili nesúhlas s predloženým návrhom zákona, ako bol uvedený v tlači 114, pričom skupina poslancov v zmysle ustanovenia § 99 zák. č. 31/1989 Zb., o rokovacom poriadku FZ, vo svojom menšinovom stanovisku vyslovila súhlas s predloženým návrhom zákona a tlačou 114 s návrhom na úpravu textu zákona i stanov. Ustavno-právne výbory Sź a SN FZ pri prerokúvaní návrhu zákona prihliadali aj na tieto návrhy zmien. Boli premietnuté do textu návrhu zákona, ktorý vám bol predložený ako tlač 144, tiež i do textu stanov jednotlivých radov a to s drobnými legislatívno-technickými formulačnými odlišnosťami. Akceptované boli i návrhy na vypustenie niektorých ustanovení. Spomeniem len vypustenie kapitúl zo stanov Radov T. G. Masaryka a M. R. Štefánika, kancelária a sekretára kapitule, ďalej vypustenie článkov, ktoré limitovali počet radových insígnií a ďalšie. V tlači č. 144 nebola zapracovaná požiadavka, aby v Rade M. R. Štefánika bolo uvedené hžadisko, že sa bude udežovať osobám, ktoré sa zaslúžili o zvýšenie medzinárodnej prestíže ČSFR. VÚP zastavajú, v súlade s mienkou navrhovateža, názor, že ide o vojenský rad. Také isté stanovisko bolo zaujaté aj k požiadavke, aby Rad M. R. Štefánika nebol udežovaný občanom, ktorí nie sú príslušníkmi ozbrojených zborov. Ako už bolo uvedené VSK Sź a SN sa k prerokúvaniu návrhov zákona o štátnych vyznamenaniach vrátili (144) za účasti zástupcov navrhovateža, predsedníctiev ústavno právnych výborov a spravodajcov týchto výborov na svojom spoločnom zasadnutí dňa 1. 10. 1990. Po oboznámení sa so znením návrhu zákona, ktorý je uvedený v tlači 144 a so znením stanov radov a medailí, sociálny a kultúrny výbor Sź odporúča Sź prijatie zákona o štátnych vyznamenaniach a výbor sociálny a kultúrny SN prijatie neodporúča.

Ústavnoprávny výbor Snemovne národov po prerokovaní návrhu zákona dňa 25. septembra 1990 odporúča Snemovni národov Federálneho zhromaždenia ČSFR prijať zákon o štátnych vyznamenaniach v tej podobe, v ktorej bol ústavnoprávnymi výbormi prerokovaný (tlač 144). Navrhovatež s uvedenými úpravami návrhu zákona súhlasí.

V závere by som chcel požiadať o opravu textu v tlači návrhu zákona a návrhu stanov. V ustanovení § 18 návrhu zákona vypadlo "insígnie". Veta by tak strácala zmysel. Znamená to, že za bodkočiarkou je treba toto slovo doplniť. Text by teda znel: "Tým nie je dotknuté právo nosiť insígnie...".

Ďalšie úpravy sú len technického charakteru. V prílohách 4 a 5 v článkoch štvrtých ukončiť vetu bodkou za textom "na žavej strane pŕs". Ďalší text vyškrtnúť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Otváram rozpravu k tomuto zákonu. Písomne sa prihlásili poslanci Prokop, Pavúková, Macek a Mináč. Udežujem slovo poslancovi Prokopovi.

Poslanec SN M. Prokop: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, návrh prezidenta ČSFR na vydání zákona o státních vyznamenáních byl - jak už tady bylo řečeno - přikázán k projednání pouze výborům ústavně právním a kulturním a sociálním. Vzhledem k tomu, že oba zpravodajové, kteří nyní přednesli své zprávy, jsou zástupci výborů ústavně právních a dále pak vzhledem k tomu, že stanoviska výborů ústavně právních a kulturních a sociálních se i po včerejší večerní schůzi výborů kulturních a sociálních liší, dovolte mi, abych jménem výborů kulturních a sociálních obou sněmoven přednesl zdůvodnění jejich nejednoznačného postoje k návrhu zákona o státních vyznamenáních, který byl původně tiskem 114, ale včera jste ho dostali ve znění zprávy výborů ústavně právních jako tisk 144. Dovolte mi, abych v krátkosti vysvětlil situaci, která při projednávání předloženého návrhu zákona v našich výborech vznikla.

K projednávání dané zákonné předlohy se sešly výbory kulturní a sociální několikrát. Předloha byla navrhovateli, tedy zástupci Kanceláře prezidenta republiky, několikrát vrácena k dopracování, byly námitky jak obsahového, tak formálního charakteru. Avšak od prvních jednání bylo jasné, že stanoviska poslanců členů kulturních a sociálních výborů lze v zásadě rozdělit do tří skupin. Tato stanoviska se příliš nezměnila ani po úpravách předlohy.

První skupina poslanců zastává názor, že z navrhovaného zákona lze uplatnit pouze derogační klausuli, která ruší veškeré dosavadní řády a vy- znamenání, že nově budovaná společnost v našem státě se zcela obejde bez jakýchkoli vyznamenání, že tedy zřizovat v současné době nové řády a medaile nemá smysl, snad jen v případě vyznamenávání cizích státních příslušníků lze uvažovat ponechání Řádu bílého lva.

Druhá skupina členů výborů zastává zhruba názor, že je třeba navrhnout nový způsob vyznamenávání zásluh občanů, avšak nesouhlasí s filozofií navrhovaných řádů a vyznamenání tak, jak je předkládána v návrhu prezidenta republiky, nesouhlasí často ani s názvy jednotlivých řádů a medailí, ani se stanovami, ani se způsobem jejich propůjčování a udílení.

Konečně třetí skupina, která návrh zákona v zásadě podporuje, do včerejšího večera měla určité výhrady k základní filozofii, která byla poněkud v našich poměrech nezvyklá, avšak doporučovala po určitých (někdy velmi zásadních) úpravách návrh zákona přijmout.

Po mnohahodinových jednáních výborů sociálních a kulturních a někdy i společně s výbory ústavně právními došlo k hlasování o návrhu usnesení, které doporučovalo návrh přijmout po řadě zásadních úprav. Výsledky hlasování rozhodly (i když velmi těsně) o tom, že toto usnesení nebylo přijato včera večer už pouze výborem kulturním a sociálním Sněmovny národů, zatímco výbor sociální a kulturní Sněmovny lidu návrh zákona v tom znění, jak ho máte v tisku 144, přijal. To už vyplývá i z obou zpravodajských zpráv.

Bylo zde už řečeno, že vzhledem k těsným výsledkům využila skupina poslanců § 99 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění, který umožňuje podat zprávu sněmovně jako menšinové stanovisko, jestliže se na něm shodne alespoň jedna třetina přítomných poslanců. V této zprávě, jejímž obsahem je návrh neschváleného usnesení, skupina poslanců doporučuje přijmout návrh zákona s řadou úprav, jak jsem o nich před chvílí hovořil já, i oba zpravodajové. Meritorní obsah úprav a změn navrhovaných v této zprávě se až na některé - podle mého názoru nepodstatné a formální - detaily odrazil i v usnesení výborů ústavně právních a v konečném znění textu, který vám byl včera po řadě úprav předložen. Pokud byly nějaké odlišnosti, zmínil se už o nich ve své zprávě zpravodaj Sněmovny národů.

Na závěr mi dovolte přednést moje osobní stanovisko. Já se domnívám, že způsob vyznamenávání zásluh občanů o společnost a stát je i určitým znakem obecné kultury této společnosti. Návrh na udělování státních vyznamenání tak, jak je dnes předložen, považuji za důkaz úcty k nejlepším tradicím, k morálnímu a politickému odkazu zakladatelů našeho společného státu, a jako takový jej doporučuji k přijetí a sám jej budu podporovat svým hlasem.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP