Úterý 2. října 1990

O slovo se hlásí pan zpravodaj s připomínkou.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Mám technickou procedurální připomínku. Chtěl bych vás požádat, zda byste byli ochotní, až budete předkládat pozměňovací návrh, dát je i nám zpravodajům písemně, abychom se nezdržovali při proceduře o hlasování. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Uděluji ještě slovo zpravodajovi Kovářovi.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Kovář: V rámci rozpravy jsem se rozhodl reagovat na návrh, který zde předkládá poslanec Benda. Byl bych rád, abychom si uvědomili, že v případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu budou, použiji slova - podnikatelé - tedy ty fyzické osoby, kterých by se měl pozměňovací návrh dotýkat, postaveny v podstatě před bankrot a s nimi všichni jejich zaměstnanci. Přestože nemovitosti získaly většinou v dobré víře a za vysoké aukční ceny. Svůj vlastní kapitál zaplatili za získanou nemovitost a rekonstrukci. Ve většině případů si brali u peněžních ústavů půjčky. Dostáváme se do situace, kdy oprávněná osoba, nebo chcete-li původní vlastník, pokud by mu byla tato nemovitost vydána, závazek peněžnímu ústavu a dluh nemůže být vrácen.

Do jaké situace se dostává podnikatel nebo fyzická osoba? Bude mu sice vrácena kupní cena organizace, od které to koupil. Ale co s tou půjčkou na rekonstrukci? Tu je povinen on zaplatit. Nezbývá mu, než ji uhradit z kupní

ceny, tedy ze svého kapitálu, který vložil do nemovitosti. Kam se dostává? Likviduje všechen svůj kapitál a bankrotuje.

Chtěl bych pohovořit o jistotách zahraničních partnerů. Existuje u nás celá řada podnikatelů, kteří mají vnitřní zařízení a výrobní prostředky od zahraničních partnerů a jejich splácení je smutně vázáno na dodávky zboží. V případě, že by musel objekt vydat, těžko říci, kde bude provozovat tuto činnost. Dostáváme se i do vztahu k zahraničnímu partnerovi a k neochotě investovat u nás.

Jestliže nezaručíme skutečné právní záruky, jistoty podnikání, tak sem zahraniční investice nedostaneme.

Proto já bych za svou osobu nedoporučoval přijetí návrhu pana poslance Bendy.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Do rozpravy se nyní přihlásil pan poslanec Soldát. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec SL M. Soldát: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, při projednávání tohoto zákona ve výborech pro životní prostředí byl výbor ústavně právní upozorněn, že v ustanovení § 12 v návaznosti na zákon č. 166/1990 Sb., tj. zákon o nebytových prostorách je nejasný vztah oprávněné osoby k současnému uživateli nebytových prostor se smlouvou uzavřenou s organizací na dobu určitou.

Protože tato připomínka byla zřejmě opomenuta, předkládám tento pozměňující návrh: aby za § 12, za poslední větu, byla doplněna věta tohoto znění: "Platnost smluv o užívání nebytových prostor na dobu určitou přesahující den 31. 12. 1992 uzavřených právnickými osobami uvedenými § 4 končí dnem 31. 12. 1992, pokud nebude uvedeno jinak." Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. O slovo se nyní přihlásil Ferenc Szöcs.

Poslanec SL F. Szöcs: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, dôvodová správa ma presvedčila o dôležitosti a naliehavosti tohto návrhu zákona. Dovožte mi v tejto súvislosti i v mene nášho klubu jednu stručnú poznámku.

S týmto návrhom zákona sa vynárajú ďalšie nedoriešené prípady, ktoré tiež čakajú na spravodlivé riešenie. Sú to skonfiškované majetky v rokoch 1945, 1948, s národnostných dôvodov. Vtedy sa neskúmala vina či nevina jednotlivca. Stačí jen diskriminujúci zápis v rubrike národnosť. Chápem zložitosť a rozsiahlosť problémov, ale mali by sme nájsť spravodlivé riešenie. Mnohí z postihnutých alebo ich dedičia sú našimi spoluobčanmi. Bolo by krajne nespravodlivé, aby boli znovu diskriminovaní a vylúčení z reprivatizačného procesu. Ďakujem.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kudláček. Připraví se poslanec Ransdorf.

Poslanec SL L. Kudláček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám jen malý doplněk, nikoli pozměňovací návrh. Jde o § 13. V tomto paragrafu v dodatku 152 se navrhuje určit movité věci k nabídnutí ke koupi novým vlastníkům, oprávněným osobám. Na rozdíl od § 19, kde jsou stanoveny pevné lhůty pro dokončení celého procesu reprivatizace. U movitých věcí tomu tak není.

Navrhuji proto doplnit § 13 takto: "V případě zájmu oprávněné osoby o koupi těchto movitých věcí, musí být kupní smlouva uzavřena současně s dohodou (podle § 19 odst. 2) - tzn. nejpozději do 30 dnů po uplynutí 6ti měsíční lhůty."

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Kudláčkovi, prosím pana poslance Ransdorfa.

Poslanec SN M. Ransdorf: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Komunistická strana Československa je pro nápravu křivd vzniklých aplikací Zákonů č. 15/1959 Sb. a č. 71./1959 Sb., - jak z důvodů etických, tak i věcných. Upozorňuje však v této souvislostí na řadu komplikací, které předkládaný text problematizují.

Především je to fakt, že návrhy nebyly projednány ve vládních orgánech obou národních republik, přestože z rozpočtů národních republik bude realizace zákona kryta. Uvedený postup je v příkrém rozporu s proklamovanou zásadou budování federace zdola.

Návrh zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd dále nemá v důvodové zprávě uspokojující údaje o vlivu aplikace zákonné normy na rozpočet. Tvrzení, že (cituji) "navrhovaná právní úprava si nevyžádá zvýšení údajů ze státního rozpočtu" - se nezakládá na pravdě. Nebyla totiž provedena úplná šetření přímo na okresech jaká je hodnota příslušných objektů, kolik žadatelů a jak využije své právo atd. Podle našich sond může rozsah peněžitých náhrad dosahovat 7 - 10 mld. Kčs.

Předkladatelé by se též měli vyjádřit a jednoznačně potvrdit ústavnost zvoleného právního řešení s ohledem na dodatky k ústavě, které se týkají ochrany majetku před vyvlastněním, a které byly přijaty v tomto roce. Jde zvláště o článek 7 a 9 ústavy.

Restituční zákon by měl přispět k "vyčištění terénu" pro malou privatizaci. Ve skutečnosti ale dojde v této formě na místní úrovni k neprovázanému souběhu zákona o restituci, malé privatizaci a o nebytových prostorách. Vzniklé spory zatíží už beztak přehlcenou čs. justici, stejně jako státní notářství a národní výbory. Zákon vede také k riziku vytváření nových křivd, (zvláště vůči družstvům) při odstraňování starých křivd a k zatemnění právních poměrů ve státě. O dopadech na síť služeb pro obyvatelstvo nemluvě.

Konečně je pochybný sám způsob předkládání zákona. Zákon takového dosahu by neměla předkládat iniciativní skupina. V tomto konkrétním případě se tato forma neosvědčila.

Právní kultura legislativního návrhu je na takové úrovni, že ztěžovala od samého začátku práci výborů. Federálnímu shromáždění by měly být předkládány jen skutečně připravené návrhy. Jinak budeme svědky podobných časových ztrát jako včera. Domníváme se, že je zapotřebí, aby orgány republik včetně obecních zastupitelstev přijaly opatření, třeba i na přechodnou dobu, která by nepřipustila chaotickou situaci ve fungování obchodu a služeb.

Jde o to, zachovat nejrůznější smluvní vztahy, které jsou důležité pro činnost těchto provozů ve vrácených nemovitostech.

Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji také. Nejedná se tedy, pane poslanče, o pozměňovací návrh. Přihlásil se člen předsednictva poslanec Valko.

Místopředseda SL E. Valko: Vážený pán predsedajúci, vážené dámy, vážení páni, dovožte, aby som dvomi pripomienkami reagoval na môjho predrečníka. V prvom rade by som vežmi rád upozornil na ustanovenie § 37 rokovacieho poriadku, z ktorého je jednoznačne zrejmé, že návrh zákona vôbec nemusí byť prerokovaný príslušnými vládami republík. Teda táto poznámka bola, domnievam sa, na tomto mieste v rozpore s citovaným uznesením. Pokiaž ide o otázku ústavnosti, ktorá bola pánom poslancom Randsdorfom uvedená.

Poslanec SN M. Ransdorf: Nebyla uvedená.

Místopředseda SL E. Valko: Ja som to tak pochopil.

Poslanec SN M. Ransdorf: To jste pochopil špatně.

Místopředseda SL E. Valko: Dával na uváženie, aby bola posúdená z hžadiska ústavnosti. V tomto smere by som vežmi rád poukázal na ustanovenie článku 158 odsek 1 Ústavy 9. mája. Jednoznačne je v tomto článku uvedené, že vlastníci drobných prevádzkární do 50 zamestnancov, že ich vlastníctvo je zaručené. Teda v čase prijatia oboch ustanovení a zákonných opatrení, či už je to pätnástka alebo sedemdesiat jednotka vo väzbe na túto Ústavu je jednoznačne protiústavné. Preto neviem, z akých dôvodov opätovne člen tej strany v období, keď sa prijímali tieto dve zákonné opatrenia, poukazuje na súčasné znenie platnej Ústavy a snaží sa uviesť, prípadne vzniesť pochybnosť o prípadnej ústavnosti predložených návrhov zákona. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Valkovi, o slovo se teď přihlásil pán poslanec Kontra a s poznámkou pak vystoupí zpravodaj poslanec Senjuk.

Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci, vážení hostia, som presvedčený, že o význame tohto zákona z hžadiska procesu malej privatizácie a odškodnenia drobných podnikatežov a majitežov iných nehnutežností nikto z nás nepochybuje a preto budem za prijatie zákona hlasovať. No spôsob straty tohto majetku uvedenými vládnymi a zákonnými opatreniami, ako aj strádanie a životné neistoty, ktoré týmto oprávneným majitežom a ich rodinám vytvoril následný totalitný režim, nemôže nahradiť žiadny reštitučný zákon. Pozbierajú len paberky z toho, čo sa niekedy nazývalo majetkom občanov.

V súvislosti s prijímaním tohto zákona som už vo výbore vyslovil niekožko zásad, ktoré našli z vežkej časti miesto i v znení a dopracovaní návrhu zákona, ako napr. v § 2, 5, 10, 13, vypustením odseku 2, § 18 a ďalších. Ak aj súhlasím s dodatkom k § 12 o vypustení variantu 2, odporúčam § 12 doplniť ďalším odsekom tohto znenia: "Ak oprávnená osoba prejaví záujem aj o užívacie právo na byt alebo nebytový priestor a má k tomu primeranú náhradu, získava prednostne právo užívania.

Ak neprijmeme toto rozšírené znenie § 12, oprávnená osoba .sa stáva len formálnym vlastníkom, ktorého, pri minimálnom nájomnom, zaťažíme vysokými nákladmi na údržbu a opravu uvedených nehnutežností. A práve na tejto filozofii vlastníckeho práva bol formulovaný aj § 21 návrhu zákona o prevodoch niektorých súčastí majetku do vlastníctva fyzických alebo právnických osôb, v ktorom sa hovorí doslova: "Vydražovatež má prednostné právo na uzatvorenie zmluvy o nájme nebytového priestoru, v ktorom je prevádzkáreň umiestnená. Výpovedná lehota tak robí najmenej 5 rokov, ak nie je dohodnuté inak. Vlastník je povinný takúto zmluvu s vydražovatežom uzavrieť." Toto právo vydražovatežovi umožňovala aj posledná časť vety druhého odseku variantu 2, § 13, kde sa hovorí, že predkupné právo na hnutežné veci umiestnené v danom nehnutežnom majetku oprávnená osoba stráca, ak sú vo vlastníctve povinnej organizácie. Preto som rád, že to bolo zmenené a doporučujem preto prijať znenie § 13 uvedené v dodatku k spoločnej správe. § 13 bez ohžadu na to, ktorý variant sa prijme, doporučujem doplniť návrhom podaným Českou národnou radou, a to v tomto upresnenom znení: "Ak hnutežný majetok bol pri prevedení do socialistického vlastníctva nástupnou organizáciou zničený, alebo znehodnotený, oprávnená osoba má nárok na peňažnú náhradu."

V súvislosti s pomerne zložitým postupom pri prerokúvaní pôvodov jeho vecnej a právnej nedokonalosti odporúčam v budúcnosti uplatniť § 34 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia, v ktorom sa hovorí, že návrhy zákonov sa prerokúvajú tak, že navrhovatež predloží predsedníctvu Federálneho zhromaždenia najprv zásady pripravovaného zákona a až potom, až sa k zásadám vyjadrí predseda Federálneho zhromaždenia, po prerokovaní s predsedami oboch snemovní, sa má prikročiť k vypracovaniu návrhu zákona. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji také. Do rozpravy se přihlásili členové předsednictva nejprve poslanec Rynda, prosím, aby se ujal slova, a pak poslanec Sacher.

Poslanec SL l. Rynda: Vážený pane předsedo, vážení poslanci a poslankyně. Dovolte, abych ve stručnosti vyjádřil stanovisko poslaneckého klubu Občanského fóra k návrhu zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd v podobě společné zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 152) a jejího dodatku. Aby toto stanovisko bylo pochopeno, pokládám za nutné se stručně zmínit o genezi návrhu. Přítomným poslancům je známo, že původní verze návrhu v podobě tisku 88 se od výsledné liší v celé řadě bodů formálních, ale především věcných. Množství těchto změn si dokonce vyžádalo zcela novou textaci plného znění návrhu zákona, která musela být opět upravena řadou dodatků. Jak se zde zmínili již zpravodajové výborů obou sněmoven, nejzávažnejší připomínky se týkaly samotných finančních možností státu, pokud jde o rovinu ekonomickou, a ústavy, pokud jde o rovinu právní. V tomto bych si dovolil oponovat poslanci Ransdorfovi, jehož vystoupení se zdálo nasvědčovat, že se poslanci ve výborech těmito problémy nezabývali. Připomínky byly samozřejmě diktovány zaměřením jednotlivých výborů a byly proto často i přímo protichůdné. Přes tyto opravdu nemalé potíže a různost názorů se poslanecký klub Občanského fóra sjednotil na takovém znění návrhů zákona, ve kterém zbývá podle našeho názoru tomuto plénu rozhodnout jen o několika málo dílčích variantách.

Klub si byl plně vědom, že právně dokonalé řešení není vzhledem k bezprávnosti bývalého režimu prostě možné. Právě proto však Klub OF pokládá navržený text zákona za optimální z důvodů ekonomických i etických rovnou měrou. Za stejně důležitou přitom klub pokládá nápravu křivd a už deset měsíců netrpělivě očekávaný start ekonomické reformy, pro který je obnovení původních soukromovlastnických vztahů nezbytným předpokladem. Klub OF je přesvědčen, že parlament právě v případě návrhu tohoto zákona pracoval tak, jak pracovat má, ve výborech a v klubech, že jeho činnost byla produktivní a poskytuje dobrý základ k odstranění zbytečné rétoriky zde v plénu.

V této souvislosti se ještě jednou zmíním i o stanovisku klubu KSČ předloženého poslancem Ransdorfem. Pokud jde o šetření prováděná v jednotlivých regionech, k nim samozřejmě došlo, byla odhadnuta - jak jsme byli informováni - zhruba na 10 % zhodnocených objektů z celkového množství, které je uvedeno v návrhu zákona, oproti 5 % objektů znehodnocených. Celkem 15 % představuje nejen poměrně malé číslo, ale vyplývá i z poměru těchto dvou čísel 5 : 10, že to, co je uvedeno v důvodové zprávě, že si totiž přijetí tohoto zákona nevyžádá zvláštní výdaje ze státního rozpočtu, je pravdivé.

Pokud jde o druhou připomínku o zatížení soudů, jak výbory, tak Klub OF si samozřejmě byly této skutečnosti vědomy. Pokládáme však za nemyslitelné, aby administrativní potíže byly brzdou etickým principům nebo ekonomické reformě jako takové. Ze všech těchto důvodů pokládá Klub OF návrh zákona za optimální a podporuje jej.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Ryndovi, a prosím, aby teď pan poslanec Sacher uvedl svoji připomínku.

Poslanec SL R. Sacher: Vážený pane předsedající, dámy a pánové poslanci, moje připomínka bude velmi stručná. Dovolím si nesouhlasit s mravním principem, který uvádí pan zpravodaj po mé pravici, a to je ochrana podnikatele, který chce podnikat na majetku, o kterém vědět měl anebo mohl, že ho nabývá od jakéhosi vlastníka, který nebyl originální. Náš právní řád například občanský zákoník má také jakési ustanovení v hlavě V. § 485 "ochrana oprávněného dědice". Jestliže státní notářství rozhodne o dědictví a přisoudí ho někomu a potom se objeví oprávněný dědic, má originální dědic právo a přednost před tímto druhým. Prosím, aby toto bylo vzato v úvahu, je to trochu jiná filozofie. Prostě ochrana originálního vlastníka. Proto plně stojím za názorem poslance Bendy. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Nyní se přihlásil o slovo poslanec Senjuk.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Senjuk: Dámy a pánové, chtěl bych přednést pozměňovací návrh k § 4. Podporuji znění formulace pana poslance Bendy, ale ještě bych doplnil jeho znění dodatkem: "S výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí v minimální výši 10 % základního kapitálu."

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Dále se přihlásil do rozpravy poslanec Ján Mlynárik.

Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, návrh zákona o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd chápem ako akt spravodlivosti. Samozrejme len vežmi obmedzený a selektívny. Rovnako ako sa týkala časti cirkevného kláštorného majetku. Nie je možné naraz vyriešiť krivdy, ktoré sa stali nie za obdobie rokov 1955 - 1962, teda za sedem rokov, ale za obdobie, tak povediac, od roku 1939, kedy našu republiky zasiahlo totalitné násilie najprv hnedej, neskoršie červenej proveniencie. Niekde sa však začať musí.

Návrh zákona má dnes hlboké historické aspekty. Majetok bol odnímaný násilím občanom židovského pôvodu, ktorí boli postihnutí genocídou. Ich majetok bol arizovaný osobami, ktoré mali sympatie režimu, a preto ho i získali. Tento arizovaný majetok bol odňatý komunistickým systémom nie preto, že bol nespravodlivo získaný arizáciou, ale preto, že išlo o súkromný majetok. Dnes by sa tento arizovaný majetok opäť mal vrátiť pôvodným arizátorom. To je hodné zamyslenia.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP