Úterý 2. října 1990

7. den jednání - úterý dne 2. 10. 1990

(Pokračování schůze v 8.45 hodin.)
Přítomno:143 poslanců Sněmovny lidu
66 poslanců Sněmovny národů zvolených v ČR
67 poslanců Sněmovny národů zvolených v SR

Omluvení poslanci:

Sněmovny lidu:

Balgavý, Černý A., Danihel, Dienstbier J. st., Dlouhý, Jedinák, Kavan, Kňažko, Kováč M., Langoš, Miller, Němcová, Sahligerová, Savčinský, Šilhán, Záležáková

1 poslanec rezignoval

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Hladík, Hradílek, Kobylka, Maštálka, Samková, Sláma, Sokol, Stome, Šolc

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Čalfa, Dubček, Mečiar, Peter, Poslúch, Surový, Tahy.

1 poslankyně rezignovala

(Jednání zahájil místopředseda FS a předseda SL R. Battěk)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Paní poslankyně, páni poslanci, zahajuji dnešní pokračující 6. společnou schůzi sněmoven a srdečně vás na dnešním zasedání vítám.


Pokračujeme v programu, jak jsme se na něm dohodli. Dnes bychom měli začít projednávat

26

Návrh skupiny poslanců Federálního shromáždění na vydání zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd (tisk 88), společnou zprávu výborů SL a SN (tisk 152) a dodatek ke společné zprávě přijatý na základě jednání výborů ústavně právních s předsedy dalších výborů.

Za navrhovatele podá výklad poslanec Milan Čič. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec SL M. Čič: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, vážení poslanci, dovožte mi, aby som za skupinu poslancov Federálneho zhromaždenia, ktorí iniciovali návrh zákona o zmiernení následkov niektorých majetkových krívd, uviedol motívy a dôvody jeho prípravy ako aj jeho hlavné myšlienky.

Podža Všeobecnej deklarácie žudských práv má každý občan rovnaké práva bez ohžadu na náboženské, politické alebo iné presvedčenie, sociálny pôvod alebo postavenie. Rovnako má tiež právo vlastniť majetok; nikto nesmie byť svojho majetku svojvožne zbavený. V rozpore s ideami tejto deklarácie predchádzajúci režim, v súlade s teóriou o likvidácii súkromnokapitalistickej hospodárskej základne, vydal právne normy, na základe ktorých štátne orgány zbavili mnohých občanov vecí a majetkových práv. Prevažnej včšine občanov za takto odobratý majetok nebola poskytnutá náhrada, alebo ak áno, nezodpovedala jeho hodnote.

Programové vyhlásenie vlády ČSFR, ale najmä Scenár ekonomickej reformy, ktorý sme prednedávnom prerokovali, realita v ekonomickej, sociálnej i politickej oblasti nás vedie k zmenám vo vlastníckych vzťahoch a vo vytváraní demokratických podmienok pre uplatňovanie sa ekonomických zákonov a dosahovanie projektovaných zámerov. Konkrétne mám na mysli uvedenie do života, aj pripravované podmienky na privatizáciu národného majetku. Do systémových opatrení patrí aj prednostné usporiadanie oprávnených nárokov práve týchto postihnutých občanov.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, návrh zákona neobsahuje ustanovenie, ktoré by umožnili uplatnenie zásady rímskeho práva: restitutio ita facienda est, ut unusquisque integrum ius suum restitutio ita facienda est, ut unusquisque integrum ius suum recipiat. Prepáčte tento latinský citát, ktorý v preklade znamená navrátenie do pôvodného stavu - reštitúciu, ktorú treba urobiť tak, aby každý znovu mal svoje neporušené právo. Návrh si nekladie za ciež zadosťučiniť princípu spravodlivosti v takejto dokonalej podobe. Jednoducho to fyzicky a žudsky nie je možné.

O koncepcii, ústavnej a občiansko-právnej filozofii navrhovaného zákona sa viedli mnohopočetné diskusie. Týkali sa najmä podstaty vlastníckeho práva, jeho foriem, prameňov vzniku, transformácie a dispozície s nim. Vyslovovali sa oprávnené otázky i pochybnosti práve o tej i onakej zákonnej forme nápravy niektorých krívd. Treba sa aj v tomto štádiu prípravy na konečné schválenie vysporiadať s východiskovou tézou kotviacou v Ústave a vôbec v právnom systéme. Najmä s otázkou: ide o vrátenie, či vydanie veci? Je to principiálna otázka. Bolo potrebné rozhodnúť sa, či pôjde o zákon, ktorý zruší príslušné protiústavné normy od momentu ich vzniku, ex tunc, alebo momentom účinnosti tohto zákona, ex nunc. Prirodzene, jedna i druhá koncepcia má viaceré úskalia. Návrh zákona stojí na platforme zrušenia právnych predpisov citovaných v § 1 i aktov vydaných na ich základe a na základe niektorých zákonov (je ich asi 10) z r. 1948, od chvíle účinnosti zákona.

V pripomienkovom procese i pri prerokúvaní návrhu sa objavovali otázky (prichádzali i listy od občanov) týkajúce sa časového rozpätia i pred- metu právnej úpravy. Boli to otázky, prečo sa neriešia všetky krivdy, ktoré sa udiali od roku 1948, resp. 1945? Tieto otázky sa týkali i dekrétov prezidenta republiky.

Dovolím si zopakovať, že samotný názov zákona dáva na vedomie, že je to jeden z krokov nápravy chýb a nespravodlivostí, ktorých sa na našich občanoch a obyvatežoch republiky dopustil totalitný režim. Tieto akty nespravodlivosti nie je možné zlikvidovať bezo zvyšku a s plným zadosťučinením pre poškodených. Za týmto krokom budú istotne nasledovať ďalšie opatrenia a právne normy.

Z časového aspektu návrh zákona sústreďuje pozornosť na obdobie rokov 1955 až 1962. Vo všeobecnom vyjadrení ide o krivdy spôsobené vládnym nariadením č. 15/59 Zb., zákonom číslo 71/59 Zb. a administratívnymi aktmi opierajúcimi sa o zákony z roku 1948, postihujúcimi majetky, ktoré slúžili nielen pre zárobkovú činnosť, ale i pre bývanie vlastníkov nehnutežností.

Z hžadiska rozsahu tzv. právneho základu nášho záujmu v súčasnosti ide o tri skupiny, uvediem ich bez ohžadu na poradie, ako vznikali.

Do prvej skupiny patrí vyvlastnenie a znárodnenie zoštátnením výmermi niektorých odvetvových ministerstiev, vydaných po roku 1955, ktoré sa odvolávajú na znárodňovacie zákony z roku 1948. Tieto akty sa týkali objektov menšieho rozsahu. Väčšinou išlo o strojné mlyny, píly, hotely a podobné objekty. Za tieto nehnutežnosti nebola vlastníkom poskytnutá žiadna náhrada. Niektoré z nich boli však so súhlasom ministerstva financií vlastníkom vrátené.

V druhej skupine išlo o znárodnenie obytných domov vo vlastníctve fyzických alebo právnických súkromných osôb. Na túto skupinu nehnutežností sa uplatňoval zákon č. 71/59 Zb. Napokon z vlastníctva fyzických a súkromných právnických osôb sa vládnym nariadením č. 15/59 Zb. odoberali malé dedinské hostince, predajne, reštaurácie, obytné domy s prevádzkovými miestnosťami, malé autoopravovne, stolárske dielne, lakovne, sklady a podobné objekty. Okrem toho sa týmto spsobom nakladalo i s pozemkami, ktoré boli ich vlastníci nútení prenajať socialistickým organizáciám. Len na margo týchto pozemkov chcem uviesť, pretože padali také otázky, či sa to týka i problémov a vzťahov užívacích pokiaž ide o družstvá: nie, to je problematika zvláštna.

V tejto súvislosti dovožte poznamenať, že nároky občanov, ktorým bol majetok štátom odňatý v inom časovom období a na základe iných právnych predpisov, napr. o pozemkových reformách, vynúteným darovaním, prepadnutím majetku podža § 453 a) Občianskeho zákonníka po opustení republiky a pod. majú byt riešené ďalšími právnymi normami.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, iste nie je potrebné robiť výklad jednotlivých ustanovení návrhu zákona. Okrem iného aj z toho dôvodu, že sa o tomto návrhu viedli vecné diskusie vo výboroch i na poslaneckých kluboch. Som presvedčený, že aj v rozprave budú ďalšie konštruktívne námety a konkrétne návrhy.

S vaším dovolením chcem len vyzdvihnúť niektoré myšlienky návrhu. V prvom rade zmiernenie následkov niektorých majetkových krívd spočíva vo vydaní veci na základe výzvy vlastníka a spísaní dohody, alebo aj v poskytnutí peňažnej náhrady. Nárok na vydanie veci alebo na finančnú náhradu majú okrem pôvodných vlastníkov osoby, ktoré vstupujú do ich majetkových práv.

K výzve o vydanie veci treba predložiť doklady, ktoré osvedčujú nárok občana a niektoré ďalšie právne skutočnosti súvisiace s tangovanými vecami.

Dohoda medzi občanmi a organizáciami podlieha registrácii na štátnom notárstve.

Vec má byť vydaná v stave, v ktorom sa nachádza ku dňu uzavretia dohody. Určité podstatné zmeny v rozsahu i kvalite veci rieši návrh zákona tak, aby sa zachovala primeraná proporcionalita medzi stavom v čase znárodnenia a v čase odovzdávania veci.

Na záver, vážené poslankyne, vážení poslanci, dovožte konštatovať, že, okrem návrhu, spoločná správa výborov a najmä spravodajcovia uvedú tie zmeny, ku ktorým sa výbory ešte prepracovali včera, so záujmom doriešiť otvorené alebo sporné otázky. Niektoré z nich ostávajú aj na rozhodnutie spoločného zasadania obidvoch snemovní, po rozprave.

Návrh zákona obsahuje odporúčanie zrušiť vládne nariadenie č. 15/1959 Zb. a zákon č. 7 1/1959 Zb. Zákon by podža návrhu mal nadobudnúť účinnosť 1. novembrom 1990.

.

Uviedol som, vážené poslankyne, vážení poslanci, len niektoré základné problémy, východiská i zásady navrhovaného zákona, ktorý vám bol predložený a odporúčam jeho schválenie.

Ďakujem za trpezlivosť, s ktorou ste ma vypočuli.

Předsedající předseda SN R. Battěk: Děkuji panu poslanci Milanu Čičovi. Konstatuji, že stanoviska vlády ČSFR, jakož i ČNR a SNR jsme obdrželi písemně. Návrh projednaly hospodářské výbory, výbory po plán a rozpočet, výbory sociální a kulturní, výbory zahraniční, výbory pro životní prostředí a výbory ústavně právní obou sněmoven. Prosil bych nyní společ- ného zpravodaje výboru Sněmovny lidu poslance Jiřího Kováře, aby před- nesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Kovář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, účelem předkládaného zákona je pouze zmírnění některých křivd způsobených fyzickým a soukromým právnic- kým osobám minulým režimem. Celá řada bezpráví způsobeného odnětím půdy, vynuceným darováním apod., bude řešena samostatnými právními předpisy, které se již připravují. Bude to například i zákon o mimosoudní rehabilitaci.

Tento právní předpis nemůže odstranit všechny újmy, které byly způsobeny. Je jedním z kroků, které mají alespoň napravit totální destrukci vlastnických vztahů. Klade si za cíl, aby restaurací vlastnických vztahů, které byly proti principům přirozeného práva přerušeny, vytvořil podmínky pro soukromé podnikání. Nikoli dosáhnout plné spravedlnosti - té při dobré vůli dosáhnout nemůže.

Nemůže dojít ani ke zrušení nařízení č. 15/1959 Sb., zákona č. 71/1959 Sb., a jednotlivých výměrů resortních ministerstev tímto zákonem zpětně, tj. prohlásit je za neplatné od samého počátku. To by totiž znamenalo, že by muselo dojít k náhradám všech škod, což by způsobilo neúměrné finanční zatížení státního rozpočtu. Proto byla přijata koncepce zrušení uvedených předpisů od účinnosti tohoto zákona.

Znovu opakuji, že účelem tohoto zákona je zmírnění následků křivd. Je prakticky neproveditelné odstranění všech škod. Výsledkem tohoto zákona by mělo být vydání odňatého majetku, případně alespoň částečná kompenzace za škody na něm způsobené či za jeho zničení. Zároveň je nutné, aby přijetí tohoto zákona časově předcházelo přijetí zákona o malé privatizaci.

Je přitom třeba poznamenat, že projednání tohoto návrhu kladlo zvlášť vysoké nároky na všechny orgány FS. Vedle vědomí závažnosti řešené problematiky, která se dotýká značného okruhu osob, si byly tyto orgány vědomy, že tento krok k reprivatizaci má význam nejen pro zmírnění křivd, na které se vztahuje přímo, ale i na řešení společenských a právních otázek při dalších krocích na této cestě.

K návrhu zákona byla celá řada připomínek, ať už od vlády ČSFR, národních rad či ostatních výborů obou sněmoven FS. Abychom projednání usnadnili byly připomínky federální vlády a národních rad shrnuty do podkladů pro jednání výborů, jejichž stanoviska byla zapracována ve společné zprávě, projednávané ústavně právními výbory obou sněmoven na třech jednáních za účasti odborníků právní vědy i praxe, jak ostatně informoval denní tisk a ostatní sdělovací prostředky.

Veřejnost tyto zprávy sledovala s velkou pozorností, jak vyplývá z řady dopisů zaslaných Federálnímu shromáždění. Jejich obsah potvrzuje podporu záměrů sledovaných návrhem iniciativní skupiny poslanců, která tento návrh podala a která reprezentuje politické spektrum sil zastoupených ve Federálním shromáždění. Prosím vás proto, abyste pečlivě sledovali společnou zprávu, do které je pro přehlednost zahrnuto celé znění návrhu zákona, jakož i dodatky, které musely být připojeny v důsledku včerejšího jednání výborů ústavně právních obou sněmoven, kterého se zúčastnili předsedové ostatních výborů. Nedošlo samozřejmě ke shodě ve všech stanoviscích. Musíme tedy společně vybrat z navržených variant u některých ustanovení zákona.

Předkládaný návrh zákona je velmi závažný. Proto jsem se rozhodl alespoň ve stručnosti vás seznámit s celou filozofií zákona, která odpovídá řadě připomínek, jenž k němu byly vzneseny.

K názvu zákona. Zahraniční výbory doporučily, aby byl název zákona doplněn tak, aby byl zřejmější okruh konfiskačních aktů, jejichž důsledky mají být umírněny. Tento požadavek se jevil nadbytečný vzhledem k ustanovení § 1., kde jsou v odkazech uvedeny všechny předpisy, na jejichž základě docházelo k odnímání majetku.

V § 1 byl v podstatě závažný požadavek z výboru pro plán a rozpočet, aby důvody odnětí byly doplněny o vynucené darování. Jak jsem řekl v úvodu, nebyla tato připomínka akceptována, vzhledem k tomu, že otázka vynuceného darování bude řešena samostatnou právní normou.

Nové znění § 2, jak je předkládáno ve znění společné zpravodajské zprávy, je změněno tak, aby uvádělo, v čem spočívá zmírnění následků způsobených křivd.

V § 3 bylo vyhověno připomínkám na přednostní zařazení dědiců ze závěti a celý paragraf byl zformulován tak, aby nedošlo k dotčení ani tzv. neopomenutelných dědicú.

Paragraf 5. Vzhledem k filozofii zákona byla zvolena jiná dikce § 5. Vlastnické právo v podstatě nepřestalo existovat a pro oprávněnou osobu by

bylo ponižující žádat o převod vlastnického práva. Proto byla zvolena forma výzvy k vydání věci.

Připomínka, která souvisela s § 5 a týkala se požadavku, aby případné soudní nároky byly osvobozeny od poplatků, byla akceptována v pozdějším ustanovení § 23 navrženého znění zákona.

Paragraf 6 ve vazbě na terminologii, která byla použita v § 5, bylo změněno znění § 6 a celé ustanovení tak získalo na přehlednosti.

Požadavek federální vlády, aby bylo využito čestného prohlášení pro dokazování rozhodných skutečností, nebyl akceptován s ohledem na závažnost důsledků pro vznik práva dalších osob, které by mohly o vydání odňatého majetku požádat.

Nové znění § 7 vyhovělo řadě připomínek. Vzhledem ke krátkosti lhůty pro oprávněnou osobu byl zvolen kompromis 6O dnů.

Požadavku, aby byla přímo v zákoně zakotvena možnost splátek, není možné vyhovět výslovně, protože otázka splátek je řešena v § 17 vyhl. č. 119/ 1988 Sb., o správě národního majetku.

Nově znění § 8 odpovídá změněnému chápání vyplývajícímu z předchozích ustanovení. Zejména jde o to, že se nejedná o smlouvu přechodu vlastnického práva, ale odpovídá výzvě na vydání věci.

Nové znění § 9 odpovídá přeformulovanému § 3, kde jsou uvedeny oprávněné osoby a jejich vzájemné nároky.

Kolem § 10 se ve výborech doslova roztáčel kolotoč diskusí. Bylo přihlédnuto v podstatě ke všem připomínkám, kromě stanoviska výboru pro plán a rozpočet, který navrhoval, aby z původní verze byl vypuštěn odstavec 2, což by však znamenalo, že by došlo k vrácení velmi zhodnocených staveb. Výbory ústavně právní se domnívají, že by tím došlo téměř k neoprávněnému majetkovému prospěchu. Výbory ústavně právní však chápou, k jakému poškození oprávněných osob došlo, a proto v odstavci 3 § 10 zformulovaly podmínky, za kterých se původní stavba považuje za značně zhodnocenou a ponechává se na vůli oprávněné osoby, zda si stavbu ponechá a doplatí rozdíl mezi cenou určenou ke dni uzavření dohody, stanovenou podle vyhl. č. 73/ 1964 Sb., a náhradou, která je stanovena podle ustavení § 14 odstavec 1.

Paragraf 11: zde byla akceptována připomínka zahraničního výboru a doplněna věcná břemena. Celé ustanovení bylo v souvislosti s předchozím zformulováno tak, aby odpovídalo celému zvolenému kontextu zákona.

V § 13 restituční zákon samozřejmě počítá i s vydáním movitých věcí, které byly odňaty a výbory ústavně právní doporučily přijmout modifikovanou variantu č.1. Do tohoto paragrafu byla zakotvena i povinnost organizace nabídnout ke koupi oprávněné osobě movité věci, které slouží k provozu činnosti vydávané nemovitosti a jsou v ní umístěny.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP