Pondělí 1. října 1990

V ČSFR žije dosud kolem 10-12 tisíc obětí nacistické persekuce, kteří čekají na odškodnění. Jejich průměrný věk je nyní 72 let. Pro řadu může další odklad znamenat, že se nedočkají. Oběti nacistické persekuce ve velké většině uvítaly společenské změny, ke kterým došlo po 17. listopadu a obrat ve vztazích se SRN. Považují za spravedlivé rehabilitaci a odškodnění účastníků tzv. 3. odboje, který byl proveden zákonem o soudní rehabilitaci. Nyní však projevují z výše uvedených důvodů značnou netrpělivost a prostřednictvím různých zájmových organizací, jako je Svaz bojovníků za svobodu a židovské organizace se dožadují, aby byli konečně odškodněni. Vyslovují nespokojenost s dosavadním postupem vlády a poukazují na postup řešení v Polsku a Maďarsku.

Ptám se proto, jaké konkrétní urychlené kroky vláda podnikne k řešení této situace? Zároveň se chci zeptat, jakým způsobem bude řešeno naše pasivní obchodní saldo, vzniklé přechodem na konvertibilní měnu v obchodu s NDR.

Tuto interpelaci předkládám vám, pane předsedo vlády, vzhledem k tomu, že není přítomen ministr zahraničních věcí pan Dienstbier.

Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pýtam sa pána premiéra, či chce odpovedať ústne.

Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Prosím, aby som mohol odpovedať písomne.

Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Odpoveď očakávame v zákonnej lehote do 30 dní. S interpeláciou sa prihlásil pán poslanec Jindřich Konečný.

Poslanec SN J. Konečný: Vážený pane předsedající, vážené shromáždění, vážení přítomní, dámy a pánové, využívám svého ústavního práva interpelovat vládu ČSFR podle článku 49 ústavního zákona o československé federaci a podle § 62, odst. 1, 2 a § 64 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění a předkládám tuto interpelaci ve věci 3. odboje.

V poslední době se stále více ozývá oprávněný požadavek, aby lidé, kteří v minulých více než 40 letech aktivně vystupovali proti komunistické vládě, byli uznáni za účastníky 3. odboje se všemi právy, podobně jako vojáci a odbojáři z 1. a 2. odboje. Obracím se proto na vládu, aby co nejdříve předložila parlamentu návrh tohoto zákona. Na četných shromážděních s občany se setkávám často s otázkou, jak je to s uznáním našeho 3. odboje. Domnívám se proto, že z morálního hlediska je skutečně nutné, aby tento zákon byl co nejrychleji kodifikován. Děkuji za pozornost.

Předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Chce interpelovaný odpovedať? Zrejme nie. Využijem znovu zákonnej lehoty 30 dní na odpoveď. Poslanec Stanislav Devátý sa prihlásil s interpeláciou na federálne ministerstvo vnútra a na Generálnu prokuratúru.

Interpelácií je údajne viac, ale prosím, aby bola agenda členená.

Poslanec SN S. Devátý: Vážené Federální shromáždění, chvíli vás zdržím, protože těch interpelací mám více. První se týká ministra vnitra ČSFR a generálního prokurátora. A zní:

Dne 10.11. 1982 vydal bývalý ministr vnitra ČSSR J. Obzina rozkaz, který upravoval směrnice pro používání zpravodajské techniky. Tento rozkaz vedený pod číslem 20 vešel v platnost dnem 1.1. 1983. Jsem informován o tom, že tento rozkaz hrubě porušuje občanská práva, základní zákony, zejména pak Československou ústavu. Uvedu např. možnost montáže odposlouchávacího zařízení do bytů, odposlouchávání telefonních stanic, či porušovaní listového tajemství. Vzhledem k tomu, že jde o přísně tajný dokument, žádám ministra vnitra o to, aby tento dokument odtajnil a aby s ním byla seznámena veřejnost.

Pana generálního prokurátora žádám, aby rozkaz č. 20 ministra vnitra přezkoumal, a pokud zjistí, že došlo k porušení československých zákonů, neprodleně zahájil vyšetřování a proti vydavatelům těchto rozkazů vyvodil trestně-právní důsledky. To je interpelace č. 1.

Druhá interpelace se týká pana generála Vacka a jedná se o studenty Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně a vůbec podmínek studentů v Brně. Ubytovací podmínky studentů na kolejích VUT v Brně se každým rokem více zhoršují. Jen fakulta elektro má zhruba 150 odmítnutých žadatelů. Celkový počet z dalších fakult VUT bude několik stovek. Ubytovací a také studijní podmínky studentů vojenských vysokých škol v Brně byly a jsou výrazně lepší, než studentů civilních škol. Jako částečné řešení této situace ve zrušení vojenských vysokých škol nebo alespoň podstatném snížení počtu studentů Vojenské akademie A. Zápotockého v Brně, zejména zahraničních. Vojenská vysoká škola je rovněž i ve Vyškově. Do budoucna se budou stavy armády v Československu snižovat. Občané naší země přispívají daněmi a tedy i na vojenské výdaje a tedy i na vojenské vysoké školy a jejich provoz, zatímco jejich vlastní děti mají nevhodné studijní podmínky.

Privátní ubytování v Brně je velmi drahé. Pohybuje se asi kolem 700 Kčs měsíčně i výše. Za těchto zvýšených nákladů se může stát, že se vyskytnou případy, kdy studenti nebudou moci pokračovat ve studiu. Je třeba prověřit, jestli vojenská akademie v Brně nepůsobí v prostorách, které dříve náležely VUT Brno. Jestliže ano, je nutné okamžitě řešit jejich navrácení pro civilní potřeby. Studenti VUT Brno mají nejen nedostatečnou kolejní kapacitu, ale také omezené vyučovací prostory, které jsou nouzově rozptýleny po celém městě. Domnívám se, že situace v Brně je v této otázce velmi vážná a je třeba ji neprodleně řešit.

V této souvislosti pokládám panu ministrovi obrany tyto otázky: Kolik bylo přijato letos studentů do Vojenské akademie v Brně, bylo jich více nebo méně než v loňském roce?

Kolik zahraničních studentů studuje na vojenských vysokých školách, z jakých zemí pocházejí a jak dlouho tam budou ještě studovat?

Doplňující otázka: Kolik platí československý občan na vojenský rozpočet?

Třetí interpelace je v podstatě výzva na premiéra Čalfu, aby vláda zaujala k našemu prohlášení, to je k prohlášení KC OF ve Zlíně, stanovisko.

Koordinační centrum OF ve Zlíně důrazně protestuje proti snahám Jihomoravského KNV urychleně zavést zemské zřízení. V těchto snahách vidíme úsilí krajských byrokratů o zachování svých úřadů a své moci a o narušení demokratického vývoje jednotlivých moravských regionů a obcí v ekonomické a správní samostatnosti.

Rozhodnutí poslanců Jihomoravského KNV z 25. 9. 1990, publikované v denním tisku, např. o rovnosti z 26. 9., o vytvoření tzv. prozatímního orgánu pro Moravu a Slezsko, který se má zabývat přípravou zemského zřízení a jehož působnost má začít 1. 1. 1991, tedy prakticky po zrušení Krajských národních výborů, pokládáme za protiprávní akt, který není v souladu se zájmy a názory obyvatel celé Moravy, nýbrž je inspirován pouze snahou o udržení pozic krajských úředníků.

Protestujeme rovněž důrazně, aby Hnutí pro samosprávnou demokracii Moravu a Slezsko jednalo jménem obyvatel celé Moravy a přednášelo požadavky určité skupiny lidí jménem celé Moravy prezidentovi republiky a předsedům vlád, jak se stalo po Kroměřížském summitu dne 27. 9. 1990. Za kompetentní pro řešení státoprávního uspořádání považujeme pouze demokraticky zvolené parlamenty obou republik a Federální shromáždění, v otázkách Moravy nechť rozhodují svobodně zvolení moravští poslanci a o případném zemském zřízení ať rozhodne lidové referendum. Svoje stanovisko jsme podrobně vyložili v prohlášení, které bylo odsouhlaseno dne 1. 9. na celookresním sněmu Občanského fóra ve Zlíně a předáno všem kompetentním politickým představitelům a uveřejněno ve sdělovacích prostředcích.

Ani krajský národní výbor, případně jeho poslanci, ani Hnutí pro samosprávnou Moravu a Slezsko, ani žádná další skupina lidí, strana či hnutí, nemají mandát od všech obyvatel Moravy, aby mluvili a jednali jejich jménem.

Žádáme proto, aby naše stanovisko i protesty byly tlumočeny našimi poslanci S. Devátým, A. Černým a J. Honeissrem ve Federálním shromáždění a ČNR a byly brány v úvahu při jakémkoliv řešení tzv. Moravské otázky na všech stupních řízení a ve všech volených zastupitelských sborech.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Ide o tri interpelácie s 3 adresátmi. Konštatujem, že minister vnútra ani generálny prokurátor nie sú prítomní a ich odpoveď budeme požadovať písomne v zákonnej lehote. Pýtam sa teraz pána generála Vacka, ministra obrany, či môže odpovedať na jednu z interpelácií, ktorá sa týkala Vojenskej akadémie v Brne.

Ministr obrany ČSFR M. Vacek: Vážení páni poslanci, vážené poslankyně, nechci v žádném případě vypadat jako člověk, který všechno zná a všemu rozumí. Já vidím podstatu ústní odpovědi - možná, že se mýlím - v tom, aby bylo vidět určitou linii stanoviska, ale některé podrobnosti mi chybí. Abych nemohl získat čas k odpovědi a pak vám písemně dával něco jiného. Prosím, abyste to tak brali, skutečně některé údaje po ruce nemám, protože jsem se zapomněl s některými poslanci domluvit, jaké otázky mi budou dávat.

Pan poslanec Devátý má pravdu v podmínkách, které jsou vytvořeny pro studium v Brně. Není však originální v tom, že byl první, protože, kdo se už dávno ozval, jsou představitelé civilních vysokých škol. Na základě stále pokračujících jednání už jsme dosáhli některých konkrétních výsledků, které samozřejmě jsou - chcete-li - ústupky nebo dobrou vůlí, nebo vynuceným aktem ze strany civilních orgánů, ale je skutečnost, že k zahájení školního roku jsme téměř předali budovu Právnické fakulty, čili vracíme nazpět ty budovy, které vojenskému školství v Brně nepatřily. Uvědomujeme si to zvláště proto, že víme, že civilní vojenské školy jsou totiž také pod tlakem, protože své objekty musí předávat dalším organizacím a rovněž budovy, které dosud užívali, musí vyklidit.

To nás vede ke spolupráci, která není pro nás tak úplně bezproblémová, ale přesto si myslím, že dohod ve prospěch civilního vysokého školství v Brně dosaženo bylo. Chtěl bych říci, že v současné době probíhá jednání, kdy je rozestavěna jedna budova pro potřeby civilního vysokého školství. Chceme tam, budeme-li mít prostředky, na úkor investic do vojenských záležitostí investovat tak, aby tato rozestavěná budova pro civilní potřeby byla dokončena. Zatím některá jednání tomu brání, ale uděláme všechno pro to, abychom vyhovět mohli.

Pokud se týká ubytování, máme jednu nevýhodu, že nám může vyčítat každý téměř všechno. Když vznesu argument, že se každý měl starat sám o sebe, je to nepravda trochu v tom, že třeba ten druhý neměl takové prostředky jako jsme měli my. Ubytovny a internáty, které jsme postavili, tak většina z nich je pro potřeby armády a postavena za armádní prostředky. Jsme si vědomi toho, že jsme prostředky na to mohli vynaložit.

Budeme i nadále jednat tam, kde předpokládáme snížení počtu studentů. Tam vyhovíme. Vím, že poslanec Devátý je bezesporu člověk chytrý, než s něčím vystoupí, tak si to ověří, ale přesto bych si dovolil jednu věc. Máme školu ve Vyškově, tak tu z Brna dejte pryč. Já panu poslanci Devátému taky neradím v jeho oboru, co by měl udělat ve svůj neprospěch. Chápejte, jestliže tu budu proto, abych byl naprosto tolerantní ke všemu ostatnímu, až benevolentní, pak by bylo lepší, kdyby mě někdo chtěl ještě za ministra školství a ne za ministra obrany. Zájmy svého resortu považuji v rozumné míře za věci, které se mne týkají a musím je rozumně brát, nikoliv zabraňovat tomu, co je na požadavcích oprávněné.

Do vojenských škol včetně vysokých - písemné odpovědi zpřesním - nám nastoupilo o 16% posluchačů méně. V absolutních číslech dám údaje panu poslanci k dispozici.

Pokud jde o zahraniční studenty, prosil bych, abyste vzali v úvahu, že mnohé věci nejsou tak úplně záležitostí armády. Z těch aktuálních prosím, abyste vzali v úvahu, že to je i školení zahraničních posluchačů na vojenských vysokých školách, a je to třeba výcvik zahraničních pilotů. Pravděpodobně - a to mi známo je - tento obchod, který je uzavírán, v řadě případů je výhodný a pokrývá někde i to nevýhodné, co jsme dělali v minulosti jako určité gesto vůči rozvojovým zemím.

Československá armáda je přes ministerstvo zahraničního obchodu, přes hlavní technickou správu, stavěno v podstatě před takové podmínky, že nám dává na vědomí, zda máme kapacity, abychom školili na zahraniční fakultě v Brně. Jestliže tam tyto volné kapacity jsou, pak posluchače dostaneme, abychom je školili. Nejsou to malá čísla.

Pokud jde o to, kolik to přináší republice a zda to stojí za to, to ať posoudí jiní. Počty posluchačů nyní po ruce přesně nemám, chci jen říci, že od r. 1976 do měsíce září t.r. bylo ve školících zařízeních Československé armády vyškoleno 3166 zahraničních posluchačů, mezi nimi jsou posluchači, kde to mělo přínos a někde to bylo v podstatě děláno bez úhrady: Afghánistán 94, Alžír 75, Angola 10, Etiopie 6, Irák 208, Kambodža 32, Egypt 50, Laos 23, Maďarsko 150, Rumunsko 150, Libye 1 252. (Hluk v sále). Asi to byl přínos, tleskat můžete nevím komu, znovu říkám, že některé přínos měli. Prosím, aby armáda v tomto případě byla brána jako instituce, která něčemu napomáhala, někdy dobrému, někdy z dnešního pohledu špatnému. A dále: Sýrie 619, Vietnam 271, Jemen 59, Kuba 30, NDR 61, Nigérie 88, Bulharsko 53, Zimbabwe 7, Mosambik 33. Kolik činí přesně výdaje, respektive daně každého občana, dám písemně. Je to z toho důvodu, že jak víte, výdaje na obranu byly teprve nedávno zveřejněny, ke konci r. 1990, to je v současné době se zpracovávají údaje podle metodiky OSN a z toho vyplyne i to, co každý občan dává.

Předsedající předseda SN M Šútovec: Ďakujem pánovi ministrovi. Ústna odpoveď bude doplnená i písomne? (Áno.) Ďakujem. Navrhujem, aby sme rozpravu k tomuto bodu nerobili, budeme ju mať po obdržaní písomnej odpovede. Odpoveď zrejme nebola kompletná. Je tu ďalší bod interpelácie pána poslanca Devátého, adresovanej pánovi premiérovi Čalfovi. Domnievam sa, že táto záležitosť patrí skôr ČNR alebo českej vláde. Chce sa k tomu pán premiér vyjadriť?

Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Považujem túto otázku za mimoriadne zložitú a citlivú. Chcem poprosiť tak pani Burešovú, ako aj pána Pitharta, aby poslancovi Devátému osobne dali odpoveď a sžubujem, že interpeláciu odovzdám. Zároveň tento názor využijeme v prácach na komplexe ústav a na nich pochopitežne i federácia pracuje. Konkrétnejšiu odpoveď na túto interpeláciu na tejto pôde z úrovne federálnej vlády nemôžeme dať.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán poslanec Devátý, pýtam sa vás, či vás takéto riešenie uspokojuje? (Ano.) Ďakujem. Myslím, že ani rozprava k tomuto bodu sa nemôže konať. Technickú poznámku má poslanec Tomis.

Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedající, páni kolegové. Jsem nucen reagovat z toho důvodu, že pan poslanec Devátý si zřejmě neuvědomuje, že k petici má právo každý občan. Pokud jsem měl možnost se v poslední době seznámit s výsledky průzkumu popularity OF a jiných stran, tak jejich popularita poklesla o 10 %. (Hluk v sále.) To znamená, že také hovoří pouze za malou část občanů Moravy a Slezska.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Nemá to charakter technickej poznámky.

Poslanec SN V. Tomis: Chtěl jsem jen říci, že každý v tomto státě má právo přednést petici ze zákona, to za prvé. Za druhé, tak, jako my hovoříme za určitou část obyvatel, asi za 1 970 tis., tak hovoří OF také jen za určitou skupinu, jistě hodně méně než polovinu. Je třeba si říci, že považujeme za nepřijatelné, aby od počátku příštího roku byly navrhované okresní úřady, do jejichž čela by byli jmenováni ředitelé ministerstvem vnitra v Praze jako vysunutí vládní úředníci, kteří budou byrokraticky zasahovat do života obcí. Takový je návrh zákona o okresních úřadech. I v samotných Čechách již vzniká hnutí za samosprávnou demokracii…

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Vaše vystúpenie presahuje charakter technickej poznámky. Technickú poznámku má poslanec Brodský.

Poslanec SN P. Brodský: Chci jen doplnit stanovisko kolegy Devátého. Zastupuje zde především voliče okresu Jihlava a zejména města Jihlavy. Připojuji se k protestu kolegy Devátého a chci tlumočit souhlas s ním.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán poslanec Uhl, ktorý sa písomne prihlásil.

Poslanec SN P. Uhl: Mám prosbu adresovanou generálu Vackovi, případně dalším členům vlády. Domnívám se, že se nehodí, aby ministr hodnotil to, zda je poslanec chytrý nebo hloupý a nehodí se, aby mu vyčítal, že třeba není odborník v dané záležitosti a že on také, jsa ministrem obrany, nechce být ministrem školství. Je tu parlamentní demokracie, a ministři jsou odpovědni nám, byť jsme laici. Prosím, aby to bylo respektováno. (Potlesk.)

Ministr obrany ČSFR M.Vacek: Omlouvám se panu poslanci Devátému za připomínky, které jsem měl.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Rozprava k trom interpeláciám pána poslanca Devátého sa bude konať po odovzdaní písomnej odpovede. Prihlásení sú traja interpelujúci. Žiadam poslanca Kříže.

Poslanec SL E. Kříž: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, na začátku zazněly některé názory na situaci na severních hranicích. Přednesu interpelaci týkající se západních hranic.

Skupina níže uvedených poslanců využívá svého ústavního práva a podává interpelaci na federálního ministra vnitra a federálního ministra dopravy. Na úvod si dovolujeme citaci z tisku, a to z Nové pravdy z dnešního dne: "Doslova zoufalou by se dala nazvat situace, která v pátek večer nastala v blízkosti hraničního přechodu Rozvadov - Weidhaus. Na německé straně se vytvořila téměř 7 km fronta čekajících vozidel směřujících do naší republiky. Na příjezdové komunikaci ke státní hranici došlo k absolutnímu omezení provozu, kdy dvě řady kamiónů, autobusů a ostatních aut zcela znemožnily průjezd směrem do SRN. Tíhu situace navíc zkomplikovali nedočkavci, kteří se snažili co nejdříve projet přes přechod do Weidhausu. Prim v této neukázněnosti hráli především řidiči vozidel s pražskou poznávací značkou. Nakonec vše vyřešila západoněmecká pohraniční policie, díky které se dopravní kolaps na hranici podařilo jakžtakž zvládnout. Obdobná situace je i na dalších hraničních přechodech do SRN. Jak se ukazuje, stává se řešení otázky propustnosti státní hranice skutečně neodkladnou záležitostí." Tolik Nová pravda. V článku není uvedeno, že tyto potíže mají vzestupnou tendenci, byť by mělo dojít po sezóně ke snížení zátěže na hraničních přechodech. Z tohoto hlediska se nám jeví, jako jedno z nejvhodnějších řešení, urychlené otevření dalších hraničních přechodů, především pro osobní automobilovou dopravu, v místech dnešních, existujících přechodů pro pěší. Přičemž někde bude třeba zvážit toto opatření a přistoupit k výstavbě zcela nového hraničního přechodu pro automobilovou dopravu při minimalizaci ohrožení životního prostředí. V některých případech jsou stávající přechody pro pěší v takovém technickém stavu, že po nezbytných úpravách by dovolovaly využití pro osobní automobilovou dopravu. Myslíme si, že je zapotřebí situaci urychleně řešit a ulehčit tak stávajícím přechodům na západní hranici. Vzhledem k akutnosti tohoto problému žádáme výše uvedené ministry, aby situaci urychleně řešili a podali FS odpověď ve zkrácené lhůtě do deseti dnů od podání této interpelace. Podepsaní Erik Kříž, Jan Poběžal, poslanci SL FS a Jiří Jílek, poslanec SN FS.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP