Pondělí 1. října 1990

Zabezpečil jsem současnou organizační strukturou to, že vojenská kontrarozvědka je tedy podřízena osobně mně a máte právo se ptát, co se ve vojenské kontrarozvědce děje nebo co se bude dít. Podřídil jsem ji na všech stupních velitelům. Tím, že jsou povinni se zodpovídat, jsou jimi řízeny i de facto - chcete-li - je rozbita struktura, která utajovala před velitelskými stupni veškerou činnost a činila z orgánů vojenské kontrarozvědky v podstatě pracovníky bez odpovědnosti vůči velitelům. Záměr je takový, aby od 1. 1. 1991 se vytvořila složka - armádní bezpečnostní služba, která by měla vojenské obranné zpravodajství snížené o 40 - 50 %, a další složku - vojenskou policii s právy vystupovat pouze proti vojenským osobám a proti usměrnění provozu vojenských vozidel.

Řekl jsem na fóru Federálního shromáždění v minulosti, a chci to říci i v současné době - některá čísla, která jsou často potom využívána k argumentaci proti mé osobě a proti velení armády. Říkám tedy i číslo další. V celé Československé armádě, která má téměř 1 200 útvarů, zařízení a institucí, působí 800 příslušníků vojenské kontrarozvědky. Jestliže snížím o 40-50 %, prosím, abyste uznali, jestli je to odpovídající číslo, nebo není. Zatím mám závěry předběžně kompetentními místy odsouhlaseny takto: vyměnění přidělenců, tj. vojenští a letečtí přidělenci. V současné době jsem řešil ty vojenské a letecké přidělence, proti nimž byly vzneseny argumenty, které byly vcelku prokazatelné. Proto jsem odvolal z funkce vojenského a leteckého přidělence v Moskvě generálmajora Tomalíka, dále vojenského leteckého přidělence v Sofii generálporučíka Matyáše, kde v podstatě uznávám, že existují některé důvody, které je nutno považovat za takové, aby v zahraničí nesloužili.

Pokud se týká zvýšení mezd vojáků z povolání a důvody zvýšení: vojáci z povolání podle současně platných právních předpisů mají být hodnoceni na úrovni pracovníků těžkého strojírenství asi s 10 % preferencí proti nim. Podotýkám, že této preference nikdy v minulosti, ani v současné době, dosaženo nebylo. Za posledních 5 let se měly zvýšit - jako se zvyšovaly platy téměř většiny občanů u nás - i platy vojáků z povolání o 13 %. Tohoto nárůstu dosaženo nebylo.

Já jsem neprovedl pouhé zvýšení mezd, ale řešil jsem celou otázku v mezích možností, které federální ministerstvo obrany v současné době má. Pro úplnost, pane poslanče, je třeba říci, že jsem začal od vojáků základní služby. Považoval jsem za nutné úměrně možnostem, které máme, zvýšit služné vojákům základní služby, i když v absolutních číslech to není velké zvýšení. U vojína činí ze 120 na 150 Kčs. Domnívám se, že i u dalších hodností, kde by byla zainteresovanost - především u poddůstojníků základní služby v dalších hodnostech - to činí 100, 150 i více korun. To za prvé.

Pro úplnost uvádím, že kromě pouhého zvýšení kupř. stravného na základě úpravy cen potravin, jsem našel další prostředky, abych přilepšil na stravném vojákům základní služby. Stál jsem před problémem, co dělat u vojáků z povolání, když tohoto nárůstu dosaženo nebylo a určité peníze na tento nárůst byly uchovány tím, že v předcházejících čtyřech letech k příIiš výrazné úpravě platů nedošlo.

Rozhodl jsem o následujícím: Abych neprováděl nivelizaci odměn vojáků z povolání výší platů, existuje, nechtěl bych zdržovat, plat z povolání, který se skládá ze tří složek: plat funkční, který představuje největší část. Plat hodnostní a výsluha let. Plat funkční má svou pohyblivou stránku. Je tam tedy určitá vidlice, která představovala 400 - 600 korun v průměru. Tedy, když voják z povolání nastupoval do funkce, dostával základ funkčního platu po roce. Splňoval-li nároky na vzdělání, hodnost a výsledky práce, byl mu přiznán střed funkčního platu této vidlice. Úpravou svých interních rozkazů jsem docílil toho, aby nároková část nebyla trvale platnou, ale aby byla pohyblivá i směrem k základu funkčního platu při neplnění služebních povinností, nedosahování takových výsledků, které se očekávaly. Z toho důvodu jsem rozšířil vidlici i tohoto funkčního platu ze zmíněných 400 - 600 Kčs o dalších 400 Kčs s tím, že jsem podotkl, že nejde o nárokovou část, a je pokryto u těch, kterým bude přiznána, maximálně 200 Kčs - tedy byly i funkční platy někde snižovány. Velitelé všech stupňů na to měli nárok. Ohrazuji se tedy proti tomu, že by to bylo pouho pouhé zvyšování platů. Důvody jsem vám řekl. Kromě jiného, bylo to v některých sdělovacích prostředcích zesměšňováno, odešlo z armády za půl roku z důvodů hodných zvláštního zřetele a z důvodů nepodepsání vojenské přísahy kolem 7 tisíc důstojníků a praporčíků. Jde o číslo, které samozřejmě nelichotí mně ani velení armády, ale jsou důvody, aby nás zase až tak příliš neznepokojovalo. Odešli lidé, kteří se po dlouhá léta snažili, ať už oprávněně či méně oprávněně, dostat se z vojny proto, že se neztotožnili s tím, že budou vojenské povolání vykonávat. Provedl jsem určitým způsobem benevolentní opatření, které mělo zabránit, aby jako v minulosti neřešili mladí lidé situaci tak, že přes kriminál se dostávali do civilu, protože to byla jediná schůdná cesta. Jestliže tito lidé ubyli, a podotýkám, že především na nižších stupních, je podle mého názoru spravedlivé, abych nějakým způsobem při kumulaci funkcí, k nimž dochází, abych to třeba i tímto způsobem řešil a lidi, kteří chtějí sloužit, zainteresoval.

K otázce č. 5. - Hodonín. Smrt 38-leté osoby. Omlouvám se, že tento případ důsledně neznám. Bude součástí odpovědi, kterou panu poslanci dám písemně.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. S ďalšou interpeláciou sa prihlásil k otázke armády pán poslanec M. Richter.

Poslanec SL M. Richter: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, část interpelace týkající se armády bych stáhl, ale dozvěděl jsem se o určité situaci ohledně našich občanů v Iráku. Z denního tisku se dovídáme o úsilí, které věnuje ministerstvo zahraničních věcí na evakuaci našich občanů z Iráku zpět do Československa.

Dozvěděl jsem se ovšem, že stále ještě na počátku září vysílala firma Technoexport své odborníky do Iráku. Vzhledem ke komplikované blokádě přes Sýrii, Jordánsko, předávání na hranicích apod.

Mám dotaz na ministerstvo zahraničních věcí. Zda vůbec nějakým způsobem koordinuje vysílání našich expertů do zahraničí, do rizikových oblastí. Vzdáleně mi to může připomínat úsilí hasiče, který si sám založí požár a potom ho zhasí, aby si vydobyl zásluhy o záchranu hodnot. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M Šútovec: Rozumiem tomu tak, že interpelujete pána Dienstbiera. Pán Dienstbier nie je v tejto chvíli prítomný, a pýtam sa pána predsedu vlády, či môžu dať odpoveď na túto interpeláciu za pána ministra zahraničných vecí?

Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Vzhžadom na špecifiku veci by som požiadal, aby sme si zistili informácie. Pán poslanec obdrží odpoveď ešte v priebehu dnešnej schôdze.

Zabudol som poznamenať, že podža rokovacieho poriadku je interpelácia a odpoveď na ňu predmetom možnej rozpravy. Pýtam sa, či sa niekto hlási do rozpravy k interpelácii predloženej pánu poslancovi Vackovi? Prosím.

Poslanec SL M. Korman: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, chcel by som povedať i ja niekožko viet k vystúpeniu armádneho generála ministra Vacka. Jeho odpoveď pokladám za fundovanú, hodnú človeka s jeho vojenskou praxou i vzdelaním.

Zaiste, interpelujúci poslanec získal objektívne poznatky k tomu, čo predniesol.

Mám však aj iné poznatky. Dosť sa stotožňujú s vystúpením armádneho generála Vacka. V posádke, kde som nedávno robil prieskum v tejto oblasti, sa atestácie vojakov z povolania účastnia i dôstojníci vojenskej obrody. Môžem povedať, že ich názory sú rešpektované alebo zohžadnené v prijatých záveroch.

Poviem to na konkrétnom prípade, kedy bývalý náčelník politického oddelenia prešiel atestáciou, hoci v komisii aktívne pracoval reaktivizovaný dôstojník, príslušník vojenskej obrody. S odstupom času však došlo k prehodnoteniu komisie, jej názorov, názorov dôstojníka z obrody. Dôstojník, náčelník politického oddelenia, bude riešený znova. Ináč než ako bol. Mám iné skúsenosti. Mám aj dôveru ku generálovi Vackovi.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Hlási sa niekto do rozpravy k tejto veci? Myslím, že nie.

Ďalej sa prihlásil s interpeláciou pán poslanec Ján Mlynárik. Prosím však poslanca, aby pri písomnej prihláške presne formuloval, či ide o otázku, či skutočne o interpeláciu.

Poslanec SN J. Mlynárik: Pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie. V mojom prípade nejde ani tak o interpeláciu, ako o upozornenie na istý vážny problém, ktorý sa, podža môjho názoru, obchádza.

V mojom volebnom obvode v Novom Hrade v Lučeneckom okrese došlo k štvornásobnej vražde občanov rómskeho pôvodu. Pôvodne som vás chcel zoznámiť so správou Krajskej správy Zboru nápravnej bezpečnosti v Banskej Bystrici, ktorú som si vyžiadal. Domnievam sa však, že ste o veci informovaní z tlače, takže vás nebudem okrádať o váš vzácny čas. Správu mám k dispozícii a môžem ju požičať prípadným záujemcom na okopírovanie.

Chcem upozorniť na akútny problém rómskeho obyvatežstva u nás. Nadväzujem tak na posledné vystúpenie pána poslanca Valtra a poslankyne Sándorovej. Správa KS ZNB o tragédii v Polichne signalizuje napäté vzťahy, ktoré si teraz ani dostatočne neuvedomujeme, alebo uvedomujeme len marginálne. Je treba čosi robiť aj z našej strany. Spomínam si, že poslanci FZ rómskeho pôvodu hovorili o akejsi pripravovanej komisii, ale neviem, čo sa v tom urobilo. Čítal som v tlači iniciatívu z Hradca Králové, kde sa tiež pripravuje istá komisia. V Polichne, podobne ako na divokom Západe, problém rómskeho obyvatežstva u nás nie je možné riešiť. Čosi podobného sa stalo na Východe, tiež došlo k hromadnej vražde občanov rómskeho pôvodu. Nemusí sa tu teraz opakovať v takom rozsahu, ale ešte môže dôjsť, pokiaž sa siahne k takým zbraniam, k väčšej tragédii. Ale nastožujem rómsky problém v súvislosti s bezpečnostnou situáciou u nás. Ako vidieť, ide o interdisciplinárny problém. Predsedníctvo nášho parlamentu by malo hžadať cesty k riešeniu, alebo nejako prispieť k riešeniu. Myslím si, že v tejto veci má náš parlament nevyužité kapacity a rezervy a občania - naši voliči - právom očakávajú účinné riešenie tohto akútneho problému.

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Chcem sa opýtať pána poslanca Mlynárika, kam smeruje jeho podnet, kam ho adresuje?

Poslanec SN J. Mlynárik: Snáď federálnemu ministrovi vnútra.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. K rovnakej problematike sa prihlásila pani poslankyňa Samková. Prosím o vystúpenie - aby sme to vzali z jedného balíka.

Poslankyně SN K. Samková: Já velice děkuji panu kolegovi, že se zastal rómské národnosti a Rómů a otevřel tady na tomto pléně tuto problematiku. Přiznám se, že jsem nebyla až takto připravena a neměla jsem pro tuto chvíli konkrétní vystoupení. Pokud vím, pan doktor Emil Ščuka, předseda Rómské iniciativy se chce obrátit - a já to v této chvíli činím za něj - na Federální shromáždění, zda by nebylo možné vytvořit komisi, která by svým způsobem byla určitým dílem nějaké vládní komise, která by se kontinuálně zabývala rasismem, lidskými právy, dodržováním lidských práv a kolektivními lidskými právy. Domnívám se, že stále se zvyšující vlna rasismu už začíná přesahovat veškeré míry únosnosti. Zároveň bych chtěla upozornit zvláště kolegy ze Slovenska a požádat pana ministerského předsedu, zda-li by nemohl v této věci zjednat nápravu. V současné době dochází k značné migraci rómského obyvatelstva ze Slovenska, kde se cítí být závažným způsobem ohroženi. Politická destabilizace v určitých částech Slovenska, kdy se začíná jednat o eventuálním vzniku slovenského státu, je ze strany Rómů chápána jako přímý podnět jejich odvozu do Osvětimi a podobných koncentračních táborů, tak, jak tomu bylo za druhé světové války. Mezi Rómy panuje obrovský strach, který je naprosto neodůvodnitelný nebo odůvodnitelný pouze zčásti. Panuje mezi nimi panická hrůza. Do všech měst v Čechách přibývají desítky tisíc Rómů, třeba do Ostravy asi 30 tisíc Rómů. A za této situace není v možnostech samotné České republiky, aby řešila tento problém. Bylo by nutné právě i ve spolupráci s nějakým útvarem, komisí Federálního shromáždění, začít řešit tuto otázku na federální úrovni. Děkuji vám.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Konštatujem, že vystúpenie pani poslankyne Samkovej obsahovalo jeden konkrétny podnet adresovaný zrejme predsedníctvu Federálneho zhromaždenia. Podnet bude predložený predsedníctvu Federálneho zhromaždenia. Ide o komisiu pre rasizmus, žudské práva a podobné záležitosti. A ďalej obsahovalo snáď nejaké dohady. K tejto druhej problematike sa s odpoveďou prihlásil pán minister Miller.

Ministr práce a sociálních věcí P. Miller: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, slyšeli jste tady názor dvou poslanců. Chtěl bych říci, že tento problém nemůže směrovat k ministerstvu vnitra, protože to není problém bezpečnosti, ale sociální. Tento problém jsme si řekli, že budeme řešit na ministerstvu práce a sociálních věcí, na federální úrovni, podobně jako jiné věci - mentálně postižené nebo invalidní občany, výrobci, kteří zajišťují pomůcky, apod. Protože jsme chtěli, aby to bylo zastřešené na úrovni místopředsedy vlády, celou tuto věc budeme řešit pod vedením pana místopředsedy vlády Mikloška. Chtěl bych říci, že ROI vypracovala velmi dobrý návrh koncepce rozvoje rómské populace v Československu. Snažili jsme se, aby ke kulatému stolu došlo, ale je třeba říci na adresu přátel Rómů, že je třeba, aby se i oni dohodli. Pokud vím a mám poslední zprávy - oni nechtějí zasednout s ROI a ROI nechce zasednout s nimi, problém je kolem poslance Semana - s ním nechce jednat nikdo - říkám to naprosto tak, jak tomu je. Je třeba, abyste vy, rómští přátelé, se především rozhodli, jak budete jednat a my, na federální úrovni, jsme připraveni tato jednání zahájit u místopředsedy vlády pana Mikloška. Poněkud kuriózní je také přístup u některé části slovenských představitelů, že čeští odborníci nemohou řešit problém slovenských Rómů, protože mu prostě nerozumějí. Já jsem ochoten tvrdit, že nejlepší odborníky na řešení rómské problematiky má federální ministerstvo práce a sociálních věcí. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pani poslankyňa Samková.

Poslankyně SN K. Samková: Já bych jenom v krátkosti odpověděla panu ministrovi Millerovi, co se týče toho, jak se Rómové nemohou mezi sebou domluvit. Rómská občanská iniciativa si dovolila vypracovat komplexní koncepci řešení rómské otázky v Československu a jako takovou jí předložila k prvním konzultacím na ministerstvo pana ministra Millera. Bylo nám řečeno, že s námi musí zasednout ke kulatému stolu i všechna ostatní rómská hnutí a všechny ostatní rómské politické strany. My, respektive, pan doktor Emil Ščuka, náš předseda, zaujal velice správné stanovisko, státotvorné stanovisko, že jestliže Rómské občanské iniciativě dali Rómové mandát a jestliže členové Rómské občanské iniciativy byli ze svého titulu zvoleni do České národní rady, do Slovenské národní rady a do Federálního shromáždění, potom i Rómská občanská iniciativa je v tomto případě partnerem vlády, a je to politická strana, která má právo se účastnit jednání v této věci jako plnoprávný státotvorný partner vlády a ministerstva. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán minister chce dačo povedať k tomuto problému.

Ministr práce a sociálních věcí ČSFR P. Miller: Myslím, že už mám pouze verbální záležitost. S tím, co řekla paní poslankyně, souhlasíme. Plně s tím souhlasíme, protože zastoupení ROIky tomu dává ten kredit, ale je třeba vidět, že tuto otázku je třeba řešit globálně. Já bych měl obavy z toho, že kdybychom zahájili nějaké jednání, že jistá část rómského obyvatelstva by se toho nezúčastnila. Pak by to byla více méně násilná metoda. A je třeba si o tom rozumně promluvit.

Poslankyně SN K. Samková: Já si dovoluji jen upozornit, že máme za sebou 80-tisícovou členskou základnu, která se každým dnem rozrůstá.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Pani poslankyňa, besedu k tomuto bodu musíme ukončiť, pretože my sme už dostali odpoveď, ktorá bola dosť obsiahla. Prosím pána poslanca Miroslava Janstu, aby vystúpil so svojou interpeláciou.

Poslanec SL M. Jansta: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, využívám svého ústavního práva interpelace podle § 49 ústavního zákona, o československé federaci, a podle § 64 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění. Obracím se na vás, pane předsedo vlády, v obdobné záležitosti jako v minulém, to je pátém volebním období. Tehdy jsem od března 1990 upozorňoval představitele výborů zahraničních Federálního shromáždění na nutnost řešení řady naléhavých problémů, spojených s neočekávaně rychlým procesem o sjednocování Německa. Upozorňoval jsem, že Československo bude muset řešit záležitosti, dotýkající se jeho politických a ekonomických zájmů, zejména mezinárodních záruk československých státních hranic, řešení otevřených majetkoprávních otázek souvisejících s druhou světovou válkou a problémy s existujícími smlouvami s NDR, které zaniknou. Protože výbory nezaujaly k této problematice vhodné stanovisko, obrátil jsem se na pana ministra zahraničních věcí s interpelací dne 15. května, na kterou jsem obdržel odpověď ze dne 25. května. Tato odpověď, která se týkala mé interpelace ohledně válečných reparací, neobsahovala mně neznámá fakta. Je mi jasné, že vymáhání nároků na reparace, pohledávky vzniklé za války a náhrady za Mnichov je nyní problematické, vzhledem k tomu, že vítězné mocnosti zatím neprojevily ochotu tyto otázky otevírat a uzavření mírové smlouvy, která by toto definitivně řešila, je však k současnému silnému postavení SRN, kdy i Sovětský svaz se vzdává tohoto požadavku, jistě v nedohlednu a tato otázka již zřejmě nastolena nebude.

Obracím se na vás ovšem především s otázkou spojenou se situací u perzekučních nároků našich občanů. V průběhu okupace se asi 283 tisíc občanů Československa stalo obětí nacistické perzekuce. Většina z nich ji nepřežila. V prvé polovině padesátých let přijala SRN program nápravy škod, které Německo za války způsobilo. V jeho rámci byly odškodněny některé oběti perzekuce, a to zejména občané SRN. S dvanácti západoevropskými státy byly sjednány dohody o globálním odškodnění. Na jejich základě SRN vyplatila příslušným státům téměř 1 miliardu DM, které byly rozdělené mezi poškozené. Například Francie obdržela 400 milionů, Holandsko 125 milionů, Řecko 115 milionů DM. Mimo to vyplatila SRN na základě zvláštních dohod 3,3 miliardy DM jako odškodnění Izraele.

Po navázání diplomatických styků s východoevropskými státy sjednala SRN dohody o odškodnění perzekuovaných osob s Polskem a Maďarskem. Československo dostalo od SRN v roce 1970 7,8 mil. DM na odškodnění osob, které byly oběti pseudolékařských pokusů. Ostatní odškodněny nebyly.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP