Čtvrtek 20. září 1990

Další dotaz nebyl dotazem, to pan poslanec Malý vyzýval vás, jako kolegy, abyste se zabývali novelou zákona o zbraních a střelivu, takže to se nás netýká. Šestý dotaz zcela jistě odpoví paní ministryně Kořínková, neboť se týká výsledků prověrky Výborů lidové kontroly. Já bych jenom na okraj chtěl říci tolik. Pokud pan poslanec Malý ve svém dotazu současně chtěl oslovit vládu, aby projevila zákonodárnou iniciativu ohledně konfiskace toho majetku, který byl napřed konfiskován našim občanům v důsledku emigrace, potom byl prodán některým občanům této země a teď že by se mělo přikročit k jakési nové konfiskaci vůči těmto novým nabyvatelům, věřte mi že samozřejmě víme, že zde takové požadavky existují, my o nich vážně jednáme, musíme je řešit v souvislosti restitučního zákona, a bude problém, který bude problémem posouzení a odpovědnosti vás jako poslanců. My již první zásady restitučního zákona máme zpracovány. Máme ho zpracován v alternativách. V alternativách proto, že jednak možnosti toho státu jsou velmi omezené a naturální restituce většinou v úvahu nepřipadá. Ve většině případů ten majetek, který nějakým způsobem propadl ve prospěch státu, ve většině případů přešel na další osoby a někdy i v dobré víře. Tzn. je tam druhý, třetí nebo několikátý vlastník, není tedy možné vrácení té konkrétní propadlé věci. Poškozenému občanu je možné dát jenom odškodnění finanční restituce při rozsahu křivd a bezpráví, ke kterému došlo v této zemi v letech 1948 - 89, je značný, že ani při kombinaci odškodnění spolu s privatizací s některými těmi kupóny nebo státními dluhopisy, není pravděpodobné, že by stát mohl odškodnit všechny poškozené občany. Říkám to naprosto odpovědně, neboť není ta cesta jednoduchá, dát natisknout peníze a takto znehodnocené peníze považovat za hodnotnou formu odškodnění. Jediná možnost tedy je hledat jakési kompromisy, které budou přijatelné pro všechny, kteří se cítíme odpovědni vůči poškozeným občanům a současně budou únosná i ekonomicky pro náš stát, který je velmi vážné situaci.

Sedmá série dotazů byla naprosto konkrétní a týkala se pana ministra Vacka a Lidových milicí a nejsem samozřejmě schopen zodpovědět ani jeden z nich.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, pán podpredseda. Pán poslanec Malý, je spokojen s odpověďmi na ty otázky?

Poslanec SL M. Malý: Ano, jenom bych chtěl ještě něco připomenout. Měl jsem tam k panu ministrovi Millerovi ještě dotaz, zda se počítá s novelizací zákona o adopci.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Já mohu odpovědět za pana ministra Millera, v horizontu těchto čtyř měsíců nikoliv. V plánu legislativních prací pro zbytek tohoto roku on neexistuje u nás zákon o adopci. Ale předpokládáme velkou rozsáhlou novelu občanského zákoníku, v podstatě nový občanský zákoník, který umožní fungování obchodního zákonodárství a patrně v návaznosti na novelu občanského zákoníku bude nutno novelizovat zákon o rodině. Přiznáván, že nikoliv z těch motivů které má patrně na mysli pan poslanec Malý, tedy nikoliv z hlediska adopce, především z hlediska majetkových vztahů mezi manželi, ale nesporné je, že v této souvislosti, budeme-li sahat do zákona o rodině, bude třeba upravit ty pečovatelské vztahy a vůbec otázky postavení nezletilce v rodině a ve společnosti.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pan poslanec Malý je s odpovedou spokojný? Ďakujem. Prosím pán podpredseda.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Pokud mi dovolíte, s ohledem na průběh hlasování a diskuse, celou sérii dotazů, týkajících se postupu vlády ČSFR ve vztahu k Polské republice a k otevření hranic, považujeme za uzavřenou a 1. října zde bude podána kompletní informace.

Budu pokračovat. Nevím, proč pan poslanec Malina své vystoupení, ve kterém nám věcně připomenul význam informatiky pro fungování infrastruktury a celého státu, nazval interpelací pana premiéra. Myslím, že panu premiérovi se na to bude těžce odpovídat, protože odpověď na to může být jedině "ano, jsme si toho vědomi, bez jednotné informatiky nemůže náš stát fungovat a činíme vše pro to, aby fungoval." Upřímně řečeno ve lhůtě třicetidenní by asi odpověď zněla stejně jako ve lhůtě jednodenní, jde spíše o podnět nežli o interpelaci. Obávám se, že i když samozřejmě bude zpracována odpověď, že ani tak, v tomto případě nešlo o interpelaci, že by pan poslanec Malina, já osobně bych mu to navrhoval, měl změnit svůj názor a označit to spíše za podnět pro činnost vlády.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán poslanec Malina. Súhlasíte prosím s takýmto hodnotěnim, alebo sa chcetě k tomu vyjádriť? Prosím.

Poslanec SL. J. Suchánek: Protože poslanec Malina zde není, pokusím se odpovědět za něho, protože jsem na té interpelaci také podepsán. Hlavním tématem tohoto dokumentu nebylo upozornit na potřebu jednotného informačního systému, ale to gró bylo v závěru, kdy požaduje na vládě vytvoření jakéhosi úřadu, výboru nebo komise, která by toto zajišťovala.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Čili v tomto smysle trváte na tej interpelácii ďalej? (Poslanec Suchánek: Ano.) Ďakujem pekně.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Nemá skutečně smysl, abych zde v tomto okamžiku vyslovoval svůj názor. Pan poslanec Malina žádal vytvoření vládního výboru pro otázky informatiky, tzn. další ústřední orgán státní správy na úrovni federace. Po mém soudu není důležité, jakou formou vláda zajistí, ale s jakým výsledkem a jak zajistí ty úkoly v této oblasti. Ale ponechme to tedy zákonné lhůtě.

Pan poslanec Pohanka zde prohlásil, že 13. 7. podal interpelaci a dosud na ni nedostal odpověď. Já jsem si dělal takovou soukromou inventuru a podle mých údajů měly být vyřízeny všechny interpelace, kromě jediné, a to byla ta interpelace na pana ministra Langoše. Takže to budu muset prověřit, to byla totiž interpelace, která se týkala zemřelého ministra Stračára ale možné, že to by byla jedna z příčin, proč nedošlo k odpovězení. Ale s ohledem na to, že ta interpelace je dosti konkrétní, a ptá se na to, jak se náš stát a naše vláda hodlá chránit proti některým vývozům do zahraničí, bych chtěl říci, že je zpracován návrh zákona, ještě právě ministrem Stračárem. Je to zákon o regulaci oběhu zboží s cizinou, my jsme ten zákon zatím zarazili a zatím nepředložili ani do federální vlády, ani do FS, neboť stejné ministerstvo předpokládá zpracování ještě dalšího zákona o zahraničních obchodních stycích v prosinci a podle mého názoru je potřeba tyto dvě normy spojit do jedné. Ještě v tomto roce předpokládáme novou právní úpravu obchodních styků se zahraničím právě z hlediska embarga. Takže definitivní odpověď si dají poslanci tohoto sboru sami, až budou o tomto zákonu hlasovat. Budu tlumočit náměstkovi ministra zahraničního obchodu, aby v dohodě s příslušnými ministry národních vlád se snažil regulovat zejména dovoz dřeva, jak se říká "nastojato" a některých surovin. Musím však říci, že podle některých informací, které máme, s ohledem na kalamity, které byly na jaře, zrovna u té dřevní hmoty to byla jediná možnost jak ji zachránit před naprostou zkázou prodejem do zahraničí. Prostě u nás nejsou ani kapacity ani možnosti na její zpracování.

Další dotaz byl dotaz pana poslance Černého, týká se výlučně paní ministryně Kořínkové, jedná se o majetek Čs. strany lidové. Další dotaz byl dotaz pana poslance Kloknera, který nejsem schopen zodpovědět, protože se týkal nedostatku uhlí a zásobovacích potíží v okrese Trnava. Budu informovat pana ministra Dlouhého a využívám ustanovení jednacího řádu a ponechání lhůty pro vládu 30. Dnů na odpověď.

Pan poslanec Grebeníček měl tři dotazy, které se všechny týkaly jednání s panem docentem Studýnkou. Na ty se pokusím odpovědět.

Pokusím se zodpovědět na některé dotazy. První dotaz byl v podstatě výzvou k vládě, aby zajistila v televizi uspořádání kulatého stolu k zemědělské problematice. Tuto výzvu hned z tohoto místa přijímám, ale byl bych nerad, kdyby si kdokoliv z přítomných vysvětlil tento můj postoj tak, že ta beseda skutečně bude, protože my neřídíme žádné sdělovací prostředky v této zemi. Tedy ani Čs. televizi. Můžeme se pouze snažit v jakési kooperaci s vedením Čs. Televize zajistit, aby její programová náplň doznala změn.

Věřte mi, že nebylo vlastně jednoduché dosáhnout ani toho, aby v Čs. Televizi měl možnost předseda federální vlády alespoň jednou týdně vystoupit na obrazovce v době, kdy se tam předsedové jiných národních vlád objevovali pravidelně, v daleko větším rozsahu. Beru to jako podnět, který se budeme snažit realizovat. Jde o podnět, který se, podle mého soudu dotýká celkového zaměření televize, jakožto nejvýznamnějšího sdělovacího prostředku. Zaměření je pro nás jako občany naprosto nedůstojné. To si všichni uvědomujeme.

Druhý dotaz pana poslance Grebeníčka jsem již zčásti zodpověděl. Nemohu odpovědět na tu část dotazu, zda je pravda, že pan premiér Čalfa někde prohlásil, že budeme odškodňovat odsunuté sudetoněmecké spoluobyvatele. Nevím, co prohlásil pan premiér Čalfa. Mohu říci, že na zásadách restitučního zákona se pracovalo od jara. Máme dokonce v záloze i paragrafované znění restitučního zákona. Jde však o vážnou problematiku, o které uvažujeme a zvažujeme i možnost předložit ji veřejné diskusi, neboť jde skutečně o závažné otázky. V zásadě jsme toho názoru, že restituce by se neměla vztahovat na období před 25. únorem 1948.

Ta část vystoupení pana poslance Grebeníčka, ve které se zmiňoval o panu Baťovi, nebo jakékoli jiné požadavky - mohu říci, že nikdy z žádného místa této ani minulé vlády nebylo nic závazně někomu přislíbeno. Ani nezávazně. Nikdy se neuvažovalo o tom, že by se zpochybňovala legalita zákonných aktů, nebo ostatních norem přijatých před únorem 1948. Jedinou výjimku (nechtěl bych tím vzbudit ve veřejnosti příliš velkou bouři), ale v úvahu připadají některé normy, týkající se zemědělské půdy z roku 1947. Je to možný předmět diskuse ohledně restituce.

Poslední dotaz poslance Grebeníčka byl tentýž jako dotaz pana poslance Pohanky. Mám připraven zákon o kontrole a oběhu zboží ve styku s cizinou, takže předpokládáme, že bude vyřešen tento problém.

V podstatě zjišťuji, že už nemám na co odpovídat. Poslanec Sochor se zde zmiňoval o tom, že v Bohumíně se sejde dne 27. 9. schůzka. Pokusím se přesvědčit pana ministra Klause, aby se zúčastnil tohoto setkání. Má tuto oblast na starosti.

Pan poslanec Muška měl interpelaci na místopředsedu vlády, aby slovenská vláda dala kladné stanovisko k žádosti i vytvoření federálního orgánu samosprávy měst a obcí. To je opět případ, kdy lze těžko takovýto podnět nazvat interpelací. My, a to je moje práce, beru to na sebe, není to starost pana premiéra Čalfy - ve své náplni mám styk s národními vládami, Federálním shromážděním a ostatními státními orgány. Mohu pouze požádat předsedu slovenské vlády, aby projednali takový návrh, už nikoliv v tom, jak ho mají projednat, s jakým výsledkem. Je samozřejmé, že jakmile obdržím stanoviska obou národních vlád, předložím příslušné návrhy federální vládě.

Vážná situace nastává v momentě, kdy jsou stanoviska naprosto rozporná. Potom vidím jediné řešení, snažit se přesvědčit obě vlády, aby hledaly společnou cestu, neboť by asi nebylo dobré, kdybychom vám předložili dva různé zákony se stejným názvem. Jeden ze slovenské vlády a jeden z české.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: V tejto súvislosti sa ešte prihlásil pán poslanec Dostál.

Poslanec SL P. Dostál: V této souvislosti mi, pane místopředsedo vlády, dovolte dotaz. Poněkud jsem se vyděsil konstatováním, že vláda neřídí Čs. televizi. Nejde mi nyní o programové řízení, ale považujeme televizi za vládní prostředek. Byli bychom rádi, kdybychom měli pocit, že ji vláda řídí, abychom se nedočkali třeba toho, že uvidíme protivládní program... (Potlesk.)

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Nechci dále zdržovat jednání. Navrhuji, abychom se třeba setkali mimo. Federální vláda skutečně nemůže ovlivňovat program Čs. televize, ani se o to nemůže snažit.

Pokud jde o sdělovací prostředky, je situace asi stejně vážná jako ve všech ostatních oblastech v této zemi. Nejde o přenos kompetencí z jedné vlády na druhou, jak si to někteří účastníci jednání představují. Po mém soudu nelze v této komisi řešit, zda bude český rozhlas, česká televize a slovenský rozhlas, slovenská televize. Musíme provést tak kultivovanou právní úpravu, aby sdělovací prostředky měli stejné a jednotné podmínky. Sdělovací prostředek si může zřídit podle určitých podmínek každý subjekt a tímto subjektem musí být i federace, bude-li na to mít. Není možné vyřadit jakýkoliv subjekt ze hry. Předmětem jednání by tedy nemělo být, kolik bude televizí, ale za jakých podmínek mohou u nás sdělovací prostředky působit, a co to je svoboda tisku.

Dnešní stav je takový, že vláda respektuje v plném rozsahu všechny sdělovací prostředky v této zemi v té míře, že v žádném směru neovlivňuje naplň jejich vysílání či působení. Je nutné, že za velmi těžkých podmínek se doporučuje to, aby získala prostor pro realizaci nebo publikaci svých představ a záměrů. To je samozřejmě otázka, kterou se budeme zabývat. Zdůrazňuji, že nikdy cestou nějakého nařizování, ale cestou jednání.

Pan poslanec Bratinka zde nechal odhlasovat prohlášení Federálního shromáždění, se kterým jste vyslovili naprosto spontánní souhlas. Já jej hned zítra předám panu premiérovi. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi pánu Dr. Rychetskému. Pýtam sa, či chce reagovať pán podpredseda Mikloško? Prosím.

Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško: Bol som poverený predsedom vlády pánom Čalfom, aby som odpovedal na štyri interpeiácie, ktoré sa dotýkajú otázky poskytovania politického azylu v ČSFR. (Jde o tlače 47, 57, 58 a 77).

(Předsedající: Pán podpredseda vlády, doporučil by som, keď dovolíte, odpovede na interpelácie máme ako zvláštny bod programu, ktorý budeme prerokovávať v pondelok. Je zjavné, že súčasťou týchto odpovedí nie je táto odpoveď, o ktorej chcete informovat,. Možno, že by bolo dobré, keby sme ju rozmnožili pre všetkých poslancov a potom by sme ju prerokovali pri všetkých ostatných odpovediach.)

Navrhujem teda povedať niekožko slov na objasnenie interpelácie štyroch poslancov na rôzne osoby. Týkali sa premiéra Čalfu, mňa, pána Dienstbiera a pána Langoša. Všetci jednotlivo sme zodpovedali rôznym poslancom, avšak vežmi krátko, odvolávali sme sa na to, že na všetky štyri interpelácie bude jedna spoločná odpoveď, ktorá bude tesne pred zasadnutím parlamentu vám daná. Táto odpoveď je tu, nemusím ju tu, samozrejme, prečítať. Dali sme ju v pondelok 17. 9. do podatežne. Dostala sa do rúk len tým poslancom, ktorí interpelovali. Žiadam, aby sa odpoveď rozmnožila a dostala sa do materiálov pre všetkých poslancov.

Môžem snáď niekožko slov na adresu televízie. Federálne patrí oblast televízie mne, rovnako tak ako rozhlas, film a ČTK. Komisia č. 9 z Trenčianskych Teplíc dnes o 10 hodine zasadala. Bola snaha rozdeliť kompetencie medzi federál a republiky. Konkrétne v televízii bol asi taký názor, že bude česká televízia, slovenská televízia, symetrická a nad tým bude buď federálna televízia, ktorá bude podstatne menšia, menej nákladnejšia i s výrobným štábom. Zabezpečovala by Aktuality, správy. Bude vyberať z týchto dvoch televízií to najlepšie. Zároveň bude vyberať programy i z ostatných iných teievízií. Dalej bude zabezpečovať publicitu federálnej vlády a Federálneho zhromaždenia. Bude sa snažiť odstrániť určitú bariéru, ktorá medzi Českou a Slovenskou republikou existuje.

Podotýkam, že komisia, ktorú mám na starosti, dostala 45 neštátnych žiadostí o vysielanie rozhlasové a 35 žiadostí vysielania televízneho ako z domácich vysielačiek, tak i zahraničné. Komisia už 2-krát zasadala. Nemôžeme rozhodnúť skôr, než vyjde zákon. Bude sa odvíjať na základe rokovaní medzi komisiou č. 9 z Trenčianskych Teplíc. Práce na tom všetkom intenzívne pokračujú, pretože tlak verejnosti je vežký.

Dnes sme do ČTK dali zoznam všetkých 80 masmédií, ktoré sa k nám hlásia a chcú do budúcnosti vysielat,. Pridali sme ku každému malú charakteristiku o tom, čo chcú vysieiat, a aké sú ich ciele. Neviem, či nám to niekto vezme. To je všetko.

Keď bude možnosť k azylom by som uviedol niekožko slov v pondelok.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ešte sa hlási pán poslanec Kulan.

Poslanec SN P. Kulan: Je to spíš technická otázka na pana místopředsedu Mikloška. Pane místopředsedo, neuvažuje se o tom, že by se vysílání slovenské televize rozšířilo v českých zemích a zase naopak? Nemáte pocit, že by to bylo prospěšné pro oba národy, aby o sobě trochu víc věděly?

Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško: Diskusií bolo mnoho, ako s televíziou, s rozhlasom, tak s tlačovou kanceláriou i filmom. Všade boli problémy rovnaké - odstrániť asymetrický model, urobiť symetrické dve národné vysielania atď., a jedno federálne. Diskutuje sa, či to bude federálny výrobný štáb, alebo len grémium riaditežov, ktoré bude rozhodovat o programe. Náš zámer je asi takýto. F1 bude celoplošný a sú 2 varianty: jedna je to, čo ste povedali, že i národné budú celoplošné, druhá varianta je, že národné budú len národné. Federálny program by mal vyberať tie najlepšie programy z národných i z ostatných neštátnych. Tretí program OK 3 je ďalšia možnost, federálneho vysielania. Predpokladá sa, že bude prenajímaný rôznam neštátnym a iným záujemcom za poplatok. Je možnosť i kábelovej, družicovej televízie. Máme i návrhy, že nám niektoré štáty zo západu skabelizujú celé územie dokonca zadarmo, že potom budú vyberat, od koncesionárov poplatok. Predpokladáme - na to už otázka nebola, ale poviem vám, že komisia pre udežovanie koncesií len urobí poradie na základe rôznych kritérií a odovzdá celú agendu komisii, ktorá bude daná zo zákona a bude právnym subjektom, ktorý bude mať možnosť urobit, priame právne dohody s jednotlivými žiadatežmi, stanoviť financie, sledovať, či dodržujú to, čo sa zaviazali. V prípade, že nedodržia, učinia sankcie vči nim, tzn. môžu odobrať licenciu. Ale o tom sa ešte diskutuje. Na federálnom zákone, ktorý by mal existovat, ešte tohto roku, sa intenzívne pracuje.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády Mikloškovi. Pán poslanec Kulan, ste spokojný? (Ano.)

Slovo odovzdávam pani ministerke Kořínkovej.

Ministryně kontroly ČSFR K. Kořínková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu velice stručná, abych zachovala váš časový limit.

Nejdříve mi dovolte, abych se omluvila panu poslanci Tomisovi, který zde přednesl v úvodu dotaz, kdy dostane svou odpověď na námět, který uvedl v souvislosti s projednáváním programového prohlášení. Týkal se integračních akcí v Sovětském svazu a naší účasti na těchto akcích. Bohužel se stalo, že jsme odpověď na tento dotaz poslali prostřednictvím Úřadu předsednictva vlády již 30. 8., materiál na Federální shromáždění ale nedošel. Dnes jsem předala kopii tohoto materiálu panu poslanci Tomisovi. Ještě jednou se omlouvám. Příště dohlédnu, aby materiál byl dodán přímo příslušnému poslanci.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP