Čtvrtek 20. září 1990

Máme vážné problémy nejenom s turistickým kursem, který je, jak víte, naprosto nepřijatelný, ale i s obchodními kursy ve vzájemných vztazích.

Měl bych k vám tento návrh. Jménem vlády se mohou zavázat, že 1. října zde předneseme informaci o stavu všech jednání a všech problémech. Nemohu zaručit, že do 1. 10. též vláda definitivně rozhodne o tom, zda se pohraniční styk uvolní zcela, či nikoli. Do 1. října nemusí být ukončena všechna potřebná jednání. Rozhodně úplnou vyčerpávající informaci o celé problematice a všech souvislostech, včetně ekonomických dopadů, si myslím, že vláda je schopna 1. října zde přednést.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu podpredsedovi vlády. Hlási sa pán poslanec Tomis.

Poslanec SN V. Tomis: Vážení kolegové, nechci zdržovat. Prosím však, aby byl jednoznačně stanoven termín pro vyřízení interpelace tak, aby jednání předcházelo tomu, než bude otevřena hranice pro malý pohraniční styk, abychom včas mohli zabránit všem těm negativním jevům, o kterých zde byla řeč. Chceme-li se vyvarovat stávek a jiným nepřístojnostem v určitých oblastech, skutečně bych chtěl, aby termín byl daleko před tím, než tento malý pohraniční styk bude povolen.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Vykryštalizovali sa tu pomerne rozdielne stanoviská. Žiadame teda vládu, aby k tomu zaujala svoje stanovisko. I k interpeiácii i k podnetom, prípadne otázkám, ktoré tu odzneli v termíne do 1.10. a tento termín nás kompetentný predstavitež vlády informoval. O tomto návrhu nechám hlasovať.

Myslím si, že je správne žiadať vládu o skrátenie termínu, že nás bude informovať o dažších krokoch 1. 10. a nie až za mesiac.

Prosím o hlasovanie najskôr poslancov Snemovne národov. Kto je za skrátenie termínu do 1.10. 1990, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.)

Ďakujem.

Kto je proti? Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? Ďakujem.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne žudu (to preto, že pripomienky zazneli z obidvoch snemovní). Kto je za? (Hlasuje se.)

Ďakujem.

Kto je proti? Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania ? Ďakujem.

Federálne zhromaždenie odhlasovalo skrátenie termínu do 1. 10. 1990. Prosím, pán podpredseda vlády, aby sme dostali v tomto termmíe odpoveď na interpelácie. Slovo má poslanec Muška. Pripraví sa poslanec Piskoř.

Poslanec SN M. Muška: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, chcem využiť možnosť vystúpiť v rámci interpelácií na podpredsedu vlády v záležitosti týkajúcej sa budúcej samosprávy miest a obcí. Svoj návrh predložím zajtra písomne, vzhžadom na to, že informácie a požiadavky som obdržal až dnes.

Dovolil by som si preto, len v krátkosti vás informovať o predmete tejto interpelácie.

Verím, že budúce samosprávne orgány budú zvolené tak, že v jednotlivých funkciách poslancov obecných samospráv i poslancov budú skutočne žudia fundovaní a erudovaní, ale budú mať určité handicapy v tom, že v samospráve doteraz nemali možnosť pracovať. Budú im chýbať praktické i teoretické vedomosti a skúsenosti.

V súvislosti so združením miest a obcí na Slovensku a Rada zväzu miest a obcí Čiech a Moravy vstúpili do rokovaní a do kontaktu s orgauizáciou JULA- Eurôpske spoločenstvo pre samosprávu miest a obcí. Po príslušných rokovaniach sme boli do tejto organizácie prijatí a v súlade s programom JULA nám bola ponúknutá pomoc, ktorá je ponúkaná v rámci rodiacich sa demokracií viacerým štátom. Nám však bola ponúknutá prednostne s tým, že dotácia predstavuje 1,5 mil. (Toto by platilo 24 krajín združených v JULA.)

Tak ako sme doteraz svedkami rokovaní zahraničných partnerov s nami, i v tomto prípade je podmienkou, že do styku s JULA vstúpi jednotná organizácia. Preto sa vytvorila asociácia miest a obcí s paritným zložením českej a slovenskej strany. Túto JULA akceptuje. Podmienkou však je formálny súhlas federálnej vlády a súhlas obidvoch republikových vlád.

K dnešnému dňu sme, bohužiaž, konštatovali, že taký súhlas je daný jen zo strany českej vlády, zo strany slovenskej vlády dochádza k určitým prieťahom, tento návrh sa zatiaž nepredložil a neprorokoval, tým nebol ani daný súhlas federálnej vlády. Chcel by som teda v tejto interpelácii poprosiť predsedu federálnej vlády, aby získal stanovisko od slovenskej vlády, a súčasne, aby sa to prerokovalo vo federálnej vláde. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Muškovi. Chcel by som pripomenúť, že pokiaž máte pripravené interpelácie písomne, nie je potrebné ich tu čítat, a bude sa s nimi pracovat, ako je to obvyklé. Veď ste mnohé interpelácie dostali i dnes na stôl. V podstate ide o interpeiácie ústne.

Slovo má poslanec Piskoř a po jeho vystúpení by som odporučil, aby sme prerušili našu rozpravu v tomto bode programu s tým, že by sme dali ešte slovo poslancovi Bratinkovi, potom jednotlivým členom vlády, ktorí by mohli reagovat, na jednotlivé otázky, prípadne interpelácie, aby sme stihli termín, na ktorom sme sa dohodli, že skončíme zhruba o 18.30 hod.

Prosím pána poslanca Richtera, Šormovou a Mlynárika, ktorí sú písomne prihlásení, aby svoje vystúpenie pripravili na pondelok, kedy budeme pokračovať v prerokování tohoto bodu.

Poslanec SL J. Piskoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu stručný. Vznáším interpelující dotaz na generálního prokurátora ČSFR a následně na generálního prokurátora České republiky, a to v tématu kádrového obsazení okresních prokuratur. Je zcela prokazatelné, že v Severomoravském kraji došlo kromě jediné výjimky, k obsazení míst okresních prokurátorů členy či bývalými členy KSČ. Schvalujeme zde zákonná opatření, která mají fungovat jako operativa zákonnosti. Přitom základní operativa dohledu nad zákonem fungují - dá-li se to tak nazvat - zvláštním způsobem. Důvodem mé interpelace není protikomunistická propaganda, ale mám obavu o osud trestních návrhů podaných proti nomenklaturním bratrstvům, se kterými je provázanost dnešních okresních prokurátorů - alespoň v Severomoravském kraji - velice lehce viditelná.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Piskořovi. Pokiaž súhlasíte, aby sme prerušili rozpravu k tomuto bodu, prosím pána poslanca Bratinku.

Poslanec SN P. Bratinka: Vážený pane předsedající, vážené sněmovny, dovolte, abych vám přečetl návrh poslanců výborů branných a bezpečnostních a výborů zahraničních určený sněmovnám Federálního shromáždění.

Poslanci branných a bezpečnostních výborů a zahraničních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR konstatovaly, že jsme v současné době svědky brutální agrese Irácké republiky proti obyvatelstvu státu Kuvajt. Statisíce nevinných lidí bylo donuceno opustit svá pracoviště a domovy. Nedostatkem základních životních potřeb v táborech soustředění a na cestě v pouštích trpí ženy a starší lidé. Světová demokratická veřejnost v nebývalé jednotě odsuzuje agresivní čin iráckého vedení. Rada bezpečnosti OSN přijala řadu opatření. V této souvislosti si poslanci připomínají vlastní trpké dějinné zkušenosti, kdy obyvatelstvo Československa se stalo obětí podobné agrese v letech 1938 a 1968. Uvědomuji si, jak je těžké být obětí a jak neodkladně potřebná je mezinárodní pomoc utečencům z oblasti anexe kuvajtského území iráckým vojskem. Proto sněmovnám navrhují přijmout toto usnesení:

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky vyzývá vládu České a Slovenské Federativní Republiky, aby

1. i nadále rozhodným způsobem podporovala stanovisko Organizace spojených národů odsuzující vojenskou agresi Iráku proti Kuvajtu;

2. konkrétními činy projevila solidaritu našich národů s lidem Kuvajtu tím, že mu poskytne účinnou humanitární pomoc vysláním zdravotnického zařízení a personálu do postižené oblasti a případně poskytne i skupinu vojenských dobrovolníků do mírového sboru Organizace spojených národů. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem i za váš prejav súhlasu. Má niekto nejaké pripomienky k tomuto návrhu? Chce sa k vyjadriť pán podpredseda vlády Rychetský, pretože je to v podstate vláde?

Takže môžeme pristúpiť k hlasovaniu o tomto návrhu uznesenia Snemovne sú uznášenia schopné.

Bude hasovať Snemovňa národov. Prosím poslancov Snemovne národov. Kto je za uvedený návrh uznesenia? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Kto je proti? (Nikto.) Nikto.

Kto sa zdržal hlasovania? (Dva.) Dvaja.

Teraz prosím poslancov Snemovne žudu. Kto je za tento návrh uznesenia. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Kto je proti? Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? Ďakujem.

Federálne zhromaždenie súhlasne v Snemovni žudu i Snemovni národov prijalo uznesenie, ktoré navrhli výbory branné a bezpečnostné a výbory zahraničné.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 39, SL č. 71, SN č. 71)

Prosím, aby teraz páni podpredsedovia vlády, prípadne pani ministerka reagovali na otázky, pripomienky, event. interpelácie. Neviem, či to máte, pán podpredseda, zoradené podža mien, ale bol by som rád, keby niektoré veci mohli event. vybaviť, pretože v prípade, keď príslušný poslanec bude súhlasiť s odpoveďou, by sme to považovali za vybavené. Po odeznení časti odpovede sa vždy spýtam.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážené Federální shromáždění, budu se řídit slovy paní premiérky Thatcherové, které z tohoto místa nedávno přednesla, a budu velice stručný. Jednak proto, že v řadě případů využiji ustanovení § 63 jednacího řádu a zajistím odpověď v zákonné lhůtě, jednak proto, že z celé dlouhé rozpravy bylo velmi málo interpelací, většinou šlo spíše o podněty či dotazy.

První interpelace byla interpelace pana poslance Uhla, která se týkala způsobu vyřízení interpelace poslance Zemana ministrem Langošem. Považuji interpelaci pana ing. Uhla za novou interpelaci, neboť zatímco pan poslanec Zeman vyzýval ministra Langoše k tomu, aby zajistil veškerou evidenci bývalých spolupracovníků Státní bezpečnosti neporušenu, ing. Uhl naopak vyzíval federální vládu k tomu, aby přijala nějakou koncepci, jak bude s touto sítí dál nakládat, a tuto koncepci s vámi projednala, a aby to nebylo rozhodnutí ministerstva vnitra, ale stanovisko federální vlády.

Z tohoto hlediska se s interpelací ing. Uhla zcela ztotožňuji, vláda jistě do 30 dnů nějaký návrh Federální shromáždění předloží.

Po ing. Uhlovi promluvil pan poslanec Malý, který měl jen dotazy. Pokusím se některé z nich zodpovědět. První dotaz se v podstatě týkal - pokud jsem tomu dobře rozuměl - skutečnosti, že ještě v řadě výborů Federálního shromáždění se předložené osnovy zákonů připomínkují v relativně širokém rozsahu, a že to zřejmě ztěžuje práci zákonodárného sboru. K tomu bych chtěl říci toto: Dosavadní systém organizace legislativního procesu v naší zemi není optimální. Je to systém z minulosti, který byl velice formalizován, předpokládal předem souhlas všech příslušných míst, a proto si mohl dovolit i dlouhé lhůty i velice složité připomínkové řízení, které při tom není účinné. Je pravda, že při zachování tohoto systému se si s připomínkami z různých míst, ať jsou to už odborové svazy nebo jiné zájmové organizace nebo resorty, nakládá značně macešsky. Připomínky, které jsou věcné v tom smyslu, že připomínkové místo si všimne hrubé chyby, ať již gramatické či jiné, se akceptují. Připomínka věcná za situace, která u nás je, kdy je 187 připomínkových míst ke každému návrhu normy, se posoudí v uvozovkách demokratickým způsobem, jedno místo ji připomínkovalo, 186 nikoli, má se tedy za to, že to je připomínka, kterou lze přehlédnout a demokraticky zamítnout.

Moje představa je, že je třeba organizovat legislativní proces naprosto odlišně. Dokonce se zdá, že se to začíná i dařit. Nebude to jednoduché. Dnešní organizace legislativního procesu na úrovni federace je důsledkem ústavního zákona o federaci z roku 1968, který vytvořil takovou soustavu že na úrovni federální vlády neexistuje ministerstvo spravedlnosti. Je to dost absurdní situace, neboť jednak vede k tomu, že všechny normy - to znamená i velice zásadní - se připravují resortně. Čili naprosto nepřijatelný způsob zpracování norem. Jednak to fakticky zhoršuje situaci možností organizace legislativní práce, neboť zatímco ministr spravedlnosti - stejně jako jakýkoli jiný ministr - má fungující vybavený aparát, místopředseda vlády, který má na starosti legislativu a který funkcí místopředsedy je jakoby zvýrazněn, má ve skutečnosti pouze dvě sekretářky a dva řidiče a musí prosit ať už ministry národních vlád nebo federální vlády o to, aby se zapojili do prací na legislativním procesu.

Předpokládáme vybudování legislativního ústavu federální vlády. Nechceme ministerstvo. Jde o to, aby se vytvořilo pracoviště, které bude schopno přistupovat je k tvorbě právních norem komplexně a ne resortně, ne z hlediska resortu, který dnes je vlastně gestorem té které normy.

Druhá zásadní změna, ke které se má přikročit, se kterou musíme čekat na to, až se Federální shromáždění rozhoupe - mám-li to tak říci - a bude schopné přijmout svůj vlastní jednací řád. Odbourá stalinský systém projednávání zásad zákonů, místo toho zavede systém dvojího čtení zákonných norem. Chceme především přikročit k tomu, aby se výrazně odstranilo a zůžilo připomínkové řízení, a aby naopak zainteresovaná místa byla zapojena do tvorby norem. Fakticky totiž v připomínkovém řízení neuplatní především postoje k filozofii a k věcnému zaměření normy a připomínkují spíše otázku středníků nebo jiných formalit. Předpokládám, že bude nutno zajistit, aby každá zásadní norma byla od počátku tvořena dosti komplikovaným způsobem, tj. za účasti jednak všech národních reprezentací- není prostě možné normu tvořit jen na Slovensku, nebo jenom v Čechách a pak doufat, že ji protlačíme ve druhé republice, ale i za účasti všech zainteresovaných, ať už odborných, politických či zájmových skupin tak, aby norma již v období tvorby byla jakýmsi výrazem základního politického nebo odborného konsensu.

Nechci dále zdržovat se svými představami o tom, jak by se měly zákony tvořit, na druhé straně bych si dovolil utrousit poznámku, že je pravda, že do tohoto sboru se dostala nekvalitní norma a jenom vaší zásluhou odtud odcházela lepší. Mám ovšem pocit, že byly i situace opačné, že se sem dostala relativně kvalitní norma a díky vašemu působení odtud odcházela dosti zdeformovaná, ale to je pouze na okraj.

Druhý dotaz pana poslance Malého se týkal uvažované ceny Favorita. Musím zcela poctivě říci, že o tom nevím nic, ale vím, že nemůžeme spustit ekonomickou reformu, když nebudeme mít základní normu, která zajistí regulaci cen. Zákon o cenové regulaci proto bude ještě v tomto roce FS předložen. Tento zákon by tedy měl v zásadě stanovit, kde smí stát regulovat ceny a také jakým způsobem regulovat.

Třetí otázka se týká pana ministra Millera z hlediska zvýšení částky životního minima na tu částku 1 100,- až 1 200,- Kčs. Já v podstatě jen mohu mu tento dotaz tlumočit, já vím, že se na tom pracuje, ale já nevím termín a nemám ani představu jakou ministerstvo dnes sdílí.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP