Čtvrtek 20. září 1990

Môj druhý podnet. Chcel by som sa obrátiť na vás na všetkých. Včera sme hovorili o bezpečnostnej situácii v našej republike. Konštatovali sme, že mimoriadne stúpla nebezpečná kriminalita. Nechcem to rozoberať, príčiny toho sú vežmi hlboké a je treba to vidieť komplexne. Ale je treba si uvedomiť, že pod pláštikom demokracie, ktorá tu pôsobí, začali vystrkovať rožky určité sily zla, ktoré sú skryté. A ako základný ciež je treba si vytýčiť, morálne ozdraviť spoločnosť. To je zrejme všetkým jasné. Dali sme tu plno úloh vláde, hlavne ministrovi vnútra, ale ja myslím, že by sme si mali dať jednu úlohu i sebe, aby sme v snahe pomôcť vyriešiť bezpečnostnú situáciu v našej republike vyzvali jednak parlament, t.j. sami seba a jednak verejnosť, aby podporovala a pomáhala policajným orgánom - to sme urobili v našom uznesení - ale mali by sme tiež vyzvať príslušníkov všetkých strán našich národov, národností, etník, aby sa nerozpútavali nacionálne vášne, ktoré sú alebo môžu byť príčinou rôznych fyzických inzultácií až likvidácií. Chcel by som vyzvať parlament a celú verejnosť, aby politické a šovinistické prejavy neposlúžili silám, ktoré chcú niečo iného. Aby sme si nenechali vziať tie hodnoty, ktoré tvoria demokraciu. Preto žiadam nás všetkých poslancov tu, politické strany, ale i hnutia, ale i pracovníkov masmédií, aby sme všetci spoločne pozitívne pôsobili na myslenie žudí v záujme udržania demokracie a bezpečnosti všetkých občanov, aby sme mali v tejto republike pocit bezpečia. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, pán poslanec, tu prvú časť máme chápať, ako interpeláciu? Chcete ju podať písomne, alebo to zostane v tejto ústnej podobe?

Poslanec SN J. Klokner: Stačí mi to v ústnej podobe.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Takže opakujem tá prvá časť je považovaná ako interpelácia a ako takú ju dostane vláda a príslušný predseda snemovne, tzn. pán predseda Šůtovec, ktorý sa postará o jej administratívne spracovanie, aby sa dostala vám všetkým.

S technickou poznámkou sa prihlásil pán poslanec Hubálek.

Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající, při pohledu na tabuli jsem vás chtěl požádat, abyste vyzval kolegy, kteří se neúčastní zasedání - je to nakonec projev nekázně a neúcty k těm, kteří nám zde sdělují to, co bychom měli slyšet všichni, když už jsme se zavázali vzít na sebe poslanecký mandát - k návratu do zasedacího sálu. Já bych kolikrát také rád odešel, ale měli bychom si stanovit nějaký čas na přestávku, ale rozhodně bychom měli jednat jinačím způsobem. Promiňte, že jsem s tímto vystoupil, ale není to pěkná vizitka pro nás pro všechny. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Mám to chápať tak, že navrhujete, aby sme urobili prestávku? (Áno.)

Vyhlasujem 15 minút prestávku na kávu s tým, že potom budeme pokračovať, a verím, že v zostave, ktorá bude môcť prijímať závery.

(Jednání přerušeno v 16.31 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 16.50 hodin.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Iste všetci - predovšetkým tí, ktorí sú prítomní - cítite, že musíme niečo urobiť s vlastnou disciplínou, pretože za takýchto okolností sa dá ťažko pokračovať. Bolo tu už i pri interpeláciách povedané, že je to jednak neúcta voči kolegom, druhý názor, ktorý som počul, je, že poslanci sa domnievajú, že pri interpeláciách nie je potrebná ich účasť. Ale keď sa budeme chcieť uzniesť, aby nám napr. vláda dala odpoveď skôr než za 30 dní, musíme o tom hlasovať. O každej odpovedi, ktorá bude problematická, by mala príslušná snemovňa hlasovať. Teda všetko je viazané na to, či je snemovňa uznášania schopná. Teda i pri bode interpelácie je treba, aby tu poslanci boli, aby sme mali možnosť uznášať sa.

Doporučujem obidvom predsedom snemovní, aby v tejto chvíli nechali urobiť prezenciu svojich poslancov a na jej základe vyvodili patričné závery, ktoré už dnes vyplývajú zo zákona. (Potlesk.) Už som hovoril, že počítač je zariadený tak, že v každej chvíli je možné zistiť, ako to vyzerá s prítomnosťou poslancov. Bude sa to zaznamenávať i do pamäti. Ale ak už to tak je, presne neviem, doporučujem obidvom predsedom snemovní, aby prezenciu urobili klasickým spôsobom.

Předseda SL R. Battěk: Odporúčanie je samozrejme v poriadku, ale s ohžadom na to, že je to poprvý raz a že by to zbytočne predžžilo naše rokovanie, odporúčam, aby sme tentokrát prezenciu nerobili a využili čas na interpelácie.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Prezencia sa môže urobiť napríklad pri odchodě jednotlivých poslancov, môžu sa podpísať na prezenčnú listinu, alebo nájsť iný spôsob. Domnievam sa, že sa to dá urobiť bez predlžovania nášho rokovania.

Dovožte, aby sme pokračovali v rozprave k tomuto bodu.

Poslanec SL J. Piskoř: K otevření polských hranic se ve foyer diskutovalo a vyšel požadavek zjistit přesnější informace. Zítra ve 14 hodin - všichni co mají zájem - je na polské ambasádě možné zjistit celou problematiku a prodiskutovat si to navzájem s polskou stranou. Kdo má zájem, ať se u mne přihlásí.

(Technická poznámka: Chtěl bych upozornit na to, že opět nemáme zapisovatelky.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Áno, je mi známe, prosím, aby ste sa teda ďalej predstavovali. Celý problém budeme riešit, v rámci pripomienky, ktorú tu predniesol poslanec Malý v Predsedníctve FS dne večer.

Teraz má slovo poslanec Grebeníček, pripraví sa poslanec Sochor.

Poslanec SN M. Grebeníček: Pane předsedající, dámy a pánové, moje vystoupení by mělo vyústit ve tři dotazy orientované přítomným zástupcům vlády. Vyjdu z toho, že jsme nedávno projednávali ve výborech scénář ekonomické reformy. V našich výborech byl přítomen generální sekretář Hospodářské rady vlády ČSFR pan Studýnka. Dostali jsme se k problematice zemědělství a v podstatě jsme orientovali dotazy na pana Studýnku v tom smyslu, že se ozývají hlasy v zemědělských oblastech, které tvrdí že snad ve scénáři ekonomické reformy vidí jisté snahy rozbít zemědělská družstva. Je zcela pochopitelné, že se to objevilo i na stránkách tisku a že s touto problematikou také zabývá vedení Československé strany zemědělské. Mimo jiné požadují, aby mohla proběhnout v televizi k dané problematice diskuse, a to před veřejností. Dovolím se zeptat vlády, zda by bylo možné orientovat vedení Československé televize na uspořádání besedy k zemědělské problematice před zraky veřejnosti. Údajně to nebylo zatím dovoleno.

Další problém - stále ještě mluvím o naší diskusi s panem Studýnkou problematika známých znárodňovacích dekretů z toku 1945. Ono to mírně souvisí se známou omluvou sudetským Němcům atd., což pohnulo myslí Svazu bojovníků za svobodu - jak jste jistě v našich sdělovacích prostředcích zachytili - ale nejen tohoto svazu, ale i obyvatel pohraničních okresů.

Už po rekonstrukci parlamentu, v minulém období, v souvislosti s panem Tomášem Baťou zde zaznělo, že údajně si kladl jako podmínku pro podnikání v našich podmínkách rehabilitaci své rodiny a vrácení veškerého majetku rodiny Baťů, což by se dotýkalo právě znárodňovacích dekretů. Tato problematika začíná být vážná v tom smyslu, že v mnohých zahraničních sdělovacích prostředcích, nejen že se znovu citují mnohé principy přístupu sudetoněmeckého krajanstva k těmto otázkám, ale objevují se tam už i jména našich státníků, v tomto případě premiéra Čalfy.

Když dovolíte, ocituji jednu záležitost. Doktor Fritz Littmann, poslanec Spolkového sněmu, předseda Sudetoněmecké rady, místopředseda Sudetoněmeckého krajanstva, napsal tuto myšlenku: "Když se právem odsoudilo vyhnání jako nejnemorálnější čin, musí se hledat také prostředky a cesty, jak pokud možno odstranit následky a škody vzniklé vyhnáním. V budoucnosti musí být možné, aby se Němci, kteří to chtějí, mohli vrátit do své vlasti. V jednom rozhovoru se jasně vyjádřil československý ministerský předseda dr. Marián Čalfa, že "také budou muset být řešeny majetkové otázky se zřetelem k beznáhradovému vyvlastnění sudetských Němců". Uvedený Fritz Littmann pokračuje: " Zde jsou pochopitelně myslitelné různé cesty. Sudetští Němci trvají na svém domovském právu." Pan Littmann vyzval ČSFR, aby se distancovala od vyhnaneckých dekretů bývalého československého prezidenta dr. E. Beneše. Konec citátu z uvedených novin.

Proto kladu otázku - není zde přítomen premiér Čalfa, ale jsou zde další zástupci vlády. Prosím o odpověď zástupce vlády, jak se vláda staví k otázce zmíněných dekretů z roku 1945.

Třetí problém. V tzv. parlamentních prázdninách jsem měl řadu jednání. Obrátili se na mě i drobní podnikatelé, soukromníci, případné ti, kteří začali zřizovat družstva. Co jim dělá potíž? Údajně požadují zákaz vývozu surovin do zahraničí, např. konkrétně látky do SRN. Prý pak nejsou tyto zdroje pro začínající podnikatele, aby mohli začít vyrábět atd. Samozřejmě oni přemýšleli jako vy, tj. chtějí zhodnotit tyto látky. Podobně se vyjadřují k další problematice surovin, dřevo, pak nemají družstva z čeho vyrábět. Proto se ptám zástupců vlády, nakolik jsou tyto problémy příslušným ministrům známy, pokud ano, jaké závěry z nich vyvozují? Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Sú to otázky, pán poslanec, nie interpelácie, aby bolo jasné z hžadiska procedurálneho.

Poslanec SL K. Novosád: Pane místopředsedo, ztotožňuji se s panem Grebeníčkem, že byste měli Československé straně zemědělské tento rozhovor umožnit hned první den po volbách do komunálních zastupitelství. To znamená, volby jsou 24. 11., 25. 11. by se mohl tento kulatý stůl uskutečnit.

Poslanec SN J. Hladík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolil bych si krátce odpovědět na dotaz pana Grebeníčka na to, že mají být v rámci reformy v agropotravinářském komplexu poškozována nebo likvidována zemědělská družstva. Není to pravda. Jde o to, aby tato zemědělská družstva byla konečně združstevněna. Ona totiž de facto družstva nejsou. To jsou bývalé socialistické organizace, kde pracují námezdní zaměstnanci na přikázaném majetku. My nutně potřebujeme z nich udělat družstva. Děkuji. (Potlesk.)

Poslanec SL E. Kříž: Některé situace se zde stávají chronickými, protože stejně jako včera, i dnes chybí zapisovatelky. Myslím, že bychom tomu měli věnovat pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Už sme o tom diskutovali. Nahráva sa to celé na záznam a zajtra bude rozprava zapisovatelkami prepísaná. Ale už sme sa k tomu vyjadrovali.

Poslanec SN V. Sochor: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, nesouhlasím se stanoviskem předsedajícího, pokud uzavřel diskusi k pohraničnímu styku s Polskem. Tato záležitost je tak nesmírně vážná, že jenom poslanci, kteří žijí v tomto kraji, mají mandát k tomu, informovat vás o situaci, jaká je.

Vznikla zde úplně paradoxní situace, že když jsem dostal řadu dopisů po prvních zprávách, které pronikly prostřednictvím televize a rozhlasu mezi naše obyvatele - a také po projevu pana prezidenta -že bude co nejdříve otevřena čs.-polská hranice, včetně ostrých protestů, že lidé chtějí přerušit práci v závodech, dvě inženýrky chtějí okamžitě zahájit hladovku apod. Jsem z pohraničního města Bohumín. Jsou tam dva celní přechody první třídy na Polsko. Již dnes je tam situace taková, že od pátku do neděle stojí před hranicí šesti až osmi hodinové fronty, můžeme se to dozvědět i z rozhlasu, jak to tam vypadá. Není tam absolutně žádné sociální zařízení. Dokážete si představit, když cesta na hranici vede kolem dvou nemocnic, prochází městem, jak vypadá, jaká je situace. Vzniká tam sice jakási domobrana z místních obyvatel, která řídí zatím přechod přes hranice. Pořádal jsem poslance Severomoravského kraje dr. Suchánka a pana poslance Chýlka z Východočeského kraje, abychom zašli za ministrem Klausem a situaci řešili.

Tam bylo řečeno, že situace je známá a že 11.- 12. září bude jednání s polskou stranou. Protokol z toho mám sebou. Není to jen otázka kursů. Je to složitější oboustranná záležitost. Dokud nebude konvertibilní měna, jsem toho názoru, že hranice by neměla být uvolněna.

Takové politické tlaky, že se nemohou navštěvovat rodiny-ve skutečnosti to není tak moc pravda. Každý, kdo žije na Těšínsku ví, že když potřebuje do Polska, že si tam zajede. Poláci to umějí ještě lépe. Naše hranice není schopna toto uhlídat, možná, že máte v živé paměti, když přijel rychlík Varšavan na hranici do Petrovic, kde bylo 1600 lidí v rychlíku, kde jich má být 600. Naše strana se pokusila přistavit prázdné vagóny. Lidé lehli na koleje, nedovolili to spojit. Bylo zraněno několik policistů, ráno se situace uklidnila. Ono to na těch hraničních přechodech nevypadá tak moc jemně.

Pokud jde o otázku zásobování, lidé se toho skutečně bojí. Hlavně v předvánočním období. Mohou se toho bát i lidé na polské straně. Dnes už funguje kurs 1:300. Stačí, aby člověk přenesl někde v kapse tisícovku a za ní dostane na druhé straně 30.000 polských zlotých. Někdy více, někdy méně. Dnes tam začali lidé jezdit i na benzín, protože benzín, kdo si to umí spočítat, byl o 35 Kčs levnější (10 litrů) než u nás. Už i to se vyplatilo našim lidem.

Ve čtvrtek je u nás svoláno velké jednání se všemi zainteresovanými. Je tam velmi žádaná situace, která by se dala řešit tím, že se urychleně provede obchvat starého Bohumína, že se na polské straně přizpůsobí podmínky, že se celnice posune dozadu. To ovšem nelze provést za dva měsíce. Je třeba zřídit pohraniční stráž na celém území republiky. Návrh na to předložil generální ředitel ÚCS vládě. Předal jsem to místopředsedovi vlády. Dnes se to do vlády nedostalo. Je tam termín 30. září, aby již bylo přijato rozhodnutí vlády o zřízení celní inspekce či stráže. Jestliže toto nebude, celní správa je přesvědčena o tom, že potom je tam totálně zbytečná, hranice bude otevřena. Ona už je otevřena dnes. Poláci, kteří k nám jezdí - to nejsou turistické zájezdy. Přijíždějí sem k nám skutečně nakupovat zboží. Ví to ministr Klaus. Jsou nejméně tři měsíce v předstihu v privatizaci. Je spousta obchodníků, kterým je jedno, kde nakoupí zboží. Říká se, že je tam železná opona. Že je tam značnou řádku let a žádnou jsem tam neviděl. Ten, kdo má v Polsku příbuzné, může tam zajet kdykoliv.

V současné době dovolit si na Ostravsku, kde se domnívám, že má republika zájem o to, aby tam ti lidé žili trochu spokojeně (nedávno jsme tomu říkali ocelové srdce republiky), určitou nespokojenost, to by nebylo dobré. Prakticky tam je očekávána největší nezaměstnanost, protože když se zastaví šachty, hutě, koksovny, dovedete si jistě důsledky představit, a v této době by nám to neudělalo žádnou dobrou práci.

Požádal bych, aby poslanci ze Severomoravského kraje, kteří jsou v iniciativní skupině, přidali se k nám a přijeli tento čtvrtek v 9.00 hodin do Bohumína, kde budou zastoupena Občanská fóra z celého okresu, veřejnost, ale snaha dát celou záležitost do hromady, abychom se vůbec mohli postavit před naše obyvatelstvo.

Jak zde předsedající řekl, diskusi k tomu spustíme až bude vyřízena interpelace. Slyšel jsem některá vystoupení v tom smyslu, že interpelace nebyly včas vyřízeny. Jde o otázku 30 dnů. Za 30 dnů máme takřka 1. listopad, a domnívám se, že potom by na jakékoli jednání již bylo pozdě. Požádal bych, pokud to bude možné, aby na tuto interpelaci odpověděla vláda již na příštím jednání 6. společné schůze v navrhovaném termínu. Situace je skutečně nesmírně vážná. Nemůžeme si ji dovolit z politických důvodů podcenit. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. K tomu má faktickú poznámku poslanec Zelenay.

Poslanec SN R. Zelenay: Chcel by som dve poznámky k vystúpeniu kolegu. Nechcem s ním polemizovať o tom, čo hovoril. V podstate sa to kryje. Predovšetkým sa domnievam, že určite došlo k nedopatreniu, že tým nemyslel len hranice nachádzajúce sa medzi Českou republikou a Požskom, ale chcel zrejme hovoriť o hraniciach Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. To je jedna vec.

Druhá vec. Dovolil by som si polemizovať s tým, že niekto tu má mandát hovoriť za niečo. Sme plnoprávni a hodnotní poslanci a ako takí máme právo vystupovať k záležitostiam a veciam, ktorými nás poverujú občania. Zároveň si pritom dovolím podotknúť, že tohoto práva som sa nikdy nezriekol ani sa nezrieknem.

Ďalšia věc, ktorú by som chcel pripomenúť - nie je to len otázka severných okresov. Pri súčasnom rozvoji motorizácie dostať sa zo severnej na južnú hranicu trvá štyri hodiny. Chcel by som podotknúť, že podža štatistických údajov za posledných päť rokov požskí turisti prichádzali do Československa, trávili tu v priemere 1,7 až 1,9 dňa, a bolo ich okolo 3,5 milióna. Šlo väčšinou o tranzitných turistov.

Rovnaké alebo podobné problémy nie sú len na severe, ale i na juhu. V Bratislave a v južných okresoch. V prípade malého pohraničného styku nie je žiadny problém a nemáme prakticky žiadnu možnosť, aby sme žud zadržali v mestách, kam nemajú povolenie. Máme s tým nakoniec skúsenosť zo 70. rokov, kedy Malý pohraničný styk toto robil. Len tieto poznámky.

Předsedajíci místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Konštatujem, že tu bol prednesený návrh pánom poslancom Sochorom, aby sme vláde skrátili lehotu na odpoveď k interpelácii, ale i podnety a otázky, ktoré k tejto problematike zazneli vo Federálnom zhromaždení. Znamená to, aby vláda reagovala ešte na 6. spoločnom zasadnutí, po prerušení, 1. 10. 1990. Pýtam sa podpredsedy vlády Rychetského, či je možné, alebo či tomu nebránia nejaké zásadné dôvody, aby toto stanovisko tu mohlo byť prednesené? V prípade, že takéto dôvody nebudú, tak by sme záležitosť odhlasovali.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, sami jste se přesvědčili o tom, že problematika otevření hranic s Polskem, malý pohraniční styk a event. ekonomické dopady na naše příhraniční či jiné oblasti není jednoduchá otázka. Ve federální vládě se touto problematikou zabýváme v poslední době na všech zasedáních, včetně dnešního. Zdůrazňuji, že nepodmiňujeme úmysl federální vlády, k 1. listopadu umožnit malý pohraniční styk ekonomickými nebo jinými požadavky, které bychom kladli vůči Polské republice. Je pravda, že s představiteli Polské republiky vedeme jednání. Jde o jednání složitá, protože z polské strany je vůči nám uplatňovaná řada požadavků. Jednak ohledně havárie na řece Odře v roce 1986. Jednak koksárny Stonava. I když máme v řadě problémů shodné názory, přesto jsme jednoznačně toho názoru, že je záležitostí suverénní vlády, aby si nenechala požadavky diktovat ze zahraničí.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP