Čtvrtek 20. září 1990

V tomto ustanovení by se uložilo komisi, aby tento návrh vypracovala a předložila sněmovnám k projednání. Předmětem připomínek bylo personální složení komise. Navrhovaná 23 členná komise - to bylo uznáno, že je velmi velké, nepracovní těleso. Jednání by bylo málo pružné, operativní a dělné. K této otázce se sešla porada představitelů poslaneckých klubů Federálního shromáždění a doporučila ustanovit komisi užší, nejvýše 15 členný orgán sestavený pouze z poslanců Federálního shromáždění. Opakuji, že se jedná o návrh na zřízení komise složené pouze z poslanců Federálního shromáždění. Studenti budou v komisi zastoupeni poslanci - studenty. Další představitelé studentů mohou být přizváváni podle § 94 odst. 3 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění. Obdobná situace je u zástupců České národní rady a další možností je, že by Česká národní rada vytvořila vlastní vyšetřovací komisi. Cílem redukce personálního obsazení komise je snaha vytvořit poměrně malou operativní a navzájem dobře informovanou skupinu lidí, která může plně využít všech poslaneckých pravomocí a rychle a pružně rozhodovat.

Podle požadavků jednotlivých poslaneckých klubů jsou do komise navrženi tito členové.

Mám dojem, že návrh jste dostali do lavic. Já ho přesto přečtu a pak se pravděpodobně vyjádříme hlasováním podle vašeho přání, buďto jednotlivě nebo an bloc. Petr Burian, Jiří Pospíšil, Jiří Ruml, Stanislav Devátý, Štefan Glezgo, Štefan Bačinský, Július Bobovnický, Jan Fričar, Miloš Krejcar, Olivér Varga, Jiří Slota, Miroslav Jansta, Jan Vidím, Jiří Dienstbier a Josef Šepetka. To jsou tedy návrhy, které jsou výsledkem jednání poslaneckých klubů. Na základě pověření výborů branných a bezpečnostních, které byly určeny jako gestní, doporučuji tisky 28 a 29 s navrhovanými doplňky k přijetí.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Takže to je celá zpráva k tomu bodu 29, pane poslanče?

Poslanec SNL Lis: K té komisi 17. listopadu ano, takže možná bychom měli jednat o tom posledním bodu - tisk 29 a vrátit se pak k tomu jednoduššímu. Ano, takže pokud jste skončil, tak bychom zahájili rozpravu, protože tam se hlásí paní poslankyně.

Poslankyně SL E. Záležáková: Chci jen opravit, že nejde o Jiřího Slotu, ale Jána Slotu.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji.

Zahajuji rozpravu k tomuto bodu našeho jednání a mám zde už dvě písemné přihlášky, kterým bych měl dát přednost. Pan poslanec Hubálek se hlásí také k rozpravě.

Poslanec SL B. Hubálek: Mám příspěvek k rozpravě ke komisi 17. listopadu.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Já si vás zaznamenám, já jsem nevěděl o co jde. Takže chcete se přihlásit do rozpravy. Je zvykem, že to dáváme vždy písemně, máme takové zajímavé lístečky, ale teď už o to nežádám.

Poslanec SL B. Hubálek: Posledně jsem dal zajímavý lísteček, ale nebylo na něj reflektováno.

Předsedající předseda SL R. Battěk: To rozhodně nebylo správné. Prosím, abychom zachovali přirozenou vážnost tohoto sboru. Než zahájíme, ještě rád bych sdělil jeden požadavek. Prosím poslance poslaneckého klubu VPN, aby se hned po vyhlášení polední přestávky soustředili v prostoru před čítárnou parlamentu na krátkou poradu. Prosím, kdo patříte k VPN, učiňte tak.

Zahajuji rozpravu k tomuto bodu. První se přihlásil pan Jiří Pospíšil.

Poslanec SL J. Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, byl nám předložen návrh ke složení komise pro vyšetřování událostí ze 17. listopadu. Víme, že v minulé komisi, která dohlížela na vyšetřování událostí ze 17. listopadu, byli i lidé, kteří byli spolupracovníky Státní bezpečnosti. Aby spolupracovníci Státní bezpečnosti nepronikali zbytečně do této nové komise, když už nám pronikli do parlamentu (potlesk.), navrhuji, aby poslanci stran, které nepodrobily své kandidáty lustraci před volbami a kteří chtějí být členy komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu,ještě před hlasováním veřejně prohlásili, že nespolupracovali se Státní bezpečností a že souhlasí se šetřením o tomto čestném prohlášení. Možná, že by bylo lepší, aby to udělali všichni kandidáti do této komise. Pro případ, že by to někdo odmítl, na což má jistě právo, bych doporučil ostatním poslancům, aby využili svého práva pro něj nehlasovat. Proto samozřejmě navrhuji o kandidátech hlasovat po jednom.(Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Dále je do diskuse přihlášen pan poslanec Jan Vidím.

Poslanec SL J. Vidím: Pane předsedající, dámy a pánové, kromě toho, že jsem poslancem Sněmovny lidu tohoto federálního shromáždění, jsem i reprezentantem nejvyššího a jediného zastupitelského orgánu studentů fakult vysokých škol na území Československé republiky. Chtěl bych vás seznámit se stanoviskem rady tohoto českomoravského parlamentu.

Jsme přesvědčeni že účast zástupce Komunistické strany Československa v této komisi je naprosto nepřístupná. Proč? Domníváme se, že by došlo k tomu, že by byli zesměšněni ti, kteří byli ubiti a zraněni na Národní třídě v minulém roce. Neberte to jako doplňující návrh, ale jako stanovisko tohoto studentského orgánu. Doufám, že k němu poslanci přihlédnou při hlasování o jednotlivých členech komise.(Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Vidímovi a prosím pana poslance Hubálka, aby se ujal slova.

Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající, dámy a pánové, šel jsem do parlamentu proto, abych zabránil politikaření, abych vyvrátil představy, že politika je něco špinavého. Je špinavá, pokud se dělá nedobrými prostředky. Je mi 58 let a celý život jsem pracoval jako dělník. Chtěl jsem to říci dnes v odpoledním vystoupení jako odpověď panu Dubčekovi na jeho včerejší vyjádření z této tribuny. Dověděl jsem se, a je mi to hluboce líto, že pan Dubček prožívá určitou rodinnou krizi a z toho důvodu k tématu včerejšího dne bych si dovolil své vystoupení odložit. To dnešní se však bezprostředně týká komise 17. listopadu. Měl jsem snad tu smůlu, v očích některých lidí, kterým říkáme v dnešní době, že to je republika kamarádů, ne republika občanů, že jsem proti komunistům stál de facto od svých jinošských let. Mně bylo 16 roků a mé sestře 14 a půl roku, když do našeho domu vtrhla Státní bezpečnost, odvlekli nás, dali nás na celu, kde jsme mohli spát ve stoje a kde na nás ze stropu padaly štěnice. Byla to Bartolomějská. To byl nástup mládí světa, který tady i pan Lis, jako kandidát ÚV KSČ, podporoval. Tito lidé, kteří vtrhli do našeho domu - velitelem přepadové skupiny byl jakýsi inženýr Robert Horák, jeden z prvních signatářů Charty 77, kterou jsem právě z tohoto důvodu nepodepsal. To byl jeden důvod. Druhý důvod byl ten, že věřím, že ze Šavla se může stát Pavel, ale ne proto, že si to jen napíše do křestního listu. V roce 1968 jsem pamatoval vyšetřovatele, který se mým známým - a byly to stovky a tisíce lidí, kteří v této době trpěli a byla to celá genocida, jak to bylo podáno v letošním lednu generální prokuratuře a není to dosud rozřešeno. Proto jsem zde včera vystupoval pro uvážlivé a diferencované hodnocení, protože věřím, že mohou být Pavlové a já je znám. Nechtěl bych paušálně škodit plošně, jak říkal pan Dubček, ale nechci připouštět, promiňte, darebáctví, ať se maskuje jakkoliv. Jde mi o věc, jako mi šlo o věc v letech padesátých a jako by údajně mělo jít dnes o věc, když jde o osobu, hřát se na výsluní moci a popularity. (Předsedající upozorňuje diskutujícího, aby mluvil k projednávanému tématu.)

Budu mluvit ke komisi 17. listopadu. Já se o tom zmíním pak podrobněji v odpovědi na léta 1968. Toto jsem ale musel předeslat. (Předsedající: Já vám děkuji za porozumění.)

Já chápu, že čas je život - neplatí Time is money, čím jsme starší, tím to lépe víme.

Já jsem do Federálního shromáždění kandidoval s přáním svým a s přáním Konfederace politických vězňů, abych pracoval v branně bezpečnostním výboru, abychom si posvítili na práci Státní bezpečnosti, maje absolutní důvěru lidí, kteří jako první bojovali proti komunismu. Když jsem byl zvolen, předpokládal jsem určité praktiky a požádal jsem Konfederaci, aby napsala dopis, kterým mne doporučuje nejen z kádrových důvodů, ale z důvodu toho, že v České národní radě jsem byl jmenován do bezpečnostní komise předsednictva ČNR, neboť daleko dříve než vy jste zde na podnět pana Lisa schválili opětné zařazení vojsk ministerstva vnitra na posílení hlídek bezpečnosti, já jsem tímto návrhem vystoupil na plénu České národní rady v březnu, na veřejnosti, a co se stalo? Nic, ticho, protože to vyšlo od člověka, který se dá považovat, že je persona non grata. Tento návrh prošel ve Federálním shromáždění o měsíc nebo jeden a půl měsíce později. Byl to tedy věcný důvod, že mám určité schopnosti vidět někdy dopředu. Proto Konfederace politických vězňů Československa napsala doporučující dopis předsednictvu Federálního shromáždění a vedení Občanského fóra, abych do této komise byl zařazen. Jako kandidát Občanského fóra jsem dával svůj životopis. Povinností každého vedení je předpokládat a když mám předpokládat, musím znát a chtít, abych řídil dobře. Domnívám se, že vedení Federálního shromáždění i politických stran má znát kádrovou a personální politiku. Stalo se to, co jsem očekával. Do branného a bezpečnostního výboru jsem zařazen nebyl. Vy jste dnes byli svědky, jak je jednoduché se do tohoto výboru dostat, ale v mém případě to bylo nesmírně složité, přestože jsem měl doporučení od organizace, která by měla mít a snad má nejvyšší morální kredit v naší republice. Teprve po víceméně nechutné scéně z mé strany (protože všechno má své meze), jsem byl do branného a bezpečnostního výboru zařazen.

Já jsem nejen v 50. letech, ale i v různých manifestacích později (předsedající řečníka napomíná)........17 listopadu jsem manifestoval s transparentem "Svobodu pravdivého slova" a byl jsem sražen policií ve Vyšehradské ulici na zem. Pokračoval jsem dále až do konce, jako na všech ostatních manifestacích. Můj syn byl surově zkopán a zbit "červenými barety" na Národní třídě a dodnes je léčen, nynějším ministrem zdravotnictví České republiky, MUDr. Bojarem.

Toto jsem uváděl v branném a bezpečnostním výboru, abych v této komisi mohl pracovat. Byl jsem zařazen demokratickým hlasováním. Neměl jsem však publicitu, nevědělo se o mně, nechodil jsem a nevykřikoval, takže poslanci OF dali hlas jiným lidem a já jsem byl z komise 17. listopadu vyškrtnut. Neříkám to proto, že bych do té komise chtěl jít zpátky. Říkám to proto, že musíme změnit styl své práce, prosazovat demokracii a ne republiku kamarádů. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Slovo má poslanec Lis.

Poslanec SN L. Lis: Já si myslím, že dramatické vystoupení pana poslance Hubálka je motivováno emocemi a nikoliv skutečnostmi. Pokud jde o zvolení pana Hubálka do branného a bezpečnostního výboru, nešlo o žádné dramatické jednání, o žádnou scénu. Pan Hubálek přišel a požádal, aby byl do branného výboru zařazen, a protože seznam členů výboru byl už stanoven a schválen, musel projít celý proces novým jednáním, po němž byl poslanec Hubálek do výboru zařazen. To na vysvětlenou.

Myslím, že bychom měli pracovat bez emocí. Pokud jde o zařazení poslance Hubálka do komise 17. listopadu, má pravdu v tom, že branné a bezpečnostní výbory schválily jeho návrh a přijaly ho, když se přihlásil a zdůvodnil, že by rád v této komisi pracoval. V původním návrhu byl tedy zařazen. Jak jsem už v úvodu uváděl, došlo však k tomu, že měl být zmenšen počet členů komise, aby šlo o dělnější kolektiv. Proto bylo doporučeno vedoucím poslaneckých klubů, aby zredukovali počet a navrhli své zástupce. Pokud vím, klubu poslanců OF byl návrh předložen. Bohužel máte pravdu v tom, že vás zřejmě většina poslanců klubu OF nezná a dostal jste, myslím, jen asi 24 hlasů a do komise byli zařazováni ti, kdo měli největší počet hlasů. To je demokratické. Jestliže se domníváte, že jde o kamarádskou politiku, tak jste na hlubokém omylu.

Jestliže jste se cítil dotčen, měl jste sdělit své připomínky klubu poslanců OF a je možné, že bychom požádali sněmovnu - vzhledem k vašim postojům a zásluhám - aby komise byla rozšířena o jednoho člena. Pokud to plénum parlamentu schválí, nic nestojí v cestě tomu, abyste byl zařazen. Je to návrh, nechť plénum parlamentu tyto věci posoudí.

Vaše extempore do let padesátých je jistě oprávněné, ale jestliže mluvíme o poctivosti, musíme být poctiví a také byste měl zvažovat, co říkáte. Nechci polemizovat a rozvádět diskusi. Myslím, že mezi námi je ještě dost lidí, kteří nesou mnohem větší odpovědnost než já ve svých dvaceti letech. Myslím, že omyly mládí by se snad mohly tolerovat. Neomlouvám se.

Vzhledem k tomu, že vznikla tato situace, je třeba, aby pan předsedající a eventuelně plénum posoudili, jestli vystoupení pana Hubálka má být bráno jako návrh na rozšíření komise a na jeho členství. Jestli má někdo z poslanců návrh na jiné řešení, ať ho předloží.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. O slovo se přihlásil člen předsednictva poslanec Šolc.

Poslanec SN J. Šolc: Pane předsedající, dámy a pánové, už minule jsem chtěl vystoupit s cílem zastat se osobnosti, ale šetřil jsem váš čas, protože bylo mnoho úkolů. Chtěl jsem vystoupit na obranu doc. Jána Mlynárika, když byl jednou naší kolegyní označen za muže, který rozeštvává Čechy a Slováky. Poznal jsem ho v situaci, kdy mluvil o českém gestapismu. Nevadilo mi to v tom, abychom si porozuměli dokonale v otázkách národnostních.

Dnes jsem zde proto, abych tento dluh splatil a znovu se zastal osobnosti. I mně se stalo, když mi bylo deset let, že vtrhlo 14 "estébáků" do našeho bytu, obsadili okna, zahradu a odvedli mi otce, který byl pak odsouzen na 13 let. Můj další život byl poznamenán, místo studií jsem šel do automobilky; když jsem dálkově vystudoval, přišla vojska a 20 let jsem pak jako filosof montoval. Přesto mě to nenaplnilo hořkostí. Pochopitelně vím, že byli lidé, kteří v padesátých letech - poněvadž vzešli z určitého sociálního terénu - měli ke komunismu blíže než já, jako syn lékaře. To je přirozené. Musím však přiznat každému právo na to, aby omyl odčinil činem. (Potlesk.)

Doktor Lis vytrpěl příliš mnoho za dlouhých dvacet let, takže myslím, že mu mohu dát svoji plnou důvěru. Cítím se být jeho přítelem. Stejně tak se cítím být kamarádem Bohouše Hubálka. Pokud mezi námi polarizují názory, je to v pořádku. Přimlouvám se však za to, aby polarizovaly určitou formou, třeba tak, jak nám to naposledy předvedla paní premiérka Thatcherová

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Šolcovi. Dává slovo členovi předsednictva poslanci Šternovi. Nejprve se však s technickou poznámkou hlásí poslanec Haško.

Poslanec SN A. Haško: Vážené Federálne zhromaždenie, som členom branného a bezpečnostného výboru od 30. januára 1990. Bez ohžadu na to ako pán Hubálek predniesol svoj prejav, plne sa stotožňujem s tým, čo povedal. On bol demokraticky zvolený za člena komisie v brannom a bezpečnostnom výbore. Ide len o to, kto má teda vyššiu právomoc - klub alebo výbor. My sme ho demokraticky schválili, klub jeho členstvo zrušil.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. K této věci se jistě vyjádří zpravodaj. Nyní se s technickou poznámkou hlásí poslanec Kroupa.

Poslanec SL D. Kroupa: Pane předsedající, dámy a pánové, býváme často moralizováni a vyzýváni, abychom se k sobě chovali slušně. Já bych chtěl navrhnout, abychom se slušně zachovali a dali příležitost zástupců komunistické strany k hezkému gestu, které by mohli udělat - stáhnout svého zástupce z této komise a uvolnit tak místo pro poslance Hubálka (Potlesk.) Jestliže to nebudou chtít udělat, můžeme samozřejmě postupovat podle procedury.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, dále je tady přihlášen s vystoupením poslanec Jurečka. Připraví se pan poslanec Kanis.

Poslanec SL J. Jurečka: Vážené Federální shromáždění, já plně podporuji návrh poslance Pospíšila, v tom smyslu, že členem komise o vyšetřování masakru ze 17. listopadu nemůže být nikdo, kdo nesouhlasí nebo neprojde procedurou lustrace. Ale na rozdíl od něj si myslím, že by ten fakt měl být zakotven do bodu číslo 1 usnesení.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, nyní pan poslanec Kanis.

Poslanec SL P. Kanis: Vážený pán predsedajúci, vážené dámy a páni, otázka prednovembrovej histórie sa v tomto parlamente nastožuje pri každej závažnejšej veci a pri každom závažnom probléme, zákone či zákonnom opatrení. Myslím, že tí, ktorí tu vystupujú, si vytrpeli svoje. Majú v mnohom pravdu, a skutočne neviem ako vysloviť s nimi súcit a možno i ten bôž. Je zrejmé, že bez vyjasnenia minulosti nemôže byť ani jasnejšia budúcnosť. Pri prerokovávaní scenára ekonomickej reformy, ale aj vo vystúpení pána prezidenta zazneli požiadavky a myšlienka o potrehe spoločenskej dohody počas realizácie ekonomickej reformy a vážnej systémovej zmeny. Kladiem si otázku, či nové spory, ktoré sú tu vyvolávané prospievajú vzniku tejto spoločenskej dohody, keď dobre vieme, že túto spoločnosť čaká aj z hžadiska viny bývalej štátnej strany, žiaž, našej strany, ktorej sme členmi, zložitá sociálna situácia, čakajú zložité sociálne konflikty a napätie. Domnievam sa, že pre tú spoločenskú dohodu by mal pracovať aj parlament. Aká je tvár nášho parlamentu? Zamyslime sa nad tým, čím je spôsobené písanie o parlamente, ktoré v podstate a často oprávnene zosmiešňuje tento parlament. Nie je príčinou i to, že zrejme by sme tu mali viac svoje postoje modifikovať, cez istú potrebu nadstraníckych pohžadov?. Ja viem, je to ťažké. A právom vyčítate mnohým nám, čo sme tu poslancami komunistickej strany aj tú minulosť, aj tie postoje.

Problém vzájomného rešpektovania sa v tomto parlamente vyskočil už niekožkrát. Včera tu vystůpil pán poslanec Stome ohžadne zloženia jednej komisie, myslím to bola komisia, či skupina v Ústave, odmietol protest, aby členom tejto komisie alebo skupiny bol poslanec za SNS. Vy ste tu viacerí vystúpili v podstate za to, že strany by si mali rešpektovať svojich zástupcov v jednotlivých komisiách. Odvolávam sa na túto pripomienku pána poslanca Stomeho práve preto, že aj dnes vznikla taká situácia ohžadne toho, či má byt, členom komisie pre vyšetrenie 17. novembra poslanec za komunistickú stranu. Ako dobre viete, predchádzajúcu komisiu viedol pán podpredseda Stank, poslanec za komunistickú stranu. Domnievam sa, že získal istý rešpekt a uznanie i u poslancov za iné politické strany, ktoré sú v tomto parlamente.

Ešte jednu poznámku k tomu by som povedal. Hovorí sa o tom, že bez komunistov by nebolo 17. novembra. Môžme to dešifrovať, ako, prečo to bolo. Chcel by som vás však poprosiť, aby ste pri hlasovaní o jednotlivých členoch tejto komisie zvážili aj otázku spoločenskej dohody. A to, že predsa len v tejto strane, aj keď nie, samozrejme, všetci, ale čo sa týka špice, prevažujú žudia, ktorí neboli politikmi, nemali vinu a vlastne spadli do politiky. Chcel by som preto vás poprosiť, aby ste zvážili pri rozhodovaní, či členom tejto komisie má byt, aj člen za našu stranu. Ja považujem názor, ktorý tu bol tlmočený, aby členom tejto komisie nebol poslanec za komunistickú stranu za politicky nekorektný.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP