Středa 19. září 1990

Na rozdíl od vyšetřování, o kterém zde zasvěceně mluvili členové Konfederace politických vězňů, není toto vyšetřování nijak konstruováno, je pracné jak z hlediska vyšetřovacích orgánů, Ústavu pro vyšetřování ministerstva vnitra, tak všech dozírajících prokurátorů, protože nikdo není žádným způsobem nucen k tomu, aby se přiznal, aby učinil jakékoliv doznání, prohlášení, aby vydal dokumenty a podobně. Zřejmě jsou si toho vědomi i všichni případní potenciální delikventi v tomto směru.

Vyšetřovatel ministerstva, vnitra za přímé účasti dozorujícího staršího prokurátora naší generální prokuratury, vyslechl například pana Bižaka. Pan Bižak se odmítl přiznat k tomu, že by koncipoval, odeslal nebo předal zvací dopis sovětským činitelům. My jsme volili dokonce v tu dobu i jeho zadržení. To jen na vysvětlení panu poslanci, který hovořil o tom, že někteří vysocí činitelé jsou ve vazbě. Šlo o pana Bižaka, nebyl však ve vazbě, byl zadržen. Byli jsme nuceni to učinit, a u něho jsme současně nařídili domovní prohlídku. Této prohlídky se zase zúčastnily vyšetřovací orgány za přímé osobní účasti staršího prokurátora naší generální prokuratury. Prohlídku jsme provedli, zabavili jsme tzv. Milníky, jím označené jako rukopis. Tyto Milníky (které stejně vyšetřovaný pan Husák prohlásil za směsici žvástů) jsme prostudovali a musím odpovědně říci, že jsme v nich nenašli jediné přiznám k tomu, že on nebo kdokoliv jiný vyhotovil písemné pozvání k ozbrojenému zásahu v naší zemi. On odmítl jakoukoliv odpovědnost, jakoukoliv spoluúčast. Zajímavé je, že řekl, že něco připravoval pan Kolder a že ukazoval p. Kaskovi cestu k panu Brežněvovi při jednání v Bratislavě, ale že neví, co mu tento člověk, podléhající Kolderovi, předával. Jak víte, Kolder i Kaska jsou mrtví. Tento údaj je zajímavý, ale nic jsme z toho zatím nemohli vyvodit. Ani jinými svědeckými výpověďmi jsme nezjistili nic, co by svědčilo o tom, že je nějaký dostatečný důvod vznést obvinění proti určitým osobám. Proti těm, kteří zemřeli, již vznášet obvinění nemůžeme.

My jsme požádali všechny generální prokuratury zemí Varšavské smlouvy, aby nám daly jakékoliv písemné doklady nebo nabídly jiné důkazy, a to i prokuratury těch zemí, které se nezúčastnily intervence, abychom mohli podle zákona na ochranu míru posoudit, zda jde o trestní odpovědnost a proti které osobě. Musíme říci, že sovětská strana prostřednictvím ministerstva zahraničí a naší vlády odmítla jakoukoli přímou či nepřímou účast na hledání takovýchto dokumentů a to s tím, že sovětská strana, při návštěvě presidenta republiky Havla v Moskvě, se omluvila, že se omluvily i ostatní země za tento vstup jako za nesprávný vstup, za politicky chybný a že po této stránce pokládá sovětská strana tuto záležitost za ukončenou a nechce se podílet na vyvolávání jakýchkoliv procesů. My rovněž nechceme dělat procesy, které by jistě vážení poslanci pokládali za opakování něčeho, co tu bylo dříve a my se toho dopustit nechceme, byť by to bylo motivováno jakkoliv jinak a jakkoliv by to možná určitou část naší veřejnosti uspokojilo. My chceme postupovat podle trestního zákona a trestního řádu, které FS odhlasovalo a novelizovalo a který nám nedává jakoukoliv možnost, cokoli konstruovat a přitahovat za vlasy, když si nebudeme jisti, že máme v ruce ty rozhodující důkazy. Doufáme, že alespoň pro morální odsouzení budeme za pomoci vládní komise, kterou vede pan profesor Mencl, že se pravdy dopátráme a určitým způsobem máme velkou naději, jsme optimisty, že to nebude trvat dlouho, že za pomoci maďarských justičních orgánů, případně polských justičních orgánů, se nám přece jenom dostanou některé další doklady do rukou. To je k otázce vstupu vojsk.

Pokud jde o stíhání dalších činitelů, mohu říci, že není pravda, že by nebylo vedeno trestní stíhání pro majetkové delikty proti některým význačnějším osobnostem dřívějšího politického života. Na slovenské generální prokuratuře je vedeno stále stíhání proti panu Colotkovi, jde o kriminální činnost, týkající se sbírání velkých hodnot prostřednictvím obrazů apod. Vedeme u naší generální prokuratury trestní stíhání proti bývalému generálnímu prokurátorovi České republiky panu Krupauerovi pro porušení povinností veřejného činitele i dalších bývalých vedoucích pracovníků této prokuratury a nechceme se zastavit před nikým, u koho budeme mít skutečně náležité podklady. Na všechny podněty, které dostáváme, ať kvalifikované nebo nekvalifikované od naší veřejnosti, od různých nezávislých iniciativ, odpovídáme. Jsme si vědomi plně toho, že nemůžeme zopakovat to, co se podařilo bývalému generálnímu prokurátorovi akademiku Pješčakovi, když na podnět pana Hradílka a Berezi, tehdy chartistů, nyní ministra vnitra české republiky pana Hradílka, nedovedl odpovědět dodnes, kam tento dopis přišel, když tento dopis přišel skutečně ještě v době, kdy vlastizrada nebyla promlčena. Čili u nás skutečně nezapadne, ručím vám svou osobou, žádný tento podnět. Proto jsem kvitoval i dnešní podnět, který nás upozorňuje na ANNONCI, hned tady jsem si už nechal udělat fotokopii, tuto věc podrobíme zkoumání a pokud jde o trestní čin hanobení prezidenta republiky, jde o § 103 tzn., posoudíme, zda se dá a proti komu je možno zahájit trestní stíhání. Končím tím, že vás chci ujistit, že bude-li, podle vašeho názoru, v nejbližší době potřeba na doplnění bezpečnostní situace v republice zpráva naší generální prokuratury, a mohu o tom informovat i předsedu nejvyššího soudu, bude-li potřeba, učiníme všechno pro to, abychom vás plně informovali o všem, co se skutečně z našeho hlediska děje. Jen chci říci, že, prosím vás, určité připomínky, které jsou zde vyvolávány proti příslušníkům veřejné bezpečnosti a orgánů ministerstva vnitra se mohou týkat i našich prokurátorů, protože i my zápasíme s výměnou prokurátorů. My například, pokud jde o rehabilitace, máme stále málo prokurátorů a jsme informováni, že i soudy mají málo soudců, kteří jsou morálně čistí, kteří mohou rehabilitace dělat a proto prosím poslance z Konfederace politických vězňů ještě o určité strpení. Rehabilitace pokračují skutečně pomalu, mě se to zdá také, i když dvanáct procent těch očekávaných rehabilitací už soud učinil. My, jako prokurátoři, jsme u každého tohoto případu i o tom v současné době podáváme ČTK zprávu, takže ze zprávy ČTK se dozvíte, že právě včera jsme měli celostátní poradu, ve které jsme vyhodnotili dosavadní stav. Čili tolik můj příslib, který doufám, že bude reálný, že bude splněn a že bude vámi kvitován. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem panu námestníkovi generálneho prokurátora doktorovi Veletovi. Technická poznámka. Pán poslanec Kováč.

Poslanec SN M. Kováč: Ak sovetská strana vydanie dopisu odmieta, nemáme dôkaz o tom, či boli pozvaní alebo neboli pozvaní. Tzn., že veškerú zodpovednosť bere Sovetský zväz na seba a ja sa tedy pýtam, čo hovorí k tomu medzinárodné právo?

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, ešte sa hlási s technickými poznámkami pán poslanec Zeman. Pardon, pán námestník by odpovedal okamžite. A potom bude následovať pán poslanec Zeman.

První náměstek generálního prokurátora ČSFR L. Veleta: Mohu hned odpovědět. Sovětská strana podává poměrně diplomaticky kvalifikovanou odpověď. V této odpovědi se hovoří, nemám ji před sebou, ale doufám, že ji budu citovat dobře, že pokud vůbec takové pozvání existovalo, že oni nemohou prohlásit nic jiného, než že se omluvili atd. Čili oni sami zpochybňují, že takové pozvání existovalo, oni ho nehledají, protože nechtějí působit tím směrem, jak jsem řekl, aby se u nás vytvářely politické procesy, oni je nechtějí. Pokud jde o zákon na ochranu míru, ten se plně opírá o mezinárodní právo, ale my potřebujeme, budeme-li stíhat, delikventa a my nechceme prohrát u soudu, který by naši obžalobu zamítl proto, že jsme podali obžalobu bez jakýchkoli důkazů, my ty důkazy žel bohu nemáme. Prosím vás, kdokoliv tvrdí, že má cokoliv o tomto pozvání, nechť nejkratší cestou k nám na generální prokuraturu přijde, bude poslechnut. Všechny důkazy shromažďujeme velmi pečlivě. Ale dokud nebudeme mít delikventa, my nemůžeme odsoudit sovětskou armádu jako takovou, my nemůžeme Sovětský svaz žalovat, my musíme žalovat toho, kdo je pozval z našich občanů. Tyto občany ještě bohužel nemáme kvalifikovaně označeny.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, myslím, že táto odpoveď nám postačuje. Prosím pán poslanec Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové, já mám technickou poznámku k průběhu jednání. Chtěl bych se zeptat pana ministra vnitra Langoše, zda svoje vystoupení považuje současně za odpověď na moji písemnou interpelaci ke kompletaci agenturní sítě Státní bezpečnosti, která mu byla předána předem v zákonné lhůtě více než 30 dnů. Pokud ne a bude ještě odpovídat v části věnované interpelacím, pak technickou poznámku končím. Pokud to považuje za vyjádření, tak s odpovědí nejsem spokojen a prosím o možnost zaujetí vlastního stanoviska.

Jinými slovy, je to odpověď na interpelaci a nic jiného bych nedostal.

Vážení kolegové, v tom případě musím konstatovat, že moje interpelace nebyla zodpovězena. Vycházím z toho, že se zde opět projevuje rozpor mezi konzervativním extrémem, který nedělá nic a radikalistickým extrémem, který otiskuje pogromistické nesmysly v ANNONCI. Oba dva extrémy se vzájemně potencují. Nejde mi o to přiřadit krycí jména skutečným nositelům. Vycházím z faktu, že zde bylo asi 15 tisíc svazků skartováno, patrně těch nejdůležitějších. Vycházím z toho, že kompletace agenturní sítě znamená vyvinout úsilí spočívající v zajištění těchto jmen u řídících důstojníků s patřičným prověřováním. To ještě není podezření z trestného činu, to je evidenční aktivita, na kterou má federální ministerstvo vnitra právo. Mělo by jí provést podle mého názoru co nejdříve, jednak proto, aby se nestalo, že dojde k záhadným úmrtím, ale především proto, že nás čekají komunální volby a já se domnívám, že právě před nimi by Úřad pro ochranu ústavy a demokracie měl mít tuto agenturní síť k dispozici, abychom pak nezjistili, že řada starostů patřila právě do této agenturní sítě. Toto byl smysl mé interpelace. Znovu a naposled konstatuji, že na ni nebylo odpovězeno. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Môže k tomu zaujať stanovisko pán minister?

Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Povedal som asi toto: Istá pracovná skupina v Úrade na ochranu Ústavy a demokracie rieši úlohu spojenú s agentúrnou sieťou bývalej štátnej bezpečnosti. O výsledku riešenia budu informovať branné a bezpečnostné výbory. Tá úloha nie je len spojená s rekonštrukciou alebo s evidenciou bývalej agentúrnej siete, ale táto úloha je širšia a má hlbší bezpečnostný význam.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pýtam sa, či o slovo žiadajú spravodajcovia pán poslanec Lis a pán poslanec Šimko? Hlási sa pán poslanec Lis.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec L. Lis: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jménem branných a bezpečnostních výborů poděkovat poslancům za podněty, které v diskusi byly předneseny a které se domnívám, protože jsem si je podrobně zapisoval, se mohou stát podkladem pro další jednání branných a bezpečnostních výborů, zejména v té části, kde jsme zřídili komise pro zpracování jednotlivých návrhů zákonů a mnohé z připomínek a konkrétních podnětů by se mohly stát součástí zákonů, které zákony o policii - zejména v té části, která se týká konkrétních opatření, náboru, zlepšení podmínek bezpečnosti atd. Právě tak i problémů pohraniční policie, otázka pasovní, otázka narkomanie atd. Právě tak by bylo správné, jak hovořil pan ministr Langoš, uvážit, zda-li by nebylo dobré, aby z podnětu branných a bezpečnostních výborů jsme uskutečnili společnou poradu třech ministrů, federálního ministerstva vnitra, národních republik, kde bychom aktuální otázku zlepšení bezpečnostní situace ve vztahu k ochraně veřejného pořádku a zájmu občanů řešili.

Chtěl bych říci dvě konkrétní připomínky: za prvé chci reagovat na vystoupení pana poslance Buriana v tom, že má pravdu - chtěl bych ocenit jeho podíl na počátcích boje se Státní bezpečností a úsilí, které v té věci vykonal, ale chtěl bych opravit jeho názor, že to nebylo koordinační centrum rady KCOF, které by bránilo likvidaci Státní bezpečnosti, protože právě jejich úsilím a energií, kterou vyvinuli pracovníci OF, jejichž iniciativa byla převzala - a to je iniciativa pana poslance Buriana - čímž jsme mohli docílit toho, že se Státní bezpečností něco udělalo, i když nemůžeme být spokojeni se všemi výsledky. Zřízení občanských komisí a prověrkových komisí bylo velkým činem k tomu, že se se Státní bezpečností začalo něco dělat.

Druhá připomínka je k panu poslanci Sacherovi. V otázce, kde hovoří o tom, že pracovníci Státní bezpečnosti jsou ještě začleněni v určitých úřadech, popř. institucích vnitra a že by měli dávno šlapat ulici - tato připomínka je správná, ale chtěl bych obrátit pozornost právě k tomu, že to byl právě pan ministr Sacher, který v této otázce nesehrál právě nejlepší úlohu, protože podle našeho názoru - nejen mého - ale i branně bezpečnostních výborů - ve skutečnosti mnohé z těchto pracovníků konzervoval na ministerstvu vnitra i v jednotlivých okresních a krajských správách. Dodnes ještě na ministerstvu pracují lidé, kteří byli jmenováni panem ministrem a jsou zařazeni do určitých postavení.

Pokud jde o KGB - příslušné vazby měla Státní bezpečnost a je zajímavé, že právě významný činitel Státní bezpečnosti pracuje jako poradce na sovětském velvyslanectví. Tudíž vazba KGB a bývalých struktur státní policie je zcela jasná a troufám si říci, že tyto vazby mohou pokračovat i na ty příslušníky Státní bezpečnosti, které opustili nebo dobrovolně rozvázali pracovní poměr před prověrkami s ministerstvem vnitra, nebo kteří pracují v různých institucích.

Chtěl bych ještě říci, že právě dohoda, která byla uzavírána s KGB za účasti pana prezidenta v Sovětském svazu - stranami dohody byli právě pan ministr Sacher i pracovníci KGB. Žádali jsme o znění dohody, která byla uzavřena, aby byla předložena branným a bezpečnostním výborům za činnosti a výkonu funkce pana ministra Sachera, ale ta nám předložena nebyla a nevíme tudíž dodnes jaká hlediska tato dohoda obsahuje. Domnívám se, že toto můžeme adresovat i panu ministrovi Langošovi, aby event. předložil tuto zprávu branným a bezpečnostním výborům. Pokud jde o stížnost, že pracovníci Státní bezpečnosti ještě pracují, nebo že nebyl vyřešen problém jejich propuštění, domnívám se, že to je právě ono dědictví, které přejímal pan ministr Langoš, protože kdyby novela zákona č. 100 o služebním poměru příslušníků bezpečnosti byla důsledně provedena a kdyby bývalý ministr poslanec pan Sacher vypracoval a splnil úkol, který byl uložen, že bude vydáno prováděcí nařízení a prováděcí rozkaz, byly by dávno problémy Státní bezpečnosti a propuštění příslušníků vyřešeno.

Tolik na okraj, aby bylo jasné, že stále trvá onen stav, o němž jsem hovořil v úvodním slově, že se totiž koncentrují v současné situaci problémy, které měly být dávno vyřešeny a které byly v kompetenci odstupujícího ministra vnitra plus problémy, které se nahromadily v současné době. Máme tedy před sebou balvan, který je těžko řešitelný a způsobuje danou situaci.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Lisovi. Dostavil sa aj druhý spravodajca, poslanec Šimko. Chce tiež vystúpiť. (Ne.) Pán poslanec Šimko nevystúpi. Teraz prosím predsedu návrhovej komisie pán poslanca Pospíšila, aby predložil krátku správu o jej činnosti.

Předseda návrhové komise poslanec SL J. Pospíšil: S poslancem Stome jsme ještě formulovali jisté formulační nepřesnosti. Je to návrh usnesení Federálního Shromáždění k bodu Zpráva ministra vnitra ČSFR o bezpečnostní situaci v ČSFR.

Sněmovna lidu a Sněmovna národů FS ČSFR projednávala na 6. společné schůzi dne 19. září 1990 zprávu ministra vnitra ČSFR o bezpečnostní situaci ČSFR se závěrem:

Poslanci,

1. vyslechli a berou na vědomí zprávu ministra vnitra ing. Jána Langoše, kterou hodnotí jako otevřeně podanou;

2. konstatují, že na celém území republiky je bezpečnostní situace vážná a vědomi si závažnosti toho

3. žádají

ministra vnitra ČSFR, aby

a) předložil FS ucelenou koncepci bezpečnostní politiky na celé funkční období federální vlády, a to neprodleně,

b) předložil FS zásady bezpečnostní doktríny do 9. 10. 1990,

c) provedl evidenci a prověrku činných záloh na všech stupních resortu ministerstva vnitra a řešil jejich postavení,

  1. zkompletoval evidenci agenturní sítě bývalé Státní bezpečnosti,
  2. řešil systém vzdělání a výcviku policie, a to urychleně,

f) předložil statut občanských komisí,

g) řešil finanční, sociální a služební podmínky policejního sboru,

h) zaměřil pozornost na potlačování výroby, distribuce, přepravy a užívání drog,

  1. odtajnil a zveřejnil strukturu bývalé Státní bezpečnosti

vládu ČSFR, aby předložila FS návrhy zákonů o Úřadu na ochranu ústavy, o policii, o pohraniční policii a to vše urychleně;

4. doporučují

zřídit komisi VBB FS na kontrolu činnosti Úřadu na ochranu ústavy a demokracie do účinnosti zákona o zřízení a činnosti Úřadu na ochranu ústavy;

5.doporučují vládě ČSFR

uvolnit z rezerv státního rozpočtu potřebné prostředky k okamžitému řešení potřeb republikových ministerstev vnitra k posílení výkonu služby VB, zejména pořádkové služby;

6.oceňují

dosavadní práci ministra vnitra ČSFR a jeho spolupráci s VBB FS.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Návrh usnesenia máme všeci v laviciach, kontrolovali sme zmeny.

Poslanec SN P. Dostál: V bodě 4 nemůžete najednou tvrdit, že Úřad na ochranu ústavy neexistuje a na druhé straně vytvářet komisi. Zákon vlastně neexistuje.

Poslanec SL J. Pospíšil: Úřad je zřízen rozhodnutím ministra. Tam se pak bude vynechávat ta demokracie, protože když budeme mít demokratickou ústavu, nemusí to mít v názvu.

Poslanec SL R. Sacher: Mám tyto připomínky k usnesení. Bod 5 doporučuji formulovat takto: "Doporučují vládě ČSFR uvolnit z rezerv státního rozpočtu nebo převést z rozpočtu na obranu…". Zdůvodňuji to tím, že rozpočet na obranu a bezpečnost je jedna položka a federální ministerstvo vnitra snížilo na tento rok rozpočet o 12,5%, na obranu zůstalo podle mého názoru dost prostředků.

Druhý návrh je přiřadit pod bod 3 jako další bod, aby v Úřadu na ochranu ústavy a demokracie byly zaměstnávány osoby odborně, fyzicky a psychicky způsobilé.

Třetí návrh je, aby v tomto Úřadu byli okamžitě odvoláni bývalí prověření příslušníci Státní bezpečnosti a těm, aby byla poskytnuta možnost zaměstnání v uniformovaných útvarech VB. To povede k upevnění důvěry společnosti v tento nově koncipovaný úřad.

Pokud se týká připomínek pana poslance Lise, smlouva s KGB může být publikována v novinách třeba zítra. Tato smlouva vlastně zrušila ani ne půl roku starou smlouvu s KGB a nová se týká terorismu, drog a jiné kriminální činnosti. Zcela vylučuje politické aspekty.

Co se týče dalších věcí, nehodlám už s panem poslancem Lisem o nich diskutovat.

Poslanec SL A. Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, jen krátkou poznámku k návrhu poslance Sachera o odchodu příslušníků StB z Úřadu na ochranu ústavy. Než přijmeme takové rozhodnutí navrhuji vyslechnout si odpovědného ředitele Ústavu, aby nám vysvětlil, k jakým službám a v jakém množství jsou bývalí prověření příslušníci StB ve službě tohoto Úřadu užívání. Aby se náhodou nestalo, že budeme rozhodovat o něčem, o čem nemáme zcela přesný obraz. Navrhuji, abychom tento návrh pana poslance Sachera nyní do usnesení nedávali a vyžádali si od pana ředitele Úřadu vyjádření a teprve potom rozhodli. Obracím se na kolegu Sachera, jestli by toto moje doplnění návrhu bylo přijatelné.

Poslanec SL R. Sacher: Jde mi jen o to, aby nedocházelo ke konverzaci v Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, jako údajně docházelo na ministerstvu vnitra. Trvám na pozměňovacím návrhu.

Poslanec SL V. Šilhán: Pouze doporučuji některé úpravy v návrhu usnesení FS, a sice bod 3, myslím, že by mohl znít takto: "Žádají, aby vláda ČSFR předložila FS ucelenou koncepci bezpečnostní politiky a zásady bezpečnostní doktríny do…" Znamená to, žádat to na vládě, aby bylo v tomto usnesení jasno.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP