Úterý 18. září 1990

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně S. Matochová: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění. Dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k návrhu zákona o dani z příjmu obyvatelstva. Ačkoliv se jedná o zákon přechodný, má zásadní důležitost. Pro rozvoj podnikání je nutné vytvořit ekonomické a právní podmínky. A právě zdanění příjmů obyvatelstva je důležitou podmínkou, která je nutná k novému způsobu zdanění. Víme, že reforma daní je finančně i věcně velmi náročná, a proto se v zájmu reagování na rozvoj podnikatelské činnosti fyzických osob upravuje zdanění daní z příjmů obyvatelstva a daní ze zemědělské výroby. Daň z příjmu obyvatelstva plní funkci zbytkové daně, tzn. že postihuje všechny ostatní příjmy obyvatelstva, které nejsou zdaněny jiným systémem daně. Ve FS byl návrh zákona projednán ve výboru pro plán a rozpočet, v hospodářském, sociálně - kulturním a dodatečně byl projednán výborem pro životní prostředí. Byla zde též expertní porada, zřízená předsedou ústavněprávního výboru akademikem Čičem za účasti podnikatelů českých a slovenských a za účasti odborníků. Bylo přijato vyjádření expertní porady na základě určitého koncensu, které modifikuje návrh zákona v některých zásadních otázkách. Dále byly přijaty výborem pro životní prostředí některé změny ve smyslu ekologického působení na poplatníky a ve smyslu podnícení činnosti tohoto druhu. Chtěla bych zdůraznit, že projednávání návrhu tohoto zákona byla věnována mimořádná pozornost. Systematicky bych uvedla zásadní připomínky, které mění znění návrhu zákona, a to buď ve smyslu určitého upřesnění nebo ve smyslu zvýhodnění podnikatelských fyzických subjektů. Pokud se jedná o úvodní paragrafy, došlo pouze k formálnímu zpřesnění a k legislativně technickým úpravám. Mám na mysli paragraf 1, 2 a 3. V § 4, který upravuje osvobození od daně, bylo doplněno písmeno f) v návaznosti na změny provedené v našem právním řádu. Jsou zcela osvobozené příjmy, získané v souvislosti s nápravou křivd. Proti tomuto byla námitka ve výboru sociálněkulturním, a to v tom smyslu, že pojem náprava křivd není pojmem právním. Ovšem současné právní předpisy ho používají a též připravovaný návrh zákona o reprivatizaci používá tento termín. Proto se doporučuje původní znění. K písmenu g) § 4 se osvobozují od daně úroky z úsporných vkladů. Je sice zvykem v cizině zdaňovat tyto úroky, ale v současné době s ohledem na výši úroků a na určitý nepříznivý vývoj znehodnocování vkladů bylo rozhodnuto po toto přechodné období dvou let ponechat úroky z úsporných vkladů osvobozeny. To už se však nestalo, pokud jde o cenné papíry, které jsou uvedeny v § 12. Tam je dvacetipětiprocentní zdanění. Výbor pro plán a rozpočet navrhl připomínku, kde požaduje patnáctiprocentní zdanění. Tento požadavek by odpovídal filozofii, že jde o určitou formu uložení peněžních prostředků. Pokud však tuto otázku posuzujeme v širších souvislostech, je třeba vidět, že stejná úprava, stejné procento zdanění je uvedeno v zákoně o důchodové dani, tedy fyzické a právnické osoby by byly zdaněny jinak a jinak je to velmi nevýhodné ve vztahu k cizím právnickým subjektům, fyzickým osobám které by nebyly zdaněni zde a případně by byly zdaněny v zahraničí. V tom případě bych potom poprosila pana ministra Klause, kdyby se kvalifikovaně k tomuto vyjádřil, kdyby výbor pro plán a rozpočet trval na tom patnáctiprocentním zdanění. Dále dochází ke změně v § 4 písmeno f), kde byla na základě připomínky výboru sociálně kulturního i dalších, částka 1000,- zvýšena na 5000,- - jedná se o ceny z veřejných a sportovních soutěží. Nově byly zařazeny v písmenu h) náhrady z rehabilitačního řízení a na základě připomínky výboru sociálně kulturního se doporučuje doplnit písmeno i) kromě osvobození dárců krve též jiných biologických materiálů. Dále bych se zabývala § 7, tam v nové úpravě došlo k zapracování ustanovení, které se týká zpoplatnění podílu na zisku, a to u společných obchodních společností, účastníků koncorsií a u tichých společníků. V § 9 byly vyvolány značné diskuse pokud jde o výdaje uznávané pro daňové účely. Tam konkrétně jde o výdaje vynaložené na dosažení zajištění a obdržení příjmů. Největší diskuse byla zejména kolem výdajů na reklamu a na reprezentaci a též se požadovalo osvobození příjmů za použití vlastního motorového vozidla. Došlo k tomu, že pokud se týče reklamy, byly výdaje na reklamu přímo propagující podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost poplatníka zcela osvobozeny, u reprezentace se přistoupilo k tomu, že se odpočte do 1% z celkových příjmů. V návrhu ústavněprávního výboru byl požadavek 3% do položky odpočitatelných nákladů, ale tento návrh hlasováním neprošel. Jinak v zájmu podpory a investování podnikatelské činnosti se řeší otázky odpisování základních prostředků samostatně vyhláškou federálního ministerstva financí číslo 94/1980 Sb. Jako odčitatelné položky jsou též posuzovány částky na používání vlastního motorového vozidla, použitého v souvislosti s výdělečnou činností. A dále jsou zahrnuty výdaje na předškolní zařízení, závodní stravování a vzdělávání pracovníků v rozsahu stanoveném obecně závazným předpisem pro organizaci. Na základě připomínek ve výborech, prakticky ve všech, byly též zahrnuty povinné příspěvky stanovené zákonem na činnost orgánů advokátní komory a obdobně u komerčních právníků.

Paragraf 9, odst. 4d: je tam zpřesnění, jedná se o uplatnění výdajů procentem z příjmů.

Paragraf 10 upravuje položky odpočitatelné od základů daně. Na základě jednání ve výborech došlo po projednání ke zvýšení některých částek, a to zvýšení odpočitatelné položky z původně 1000,- na 1200,-Kčs. V návaznosti na to jsou zvýšeny částky v písm. f a odst. 2c, především se jedná o násobek této částky, který bude činit 14 400,- Kčs.

Došlo i ke změně v písm. d. Tam bylo požadováno ústavně právním výborem, aby poplatník, který vyživuje 2 a více dětí měl odpočítanou částku 12 000,- aby se tedy zohlednil počet dětí a byly podpořeny rodiny s více dětmi tak, aby nebyly neúměrně zvýhodňovány rodiny s 1 dítětem. Tento návrh byl odhlasován ve VÚP.

Nově byl zařazen odst. 5, jednalo se o velmi časté připomínky celé řady výborů, kde se odečítá od základu daně též hodnota darů, které poplatník věnuje čs. právnickým osobám na vědu a vzdělání, charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělovýchovy a sportu a částky darované obcím.

Směřuje to k podpoře financování společensky potřebných účelů, které společnost nezbytně potřebuje. Promítly se požadavky VSK, který požadoval zahrnutí vědy a školství.

Paragraf 11 upravuje sazbu daně, která je stanovena v určitých rozpětích od 15 do 55 %. Tato zásada se proklamuje 15% daní, je to upraveno v přechodných ustanoveních, kdy se jedná o podporu nekonvenčních zdrojů energie. Ta je v každém případě bez ohledu na příjmy poplatníka 15%.

Pokud se jedná o též diskutovanou hranici 55%, je třeba si uvědomit, že by se jednalo pouze o příjmy vyšší než 1 mil. 800 tis., což v zásadě po odečtení všech výdajů a odpočitatelných položek bude dost ojedinělé.

Paragraf 14 odst. 1 upravuje úlevy na daních. Ve VÚP se odhlasovalo zvýšení částky, která se odečítá za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Jedná se o částku nikoli 8 000, ale 12 000 Kčs. Jde o to, že v současné době, kdy nebude existovat povinnost podniků zaměstnávat tyto pracovníky s těžším zdravotním postižením, bude mnohem těžší pro tyto lidi najít uplatnění. Může se jednat třeba o nevidomé, nebo o lidi s velmi těžkými orthopedickými vadami. Není nijak zvlášť náročné zaměstnávat pracovníky se změněnou pracovní schopností, ale u těžce zdravotně postižených mohou být daleko větší náklady na to, aby mohli být zaměstnáni.

V § 24 se vypouští odstavce 3 a 4. Je tam sporné, zda jde o přestupek či nikoli, a proto se dospělo ve VÚP k tomu, že by se použily obecné předpisy pro řízení ve věcech přestupků. Byl by použit zákon ČNR o přestupcích.

V § 25, kde se jedná o řízení, se vypouští slovo "tento". Smyslem je poukázat na to, že právní úprava, upravující řízení ve věcech daní a poplatků je zde nevhodná a nedostatečná. Byla by žádoucí úprava předpisem jiné právní síly, tedy zákona.

V § 27 odst. 1a a b se přistoupilo k vypouštění tohoto zmocnění. V připomínkách všech výborů bylo doporučeno, aby VÚP posoudil a omezil rozsah podzákonných norem. Jedná se vlastně o určitý rozpor s ústavou, kde podle článku 12 je možno daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. VÚP došel k tomu, že tato dodatková daň nebude ukládána nařízením vlády, ale v tomto případě by bylo nutno přijmout zákon.

V § 27 odst. 3 se na základě připomínky VŽP mohou stanovit vládou ČR a SR též regionální daňové úlevy. Má se na mysli podpora činnosti v určitých regionech, která by směřovala nejen k podpoře určitých profesí, ale i oblastí.

Ustanovení § 28 soustřeďuje většinu ustanovení, která zvýhodňují oblasti činností, které by měly být preferovány. Chtěla bych upozornit na § 28 odst. 6 kde na str. 9 chybí slova "větrných elektráren". Dochází zde k tomu, že příjmy z provozu malých vodních elektráren, větrných, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu jsou osvobozeny od daní po pět let. Osvobození se uplatní poprvé z příjmy za rok, v němž byly tyto zdroje uvedeny do provozu. Jednalo se o připomínky VSK a VŽP.

Paragraf 28, odst. 7 upravuje možnost odložení daně ve výši 60, 40 nebo 20% v následujících letech, pokud poplatník pokračuje v této činnosti alespoň dva následující roky a vynaloží na investování částku alespoň ve výši odložené daně. Potom může být od povinnosti zaplatit daň osvobozen.

V § 29 se reagovalo na specifickou činnost, která je spojena s příjmy, které vznikají z činnosti spojených se zpracováním odpadů nebo spalováním a likvidací nebezpečných odpadů, čištěním plynů a odpadních vod. Zdaňují se odděleně od ostatních příjmů poplatníka a daň činí 15% bez ohledu na výši základní daně. Jde o připomínku VŽP, která byla schválena s tím, že je žádoucí podporovat činnosti tohoto druhu.

Paragraf 30 řeší legislativní otázku, kdy ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, pokud stanoví mezinárodní smlouva, kterou je ČSFR vázána, jinak. Daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé podle příjmu za rok 1990. V některých případech by však zvláště u činností malého rozsahu mohlo být pro poplatníka výhodnější vyměření daně podle předpisů č. 145/1961 Sb. V těchto případech se toto umožňuje na žádost poplatníka. Musí si daň sám vypočítat a zjistit, která by pro něj byla výhodnější.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990. Navrhuji jako zpravodajka VÚP SN vyslovit s navrhovaným zákonem souhlas.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem vám za spravodajskú správu. Abysme tomu úplne presne rozumeli, navrhujete korekciu proti tlači 119? (Ne.) Nie. Okrem toho slova (větrných) na str. 9 Pani spravodajkyňa doporučuje spoločnú správu tak, ako bola predložená.

Teraz prosím spravodaje výborov SL pána poslanca Wagnera.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Wagner: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, výbory Sněmovny lidu, kterým bylo přikázáno k projednání znění zákona (tisk 66) akceptují filozofii vládního návrhu v tom smyslu, že přijímají toto řešení jako nutné a současně jako přechodné.

Dosavadní daňový systém výrazně nevyhovuje nejen potřebám tržní ekonomiky, ale ani nevyhovuje pro přechodné období.

Z tohoto důvodu považujeme navrhované řešení za přijatelné, neboť vytváří potřebný prostor zrovnoprávněním soukromého podnikání občanů s podnikáním podniků a organizací.

Za další významnou skutečnost považujeme vymezení některých daňových prvků - jako jsou základ daně, sazba daně tak, aby navržené zdanění mohlo být východiskem, z něhož by vycházela komplexní reforma příjmů obyvatelstva.

Výbory svou pozornost při projednávání tohoto vládního návrhu zákona usměrnily těž na připomínky a návrhy, které vyplývaly zejména z porady konané 27. srpna 1990 za účasti poslanců, ale i odborníků z teorie a praxe, zástupců sdružení podnikatelů i odborových svazů. Přehled o těchto návrzích a doporučeních k dalšímu postupu je předložen v samostatné zprávě (tisk 119).

Z této zprávy plyne, že výbory věnovaly předloženým návrhům značnou pozornost, a pokud nenavrhují převzetí některých podnětů, je tomu tak proto, že považujeme za významné respektovat především filozofii změn, daňové úlevy z důvodů mimořádného zřetele, jako jsou příčiny sociální, ekologické, zdravotní, schopnost investovat při zahájení podnikání apod. Nicméně projednání zákonodárce může být uplatněno rozumně jen do té míry, do jaké lze daňovým břemenem zatížit poplatníka, aby zůstal zachován jeho podnikatelský záměr na straně jedné a aby výnos daně uspokojil potřeby financování, k nimž je určen. Pokud se jedná o výši sazeb, shodně lze konstatovat, že sazbou lze vytvářet prostor pro zájem podnikatelských subjektů i progres, že předložený návrh tak činí v rozsahu, jak jen to daný stav věci dovoluje.

Závěrem považuji za důležité zdůraznit, že výnos daně v tomto případě závisí jak na rozvoji podnikatelské činnosti, tak i na úrovni daňové správy a kontroly.

Správa daně přísluší národním republikám, a tedy, včetně péče o rozvoj systému daňové správy, je jedním z rozhodujících prvků státní správy v podmínkách tržní ekonomiky. I toto je příčina, pro kterou je vhodné předložený návrh zákona včetně navržených změn a doplňků, které navrhovatel akceptoval, přijmout, a to výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, hospodářské, sociální a kulturní a pro životní prostředí Sněmovny lidu 6. společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění doporučují. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Wagnerovi. Obidvaja spravodajcovia odporúčajú prijať tento zákon v znení spoločnej správy výborov.

Písomne sa do rozpravy prihlásilo zatiaž 8 poslancov. Sú to: posl. Benda, posl. Prokop, posl. Bakšay, posl. Kontra, posl. Huml, posl. Uhl, posl. Macek, posl. Bačinský. Zahajujem rozpravu. Slovo má posl. Václav Benda.

Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, jsem nucen polemizovat s panem ministrem Klausem, protože si nejsem jist, zda pan poslanec Klaus za chvíli nevystoupí se svými námitkami jako s protinávrhem. Hovořím k tisku 119 k bodu 24 tohoto tisku, který je změnou § 10 odst. 1 písm. d/.

Jedná se o změnu, kdy se na jedno dítě odepisuje z daní 6 tisíc Kčs, na dvě a více dětí 12 tisíc korun podle tohoto návrhu. Původní návrh byl jednotný - 6 tis. Kčs pro libovolný počet dětí.

Mrzí mě, že o tom musím hovořit, protože jsme o tom v ústavně právních výborech velmi dlouho diskutovali. Zástupci ministerstva financí tam přednesli stejné argumenty jako nyní pan ministr a my jsme se pokusili jim tyto argumenty vyvrátit a vysvětlit svoje stanovisko. Jde o to, že zhruba od 70. let se zde uplatňuje na nejrůznějších zákonných a podzákonných úrovních snaha nivelizovat výhody pro rodiny s jedním dítětem a pro rodiny s dvěma a více dětmi. Tzn. poskytovat stejné výhody rodinám bez ohledu na počet dětí. Osobně, abych nehovořil za ústavně právní výbory, k čemuž nemám pověření, pokládám tuto snahu za nemoudrou, protože je výrazem protitotalitní politiky. Vede tedy k preferenci jednodětného systému. Podíváme-li se na čs. populační křivku, měli bychom dělat všechno jiné, jen nesnižovat natalitu. To za prvé.

Za druhé. Pokládám tuto snahu za mírně nemorální. Nechci říci, že nyní, ale původně v ní byly jisté rasistické a podobné akcenty, když se tato politika začala prosazovat.

Zástupcům ministerstva financí jsme se pokoušeli vysvětlit, že v žádném případě nechceme nějakým způsobem zvýhodňovat podnikatele proti jiným kategoriím zaměstnanců, ale že prostě nesouhlasíme s tímto systémem daňové a jiné politiky, a že toto je první krok, kde zákonodárné sbory se proti této politice stavějí a kde se poskytují určitým kategoriím s více dětmi větší slevy než rodinám s jedním dítětem. Samozřejmě, že čím dříve nám vláda umožní novelizovat ostatní daňové systémy, daně ze mzdy apod., tím dříve se dostaneme na spravedlivou úroveň a budeme tuto politiku prosazovat i do těchto ostatních systémů. Odněkud se však, podle mého názoru, začít musí. Kdybychom začali od změny této politiky v oblasti daně ze mzdy, tak by si asi stěžovali podnikatelé.

V tuto chvíli máme zkrátka na stole tento daňový zákon a od této chvíle napříště se osobně budu snažit, abychom v jakýchkoli daňových zákonech, kde se rodinám nějaké úlevy budou poskytovat, poskytovaly rozličné úlevy podle počtu dětí.

Doporučuji nedbat kritiky pana ministra a ponechat zákon ve znění důvodové zprávy jak přišla z výborů. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Bendovi. Slovo má poslanec Prokop. Pripraví se poslanec Bakšay.

Poslanec SN M. Prokop: Vážený pane předsedající, vážení kolegové poslanci a poslankyně, úvodem bych chtěl říci, že návrh zákona, který nám zde byl předložen, považuji za první krok k vybudování nové moderní progresívní daňové soustavy. Přesto, že pan ministr Klaus zde sdělil a my všichni to víme, že se jedná o zákon s přechodnou působností, považuji přesto ho za skutečně velmi pozoruhodný a jako člověk, který díky své bývalé profesi má zkušenosti z pozice daňového poplatníka poněkud jiné než má většina z vás, kteří jste byli v zaměstnaneckém poměru, mohu říci, že se jedná o skutečně progresívní, moderní a "bohulibý" návrh zákona. To k jeho koncepci a filozofii.

Pokud se týče mého konkrétního návrhu, je mi líto, že budu polemizovat s předřečníkem, panem poslancem Bendou, protože v souladu s tím, co navrhl pan ministr Klaus se budu přimlouvat, aby v bodě 24 návrhu společné zprávy, to znamená § 10, odst. 1, písm. d), kde se navrhuje, aby byl změněn text v tom smyslu, že u poplatníka, který vyživuje ve společné domácnosti dvě a více dětí, aby byl odpis daňového základu zvýšen, nebyla úprava přijata. Z důvodů, které zde pan ministr řekl a i z praktických důvodů se domnívám, že to není vhodné. Bylo zde řečeno, že se jedná v principu o to, aby daňový systém byl co nejvíce jednotný a co nejjednodušší. Znamená to, aby bylo co nejméně výjimek a různě zdůvodňovaných změn. Bylo zde také řečeno, že připustíme-li, že u jedné kategorie daňových poplatníků zvýhodníme rodiny s více dětmi, je to nedemokratické vůči ostatním daňovým poplatníkům, ať jsou daněni daní ze mzdy, nebo z literární a umělecké činnosti, nebo jinak. Myslím, že názory, že kdyby se odpisovalo na více dětí, že se tím podporuje populační politika státu, nejsou zcela v pořádku. Nelze takto směšovat daňovou politiku a sociální politiku. Pan ministr zde celkem jasně vysvětlil a i ve výborech kulturních a sociálních, kde jsme tuto problematiku projednávali, a i při jiných zákonech bylo celkem jasné, že tyto věci se řeší na základě jiných právních předpisů, např. na základě přídavků na děti atd.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP