Úterý 18. září 1990

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Farkaš: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov vám predkladám vládny návrh zákona o rodičovskom príspevku (tlač 59), ktorý prerokovali na svojich schôdzach ústavnoprávny výbor Českej národnej rady, ústavnoprávny výbor Slovenskej národnej rady, rozpočtový a kontrolný výbor Českej národnej rady, výbor pre sociálnu politiku a zdravotníctvo ČNR a cirkevný a humanitárny výbor ČNR, sociálne a kultúrne výbory Snemovne žudu a Snemovne národov, výbory pre plán a rozpočet Snemovne žudu a Snemovne národov a ústavnoprávne výbory Snemovne žudu a Snemovne národov.

Výbory po prerokovaní vyslovili súhlas s vládnym návrhom tohto zákona. Súčasne však uvedené výbory uplatnili k predloženému návrhu zákona nasledujúce pripomienky:

V § 2 ods. 1 písm. b) výbory ČNR odporučili poskytovať, rodičovský príspevok až do doby, keď dieťa začne plniť povinnú školskú dochádzku; tiež výbory sociálne a kultúrne Snemovne žudu a Snemovne národov odporúčajú zmeniť dĺžku doby nároku zo šiestich na sedem rokov.

S vyššie uvedenými pripomienkami sa výbory stotožňujú a navrhujú vypustiť, z ods. 1 písm. b) slová do "šiestich rokov" a nahradiť ich slovami "do siedmich rokov".

Ďalšiu vecnú zmenu v § 2 ods. 1 písm. b) odporučili výbory pre plán a rozpočet Sź a SN, aby sa ustanovenie tohto paragrafu vzťahovalo na všetky invalidné deti, a nielen na deti dlhodobo ťažko zdravotne postihnuté vyžadujúce mimoriadnu starostlivosť zvlášť náročnú.

Výbory súhlasili s touto pripomienkou a odporúčajú v tomto zmysle upraviť text § 2 ods. 1 písm. b), a to za slová "vyžaduje mimoriadnu starostlivosť" vložiť slová "alebo mimoriadnu starostlivosť". Odporúčajú prijať i pripomienku ústavnoprávnych výborov SN a Sź, aby v § 2 ods. 2 sa na konci vety doplnili slová "a dieťa je štátnym občanom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky".

V § 4 ods. 1 písm. a) odporučil ústavnoprávny výbor Slovenskej národnej rady vypustiť čiastku 800 Kčs a nahradiť ju čiastkou 1600 Kčs. Táto zmena nie je ústavnoprávnym výborom SNR nijako zdôvodnená a narušila by zámer a filozofiu tejto časti navrhovaného zákona. Preto výbory nesúhlasia s touto pripomienkou a § 4 ods. 1 písm. a) odporúčajú ponechať v pôvodnom znení.

V § 4 ods. 3 odporúčali výbory sociálne a kultúrne Sź a SN vypustiť slová "vysokých škl". Ide o zmenu, ktorá by mala rozšíriť okruh študujúcich, u ktorých sa považuje podmienka osobnej celodennej starostlivosti za splnenú, a to aj u žiakov stredných škôl a učilíšť.

Vecne sa s touto pripomienkou výbory stotožnili, ale navrhli prijať novú, presnejšiu formuláciu. V § 4 ods. 3 sa navrhuje vypustiť slová "študujúcich vysokých škôl s výnimkou vojenských škôl" a nahradiť ich slovami "žiakov a študentov, ktorí sa sústavne pripravujú na budúce povolanie štúdiom alebo predpisovaným výcvikom (s výnimkou študentov vojenských škôl a študentov škôl v zahraničí)".

V § 7 ods. 1 odporučil ústavnoprávny výbor SNR vypustiť text tohto ustanovenia a nahradiť ho novým ustanovením, ktoré znie: "Príspevok je 1200 Kčs za každý kalendárny mesiac. Na každé ďalšie dieťa do troch rokov veku sa príspevok zvýši o 200 Kčs". V nadväznosti na tento príspevok ústavnoprávny výbor SNR žiada upraviť čiastky v § 7 ods. 2. Tirot pripomienky k § 7 odporučili zvážiť i výbory ČNR. Vzhžadom na to, že tretinový nárast príspevku a zvýšenie o 200 Kčs na každé ďalšie dieťa by zvýšil ročne náklady o cca 2 mld Kčs, je otázne, či na takéto enormné zvýšenie sú finančné prostriedky. Odvolávajúc sa na tento finančný aspekt, dôvodovú správu a znenie § 15 tieto zmeny v § 7 ústavnoprávne výbory neodporúčajú.

Pre gramaticky čistejšiu formuláciu odporúčajú ústavnoprávne výbory Sź a SN:

V § 12 ods. 4 vypustiť slová "príslušným platitežom" a nahradiť slovami "príslušného platiteža".

V § 16 odporúčajú výbory ČNR doplniť uvedené ustanovenie o nový odsek 3 a v ňom výslovne vyjadriť, že "o nárokoch vzniknutých predo dňom účinnosti tohto zákona sa rozhodne podža predpisov platných v dobe ich vzniku. S týmto odporúčaním možno súhlasiť, je však opätovne nutná presnejšia formulácia. Preto sa odporúča toto znenie:

V § 16 ods. 2 - O nárokoch na materský príspevok, ktoré vznikli predo dňom 1. októbra 1990, a o ktorých nebolo do tohto dňa právoplatne rozhodnuté, sa za dobu pred 1. októbrom 1990 rozhodne podža predpisov platných pred týmto dňom."

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu zpravodaji Farkašovi. Prosím, paní poslankyni Čejkovou, aby přednesla svoji zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně M. Čejková: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych se souhlasně vyjádřila ke zpravodajské zprávě pana poslance Farkaše, zpravodaje Sněmovny národů.

Tisk 59, to je vládní návrh zákona o rodičovském příspěvku, projednaly rovněž výbor sociální a kulturní, ústavně právní a pro plán a rozpočet Sněmovny lidu.

Závažným úkolem demokratického společenství je hájit zájmy bezbranných, postižených a sociálně slabých. Zákon, který předkládáme ke schválení, je z těch, které tuto záštitu poskytují. V době očekávaných ekonomických otřesů přichází zákon, který zaručuje zejména mladým začínajícím manželstvím s malými dětmi základní sociální jistotu.

Příspěvek 900,- Kčs pro matku nebo otce, což je důležitá změna oproti minulým zákonům, jestliže osobně pečuje celodenně a řádně aspoň o 1 dítě do tří let věku nebo 7 let věku, je-li dítě zdravotně postižené, znamená vlastně zrovnoprávnění rodičovské péče se zaměstnáním. Jestliže bylo v pochybném chápaní emancipace žen a při nezbytnosti výdělečné činnosti muže i ženy dosaženo u nás 90 % zaměstnanosti žen ve věkových skupinách 25 až 55 let, čímž jsme se dostali k nejvyšší zaměstnanosti žen v Evropě se všemi neblahými důsledky, přináší tento zákon možnost vrátit rodině její pravý skutečnou péči o děti postavit z prostého materiálního zajištění na skutečnou péči po všech stránkách harmonického rozvoje dítěte. To pak přináší prospěch dětem i rodičům.

Předpokládá se i zlepšení zdravotního stavu dětí, měly by odpadnout stresové situace, které zvláště my, ženy, tak dobře známe, to stálé napětí, aby dítě neonemocnělo a co tomu budou říkat v práci.

Dalším důležitým přínosem tohoto zákona je, že připouští i možnost výdělečné činnosti při zachování nároku na rodičovský příspěvek. Jak bylo řečeno, předpokládá se možnost pracovat dvě hodiny denně a výdělek nemá přesáhnout 800, - Kčs měsíčně.

Tato nová možnost znamená jednak další finanční zabezpečení, ale také umožňuje ženám - protože se předpokládá, že přece jen rodičovský příspěvek budou více dostávat maminky - aby neztratily kontakt se svou profesí, zaměstnáním, aby se prostě mohly také realizovat. Důležité je v tomto bodě, že péče o dítě má být zajištěna jinou osobou, například po návratu manžela z práce a pod.

Myslím, že po vyslechnutí pana ministra Millera a pana poslance Farkaše i mé zprávy, není třeba už dále vysvětlovat smysl a přínos tohoto zákona. Závěrem chci říci, že tento zákon je součástí celkové sociální reformy, která se bude postupně uskutečňovat ne pod tlakem reformy ekonomické, ale jako samostatná aktivní sociální politika hodná státu, který se hlásí k demokratickým a humanitárním zásadám.

Jako zpravodajka výborů SL doporučuji Sněmovně lidu vládní návrh zákona o rodičovském příspěvku, to je tisk 59, včetně společné zprávy, tisk 108 ke schválení. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji paní zpravodajce Čejkové za zpravodajskou zprávu. Máme zde několik písemných přihlášek do rozpravy. Přihlásili se členové předsednictva, dávám tedy slovo nejprve poslanci Václavu Bendovi.

Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, rád bych přednesl dva svým rozsahem relativně drobné pozměňovací návrhy. První se týká § 15 na str. 8, tisku 59. Nejprve vysvětlení. Ve výborech byla dlouhá diskuse o výši příspěvku. Nakonec jsme uznali rozpočtové argumenty, které zde dnes ostatně přednesl pan ministr a s výší příspěvku jsme navrhli nehýbat. Nicméně jsme chtěli ujištění, že bude příspěvek valorizován podle vývoje inflace nebo mezd. Tady v § 15 má navrhovatel ono zmocňovací ustanovení, nicméně je tam jen zmocnění pro vládu republiky, že může nařízením zvýšit částku. Na náš požadavek učinit to striktnějším bylo řečeno, že se tato záležitost bude řešit v rámci indexačního zákona pro všechny dávky, daně atd. jednotně. To by bylo sice legislativně čistší, ale známe různé zákony, třeba zákon o politických stranách, které jsou slibovány už půl roku, že definitivně vyjdou a dosud jsou ve hvězdách. Nemáme záruky, že indexační zákon bude předložen a schválen v dostatečně krátké době, aby se opravdu promítly změny v peněžní situaci.

Proto navrhuji, aby se v prvním řádku § 5 změnila slova "může..." na slova "musí nařízení...".

Druhý pozměňovací návrh, který jsem v předsednictvu nepodal písemně, protože je vlastně výhradou proti doplňku, který byl akceptován ve VÚP, se týká § 2. Jde o rozšíření, že se kromě toho, že rodič a dítě mají trvalý pobyt na území ČSFR požaduje "a dítě je státním občanem ČSFR". Byl jsem upozorněn, že už při projednávání minulého analogického zákona s tím vznikly potíže, že toto ustanovení je ne-li v rozporu, tedy aspoň pochybné z hlediska různých mezinárodních závazků Československa a že vzniká situace, že by dítě bylo donucováno k přijetí čs. státního občanství, že tady jsou mnohá smíšená manželství, kdy si třeba matka drží své původní státní občanství a tímto by na ni byl vykonáván nepřípustný nátlak, aby dítě přijalo státní občanství československé. Ostatně i sporné případy lze vyřešit podle prvního ustanovení, neboť povolení k trvalému pobytu stejně udělují státní orgány a nejsou povinny ho udělit občanům, kteří nejsou čs. státními občany. Z toho důvodu se mi jeví dodatek o čs. státním občanství nadbytečný a navrhuji, aby nebyl do znění zákona zařazen. To je vše, mám tedy dva separátní pozměňovací návrhy. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Bendovi. Současně prosím zpravodaje, aby si včas a jednoznačně poznamenali text pozměňovacích návrhů, abychom o nich mohli hlasovat. Ještě se přihlásil člen předsednictva poslanec Šolc.

Poslanec SN J. Šolc: Pane předsedající, dámy a pánové, přicházím s drobným pozměňovacím návrhem, který má ovšem svou závažnost.

Rád bych obrátil vaši pozornost k § 2 bod b), kde návrh výborů hranici 6 let doporučuje změnit na 7 let. Původně je, tedy cituji "do 7 let, jestliže jde o dítě, které podle posudku a rozhodnutí příslušného státního orgánu je dlouhodobě zdravotně postižené". Dříve než předložím problém vašemu uvážení bych rád přiblížil tuto situaci vaší představě. Postavení rodiče s dítětem takto postiženým je velmi komplikované. Leckdy mají tito lidé pocit, že společnost se o ně dostatečně nestará. Jejich postavení je z hlediska materiálního i mravně psychologického nesmírně komplikované. Pozměňovací návrh komise žádá hranici sedmi let, aby bylo umožněno těmto rodičům se etablovat v rámci povinné školní docházky v prvním ročníku, což je velmi komplikované. Vzhledem k tomu, ze právě tato vrstva dětí se etabluje velmi těžko, uvádí se do návyků velmi pozvolna, stává se často, ze přicházejí na doporučení lékaře ne v šesti letech, někdy v sedmi, tzn. bývá tedy obvyklé zpoždění o jeden rok. Můj návrh proto doporučuje, abychom se právě těmto dětem, které trpí těžším nebo těžkým neduhem nezachovali nespravedlivě, aby návrh zněl u tohoto bodu b) "do ukončení prvního ročníku základní školy bez ohledu na věk, jestliže jde o dítě, které podle posudku ....atd". Děkuji vám.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, dále je do rozpravy při- hlášena poslankyně Šormová.

Poslankyně SL R. Šormová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych jménem svým a jménem poslance Sněmovny národů Pavla Dostála předložit tomuto shromáždění doplňující návrh k vládnímu návrhu zákona o mateřském příspěvku. Vede mne k tomu

podnět zaměstnanců Městského národního výboru a územních jeslí v Táboře, za kterým osobně plně stojím, a který, myslím, není jediný svého druhu. Dovolte mi nejprve krátké zdůvodnění. Minulé pondělí byl v územních jeslích v Táboře místo jednoho oddělení otevřen denní rehabilitační stacionář pro motoricky postižené děti. Toto speciální zařízení poskytuje motoricky postiženým dětem předškolního věku odbornou rehabilitační a léčebně výchovnou péči, na které se kromě rodičů a dětských sester podílí také erudovaná rehabilitační sestra, dětský neurolog a psycholog. Dětem s poruchami hybnosti se tak nabízí po dlouhé době možnost přijímat denně odbornou péči, jejímž cílem je, vedle potřebné resocializace postiženého dítěte, také přímé zlepšení jeho zdravotního stavu. Mnozí rodiče i odborná veřejnost na zřízení podobných stacionářů dlouhá léta čekali. Do podobného zařízení umístí své zdravotně postižené dítě zpravidla ti rodiče, kteří ho nechtějí umístit do zařízení ústavního typu, ale naopak mu chtějí věnovat svou plnou péči, a to v součinnosti s odborníky, aby tak dítěti, které je postiženo umožnili maximální možný rozvoj. Domnívám se, že je v zájmu motoricky postižených dětí předškolního věku a jejich rodičů, kteří svou domácí péči chtějí doplnit o pomoc odborných pracovníků v léčebně výchovných zařízení denního typu, aby jim to tento zákon umožnil s cílem , aby pod termín obdobná zařízení nemohl být zahrnován například právě denní rehabilitační stacionář v Táboře, ale ani potřebná podobná zařízení, která nyní v naší republice vznikají a zřejmě ještě vznikat budou a zároveň s úmyslem, aby takovýchto zařízení nemohlo být zneužíváno k celodennímu odkládání dětí, jak je známe často z běžného typu předškolních zařízení, předkládám vám tento doplňující návrh. Doporučuji § 4 předkládaného návrhu zákona doplnit o odstavec 4 tohoto znění: "Obdobným zařízením ve smyslu tohoto zákona se nerozumí speciální zařízení denního typu, kam je umístěno zdravotně postižené dítě v zájmu zlepšení svého zdravotního stavu, a to na dobu nezbytně nutnou pro léčebně výchovnou a rehabilitační péči, nejvíce však na čtyři hodiny denně." Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji také paní poslankyni. (Tu textaci máte k dispozici?) Do rozpravy se dále přihlásil poslanec Balgavý. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec SL P. Balgavý: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, patrím k málo čs. štátnym občanom, ktoré majú dieťa s trvalým pobytom na území Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktoré nie je štátnym občanom tejto republiky. Preto chápem a plne podporujem stanovisko pána poslanca Bendu, ktorý navrhuje vypustiť ako pozmeňovací návrh textáciu "ak dieťa je štátnym občanom ČSFR" v spoločnej správe. Keďže vo vládnom návrhu, tak ako ho predložila vláda, čítam v dôvodovej správe, že v porovnaní s doterajšou úpravou sa u detí nebude vyžadovať čs. štátne občianstvo a keďže pán minister súhlasil so spoločnou správou tak, ako bola predložená spravodajcom, bol by som rád, keby pán minister zodpovedal, aké vecné argumenty ho presvedčili o tom, že v § 2 odsek 2 v textácii spoločnej správy je správny.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Balgavému a prosím paní poslankyni Záležákovou, aby přednesla svoji připomínku.

Poslankyně SL E. Záležáková: Vážený pán predsedajúci, dámy a páni. V našom sociálnom a kultúrnom výbore som navrhovala zmeniť v § 7 odsek 1 "príspevok činí 1 000,- Kčs mesačne na každý kalendárny mesiac". Žiaž, výbor neodsúhlasil väčšinu hlasov, ale ja aj tak apelujem na vás dámy a páni rodičia, lebo sa domnievam, že 900,- Kčs je málo. I tých 1 000.- je málo, ale aspoň tých 1 000,- Kčs, by sme mali odsúhlasiť, lebo za mnou chodia moji voliči, moje priatežky a poznám ich problémy. Sú to žudia, ktorí majú vežmi malé zárobky. Ja to poznám, pretože ja som nedávno tiež bola finančne biedne. Uvedomme si, že my tu sedíme za pomerne vežké platy, a tých 900,- Kčs, to je vežmi smiešne.

Zároveň tu mám pripomienku k § 2 odsek 2, čo sa týka toho občianstva. Mám tu taký podklad od právnikov. Podmienkou nároku na rodičovský príspevok je, že rodič a dieťa majú trvalý pobyt na území ČSFR. Vzhžadom to, že pojem trvalého pobytu nie je v žiadnom právnom predpise presne vymedzený, trvalý pobyt je pobytom v mieste stáleho bydliska občana, tzn. spravidla v mieste, kde má rodinu, rodičov alebo zamestnanie. Domnievam sa, že viazať nárok na príspevok na § 3 odsek 3 zákon 135/I982 Zb., o hlásení a evidencii pobytu občanov bez jeho presného vymedzenia je diskutabilné. V praxi navrhnutá právna úprava bude zaiste spôsobovať ťažkosti a to hlavne u cudzincov a štátnych príslušníkov zdržujúcich sa na území ČSFR. Zákon č. 68/69 Zb., o pobyte cudzincov na území ČSFR a vykonávacia vyhláška k nemu, vyhláška MV69/1969 Zb. totiž stanoví povinnosť, že cudzinec sa smie zdržovať na území ČSFR po uplynutí platnosti čs. víza a nemusí byť cestovný doklad opatrený vízom a ak nemá povolenie k pobytu, ktorého doba je časovo obmedzená, môže byť predĺžená. Súčasne sa však stanoví povinnosť hlásiť sa k trvalému pobytu. Z hore uvedeného vyplýva, že cudzinec, ktorý získa povolenie k pobytu a to i na vežmi krátku dobu, sa musí prihlásiť k trvalému pobytu a tým získava pri splnení ďalších podmienok nárok na rodičovský príspevok. Domnievam sa, že takého riešenie právna úprava nezamýšža. Poviem vám aj taký svoj skromný názor. Kedysi sme si hrali na líbivou politiku kadekomu kadečo na úkor nás ostatných. A ja si myslím, že keď tu príde kopec iných cudzincov, máme tu problémy s Rumunmi, s Kurdami, tak my budeme odčerpávať naše vlastné prostriedky, ktoré by sme mohli dať našim deťom. Napríklad mesačne tých 1 000,- Kčs. Potom sa hráme na žúbivú politiku pred svetom ak prijímame iných, poskytujeme im to, čo patrí nám. Uvedomujeme si - máme my na to? Nemáme. Našim vlastným deťom aspoň tých sto korún by sme mali odsúhlasiť. Ďakujem za pozornosť.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP