Pondělí 17. září 1990

Federální shromáždění předložilo poslancům různé expertízy a názory předních jednotlivců a skupin z oboru ekonomiky a maximálně většina těchto expertíz a názorů varuje před velkou privatizací pomocí kupónové metody a další devalvací, tj. znehodnocení naší měny. Pokud tady řekl pan Zeman, že to bylo v dnešním tisku, já jsem to měl zpracováno včetně těch dvou, které jsou navíc, a dospěl jsem k názoru, že s velkou privatizací kupónovou metodou souhlasí z těch sedmi jen jedna expertíza, a to ještě ano nebo ne. A pokud jde o liberalizaci vnitřních cen, pak souhlasí tři ze sedmi a dvě jsou, že je příliš brzo anebo neupřesňují termín.

Pokud jde o rychlé zavedení vnitřní směnitelnosti československé koruny, tak třikrát ze sedmi je ne a ostatní to podmiňují raději dva kursy postupně nebo dva kursy. Navrhovaný kurs koruny k dolaru navrhuje jedna 16-17, jedna 18 a čtyři neurčují. Zdá se jim to být moc.

V souhrnu lze říci, že devalvace, se kterou se počítá ve zmíněném scénáři vlády, tj. 20 Kčs, 24 Kčs nebo dokonce na 30 Kčs za jeden USD má celou řadu velmi negativních dopadů na ekonomiku a společnost. Například to znamená odčerpávání, nebo přímo rabování národní práce a národního bohatství do zahraničí. Dále se budou předražovat dovozy i zahraniční kapitál a naopak budou uměle zlevňovány vývozy, ekonomika nabízí své produkty cizincům za podstatně nižší ceny, než za které mohou nakupovat doma. Dále vede někdy k nežádoucí stimulaci surovinových exportů na úkor rozpadu domácích výrob a domácích trhů. Může také a pravděpodobně bude znamenat všeobecnou deformaci cenového systému a tím i deformaci kritérií pro rozhodování ekonomických subjektů a samozřejmě bude nevyhnutelně i inflační cestou. Proč? Nepřizpůsobuje-li se kurs hladině domácích, musí se hladiny přibližovat inflačnímu kursu. Je tedy cestou pravděpodobným sociálním konfliktům a otřesům a tím i snižování potenciálního snižování ekonomik. Výstižně to konstatuje M. Pick z Prognostického ústavu ČSAV, kdy říká, že rychlá vnitřní směnitelnost koruny za cenu její devalvace je cestou, která obětuje naše národy nikoliv jako oběť ve prospěch budoucí prosperity, ale ve značné míře ve prospěch zahraničí.

Je nutno si uvědomit, že bezprostředně po listopadových změnách v roce 1989 byly národy Československa připraveny k určitým ekonomickým obětem, pokud jim za to budou vládou a celou politickou reprezentací poskytnuty záruky hospodářské politiky pevné měny a tím i jistot do budoucna. Ochota k obětem však z lidí zcela přirozeně postupně vyprchá, když zjistí, že budou nuceni podstoupit neurčitě dlouhou etapu zhoršování ponižujícího postavení vůči ekonomicky vyspělé části světa. To znamená, kdy lidé přestávají vidět lepší budoucnost a naopak je mají postihovat pouze negativní dopady ze zvyšování cen v míře, ve které se rozpadá jejich důvěra v pevnost budoucí koruny. V té míře pak lidé ztrácejí chuť podstupovat jakékoliv oběti a ekonomice hrozí sociální otřesy.

Pokud se tato záležitost projednávala v hospodářských výborech a výborech pro plán a rozpočet ve Federálním shromáždění, nepřesvědčili mě přítomní páni ministři ani většina kolegů z těchto výborů o tom, že experti z oboru ekonomie nemají pravdu a že další devalvace naší koruny, nebo jak tomu říkají "administrativně stanovený přepočítací poměr" v rámci liberalizace cen zahraničního obchodu, bude ku prospěchu nám všem.

Pro všechny tyto důvody jsem se rozhodl, že tento návrh předložený vládou nebudu podporovat, protože osobně jsem přesvědčen, že není ku prospěchu mým voličům. Bude-li presto o velké privatizaci pomocí kuponové metody, jak řekl poradce pana Prezidenta Wagner, že je to školní učebnicová věc, která se chce přizpůsobit na ekonomiku naší země a zkoušet jí na tom, co vydržíme, nebo liberalizace cen zahraničního obchodu pomocí devalvace naší měny rozhodnuto, že se uskuteční podle scénáře vlády a dojde ke všem negativním jevům, jak na ně upozorňují předložené expertízy, koho pak budeme brát k odpovědnosti? Já myslím, že nikoho, protože vláda je kolektivní orgán a ten není ze zákona odpovědný. To tedy znamená, že na to doplatí opět naši občané a voliči. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Ransdorf.

Poslanec SN M. Ransdnrf: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v našich národních dějinách byly dosud jen tři zásadní majetkové převraty: husitská revoluce, pobělohorské konfiskace a změny po únoru 1948. Nyní přistupuje čtvrtá, která má svojí radikálností nejblíže k pobělohorskému vývoji. Stačí si přečíst Bílkovy Dějiny konfiskací - i tam byly majetkové přesuny a vytváření nových velkých majetků a obrovská majetková diferenciace obyvatelstva. l tam byl majetkový transfer provázen drastickým pádem měny i kupní síly obyvatelstva. A spolu s tím zásadní změna ideologie, struktury moci, výměna elit. Panovník, který byl v zajetí svých rádců, nedokázal využít svého vítězství a šlechticko-byrokratická oligarchie dosáhla reálné moci ve státě. Pod cenou bylo bohatství země vrháno na trh a loajální a privilegovaní získávali. Bojím se, že nedoceňujeme hloubku a rizika změn, na nichž by mohli profitovat kořistníci charakterově srovnatelní s Valdštejnem, Trčkou, Huertou a jinými. Mám obavy, že projekt privatizace, a privatizace je nepochybně potřebná, dopadne místo jako odstátnění jako další fáze etatizace, že pomůže privilegovaným byrokratům.

Nepodezřívám vládu ze zlých úmyslů, ale logika úvah, které stály u zrodu této privatizační koncepce, mě vedou k nejistotě, jak si vykládat dosavadní kroky v tomto směru. Narážím na červnový návrh procesu odstátnění a privatizace. Zde se počítá s ustavením představenstev jednotlivých podniků převedených do formy státní akciové společnosti, jež budou uskutečňovat vlastní privatizační proces. Vzhledem k nedostatku disponibilního kapitálu pro výkup akcií a potížím spjatých s pomalou privatizací bude třeba vydat obyvatelům bezplatně investiční kupóny. Ty budou proměněny v akcie státních akciových společností. Předpokládá se kombinace s dalšími formami. Překvapuje, že "Federální úřad pro dočasnou správu státního (ne národního) majetku a jeho privatizaci" by měl být podřízen vládě. Jeho plánované pravomoci jsou úžasné. Cituji: "Vydávat pravidla pro odstátnění a stanovit další postup privatizace, dohlížet na odstátnění a následnou privatizaci, povolovat výjimky z obecné úpravy při přecenění majetku" (s.16), ba "koncepčně řídit proces vytváření představenstev a dozorčích rad" (s. 22). Tento úřad si bude sám vydávat pravidla, dohlížet na sebe a povolovat si výjimky, rozhodovat i o personální stránce věci. Místo Fondu národního jmění zde čteme o Fondu státního majetku, který bude obhospodařovat samostatný okruh v oblasti státních aktiv a pasiv v podobě zvláštního fondu státního majetku, který bude podléhat zvláštnímu režimu -(s.14).

Privatizace měla by být především odstátněním. Ale, cituji: "výkon privatizace bude v rukou představenstev státních akciových společností, která budou jmenována státem a která v sobě budou na přechodnou dobu spojovat funkce správní a podnikatelské" - (s.19). Není jasné, kdo bude tato představenstva tvořit. l když se v dokumentu mluví o riziku nebezpečí byrokratické degenerace těchto představenstev, přece jenom riziko infiltrace aparátu do těchto představenstev tu je. Přitom se předpokládá, že, cituji: "předseda představenstva vykonává funkci ředitele" - (s.27). Členové představenstva budou moci provádět selekci nynějších řídících pracovníků. Degeneraci překazí - cituji: "radikální privatizační postup" - (s.19). V okamžiku privatizace budou mít členové představenstva překupní právo na akcie této společnosti - (s.20). Bude jim poskytnut úvěr a jiné výhody? Nevím. Rozhodně ale - cituji: "budou stimulováni na výši dividendy buď určitou formou tržby akcií nebo jiným způsobem" - (s.27).

Rozsah stimulace? Zase se můžeme dohadovat. Prý menší rezerva, asi 10 procent i více, pro motivaci představenstva a vedoucích pracovníků (s.40). Tím může snadno vzniknout kontrolní balík akcií. Představenstvo bude mít pravomoc "vydávat akcie" a "prodávat je" (s.20). Cílem je vytvořit jakési zprostředkovatelské mezičlánky mezi držiteli kupónů a držiteli akcií.

Vznik kapitálového trhu prostřednictvím difúzí investičních kupónů (srov.s.43) dává možnost snadné kontroly ze strany byrokratického aparátu a jeho parazitování na nepochybně potřebných privatizačních procesech. Uvedený Úřad pro správu státního majetku má vzniknout v listopadu. V říjnu 1990 až březnu 1991 má dojít k transformaci podniků na státní akciové společnosti včetně ustavení představenstev.

Rád bych věřil, že tento návrh má pouze pracovní ráz a že nebude předmětem realizace.

Všechna tato fakta měla vést k tomu, aby privatizační úřady byly postaveny pod kontrolu parlamentu, aby byly zpřístupněny informace o navrhovaném složení představenstev, o tom, co jejich potenciálním členům bylo slíbeno, jak probíhá jejich výběr.

Probíraný dokument také ukazuje rizika kupónové privatizace. To, že si jich jsou vědomi i tvůrci privatizační strategie, dokazuje citát ze studie Tomáše Ježka, dnešního ministra české vlády, který stál u zrodu privatizační koncepce, a to ze studie "Pojetí subjektu v ekonomice": "Čím více je tedy vlastnictví rozptýlené mezi mnoho subjektů, jakkoliv ostře vymezených, tím větší budou výnosy manažerů na úkor rozptýlených vlastníků."

Státní byrokraté budou mít to, co je důležité pro orientaci procesu privatizace a jeho úspěšné zvládání ve vlastní prospěch, totiž monopol informací. Myslím, že bychom znovu ještě měli zvážit to, jak se staví k otázkám ekonomické reformy naše veřejnost. Podle údajů Ústavu pro výzkum veřejného mínění je pro radikální ekonomickou reformu tak, aby proběhla velmi rychle i třeba s drastickými sociálními dopady, 34 % obyvatelstva, ale za té podmínky, že dojde k pozitivnímu obratu za 5 let, to znamená, že otřesy nebudou trvat déle než po pětileté období. Naopak 39 % obyvatel podle této výzkumné zprávy je přesvědčeno, že by bylo lépe pro naši zemi rozložit negativní dopady na delší období.

Já se samozřejmě nechci přiklánět ani k jednomu z obou stanovisek (smích v sále), ale myslím si, že tak důležitá otázka, jakou je osud národního majetku, nemůže zůstat mimo projev stanoviska veřejného, stanoviska veřejného mínění. Myslím, že bychom se skutečně - jak už tady zaznělo - měli dotázat na mínění našeho lidu. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Dostál, nejprve však technická připomínka.

Technická poznámka ze sálu: Vážené dámy a pánové, mám pocit, že jsme všichni zapomněli na to, že každý z nás je členem nějakého výboru, který reálně existuje. Většina z kolegů, kteří zde vystoupili, Jsou členové ekonomických výborů, buď výborů pro plán a rozpočet nebo výboru hospodářského. Otázka ekonomické reformy byla v těchto výborech velmi podrobně projednána za hojné účasti všech hospodářských ministrů. Vysvětlete mi, nač si tu nyní hrajeme před televizními kamerami.

Poslanec SN P. Dostál: Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, máme dnes rozhodnout společně o něčem, co s konečnou platností potvrdí konec tzv. reálného socialismu v Československu a co definitivně ukončí éru řízeného plánovaného hospodářství, které se sice před celým světem historicky znemožnilo, ale na druhé straně dokázalo za 42 let přivést kdysi prosperující stát na úroveň rozvojových zemí. Pokusy reformovat plánovitou ekonomiku integrací s tržními mechanismy se prokázaly jako utopistické a před námi je nyní už jen jedna cesta, kterou je podle mého názoru radikální ekonomická reforma.

Jestliže naše ekonomy v současné době rozděluje jen názor na to, jakými způsoby a jak rychle se má u nás radikální reforma provádět, nemůže to být důvod k tomu, abych dnes v parlamentě nehlasoval pro přijetí scénáře, který nám vláda předložila. Scénář chápu jako stanovení určitých cílů. Jakými cestami k těmto cílům dojdeme, o tom jistě budeme diskutovat až při probírání jednotlivých zákonů, které ze scénáře vyplývají.

Veřejnost čeká velmi netrpělivě na naše rozhodnutí. Kolega za KSČ tady použil sociologického průzkumu, já bych udělal totéž. Naše poslanecká kancelář zadala sociologickému pracovišti University Palackého úkol provést sociologickou sondáž, zjišťující názory obyvatel okresu Olomouc na některé otázky ekonomické reformy. Obecně lze z této sondáže soudit, že zájem o ekonomické i politické změny, které u nás probíhají, je značně rozsáhlý. Výrazný zájem (86,7 %) projevila převážná část dotazovaných, naopak nezájem byl u pouhých 2 %. Ekonomická reforma je podle převažující většiny dotazovaných nutná či žádoucí (89 %). Každý pátý či šestý dotazovaný soudí, že tyto reformy mohou být účelné. Jen zcela nepatrná část občanů se o ně nezajímá.

Složitější struktura názorů je na tempo reforem. Výrazná část dotazovaných je pro rychlý postup reformy (41,3 %), téměř stejná část je pro diferencovaný postup, to je něco provést rychle a něco pomalu (43 %), k pomalejšímu postupu se přiklání asi desetina dotazovaných (10,3 %) a pro pomalý postup je 4,3 %, zbytku je to lhostejné. To jsou názory mých voličů. Vede mě to k tomu, abych hlasoval pro přijetí scénáře, už také proto, že radikální ekonomická reforma radikálně změní to, co přes naši veškerou snahu dosud přetrvává, to je stav, že ve vedoucích funkcích jsou mnohde pořád naprosto neschopní lidé, kteří se svých postů dobrali díky stranickému příslušenství či konjunkturálnímu servilnímu postoji z minula.

Tržní ekonomika svými nemilosrdnými mechanismy také rychle a hlavně demokraticky vyřeší problém starých struktur. Radikální ekonomická reforma podle mého názoru dá jednoznačně příležitost schopným a neschopné jednoduše vyřadí, a to bez ohledu na příslušnost ke straně nebo hnutí. To mi dává důvod k tomu, abych hlasoval pro přijetí scénáře. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský. Vážení kolegové, přerušuji jednání na půl hodiny.

(Jednání přerušeno v 15.30 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 16.06 hodin.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský. Po přestávce dostává slovo poslanec Kováč.

Poslanec SL M. Kováč: Vážené kolegyne, vážení kolegovia, dovožte mi, aby som i ja povedal niekožko slov k ekonomickej reforme. Vypočuli sme si tu rozsiahle referáty o tom, ako by to malo ísť. Ja si dovolím povedať svoj názor asi týmto spôsobom: Ekonomickú reformu a jej scenár sme si vynútili od vlády my. Predstavme si, že je to lietadlo, ktoré stvorila vláda a pilotovať ho bude taktiež sama. Máme dve možnosti. Buďto to lietadlo nechať stáť na letiskovej ploche, to je parlament, s tým rizikom, že ho hneď, na mieste zničíme, alebo dáme povel k štartu a jeho let budeme vlastne korigovať len my, pretože budeme prijímať zákony v tejto reforme. Vláda ale musí cítiť jednu jedinú vec. Od nás, od parlamentu. Ak počas letu nastane krízové obdobie, musí mať pocit, že len letiskový personál jej v tom kritickom období pomôže. Musí byť určitá dôvera. Musí mať ale i druhý pocit, že ten let bude sledovaný skutočne starostlivo a že ten kurz budeme určovať spolu s ňou. Je tu jedno riziko. Ak dáme povel na štart, nepoznáme ešte vlastne ciežové letisko. Ale aj napriek tomu si myslím, že by sme mali urobiť jednu jedinú vec a poprosiť predsedajúceho, aby ten povel na štart dal a dal hlasovať. Ďakujem pekne. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínsky: V rozpravě vystoupí poslanec Benda a připraví se poslanec Senjuk.

(Hlas z pléna: Měl bych technickou poznámku. Dámy a pánové dovolte mi prosím vás několik slov. Já budu velice stručný. Před chvílí jsme tady slyšeli rádoby fundovaný projev pana poslance Ransdorfa z komunistické strany.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Pane poslanče, nezlobte se, ale mám dojem, že to není faktická poznámka.

(Hlas z pléna: Já myslím, že to je faktická poznámka, promiňte mi. Dokonce se dopustil nebo si dovolil jakýsi výlet do historie. Přirovnával tuto dobu k době pobělohorské atd. Je faktem, že dneska se nalézáme na úrovni rozvojových zemí, že máme zničenou ekologii, že máme téměř největší kojeneckou úmrtnost v republice. Já bych se chtěl zeptat, kdo za tento stav nese odpovědnost? Děkuji vám.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Jen velmi stručně. Jménem poslanců křesťanskodemokratické strany a jménem jeho sjezdu chci zde vyslovit plnou podporu vládnímu scénáři ekonomické reformy a současný příslib, že se všemi silami budeme snažit bránit těm silám, a těm trendům, které chtějí ekonomickou reformu oddálit, prodloužit nebo úplně zmařit. (Potlesk.)

S odvoláním na § 23 jednacího řádu, který mi jako poslanci předsednictva Federálního shromáždění dovoluje hovořit i mimo téma rozpravy, chci zde učinit ještě jednu poznámku. Mne velmi znepokojilo chování Československé televize, zpravodajských zpráv a vyvolalo ve mne důvodnou obavu, že bude pokračovat značně tendenční hodnocení ekonomické reformy v našich sdělovacích prostředcích. V několika diskusních příspěvcích tady bylo zdůrazněno, jak důležité pro zdárný průběh reformy je to, aby reformu podpořila celá veřejnost, tzn., aby také správně porozuměla, jaké jsou problémy a jaké jsou alternativy.

Tento klíčový úkol počátku reformy mohou masové sdělovací prostředky zmařit nebo alespoň úspěšně zkomplikovat. Proto se ptám - protože jak zde bylo také řečeno, vláda je tím pilotem, který bude reformu řídit a který ji také musí odstartovat, adresuji svůj dotaz na vládu - zda-li a co podniká pro to, aby popularizovala svůj scénář reformy, aby s ním veřejnost patřičně seznámila, a zdali a co - jako orgán, který je odpovědný za státní televizi - podniká proti tendenčnímu způsobu nebo možnosti tendenčního způsobu pojednání reformy Československé televize. Může mi pak ministr Klaus odpovědět na dotaz, protože zde jiný člen vlády není? (Ano.) Děkuji vám. (Potlesk.)

(Technická poznámka: Vážené poslankyne, vážení poslanci, tak, ako to tu počúvam, tak prichádzam na to, že všetko, čo hovoríme, že bolo u nás zdevastované - ekológia, priemysel, lesy, pôda, zdravotníctvo atď. - ale najviac sa mi zdá je zdevastované naše myslenie. Prosím vás o jedno. Hovoríte tu o tom lietadle, že má odštartovať. Ja sa pýtam: kto mu dá k tomu aký pohon? Pohon mu dá žudský činitež. Už minule som sa na Hospodárskom výbore pýtal pána ministra Klausa, že tento žudský činitež, keď pripravíme k tomuto scenáru, to znamená, že nesmieme zabudnúť na tie najnižšie dôchodky, na deti atd., ale to, aby sme dali do pohybu, dajme tomu žudský činitež, taký, že okamžite začneme riešiť zákony, a to privatizačný zákon, zákon o pôde, zákon o lesoch. A tieto tri zákony dajú žudský činitež celému scenáru. Ďakujem.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Než dám slovo poslanci Senjukovi - stává se, že faktické poznámky se mění v diskusní. Já bych skutečně nedoporučoval, abychom tuto praxi, kterou jednací řád umožňuje, totiž že lze reagovat faktickou poznámkou, zneužívali v tom smyslu, že se bude měnit pořad diskutujících, kteří se řádně přihlásili do diskuse. Slovo má poslanec Senjuk.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP