Čtvrtek 13. září 1990

2

Volba poslanců do výboru sněmoven Federálního shromáždění

Předsednictvo Sněmovny lidu navrhlo prozatím zvolit do výboru Sněmovny lidu pouze poslance Jána Pobežala, a to do výborů pro plán a rozpočet; mají poslanci Sněmovny lidu připomínky k tomuto návrhu? (Nemají.) Nemají.

Do výboru branného a bezpečnostního je navržen poslanec Pavol Balgavý. Jsou nějaké připomínky k tomuto návrhu? (Nejsou.) Nejsou.

Budeme hlasovat. Ptám se poslanců Sněmovny lidu, kdo souhlasí s návrhem, aby tito dva poslanci byli členy příslušných výborů? (Hlasuje se.) To je většina.

Oba poslanci byli zvoleni, Pavol Balgavý do výboru branného a bezpečnostního Sněmovny lidu, Ján Pobežal do výboru pro plán a rozpočet Sněmovny lidu.

Předsednictvo Sněmovny národů navrhlo zvolit do výborů Sněmovny národů poslance: Jaroslava Selnera do zahraničního výboru a Sonju Hlávkovou do výboru pro plán a rozpočet. Je k tomuto návrhu nějaká připomínka Prosím, poslanec Veverka.

Poslanec SL J. Veverka: Já jsem poslancem za stejný okres jako paní poslankyně Hlávková a jsem členem výboru pro plán a rozpočet. Doporučuji proto - a také vzhledem k tomu, že paní Hlávková je učitelka - aby by zařazena do sociálního a kulturního výboru.

Předsedající předseda SL R. Battěk: O slovo požádal předseda Sněmovny národů Milan Šútovec.

Předseda SN M. Šútovec: Chcem pánovi poslancovi vysvetliť, že navrhnutá pani poslankyňa má zaujať miesto, uvolnené úmrtím poslanca Stračára, v príslušnom výbore. Je potrebné, aby miesto bolo obsadené poslancom rovnakej národnosti, kvôli zachovaniu parity vo výbore. Preto bolo navrhnuté takéto riešenie.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Jsou k tomuto návrhu ješte nějaké připomínky než dám hlasovat? (Nejsou.) Nejsou. Dávám hlasovat Sněmovně národů. Kdo souhlasí s tím, aby pan Jaroslav Selner byl zvolen do zahraničního výboru a poslankyně Sonja Hlávková do výboru pro plán a rozpočet? (Hlasuje se.) To je naprostá většina. Poslanec Selner byl zvolen do zahraničního výboru a poslankyně Hlávková do výboru pro plán a rozpočet.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 44, SN č. 44)


Dalším bodem programu je

Návrh stanoviska Sněmovny národů v imunitní věci

O slovo požádal poslanec Ján Horník, předseda mandátového a imunitního výboru, aby podal zprávu v imunitní věci poslance Stanislava Devátého a současně předložil Sněmovně národů návrh stanoviska v souladu s § písm. d) zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění.

Předseda mandátového a imunitního výboru SN poslanec J. Horník: Vážená Snemovňa národov, Okresný súd v Zlíne žiada Snemovňu národov o stanovisko k ďalšiemu vedeniu trestného konania proti poslancovi Snemovne národov Stanislavovi Devátému, ktoré bolo na základe amnestie zastavené, ale pán Devátý sám pred Mandátovým a imunitným výborom navrhol, aby sa konaní pokračovalo.

Žiadosť okresného súdu bola v súlade s rokovacím poriadkom Federálneho zhromaždenia postúpená predsedníctvom Snemovne národov Mandátovému a imunitnému výboru Snemovne národov. Mandátový a imunitný výbor Snemovne národov zisťoval podža § 89 písm. d) zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia, či sú dané podmienky pre vydanie poslanca na trestné stíhanie. Zo žiadosti Okresného súdu v Zlíne, z vyjadrenia pána poslanca Devátého ako aj z materiálov, ktoré si výbor obstaral sám, zistil, že na Okresnom súde v Zlíne dosiaž nie je právoplatne skončené trestné konanie proti Stanislavovi Devátému, poslancovi Snemovne národov Federálneho zhromaždenia, že je vedené pod sp. zn. 2T 200/89 a 2T 220/89, a to pre trestný čin podža § 100 ods. 1 a § 100 ods. 3 Tr. zák., § 156 a Tr. zák. a § 156 odst. 2 Tr. zák.

Predmetom trestného stíhania sú skutky z obdobia pred 17. novembrom 1989, ktoré už dnes podža novely Trestného zákona čís. 175/90 Zb. nie sú trestné. Trestné stíhanie bolo na základe amnestie zastavené, ale pán Devátý využil svoje právo a navrhol, aby sa v konaní pokračovalo podža § 11 ods. 2 Tr. por.

Aby bolo možné vec ukončiť, pretože ide o konanie proti poslancovi Federálneho shromaždenia, je v zmysle ustanovenia § 11 ods. 1 c) Trestného poriadku potrebný súhlas snemovne. Z vyjadrenia pána poslanca Devátého bolo ďalej uistené, že súhlasu Snemovne národov s pokračovaním v trestnom poriadku sa domáha sám poslanec Stanislav Devátý.

Na základe tohto zistenia a skutočností, že poslanec Federálneho zhromaždenia nemôže mať menej práv ako ostatní občania, navrhuje mandátový a imunitný výbor, aby Snemovňa národov prijala v zmysle článku 50 ústavného zákona o československej federácii toto uznesenie:

Snemovňa národov Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky s pokračovaním trestného stíhania Stanislava Devátého, narodeného 8. 6. 1952, poslanca Snemovne národov FZ, ktoré je vedené na Okresnom súde v Zlíne pod spisovou značkou 2T 200/89 pre trestné činy podža § 100 ods. 1 a 3 Trestného zákona, § 156 a) Trestného zákona a § 156 ods. 2 Trestného zákona, ktorých sa mal dopustiť tým, že:

a) V Gottwaldove dňa 14. 11. 1988 spoločne s ďalšími osobami z nepriatežstva k socializmu, spoločenskému a štátnemu zriadeniu republiky sa podiežal na koncipovaní a vyhotovovaní písomností adresovaných FZ Československej socialistickej republiky a predsedníctvu vlády Československej socialistickej republiky a v priebehu štvrtého štvrťroku 1988 sa zúčastnil organizovania podpisovej akcie na podporu tejto písomnosti, ktorou sú socialistické republiky klamlivo obvinované z porušovania ústavných a iných zákonov a medzinárodných dohôd v oblasti žudských a občianskych práv a slobôd pričom túto písomnosť s podpismi najmenej 421 osôb odoslal 3. januára 1989 Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky a predsedníctvu vlády Československej socialistickej republiky.

b) Tamtiež najneskôr 2.2.1989 s ďalšími osobami koncipoval a vyhotovil ďalšie písomnosti adresované predsedníctvu vlády Československej socialistickej republiky a FZ Československej socialistickej republiky, v ktorej sa ultimatívnym spôsobom domáha plnenia predcházajúcich neoprávnených požiadaviek, zameraných proti štátnemu a spoločenskému zriadeniu Československej socialistickej republiky a túto 2. 2. 1989 odoslal FZ ČSS a predsedníctvu vlády ČSSR, pričom text tejto písomnosti bol dna 3. 2. 1989 odvysielaný v českej relácii rozhlasovej stanice Slobodná Európa.

c) Dňa 1. 5. 1989 v čase medzi 9.30 a 10.00 h na Václavskom námestí v Prahe počas konania prvomájovej manifestácie, v skupine osôb, ktorá rozvinula transparenty s provokačnými požiadavkami a vyvolávaním hesla, schopného narušiť, slávnostnú atmosféru osláv 1. mája, odmietol na výzvu preukázať svoju totožnosť, príslušníkovi Zboru národnej bezpečnosti, neuposlúchol výzvu, aby ho nasledoval a svojmu predvedeniu sa bránil tým, že si lahol na zem tak, že musel byť z davu vynesený. (Potlesk.)

d) Dňa 1. 5. 1989 okolo 21. hodiny a ďalej dňa 2. mája 1989 v čase medzi 6. a 7. hodinou v cele číslo 19 väzenského a eskortného oddelenia Mestskej správy VB v Prahe 1, Konviktská 14, hrubými výrokmi napadal službu konajúceho príslušníka ZNB. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Jánu Horníkovi. Je okouzlující, jakých výkonů někteří poslanci jsou schopni.

Dovolte, abych se otázal, zda se někdo hlásí o slovo. (Nikdo se nehlásí.) Není-li tomu tak, měli bychom přistoupit k hlasování. Předpokládám, že počet poslanců je stále dostatečný, abychom mohli hlasovat. Bude hlasovat pouze Sněmovna národů.

Táži se tedy poslanců Sněmovny národů, kdo souhlasí s návrhem, který doporučil výbor mandátový a imunitní, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. Je to naprostá většina, nebudeme sčítat.

Konstatuji, že návrh mandátového a imunitního výboru byl Sněmovnou národů schválen.

(Poznámka redakce: usnesení SN č. 45)

Měli bychom teď přistoupit k pátému bodu našeho jednání. Na pořadu je

4

Vládní návrh, kterým se předkládají Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o Mezinárodním měnovém fondu sjednaná dne 22. 7. 1944 ve Washingtonu, Dohoda o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj sjednaná dne 22. 7. 1944 ve Washingtonu, Dohoda o Mezinárodní finanční korporaci sjednaná dne 25. 5. 1955 ve Washingtonu, Dohoda o Mnohostranné agentuře pro rozvoj investiční záruky sjednaná dne 11. 10. 1985 ve Washingtonu a Dohoda o Mezinárodním sdružení pro rozvoj sjednaná dne 26. 1. 1960 ve Washingtonu (tisk 63)

Výklad k předloženému vládnímu návrhu podá ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky pan Václav Klaus. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní finanční korporace, Mnohostranná agentura pro investiční záruky a konečně Mezinárodní sdružení pro rozvoj, jsou nejvýznamnějšími mezinárodními finančními institucemi světa. Chtěl bych připomenout, že Československo bylo v roce 1944 zakládajícím členem první ze dvou techto institucí a v roce 1954 bylo nuceno své členství ukončit pro neplnění některých svých povinností. Členství v těchto organizacích umožňuje členským státům plně se zapojit do mezinárodního měnového a finančního systému a využívat všech jeho mechanismů, včetně čerpání úvěrů. Členství našeho státu v těchto institucích zvyšuje jeho ekonomickou prestiž a stát se tak stává seriózním partnerem pro věřitele všeho druhu. Členství navíc umožňuje účast na projektech organizovaných a financovaných těmito organizacemi.

Ohromné bohatství poznatků o jednotlivých ekonomikách, nashromážděné v těchto institucích, je přístupné všem členským státům a usnadňuje hledání vhodných hospodářských partnerů ve světě. Získání srovnatelných poznatků je přitom umožněno povinností všech členských států přizpůsobit svůj informační systém a systém vykazování statistických údajů standardům OSN.

Česká a Slovenská Federativní Republika požádala o přijetí za člena Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj v lednu tohoto roku, o členství v dalších třech organizacích v březnu tohoto roku. Záměr, stát se členem těchto organizací, je obsažen i v programovém prohlášení federální vlády.

Z formálního hlediska členství státu v uvedených mezinárodních organizacích vzniká jeho přístupem k mezinárodním smlouvám, na základě kterých byly tyto organizace založeny. Vzhledem k tomu, že tyto smlouvy jsou mezinárodními hospodářskými smlouvami obecné povahy, je nezbytné, aby s přístupem k nim vyslovilo souhlas Federální shromáždění a přistoupení k těmto smlouvám vyžaduje rovněž ratifikaci prezidentem republiky. Po ratifikaci a podpisu budou dohody publikovány ve Sbírce zákonů. Mezinárodní měnový fond i Banka pro obnovu a rozvoj požadují, aby podpis smluv byl posledním krokem přijímacího procesu, po jehož ukončení se smlouvy stávají závaznými a účinnými pro členský stát, jakož i pro tyto mezinárodní organizace ve vztahu k tomuto státu. Proto je třeba, aby byly smlouvy schváleny parlamentem a ratifikovány prezidentem před jejich podpisem, který se má uskutečnit dne 20. září t. r. ve Washingtonu (v 11.00 hodin ve čtvrtek).

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k důležitosti členství ČSFR v těchto nejvýznamnějších mezinárodních finančních organizacích pro uskutečnění naší ekonomické reformy a pro budoucí racionální fungování naší ekonomiky ve světě vám doporučuji, abyste vyslovili souhlas s přístupem ČSFR k předloženým dohodám.

Pro úplnost ještě uvádím, že tento vládní návrh byl projednán postupně ve výborech zahraničních, pro plán a rozpočet, v hospodářských výborech, a v ustavně právních výborech Federálního shromáždění. Ve všech těchto výborech vyústilo projednávání v doporučení, aby Federální shromáždění vyslovilo s tímto návrhem souhlas. Děkuji za pozornost.


Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu ministru Klausovi za přednesené zdůvodnění. Poprosil bych nyní společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Jaromíra Šlápotu, aby přednesl ústní zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Šlápota: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám vám jako zpravodaj vládní návrh, jehož znění máte obsaženo v tisku 63. Vládní návrh byl projednán výbory ústavně právním, zahraničním, hospodářským a pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny národů. V podstatě byla položena jedna základní otázka - zda přistoupit k uvedené dohodě, nebo nepřistoupit.

Mohu konstatovat, že všechny výbory se shodly na přistoupení k této dohodě. Protože v žádném výboru nebyla vznesena doplňující připomínka ani pozměňující návrh, nebylo nutné vypracovat ani obvyklou společnou zprávu výborů.

Z tohoto důvodu doporučuji jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu schválit předložený návrh, jak vám byl předložen.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Za výbory Sněmovny národů byl přednesením zpravodajské zprávy pověřen pan poslanec Martin Kontra, člen výboru hospodářského. Uděluji mu slovo.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Kontra: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, úloha spravodajcov obidvoch snemovní je v danom prípade pomerne jednoduchá, pretože rozprava k predloženému vládnemu návrhu (parlamentná tlač 63) vo výboroch sa neniesla v smere pripomienok, doplnkov a pozmeňujúcich návrhov.

Predložené materiály totiž predstavujú už platné medzinárodno-právne dokumenty. Tým aj uznesenia z jednotlivých výborov boli stručné a vyslovovali súhlas s tlačou (tlač 63) a odporúčajú ju na schválenie na plenárnej schôdzi obidvoch snemovní.

Rozprava vo výboroch, v ktorých sa materiály prerokovali, sa orientovala predovšetkým na otázky postavenia nášho štátu v týchto medzinárodných organizáciách, a jeho práva a povinnosti vyplývajúce z členstva i na súvislosti medzi členstvom a realizáciou scenára našej ekonomickej reformy. Časť otázok mala informatívny charakter - vzhžadom na kratší čas pre štúdium materiálov. Zazneli aj kritické pripomienky k postupu čs. vlády z päťdesiatych rokov, na základe ktorého nás právom z vtedy existujúcich organizácií vylúčili. Aj z tohto miesta treba vysloviť požutovanie a odsúdiť fakt, že aj napriek tomu, že sme boli spoluzakladajúcim členom Medzinárodného menového fondu a Medzinárodnej banky pre rozvoj a obnovu v r. 1944, vinou predstavitežov totalitného režimu z päťdesiatych rokov sme sa ocitli mimo toto svetové spoločenstvo.

Tak sme začali strácať dych so svetovým ekonomickým vývojom, domnievajúc sa, že 7 európskych štátov s ďalšími chudobnými príbuznými z Ázie a strednej Ameriky vo svojej izolovanosti môže v spoločenstve RVHP a jej Medzinárodnej investičnej banky nahradiť výhody, ktoré plynuli z tohto svetového ekonomického kolosu. Tento vynútený zánik nášho členstva v roku 1954 v Medzinárodnom menovom fonde a v Medzinárodnej banke pre obnovu a rozvoj podmienil aj našu neúčasť v ďalších troch medzinárodných organizáciach, a to v korporácii, agentúre a v združení, ktoré vznikli po roku 1954.

Ak sa pozeráme takmer so 40-ročným odstupom na našu snahu vrátiť sa do svetového finančného spoločenstva, ukazuje sa, že tento chybný krok v ekonomike mal nesmierne negatívne dôsledky pre náš ďalší vývoj. Rovnako, ako teória a prax iných ekonomických rozhodnutí, napr. teória o dvoch svetových sústavách a tým vytvorenie železnej opony v širokom zmysle. Teória o jedinom spoločenskom vlastníctve, a tým likvidácia všetkých predtým existujúcich podnikatežských foriem. Teória o vedúcej úlohe KSČ, a tým likvidácia pluralitného politického systému a pod. Dúfam, že nie je potrebné pokračovať vo výpočte týchto nesprávnych teórií a negatívnych krokov.

Musím zároveň vysloviť požutovanie nad tým, že i po preštudovaní dôvodovej správy i celého znenia dohôd jednotlivých medzinárodných finančných organizácií utvorených pre rozvoj jednotlivých národných ekonomík sa pri schvažovaní uznesenia vo výboroch Snemovne žudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia našli poslanci, ktorí neodporučili prijať tieto dohody Federálnym zhromaždením.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP