Středa 18. července 1990

Jsou nějaké připomínky? (Ne.) Není tomu tak. Můžeme tedy hlasovat.

Počet poslanců v české části SN je 56, ve slovenské části 57. Sněmovna je usnášení schopná.

Kdo z poslanců SN souhlasí s projednávaným návrhem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) To je jednoznačná většina.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? (Tři.) Tři.

Sněmovna národů schválila uvolnění poslanců z výborů a volbu poslanců do výborů sněmovny.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 27, SN č. 40.) Nyní máme na programu

4

Návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zkracuje volební období národních výborů (tisk 13) ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 43).

Předložený návrh ústavního zákona je iniciativním návrhem ČNR. Byl předložen dne 21. 6. 1990.

Za navrhovatele podá výklad dr. Jan Kalvoda, předseda ústavně právního výboru ČNR. Uděluji mu slovo.

Předseda ústavně právního výboru ČNR J. Kalvoda: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, přijetí předloženého návrhu zákona Federálním shromážděním, je nezbytným předpokladem pro provedení reformy národních výborů, pokud to tak mohu nazvat a uzákoněním samosprávy obcí a měst. K tomu, aby volby do obcí mohly být uskutečněny ještě letos, je nutné provést tímto zákonem zkrácení i současného volebního období národních výborů.

Předložený návrh zákona je přes svou relativní stručnost a úspornost ve svých důsledcích zásadní změnou, neboť dochází ke zrušení národních výborů jako základního článku v dosavadní zastupitelské soustavě.

Současně dochází k zakotvení obcí jako samostatných samosprávných územních celků a definuje se jejich základní právní postavení i způsob, jakým budou realizovat svou samosprávu.

Navrhuje se, aby funkční období obecných zastupitelstev bylo zásadně čtyřleté s tím, že volební období zastupitelstev vzešlých z letošních voleb bude dvouleté pro toto přechodné období.

Otázka vzniku a zániku obce, její organizace, struktura působnosti, jakož i volby do zastupitelstev budou obsaženy v zákonech národních rad. V tomto ohledu upozorňuji, že účinnost ustanovení týkajících se obecných zastupitelstev na základě voleb musí být stanovena tak, aby volby mohly být připraveny v potřebném časovém předstihu.

Pokud dovolíte, ještě bych připomněl na závěr poznámku. Podle mých informací o projednání návrhu zákona ve vašich výborech byly vzneseny některé připomínky, návrhy změn předlohy s tím, že pokud jsou mé informace správné, tyto připomínky a návrhy jsou sice četné, ale nikoliv zásadně postihující podstatu návrhu zákona. Tedy s touto výhradou a výhradou odeznění společné zpravodajské zprávy předesílám, že tyto připomínky a návrhy z výborů jsou pro navrhovatele přijatelné.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Prosím společného zpravodaje poslance Oszkára Világiho, aby za výbory Sněmovny lidu přednesl společnou zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec O. Világi: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené FZ, predkladaný návrh ústavného zákona, ktorým sa mení a doplňuje ústavný zákon číslo 100/1960 Zb., Ústava Československej socialistickej republiky, v znení neskorších predpisov a ústavný zákon číslo 143/1968 Zb., o čs. federácii v znení neskorších predpisov, a ktorým sa skracuje volebné obdobie národných výborov (tlač 13) v znení spoločnej správy výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 43).

Zmyslom navrhovaného ústavného zákona je zrušiť národné výbory, skrátiť ich súčasné volebné obdobie, ktoré práve prebieha a súčasne vytvoriť ústavný základ pre možnost vybudovať reálne miestne samosprávy obcí.

Predkladaný zákon určuje smer právnej úpravy vytvorenia nového územnosprávneho usporiadania republík a pretvorenie platnej právnej úpravy štátnej správy. Zrušenie národných výborov a vytvorenie miestnej samosprávy má za dôsledok, že z predošlej oficiálnej ideológie dogmaticky propagovanej tzv. zastupiteľskej sústavy ako údajného vykonávateľa moci pracujúceho ľudu zostávajú len zákonodarné zbory.

Preto je možné, a to v pôvodnom návrhu nebolo, nahradiť teoreticky a prakticky pochybený pojem zastupiteľských zborov presným pojmom v tom zmysle, že ide o zbory zákonodarné a vynechať tie ustanovenia, ktoré boli iba ideologickou praklamáciou a nemali by ani normatívny význam.

Podľa návrhu zákona základom miestnej samosprávy je obec. Obec ako reprezentant miestnej samosprávy je právnickou osobou, tzv., že môže vystupovať ako subjekt právnych vzťahov, vlastní majetok, s ktorým samostatne hospodári a môže vo veciach miestnej samosprávy vydávať vyhlášky všeobecne záväzné na území obce. Rozhodovať vo veciach miestnej samosprávy je prirodzeným právom občana. Pôsobnosť miestnej samosprávy nie je odvodená od centrálnych orgánov štátnej správy, ale od občana, obyvateľov obce.

Predmetom návrhuje iba základná právna úprava týchto vzťahov. Návrh vymedzuje kontrolnú právomoc vlád smerom k obciam v oblasti štátnej správy, výkon, ktorý bol zverený obciam. Článok 139 v návrhu upravuje pôsobnosť Federálneho zhromaždenia a národných rád pri delegácii právomoci orgánov štátnej správy na miestne samosprávy. Pretože volebné obdobie národných výborov bolo stanovené ústavným zákonom č. 100/60 Zb., bolo nutné, aby v návrhu bol stanovený koniec volebného obdobia národných výborov zvolených v r. 1986. Súčasné národné výbory boli zvolené v r. 1986 a podľa doteraz platných právnych úprav by ich volebné obdobie malo skončiť až v r. 1991. Predlžovanie existencie národných výborov, ktoré sa prežili a od občanov odlúčili, by však nebolo na mieste. Preto je treba okamžite začať s vytváraním miestnej samosprávy a to bez meškania. Pre tieto dôvody sa navrhuje skrátiť volebné obdobie národných výborov a to tak, že by skončilo dňom volieb do zastupiteľstiev obcí. V dôsledku potreby zabezpečenie kontinuity výkonu štátnej správy účinnosť ústavného zákona by bola dňom volieb do zastupiteľských zborov obcí. Bolo by však potrebné stanoviť vzhľadom na voľby do zastupiteľských zborov i iný termín účinnosti pre jednotlivé ustanovenie tohto návrhu, čo je vyjadrené v poslednej vete článku IV návrhu. Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu doporučujem, aby snemovňa návrh ústavného zákona, tlač 13 schválila a to v znení, ktoré je uvedené v spoločnej správe výborov, tlač č. 43. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Dále má slovo poslanec Stome jako společný zpravodaj Sněmovny národů.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající, vážení hosté, kolegové poslanci a kolegyně poslankyně. Pokud mám hovořit k návrhu ústavního zákona podle tisku 13 ve směru úprav podle tisku 43 tak bych doporučoval, aby tato předloha, tento návrh zákona, byl schválen. Z jakého důvodu? Situace v Evropě i podmínky našeho vstupu do ní a vstupu Evropy k nám na nás kladou velké požadavky. Tyto požadavky nejsou pouze ekonomické, ale jsou to i požadavky politické. Naše veřejnost se tedy právem ptá, jak řešit tyto otázky a my jsme konečně svědky oprávněných úvah o tom, jak vzít věci své správy do svých rukou. Takové řešení - návrh tohoto ústavního zákona podává. Podává ho zejména tím, že vyzdvihuje občana tím, že zdůrazňuje obec jako základ samosprávy, obec jako samostatného hospodáře a obec, o jejíchž věcech rozhodují občané sami. A jak rozhodují? Rozhodují na obecních shromážděních referendem, a nebo prostřednictvím zastupitelstva. Návrh tohoto zákona otvírá i cestu právní ochraně obcí a k ochraně samosprávy když stanoví, že hranice obce lze měnit jen se souhlasem obce a stanoví současně, že jediným zákonodárným orgánem republiky je příslušná národní rada. Tím vychází v ústrety požadakům České i Slovenské republiky, respektive jejich občanů. Konečně chci říci, že kromě samostatného hospodaření obcí, je řešena i otázka napojení obcí na rozpočet republiky když se říká, že dotace do rozpočtu obcí jsou součástí rozpočtu republik. Z těchto třech důvodů doporučuji schválení návrhu ústavního zákona.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Stomemu a zahajuji rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do rozpravy k tomuto návrhu ústavního zákona? Prosím poslance Bártu.

Poslanec SL B. Bárta: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., - Ústava České a Slovenské Federativí Republiky a ústavní zákon č. 143/68 Sb., o československé federaci je velmi závažná událost v procesu přeměn naší československé společnosti na společnost demokratickou a všeobčansky samosprávnou. Již jsem na půdě tohoto parlamentu dvakrát hovořil o tom, co od tohoto procesu a od vás - jako demokratických zákonodárců - očekává absolutní většina obyvatel Moravy a Slezska. Mezi našimi voliči, ale i mezi těmi, kteří se rozhodli dát hlas Křestansko-demokratické unii a Občanskému fóru také pro jejich moravsko-slezskou předvolební agitaci narůstá netrpělivost a neklid z pocitu, že se ve Federálním shromáždění, ani v České národní radě pro samosprávu a rovnoprávnost Země moravskoslezské dosud nic neudělalo. Naopak, dostává se jim zpráv, že pod pláštíkem zrušení krajských a okresních národních výborů, pro což samozřejmě jsme, které mají být nahrazeny expoziturami ministerstev a okresními úřady řízenými z Prahy, se připravuje ještě tužší pragocentrismus, než který panuje dosud, a který na Moravě a ve Slezsku vyvolává už i tak velký odpor. Mysleme na to, že centralismus je jedním ze znaků totality. Nenechme se v žádném případě oklamat samosprávou obce, protože to je příliš slabý článek při všech sebedemokratičtějších pravidlech jejího života proti mohutnému silnému centru. Ve svém posledním vystoupení před vámi, paní poslankyně a páni poslanci, dne 11. července jsem v replice na vystoupení pana místopředsedy Jičínského upozornil na to, že bude-li vůči spravedlivým požadavkům Moravanů a Slezanů pokračovat dosavadní netečnost, nebo dokonce odpor vycházející z absolutizace národního principu, pak tu budeme mít moravský národ ještě do voleb.

A já se dnes ptám. Kdopak zabrání také moravskému nacionalismu, kdo bude za něj zodpovědný, kdo bude zodpovědný za to, že se Země moravskoslezská stane místo přirozeného pevného pojítka mezi Čechami a Slovenskem výbušným územím? Ti, kteří brání Moravanům a Slezanům uplatnit v československém státě jejich přirozená práva anebo Moravané a Slezané, kteří se cítí čtyřicet let pragocentrismem utlačováni a vykořisťováni. Pravda, v zájmu objektivity je třeba říci, že několik málo krůčků bylo již směrem k samosprávnému postavení Moravy a Slezska učiněno. Prvním je usnesení předešlého Federálního shromáždění z 9. května 1990 o obnovení moravskoslezské samosprávy. Dovoluji si citovat, protože mnozí z vás tehdy nebyli členy parlamentu, včetně mě. Cituji: "Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky považuje zrušení země moravskoslezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že územní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví."

Zároveň vyzývá vládu České a Slovenské Federativní Republiky, aby podstatně urychlila vypracování nové daňové soustavy zajišťující samostatný rozvoj obcí, měst a všech svébytných územně správních celků republiky.

Druhým krůčkem je analogické usnesení České národní rady o obnovení moravskoslezské samosprávy ze dne 15. května 1990.

A konečně za třetí krůček lze považovat 33. usnesení tohoto Federálního shromáždění k programovému prohlášení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, v němž se vyzývá vláda ČSFR, cituji "aby stanovila pořadí dalších legislativních prací, a to s důrazem na ty, bez nichž nelze přejít k občanské samosprávné společnosti včetně zemského zřízení..." konec citátu.

V této souvislosti mi nedá, abych rovněž nepřipomenul častý výrok pana premiéra vlády České republiky v předvolební kampani, v souvislosti s požadavky obnovení země moravskoslezské a zabezpečení jejího samospávného postavení, že, cituji "se vlamujeme do otevřených dveří." Připomínám pro ty, kteří to nevědí, že pan premiér Pithart kandidoval za Jihomoravský kraj.

Dnešní projednávání ústavního zákona, kterým se má změnit a doplnit ústavní zákon č. 100/1960 Sb., a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, je vážnou příležitostí pro Federální shromáždění prokázat politickou zralost a smysl výše citovaných usnesení vtělit jako doplněk do tohoto ústavního zákona. Čekat na novou ústavu by bylo již pozdě.

Vědom si závažnosti dnešního jednání, významu projednávaného ústavního zákona a jeho sociálně politických souvislostí, navrhuje Klub poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko toto znění doplňku a změn: První připomínka - v článku 2 odstavci ústavního zákona č. 100/1960 Sb., kromě vypuštění slov "a národní výbory" v první větě uvést místo slov "Česká národní rada" tento text: "Českomoravská národní rada (z níž se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce vydělují sněm Země české a sněm Země moravskoslezské)". Konec citátu.

Tímto textem bude zabezpečena horizontální dekoncentrace moci. Bude to plně odpovídat zemské samosprávě, která je druhou stranou mince samosprávy obecné. Jsou to tedy dvě strany samosprávné demokracie, od sebe neoddělitelné. Celá první věta by pak zněla (cituji): "Zastupitelské (jinak souhlasíme se zákonodárnými) sbory v České a Slovenské Federativní Republice jsou: Federální shromáždění, Českomoravská národní rada (z níž se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce na území Čech a Země moravskoslezské vydělují - sněm Země české a Země moravskoslezské) a Slovenská národní rada."

Druhá připomínka: "V článku 2 odstavec 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., nahradit slova "Česká národní rada", týmž textem jak jsem uvedl sub 1. Za slova "státní moc" vložit slova "a územní samosprávu, místo slov "pracující lid" užít slova "občané". Pracující lid užívaly minulé struktury, až je zneužívaly. Odstavec 2 článek 2 by tedy zněl takto. (Cituji)

"Státní moc a územní samosprávu vykonávají občané svými zákonodárnými sbory, jimiž jsou: Federální shromáždění, Českomoravská národní rada (z níž se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce na území Čech a Země moravskoslezské vydělují sněm Země české a Země moravskoslezské) a Slovenská národní rada."

Třetí připomínka: V článku 11 odstavci 2 ve druhé větě vložit za slovo "republiky" slova "a rozpočtu samosprávných zemí" - celá věta by pak zněla: "Součástí státního rozpočtu každé republiky a rozpočtu samosprávných zemí jsou i dotace do rozpočtů obcí."

Čtvrtá připomínka: "V článku 12 odstavci 4 kromě navržené úpravy v první větě za slovo "přísluší" vložit slova: " podle dohodnutého podílu" a za slovo "republik" vložit slova "samosprávným zemím". Celá věta by pak zněla: "Správa, výkon a kontrola všech druhů daní (odvodů) a poplatků (pokut) přísluší podle dohodnutého podílu ústředním orgánům republik a samosprávným zemím a z jejich pověření ve stanoveném rozsahu obcím."

Pátá připomínka: V článku 114 odstavci 2 v první větě slova "České republice" nahradit slovy "Českomoravské republice" a ve druhé větě slova "České republiky" slovy "Českomoravské republiky".

Takže příslušné části vět by zněly, cituji: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Českomoravské republice...", dále cituji část druhé věty: "Budu dbát vůle a zájmu lidu a řídit se ústavními zákony Českomoravské republiky..."

Šestá připomínka: V článku 126 odstavci 1 nahradit v prvné větě za slovem vlády slova "České republiky" slovy "Českomoravské republiky", ve druhé větě slova "České republice" nahradit slovy Českomoravské republice" a ve třetí větě slova "České republiky" slovy "Českomoravské republiky".

Sedmá připomínka: V článku 140 odstavci 1 slova "České republiky" nahradit slovy "Českomoravské republiky" a slova "dosavadní území českých krajů" nahradit slovy "Čechy a Morava se Slezskem".

Odstavec 1 by po této úpravě zněl, cituji: "Území Českomoravské republiky tvoří Čechy a Morava se Slezskem." (Potlesk.)

Osmá připomínka: "V článku 141 odstavci 2 nahradit text, cituji: "Hlavním městem České republiky a pravidelným sídlem jejích orgánů je Praha" textem "Hlavním městem Českomoravské republiky je Praha, která se dělí o sídla jejích orgánů se Zemí moravskoslezskou."

Devátá, poslední připomínka: V článku 143 odstavci 2 nahradit slova "Česká republika" slovy "Českomoravská republika".

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Klub poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, se na vás obrací s výzvou, abyste přednesené doplňky a změny v návrhu ústavního zákona podpořili. Předkládáme vám je jako protinávrh vůči předloženému návrhu k projednání a k hlasování. S ostatním zněním protinávrhu, předneseného a rozdaného, souhlasíme i když očekáváme, že zejména navrhované názvy Českomoravská republika a Českomoravská národní rada v první chvíli vyvolají u některých poslanců z Čech nacionální emoční reflex, přece jen věříme, že jej záhy rozumově překonají. Tím spíše, že jak uvedl 14.6.1990 v Lidových novinách pan místopředseda FS Z. Jičínský "Česká republika se v českém národě nevžila":

V názvu Českomoravská republika je zklouben v rovné míře princip nacionální stejně jako neméně důležitý princip fyzickogeografický, hospodářskozeměpisný i tradiční kulturněhistorický. Jeho funkcí je ulomení hrotu škodlivé absolutizace stalinského národního principu, která způsobila v naší federaci tolik zbytečného napětí mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, hrozícího dnes rozchodem těch, kteří by si měli být v Evropě nejblíže.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP