Česká národní rada 1990 – 1992

Tento zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovováním nebo jmenováním

a/ v ministerstvu vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo");

b/ v Policii České republiky;

c/ ve Sboru nápravné výchovy České republiky.

Funkcemi podle § 1 písm. a/ a b/ se rozumějí funkce

a/ příslušníků Policie České republiky (dále jen "policista")

povolaných k plnění úkolů v ministerstvu [§ 51 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.];

b/ policistů zařazených v Úřadu vyšetřování pro Českou republiku;

c/ policistů zařazených na policejním ředitelství;

d/ ředitele, zástupce ředitele, vrchního komisaře, velitele vnější služby, vedoucího odboru, velitele zásahové jednotky a vedoucího oddělení správní služby na správách krajů v České republice a správě hlavního města Prahy;

e/ ředitele, zástupce ředitele, komisaře, velitele vnější služby, vedoucího oddělení dopravního inspektorátu, vedoucího oddělení správní služby a vrchního inspektora na okresních a jim na roveň postavených obvodních a městských ředitelstvích Policie České republiky;

f/ ředitele, zástupce ředitele a vedoucího oddělení na krajských úřadech vyšetřování v České republice a v hlavním městě Praze;

g/ ředitele, zástupce ředitele a vedoucího oddělení na okresních a jim na roveň postavených obvodních a městských úřadech vyšetřování v České republice.

/1/ Předpokladem pro výkon funkcí podle § 2 je, že občan v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl

a/ příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným zaměřením;

b/ příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve funkci náčelníka odboru a vyšší ve Státní bezpečnosti;

c/ evidovaný v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti;

d/ vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti;

e/ ve funkci tajemníka Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969;

f/ ve Sboru národní bezpečnosti ve funkci tajemníka hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska nebo předsedou celoútvarového výboru Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska;

g/ pracovníkem aparátu orgánů uvedených v ustanoveních písmen e/ a f/ na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti;

h/ příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným na správě pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost federálního ministerstva vnitra nebo ministerstva, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost;

i/ příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci;

j/ příslušníkem Lidových milicí;

k/ členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2. 1948 nebo prověrkových normalizačních komisí po 21. 8. 1968;

l/ studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách.

/2/ Vědomou spoluprací ve Státní bezpečnosti se podle odstavce 1 písm. d/ pro účely tohoto zákona rozumí, že občan byl evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako důvěrník, kandidát tajné spolupráce nebo tajný spolupracovník důvěrného styku a věděl, že se stýká s příslušníkem Sboru národní bezpečnosti a podává mu zprávy formou utajeného styku nebo plnil jím uložené úkoly.

/3/ V odůvodněných případech může ministr vnitra České republiky prominout podmínku podle odstavce 1, pokud by její uplatnění narušilo důležitý zájem služby a není tím ohrožen účel tohoto zákona.

Funkcemi podle § 1 písm. c/ se rozumějí funkce

a/ příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky (dále jen "příslušník") zařazených na ředitelství Sboru nápravné výchovy České republiky;

b/ ředitele a zástupce ředitele útvaru Sboru nápravné výchovy České republiky nebo organizační složky Sboru nápravné výchovy České republiky postavené na roveň útvaru Sboru nápravné výchovy České republiky;

c/ vedoucího oddělení a jemu na roveň postavených organizačních částí na útvarech Sboru nápravné výchovy České republiky, vedoucího úseku (skupiny) v organizačních složkách Sboru nápravné výchovy České republiky postavených na roveň útvaru Sboru nápravné výchovy České republiky;

d/ příslušníků zařazených v odděleních (skupinách) prevence v útvarech Sboru nápravné výchovy České republiky.

/1/ Předpokladem pro výkon funkcí podle § 4 ve Sboru nápravné výchovy České republiky je, že v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989

a/ u občana nebyly zjištěny skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1;

b/ občan nebyl členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa při správě Sboru nápravné výchovy České republiky, předsedou celoútvarového výboru Komunistické strany Československa v útvarech a jim na roveň postavených organizačních složkách Sboru nápravné výchovy České republiky nebo předsedou základní organizace Komunistické strany Československa v útvarech Sboru nápravné výchovy České republiky, ve kterých nebyl zřízen celoútvarový výbor Komunistické strany Československa;

c/ občan nebyl ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru Sboru nápravné výchovy České republiky pro politickovýchovnou práci;

d/ občan nebyl evidován v materiálech Sboru nápravné výchovy České republiky jako rezident, agent nebo důvěrník vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy České republiky a přitom se vědomě nepodílel na činnosti v zájmu Státní bezpečnosti.

/2/ V odůvodněných případech může ministr spravedlnosti České republiky prominout podmínku podle odstavce 1, pokud by její uplatnění narušilo důležitý zájem služby a není tím ohrožen účel tohoto zákona.

/1/ Skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. a/ až d/ se dokládají osvědčením vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem vydaným podle zvláštního zákona [§ 8, § 11 a § 13 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.].

/2/ Skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. e/ až g/, j/ a k/ a v § 5 odst. 1 písm. b/ až d/ se dokládají čestným prohlášením.

Občan, policista nebo příslušník, který má vykonávat funkci uvedenou v § 2 v ministerstvu nebo v Policii České republiky nebo funkci uvedenou v § 4 ve Sboru nápravné výchovy České republiky, předkládá osvědčení, případně nález nebo čestné prohlášení příslušnému služebnímu orgánu; současně je povinen před nástupem do funkce předložit prohlášení, že nebyl a není spolupracovníkem žádné zahraniční zpravodajské nebo výzvědné služby.

/1/ Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky jsou oprávněni od orgánů uvedených ve zvláštním zákoně vyžadovat osvědčení nebo nález o skutečnostech uvedených v § 3 odst. 1 písm. a/ až d/ [§ 22 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.].

/2/ Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky mohou k vyžádání osvědčení nebo nálezu podle odstavce 1 zmocnit u policisty nebo u příslušníka anebo u občana, který je nebo má být do funkce ustanoven, ten služební orgán, kterému ustanovení do této funkce přísluší.

/3/ Vedoucí orgánu nebo služební orgán zároveň upozorní policistu, příslušníka nebo občana, že je mu povinen předložit osvědčení nebo nález do 30 dnů po jeho doručení.

/4/ Žádost o vydání osvědčení u policisty nebo příslušníka musí být zaslána federálnímu ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.

/5/ Jestliže policista nebo příslušník nepředloží osvědčení vedoucímu orgánu nebo služebnímu orgánu do 30 dnů po jeho obdržení, požádá vedoucí orgánu nebo služební orgán federální ministerstvo vnitra o zaslání opisu osvědčení.

Skončení služebního poměru a převedení na jinou funkci

/1/ Nesplňuje-li policista nebo příslušník předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 3 odst. 1 písm. a/ až e/ a v § 5 odst. 1 písm. b/ až d/, považuje se to za důvod pro skončení služebního poměru propuštěním [§... zákona č........ Sb., o služebním poměru.......]. Služební orgán rozhodne o propuštění policisty nebo příslušníka ze služebního poměru nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy důvod pro propuštění zjistil.

/2/ Nesplňuje-li policista nebo příslušník předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 3 odst. 1 písm. f) až l), považuje se to za důvod pro převedení na jinou funkci, než je uvedena v § 2 a 4.

/3/ Při propuštění skončí služební poměr uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po dni oznámení rozhodnutí o propuštění, pokud se služební orgán nedohodne s policistou nebo příslušníkem na lhůtě kratší.

/4/ Požádá-li policista nebo příslušník, který nesplňuje předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 3 odst. 1 a v § 5 odst. 1 o uvolnění ze služebního poměru [5/ §... zákona č........ Sb., o služebním poměru.......], skončí služební poměr uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o uvolnění, pokud se služební orgán nedohodne s policistou nebo příslušníkem na lhůtě kratší.

/5/ Odmítne-li policista nebo příslušník předložit čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v § 3 odst. 1 a v § 5 odst. 1 písm. b/ až d/ a v § 7 do 60 dnů od účinnosti tohoto zákona nebo je-li čestné prohlášení nepravdivé, postupuje se podle odstavce 1.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o podmínkách a způsobu vydávání osvědčení a nálezů, jejich doručování a ověřování skutečností, zveřejňování, utajování, sankcích a příslušnosti soudů na přezkoumání nálezů ustanovení zvláštního zákona [Zákon č. 451/1991 Sb.].

Tento zákon nabývá účinnosti dnem........... a pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1996.

Obecná část

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky přijalo dne 4. října 1991 zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky. Tento zákon zasahuje do oblasti pracovněprávních vztahů, a to jak upravených zákoníkem práce, tak i ve speciálních předpisech upravujících postavení a právní poměry orgánů a institucí vyjmenovaných v § 1 cit. zákona. Uvedený zákon však neupravuje problematiku ve vztahu k ozbrojeným bezpečnostním sborům republik, a to s ohledem na ustanovení čl. 27 ústavního zákona o čs. federaci, podle kterého patří do výlučné působnosti republik "zřizovat vlastní ozbrojené bezpečnostní sbory a upravovat jejich postavení, oprávnění a ostatní poměry". Úprava "ostatních poměrů" je přitom chápána i jako úprava služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů republik jako pracovněprávního vztahu sui generis.

Z uvedeného se pak dovozuje, že stanovení zvláštních předpokladů pro výkon některých funkcí v ozbrojených bezpečnostních sborech České republiky je ve výlučné legislativní působnosti České národní rady.

Pokud jde o věcné řešení předloženého zákona, vychází z celkové koncepce zákona č. 451/1991 Sb. s tím, že některé další předpoklady jsou stanoveny pro všechny funkce v aparátu bezpečnostního úseku ministerstva vnitra ČR a policejního ředitelství, a dále pak pro výkon řídících funkcí (tj. těch funkcí, které by byly analogicky obsazovány jmenováním v režimu zákoníku práce) v Policii České republiky. Zvláštní úprava je pak zvolena, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám, pro Sbor nápravné výchovy České republiky. Je tedy částečně recipováno ustanovení § 3 zákona č. 451/1991 Sb., pokud jde o tzv. bezpečnostní úsek ministerstva vnitra ČR a policejní ředitelství, a ustanovení § 1 cit. zákona, pokud jde o Policii České republiky.

Takto volený přístup k věcnému řešení vycházel především z toho, že Policie České republiky prakticky nahradila složku Veřejné bezpečnosti, která v systému bývalého Sboru národní bezpečnosti plnila úkoly především v oblasti veřejného pořádku a nikoli v těch otázkách vnitřního pořádku a bezpečnosti státu, které byly zákonem č. 128/1970 Sb. svěřeny do působnosti ČSSR, složce Státní bezpečnosti. Prostá recepce ustanovení § 3 zákona č. 451/1991 Sb. by výrazně zasáhla do struktury Policie České republiky s tím, že velmi problémová situace by nastala zejména v aparátu vyšetřování.

S realizací zákona, pokud jde o nároky v souvislosti se skončením služebního poměru, budou spojeny zvýšené požadavky na finanční prostředky, které budou muset být kryty z rozpočtu ministerstva vnitra ČR a ministerstva spravedlnosti ČR.

Zvláštní část

K § 1

Navrhované ustanovení určuje, vzhledem ke specifickému obsazování funkcí na bezpečnostním úseku ministerstva vnitra ČR příslušníky Policie České republiky povolanými k plnění úkolů v tomto ministerstvu, rozsah působnosti navrhovaného zákona. Pojem "jmenování" je v návrhu obsažen vzhledem k ustanovení § 3 odst. 6 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, podle kterého je funkce policejního ředitele obsazována jmenováním vládou České republiky.

K § 2

Navrhované ustanovení je prakticky recepcí zákona č. 451/1991 Sb., přičemž kombinuje prvky obsažené v § 1 a § 3 cit. zákona. Zatímco výkon všech funkcí v ministerstvu vnitra ČR a policejním ředitelství bude podmíněn splněním zvláštních předpokladů podle navrhovaného zákona, v Policii České republiky a v aparátu vyšetřování půjde jen o řídící funkce, tj. v podstatě o ty funkce, které by byly v režimu zákoníku práce obsazeny jmenováním (analogie § 1 zákona č. 451/1991 Sb.).

K § 3

Navrhované ustanovení, pokud jde o stanovení předpokladů, prakticky recipuje ustanovení § 2 a 3 zákona č. 451/1991 Sb. Tato konstrukce byla nutná ve vztahu k bezpečnostnímu úseku ministerstva vnitra ČR, který plní úkoly ministerstva jako ústředního orgánu státní správy; jde tedy o analogii ustanovení § 1 písm. a/ cit. zákona v podstatně zpřísněné podobě v tom, že se vztahuje na všechny funkce. Vzhledem k tomu, že policejní ředitelství je vrcholným orgánem řízení Policie České republiky, je volena pro obsazování funkcí v tomto orgánu shodná úprava.

Navrhované ustanovení dále obsahuje výčet funkcí v ostatních útvarech Policie České republiky a v aparátu vyšetřování, k jejichž výkonu je třeba splnění zvláštních předpokladů podle navrhovaného zákona.

K § 4

Ve Sboru nápravné výchovy České republiky (dále jen "SNV") je okruh funkcí ve smyslu návrhu tohoto zákona stanoven relativně analogicky jako v Policii České republiky. Jde o nezbytný prvek zachování rovnováhy pohledů na oba sbory. Takto v SNV stanovený okruh funkcí zejména pojímá příslušníky zařazené k výkonu funkce na ředitelství SNV, které je řídícím, kontrolním a metodickým orgánem celého SNV, jakož i garantem směrů stanovených v českém vězenství.

Obdobně se na realizaci stanovené koncepce vězenství podílejí i vedoucí funkcionáři jednotlivých útvarů SNV, resp. útvarů pro výkon trestu odnětí svobody a vazby, jakož i dalších subjektů podílejících se na zabezpečování úkolů SNV (např. Institut vzdělávání SNV, zdravotnická služba SNV).

Vzhledem k poměrně vysokému stupni rozhodovací pravomoci jednotlivých vedoucích (řídících) funkcionářů SNV se doporučuje do okruhu vyjmenovaných funkcí pojmout též vedoucí oddělení, úseků a skupin.

K § 5

Předpoklady pro výkon stanovených funkcí jsou v SNV konstruovány obdobně jako v resortu ministerstva vnitra České republiky, avšak v některých případech nutně specifikovány na podmínky a potřeby tohoto sboru.

Písmeno a/ fakticky recipuje předpoklady stanovené v resortu ministerstva vnitra ČR.

V písmenu b/ je nezbytné pojmout politické funkce, které svým praktickým výkonem fakticky suplovaly, popř. doplňovaly funkce služební v celé struktuře Sboru nápravné výchovy.

V písmenu c/ jsou analogicky jako v resortu ministerstva vnitra ČR pojaty služební funkce politického řízení SNV.

V písmenu d/ jsou zahrnuty osoby, které se vědomě podílely na činnosti v zájmu Státní bezpečnosti.

Obdobně jako v resortu ministerstva vnitra České republiky (viz § 3 odst. 2) je v tomto ustanovení vyjádřen princip odůvodněné individualizace, vztahující se na všechny stanovené předpoklady pro výkon funkcí.

K § 6 až 8

Tato ustanovení upravují postup při zjišťování zvláštní způsobilosti pro výkon některých funkcí podle navrhovaného zákona. Pokud jde o skutečnosti uvedené v § 3 písm. h/, i/ a l/, vychází návrh z předpokladu, že jejich ověření je možné podle personální evidence, a to jak v případě policistů ve služebním poměru, tak i v případech znovupřijetí.

Znění § 8 pak reaguje na ustanovení § 22 zákona č. 451/1991 Sb., podle kterého je federální ministerstvo vnitra vázáno požadavky ministra vnitra České republiky a ministra spravedlnosti České republiky jen tehdy, budou-li k takovým žádostem zmocněni zákonem ČNR. Vzhledem k obrovské četnosti těchto žádostí se navrhuje umožnit ministrům vnitra a spravedlnosti, aby k jejich podávání zmocnili příslušné odpovědné orgány.

K § 9 až 10

Navrhovaná ustanovení recipují obdobně postup zakotvený v zákoně č. 451/1991 Sb. Konkrétní odkazy na příslušný zákon o služebním poměru nejsou prozatím uvedeny s tím, že není zřejmé, zda tento zákon nabyde účinnosti dříve nebo později, než již schválený zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, který nahradí dosavadní zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, dosud platný jak pro příslušníky Policie České republiky, tak i pro příslušníky Sboru nápravné výchovy České republiky.

Navrhované ustanovení je sice nepřímou novelizací příslušného zákona o služebním poměru příslušníků uvedených sborů, vzhledem ke specifice navrženého zákona však nemohla být volena jiná konstrukce.

Zpracoval: JUDr. Karel KOTAČKA ředitel legislativního odboru MV ČR