Česká národní rada 1990 – 1992

kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č.35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství ve znění nař.vlády ČSSR č.91/1988 Sb.

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č.35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č.91/1988 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. Za § 10 se zařazují nové paragrafy 10a a 10b, které znějí:

Základní úplata vypočtena podle § 10 se násobí koeficientem 2,0.

(1) Pokud vypouštějící organizace prokazatelně zahájila práce na výstavbě čistírny odpadních vod nebo jiného zařízení investičního charakteru ke snížení znečištění odpadních vod minimálně na ukazatele přípustného stupně znečištění vod ve vypouštěných vodách, stanovených rozhodnutím příslušného orgánu, odkládá se jí placení poplatku ve výší 60 %, po dobu realizace opatření.

(2) Skutečnosti podle odst.1 sdělí vypouštějící organizace správci toků.

(3) Odklad se stanoví od prvního dne měsíce následujícího po zahájení výstavby do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení výstavby v pravomocném rozhodnutí příslušného orgánu.

(4) Pokud příslušným stavebním úřadem bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí před uplynutím povolené lhůty výstavby, sdělí správce toků znečišťující organizaci, že splnila podmínky odkladu a odloženou část úplat nemusí doplácet.

(5) Pokud příslušným stavebním úřadem nebylo do uplynutí povolené doby výstavby vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí, je znečišťující organizace povinna celou odloženou část úplat zaplatit zvýšenými splátkami podle § 14.

2. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:

Správce toků upraví výší úplaty za dobu od účinnosti tohoto zákona do konce roku 1992 a sdělí ji vypouštějící organizaci podle § 13 odst.4.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.1992.

(2) Vůči provozovatelům veřejných kanalizací nabývá účinnosti dnem 1.1.1993.

Č. Hofhanzl v. r.

P. Kraus v. r.

J. Žižka v. r.

Čistá voda patří mezi nejvýznamnější součásti národního bohatství a kvalitního životního prostředí. Stav v čistotě povrchových vod je však stále nevyhovující. Nejdůležitějším a zásadním cílem právních a ekonomických opatření proto musí být stimulace všech subjektů k omezení vypouštěného znečištění na co nejmenší míru v co nejkratším termínu.

Úplaty jako ekonomická stimulace nutící znečišťovatele k budování čistíren odpadních vod prostřednictvím úplat za vypouštěné znečištění byla zavedena jíž od roku 1966. Tato stimulace úplatami byla založena na vyšší ekonomické výhodnosti pro ty, kdo provozují čistírnu odpadních vod (ČOV) proti těm, kteří odpadní vody vypouštějí bez čištění.

Zásadní úprava úplat za vypouštění odpadních vod bude připravena v průběhu dalšího období. V ní by se měly promítnout úpravy v rozsahu a výši zpoplatnění (rozšíření na další škodliviny, úpravy sazeb), dále výraznější vazba na celý komplex ekonomických nástrojů (sjednocení úprav u obdobných nástrojů, větší provázání negativní a pozitivní stimulace) a současně i přiblížení naší právní úpravy ekonomických nástrojů úpravám v zemích ES.

Celkový roční vliv navrhovaného zvýšení úplat bude představovat asi 1 mld.Kčs. V této částce však není promítnuta kvantifikace 60% odkladu placené úplaty při realizaci příslušných ekologických opatření.

K § 10a

Základní úplata musí být minimálně ekvivalentem provozních nákladů čistírny, neboť jedině tímto způsobem bude docíleno toho, aby znečišťovatel odpadních vod byl zainteresován na výstavbě a řádném provozu čistírny (provoz včetně odpisů pro něho bude ekonomicky výhodnější než placení úplaty).

Dosavadní výše úplat platná od 1.ledna 1980 byla konstruována v polovině 80 let a vycházela z předpokladu velmi pomalého cenového vývoje. Provozní náklady se započtením růstu investičních nákladů na výstavbu čistíren odpadních vod se však zvýšily jen za I.čtvrtletí 1991 pří propočtu podle reprezentativního vzorku čistíren oproti úrovni roku 1989 o 60%. Propočty jsou uvedeny v tabulce 1 a 2. Pro zachování stimulačního efektu je proto nezbytné zvýšit (valorizovat) základní úplaty minimálně o 100%.

Pokud zvýšení úplat nebude urychleně provedeno, bude mít dnešní stav především tyto negativní důsledky:

- nebude existovat žádná ekonomická zainteresovanost znečišťovatelů vod na výstavbě a provozu čistírny. Dnešní stav, kdy platí nízké úplaty, je pro ně výrazně ekonomicky výhodnější,

- stávající nízké úplaty představují v nastupujícím tržním hospodářství výrazný protiekologický prvek, neboť zvýhodňují subjekty, které znečišťují povrchové vody. Na druhé straně jsou výrazně ekonomicky postiženy subjekty, které mají odpovídající čistírnu a její provoz podstatně zatěžuje jejich náklady,

- nízké úplaty představují v současné době i výrazné riziko pro využívání naších ekologicky nevhodných výrob zahraničním kapitálem. Ten bude využívat především toho, že ve většině našich výrobků a výrob nejsou nebo jsou jen v omezeném rozsahu promítnuty náklady na ochranu vod (v případě, že neexistuje čistírna, promítají se náklady prostřednictvím úplat),

- bude porušena kontinuita jejich vazby na ekvivalent nákladů na provoz čistíren odpadních vod. Jejich zvýšení v pozdějším období pak může znamenat tak výrazný nárůst, že jej nebude možno realizovat jako jednorázový, ale pouze časově rozložený, což opět sníží stimulativní funkci úplat.

K § 10b

Dvojnásobné zvýšení úplat bude doplněno pozitivním stimulem v případě, že plátce realizuje opatření ke snížení znečištění odpadních vod. V tomto případě mu bude umožněno, aby si část úplaty ve výši 60% ponechal na financování uvedeného opatření.

Odklad povinnosti platit úplaty trvá po celou dobu výstavby čistírny odpadních vod.

Znečišťovatel by tedy měl v nákladech celou úplatu jako dosud, ale úlevu by použil jako zdroj pro krytí části potřeb financování výstavby čistícího zařízení.

Odložení platby úplat je konstruováno tak, aby úprava byla co nejjednodušší. Proto na odložení úplat je nárok, jakmile je splněna podmínka, že byla podle rozhodnutí příslušného stavebního úřadu zahájena stavba. Organizace má nárok na odložení celé částky 60%. Nebude-li splněna podmínka dokončení stavby ve lhůtě určené ve stavebním povolení (popřípadě legálně prodloužené), musí vypouštějící organizace doplatit celou odloženou úplatu. Jde o opatření poněkud tvrdé, zejména v případech, kdy bude kolaudační rozhodnutí vydáno krátkou dobu po ukončení termínu výstavby. V opačném případě by zde musel být orgán, který by rozhodoval, jaká částka by byla přiměřena nedodržení podmínek a tím by se zavádělo nové řízení, dokazování, které by mohlo trvat určitou dobu. Bude proto na vypouštějící organizaci, aby se snažila za každou cenou dodržet podmínky výstavby.

V převážné většině bude příslušným stavebním úřadem vodohospodářský orgán, který si bude muset pohlídat, aby organizace splnila podmínky a zejména parametry stavby, jinak stavbu nezkolauduje. Tím bude mít dohledu, aby možnost odkladu nebyla spekulativně využívána. Podmínky výstavby bude moci kontrolovat též inspekce životního prostředí.

K čl.II

Účinnost zákona vůči provozovatelům veřejných kanalizací by se musela promítnout do státního rozpočtu, protože jejich zřizovatelem resp. provozovatelem jsou obce a města. Proto je navržena účinnost až ode dne, kdy má být zrušena regulace vodného a stočného. Oddálením účinnosti na veřejné kanalizace však vydělají ty organizace, které nevypouštějí odpadní vody přímo do vodního toku, ale do kanalizace, protože podniky VAK nemají na vypouštějící organizace co přenést.