Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Zřizuje se Česká akademie věd (dále jen "Akademie") jako vědecká instituce České republiky. Akademie je právnickou osobou.

(2) Akademie zřizuje vědecká pracoviště (dále jen "pracoviště"). Pracoviště jsou právnickými osobami.

(3) Sídlem Akademie je Praha.

(1) Akademie:

a) uskutečňuje vědecký výzkum,

b) přispívá ke zvýšení úrovně poznání a vzdělanosti,

c) přispívá k využití výsledků vědeckého výzkumu,

d) získává, zpracovává a rozšiřuje vědecké informace a poskytuje vědecké posudky, stanoviska a doporučení,

e) ve spolupráci s vysokými školami uskutečňuje postgraduální studium [§ 1 a 22 zákona č.172/1990 Sb., o vysokých školách] a vychovává vědecké pracovníky,

f) rozvíjí mezinárodní spolupráci v oblasti vědy a vývoje technologií.

(2) Akademie plní své úkoly zejména ve spolupráci s ostatními vědeckými a odbornými institucemi a s vysokými školami.

(1) Akademie je rozpočtovou organizací; její činnost je financována ze státního rozpočtu.

(2) Akademie má pro rozpočtové účely postavení ústředního orgánu státní správy. Prostředky pro ni se rozpočtují v samostatné kapitole státního rozpočtu České republiky.

(3) Akademie je oprávněna přijímat finanční dary včetně darů devizových. Tyto finanční dary, včetně darů devizových jsou zdrojem jejího rezervního fondu [§ 10 odst.2 vyhlášky ministerstva financí České republiky č.205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací], a jako takové jsou jejími mimorozpočtovými zdroji.

Orgány Akademie jsou:

a) Akademický sněm,

b) Akademická rada a její předsednictvo,

c) předseda Akademie,

d) Vědecká rada Akademie.

(1) Vrcholným orgánem Akademie je Akademický sněm (dále jen "Sněm").

(2) Sněm tvoří

a) ředitelé pracovišť,

b) představitelé vysokých škol,

c) další významní domácí a zahraniční vědci.

(3) Funkční období Sněmu je čtyřleté.

(4) Sněm se schází podle potřeby, nejméně však dvakrát za rok. Musí být svolán však vždy, požádá-li o to alespoň jedna pětina jeho členů.

(5) Počet členů Sněmu, způsob jeho ustavení, jednání a usnášení upraví stanovy Akademie.

Sněm

a) schvaluje a mění stanovy Akademie,

b) projednává a schvaluje výroční zprávu o činnosti Akademie,

c) projednává a schvaluje návrh rozpočtu Akademie, rozdělení finančních prostředků mezi pracoviště a závěrečný účet Akademie,

d) zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje pracoviště,

e) volí a odvolává z funkce předsedu Akademie,

f) volí a odvolává z funkce předsedu Akademie,

g) na návrh vědeckých rad pracovišť a Akademické rady volí a odvolává z funkcí členy Vědecké rady Akademie,

h) rozhoduje o dalších záležitostech, které mu vyhradí stanovy Akademie.

(1) Stálým řídícím orgánem Akademie mezi zasedáními Sněmu je Akademická rada (dále jen "Rada").

(2) Radu tvoří předseda Akademie, předseda Vědecké rady akademie a další členové Rady.

(3) Funkční období Rady je čtyřleté. Člen Rady může být do této funkce zvolen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období.

(4) Po skončení funkčního období Rady vykonává Rada své funkce až do ustavení nové Rady.

(5) Počet členů Rady, způsob jejich voleb, jejich práva a povinnosti, výši odměn za výkon funkcí v Radě, jakož i způsob jednání a usnášení Rady upraví stanovy Akademie.

(1) Rada zejména

a) svolává zasedání Sněmu, předkládá mu zprávy a návrhy pro jednání a provádí jeho usnesení,

b) volí za svých členů místopředsedy Akademie,

c) na návrh vědeckých rad pracovišť jmenuje a odvolává ředitele pracovišť,

d) řídí mezi zasedáními Sněmu běžnou činnost Akademie.

(2) V neodkladném případě může Rada rozhodnout i o věci vyhrazené tímto zákonem nebo stanovami Akademie Sněmu; takové rozhodnutí však pozbývá platnosti, jestliže je Sněm na svém nejbližším zasedání nepotvrdí. V takovém případě je Rada povinna svolat Sněm nejpozději do 30 dnů od svého rozhodnutí.

(3) V otázkách vědní politiky Akademie si Rada vyžaduje odborná stanoviska Vědecké rady Akademie.

(1) Výkonným orgánem Rady je předsednictvo Rady.

(2) Předsednictvo Rady tvoří předseda Akademie, místopředsedové Akademie a předseda Vědecké rady Akademie.

(3) Počet členů předsednictva Rady, způsob jejich volby a způsob jednání a usnášení předsednictva Rady upraví stanovy Akademie.

(1) Statutárním orgánem Akademie je předseda Akademie. Předseda Akademie je oprávněn jednat jménem Akademie ve všech záležitostech.

(2) Předseda Akademie předsedá zasedáním Sněmu, Rady a předsednictva Rady.

(3) V době nepřítomnosti nebo zaneprázdnění předsedy Akademie jej zastupují místopředsedové Akademie v pořadí, určeném stanovami Akademie.

(4) Oprávnění místopředsedů Akademie a dalších členů Rady jednat ve vymezených oblastech jménem Akademie upraví stanovy Akademie.

(1) Vědecká rada Akademie je stálým poradním orgánem Rady ve věcech přípravy a realizace vědní politiky Akademie.

(2) Vědeckou radu Akademie tvoří významní vědci z pracovišť Akademie, vysokých škol a dalších vědeckých institucí a významní vědci zahraniční, navržení vědeckými radami pracovišť nebo Sněmem.

(3) Funkční období Vědecké rady Akademie je čtyřleté.

(4) Vědecká rada Akademie volí ze svých členů předsedu Vědecké rady Akademie.

(5) Počet členů Vědecké rady Akademie, způsob jejich volby, jejich práva a povinnosti a způsob jednání a usnášení Vědecké rady Akademie upraví stanovy Akademie.

(1) Pracoviště jsou rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi.

(2) Prostředky získané hospodářskou činností pracovišť jsou jejich mimorozpočtovými zdroji [§ 14 odst. 2 vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací]. Finanční dary včetně devizových jsou příjmy rezervního fondu [§ 10 odst. 2 vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací] pracovišť; jako takové jsou jejich mimorozpočtovými zdroji.

(1) Pracoviště:

a) uskutečňuje vědecký výzkum,

b) přispívá ke zvýšení úrovně poznání a vzdělanosti,

c) přispívá k využití výsledků vědeckého výzkumu,

d) získává, zpracovává a rozšiřuje vědecké informace a poskytuje vědecké posudky, stanoviska a doporučení,

e) ve spolupráci s vysokými školami uskutečňuje postgraduální studium [§ 10 odst. 2 vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací] a vychovává vědecké pracovníky,

f) rozvíjí mezinárodní spolupráci v oblasti vědy a vývoje technologií.

(2) Pracoviště plní své úkoly zejména ve spolupráci s ostatními vědeckými a odbornými institucemi a s vysokými školami.

(1) Statutárním orgánem pracoviště je ředitel pracoviště. Ředitel je oprávněn jednat jménem pracoviště ve všech záležitostech.

(2) Návrhy svých rozhodnutí v záležitostech, které tento zákon nebo stanovy Akademie svěřují do působnosti vědecké rady pracoviště, je ředitel pracoviště povinen předem projednávat s vědeckou radou pracoviště.

(3) Způsob jmenování a odvolávání ředitelů pracovišť, délku jejich funkčního období a jejich úkoly podrobněji upraví stanovy Akademie.

(1) Vědecká rada pracoviště je volena shromážděním vědeckých pracovníků pracoviště.

(2) Vědecká rada pracoviště:

a) vyjadřuje se k zaměření činnosti a organizaci pracoviště a ke koncepčním otázkám jeho řízení a rozvoje,

b) podává Radě návrh na jmenování a odvolávání ředitele pracoviště,

c) podává návrhy na členy Vědecké rady Akademie,

d) vyjadřuje se k dalším věcem, které jí vyhradí stanovy Akademie nebo o něž ji požádají orgány Akademie.

(3) Činnost vědecké rady pracoviště řídí předseda, zvolený vědeckou radou pracoviště z jejích členů.

(4) Počet členů vědeckých rad pracovišť, délku jejich funkčního období, způsob jejich volby a okruh pracovníků, kteří mohou být voleni do vědeckých rad pracovišť, upraví stanovy Akademie.

Místa pracovníků s vysokoškolským vzděláním na pracovištích jsou obsazována na základě výběrového řízení, vyhlášeného ředitelem pracoviště.

Pracoviště se mohou na základě smluv sdružovat navzájem, s jinými právnickými či fyzickými osobami, zejména však s vysokými školami.

(1) Na návrh ředitele pracoviště, projednaný s jeho vědeckou radou, může Sněm schválit vyčlenění pracoviště nebo jeho části z Akademie.

(2) Rozhodnutí o vyčlenění pracovišť z Akademie nelze provést, pokud nedojde k vypořádání práv a závazků vyčleněného pracoviště z Akademie nebo pokud je v rozporu s obecnými závaznými právními předpisy.

Majetková a jiná práva a závazky, které přejdou na Českou republiku na základě zákona Federálního shromáždění, jímž bude zrušen zákon č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd ve znění pozdějších předpisů, přejdou dnem nabytí účinnosti zákona Federálního shromáždění na Akademii.

(1) Dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona Federálního shromáždění se pracoviště Československé akademie věd stanou pracovišti Akademie a ředitelé a vědecké rady těchto pracovišť se stanou řediteli a vědeckými radami pracovišť podle tohoto zákona.

(2) Do 60 dnů od nabytí účinnosti zákona jsou povinny vědecké rady pracovišť předložit Radě návrhy na ředitele pracovišť. Rada je povinna jmenovat ředitele pracovišť do 30 dnů od podání návrhu.

(1) Až do zvolení Rady podle tohoto zákona vykonává její působnost Výbor prezídia pro řízení pracovišť ČSAV, zřízený podle stanov dosavadní Československé akademie věd.

(2) Výbor prezídia ČSAV je zejména povinen neprodleně učinit opatření k ustavení Sněmu do 60 dnů od nabytí činnosti tohoto zákona a zákona Federálního shromáždění podle § 18. K tomu účelu je oprávněn rozhodnout o prozatímní platnosti stanov Československé akademie věd nebo jejich části pro Akademii.

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 1993.

Rozvoj vědeckého bádání si ve vyspělých zemích vynutil zejména v období po 2. světové válce budování rozsáhlých a organizačně ucelených soustav vědeckých ústavů (ve Francii Centre National de la Recherche Scientifique, v Německu Max-Planck-Gesellschaft für Förderung der Wissenschaften). V Československu měla tuto funkci plnit Československá akademie věd, o jejímž zřízení rozhodla vláda Československé republiky již ve svém programu z 8. 7. 1946. Koncentrace vědeckého potenciálu kolem tohoto centra vyvrcholila přijetím zákona č. 52/1952 Sb. ze dne 29. října 1952, jímž byla ČSAV zřízena jako nástupnická organizace Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, Masarykovy akademie práce a dalších vědeckých institucí.

ČSAV byla vytvářena především na základě tradičních domácích představ (projekt J. E. Purkyně z let 1861-63) a vždy umožňovala vědeckou práci řadě odborníků. Podmínky pro její činnost však negativně ovlivnily zejména novely zákona z normalizačního období [Platná právní úprava je dána zákonem č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd ve znění zákonného opatření předsednictva FS č. 26/1970 Sb., zákona č. 91/1977 Sb., zákona č. 164/1990 Sb. a zákona č. 299/1990 Sb.].

Za nejproblematičtější zásahy lze považovat zejména:

- aplikaci těžkopádného centralistického modelu řízení, v němž byla po sovětském vzoru soustava vědeckých pracovišť ČSAV podřízena sboru členů ČSAV, který se v průběhu doby přizpůsoboval vlivu vládních a stranických orgánů, a i dnes - přes účast vynikajících vědeckých osobností - představuje ve svém celku deformovanou a nefunkční složku.

- rozhodující role při řízení vědy, kterou měla ČSAV provádět jako "vrcholná vědecká instituce". Faktické řízení vědy však ČSAV nikdy nepřevzala, protože rozhodování zůstávalo v rukou vyšších orgánů KSČ a některých dnes již zrušených státních orgánů (SKVTRI). Tento systém však přispěl k izolovanosti vědeckého bádání na různých typech pracovišť.

- asymetrický vztah ČSAV - SAV, v němž ČSAV zahrnuje učenou společnost s federální působností a soustavu ústavů pouze v České republice, zatímco SAV tvoří učená společnost a soustava pracovišť ve Slovenské republice. Tento vztah se ještě zkomplikoval ústavním zákonem č. 556/1990 Sb. (kompetenční zákon), jímž byla oblast vědy s výjimkou strategie a koncepcí rozvoje vědy přenesena do pravomoci republikových orgánů.

Zásadní legislativní úprava, k níž se nyní přistupuje, vychází z moderních a ve světě ověřených forem organizace a financování badatelské činnosti. Legislativní zakotvení ČAV spolu s vydáním dalších právních norem, vztahujících se k problematice podpory vědecké činnosti a orientování vývoje technologií, vytvoří podmínky pro rozvoj vědeckého bádání, který je jednou z nutných podmínek hospodářského a kulturního vzestupu společnosti.

Prodlužování stávající nedořešenosti legislativního prostředí v oblasti vědy ohrožuje stabilitu a výkonnost vědeckých pracovišť. Pro ČSAV platí toto konstatování tím více, že právní normy určující její činnost jsou ve své platnosti časově omezeny. Platnost zákona o ČSAV je jeho novelou č. 164/1990 Sb. ze 7. května 1990 omezena 31. prosincem 1992 a platnost prozatímních stanov ČSAV je podle usnesení vlády ČSFR č. 705/91 z 31. října 1991 stanovena rovněž na období do 31. 12. 1992.

Je zřejmé, že zákonem o ČAV není vyčerpána problematika vytvoření žádoucího legislativního prostředí pro podporu rozvoje vědy, vzdělanosti a orientaci vývoje technologií. Tento zákon je prvním krokem ke komplexní transformaci organizačních forem vědeckých institucí, finanční podpory vědeckého bádání a orientace vývoje technologií. V současné době připravují pověřené vládní orgány na základě schválených koncepcí všech tří vlád pro oblast vědní politiky tyto další návrhy zákonů:

- zákon FS o Federálním fondu pro vědu a výzkum

- zákon FS o Učené společnosti České a Slovenské Federativní republiky

- zákon ČNR o vědě a technologiích

- zákon SNR o Slovenské akademii věd

- zákon SNR o organizaci a podpoře vědy a výzkumu.

Předpokládá se postupné posilování účelového financování, a to nejen z rozpočtové kapitoly Akademie, ale zejména ze zdrojů vnějších, tj. ze vznikající státní grantové agentury, programů zahraničních (Evropské společenství, "Pentagonála", NSF, apod.).

Takový vývoj bude pozitivně ovlivňovat proměny v institucionálním uspořádání podmínek pro vědecké bádání. Dosavadní struktura se nahrazuje pružnějším systémem, který vědeckým pracovištím umožňuje:

- přecházet ze sféry akademické do vysokoškolské nebo rezortní a naopak,

- zanikat, pokud půjde o pracoviště s neaktuální orientací výzkumné činnosti nebo o pracoviště, jehož výstupy nejsou srovnatelné se světovou úrovní,

- vznikat, jestliže v daném oboru vznikne potřeba nového pracoviště.

Návrh zákona o ČAV je koncipován tak, aby nepetrifikoval dnešní stav, ale naopak aby napomáhal strukturálním změnám. Pracovištím, definovaným jako právnické osoby, se zákonem nepředpisuje žádná závazná vnitřní struktura, ale dává se jim jak plná volnost pro zvolení vhodného uspořádání, tak nezbytná plná právní i ekonomická subjektivita.

Ústavy současné ČSAV by do budoucí ČAV neměly přejít automaticky; vědecká rada má možnost zvážit, zda je pro činnost pracoviště vhodné setrvání ve svazku akademických ústavů, samostatná existence, či přechod do působnosti jiného ústředního orgánu státní správy.

Lze předpokládat, že si rozvoj vědy i potřeby transformace společnosti vynutí další změny. Soustava akademických ústavů se může vyvinout v několik více méně nezávislých soustav, a to na základě hledisek, která je dnes obtížná předvídat a administrativně určit (podle vědních oborů, podle vztahu k aplikovanému výzkumu, podle potřeb rozvíjení interdisciplinárního bádání, na základě rozvoje nových vědních disciplín aj.). Je proto pravděpodobné, že si další vývoj vědecké práce vynutí i v budoucnu další úpravy legislativního prostředí, i když předkládaný návrh potřebnou flexibilitu již umožňuje.

ČSAV přešla k 1. 1. 1991 jako rozpočtová organizace z působnosti federace do působnosti České republiky s finančními prostředky, které byly převedeny z rozpočtu federace do rozpočtu České republiky v nezměněné výši, v jaké byly pro tuto samostatnou kapitolu rozpočtu federace původně stanoveny. Proto financování ČSAV v roce 1991 z nového zdroje nemá negativní dopad na výdajovou stranu rozpočtu České republiky.

Rovněž vznik České akademie věd nevyvolá zvýšené výdaje rozpočtu ČR zejména proto, z původního rozpočtu ČSAV budou vyčleněny některé druhy výdajů federálního charakteru, jako např. výdaje na současnou koordinaci mezi ČSAV a SAV, výdaje na příspěvky, které slouží k financování celé československé účasti na jaderném výzkumu v SÚJV v SNS, čímž se naopak souhrnné saldo nové ČAV k rozpočtu ČR zlepší.

Předpokládá se, že nová ČAV bude rozpočtovou organizací.

Předpokládaný dopad ČAV na rozpočet ČR podle údajů z r. 1991 lze kvantifikovat v následujících objemech finančních prostředků (v tis. Kčs):

V ČAV bude důsledně realizován připravovaný nový způsob financování vědy v ČR, spočívající v rozdělení prostředků, které byly pro tuto sféru vyčleněny, na část institucionální a část účelovou.

16. 3.1992 9:19:30

Vážení kolegové,

při přepisování návrhu zákona České národní rady o České akademii věd tisk 667 došlo ke dvěma chybám, proto prosím laskavě opravte:

1. § 6 písm.f) správné znění:

"volí a odvolává další členy Akademické rady"

2. § 21. odst.2 správné znění:

"Výbor prezídia ČSAV je zejména povinen neprodleně učinit opatření k ustavení Sněmu do 60 dnů od nabytí účinnosti zákona a zákona Federálního shromáždění podle § 19 tohoto zákona. K tomu účelu je oprávněn rozhodnout o prozatímní platnosti stanov Československé akademie věd nebo jejich části pro Akademii".