Česká národní rada 1990 – 1992

Zákon upravuje posuzování vlivů staveb a souvisejících změn [§ 85 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a § 1 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.] (dále jen "stavby"), činností [§ 17 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.], technologií [§ 17 odst. 3 zákona č. 17/1992 Sb.], rozvojových koncepcí a programů [§ 20 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb.] (dále jen "koncepce") a výrobků [§ 17 odst. 3 zákona č. 17/1992 Sb.] na životní prostředí a určuje orgány státní správy příslušné k posuzování vlivů na životní prostředí [§ 21 odst. 1 a 2 zákona č. 17/1992 Sb.].

(1) Předmětem posuzování jsou stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 a č. 2 tohoto zákona.

(2) Předmětem posuzování jsou i stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 a č. 2 tohoto zákona, nedosahující v přílohách uvedených limitních hodnot, pokud mají být prováděny v územích chráněných podle zvláštních předpisů [Např. zákon ČNR č...../1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy, nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablůnkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk-Králíky.], stanoví-li tak orgán příslušný k posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen "příslušný orgán") z vlastního podnětu nebo z podnětu

a) stavebního úřadu, u něhož byl podán návrh na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo o využití území, popřípadě byla podána žádost o vydání povolení,

b) jiného orgánu státní správy nebo obce, v jejímž územním obvodu nebo sousedství má být stavba, činnost nebo technologie prováděna.

Posuzování zahrnuje zejména

a) zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na

1. klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo,

2. využívání přírodních zdrojů,

3. kulturní památky,

b) porovnání navržených variant řešení, pokud je jejich zpracování stanoveno (§ 6 odst. 2), a výběr nejvhodnější varianty,

c) navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie,

d) hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie.

(1) Vlivy stavby, činnosti nebo technologie se posuzují pro období jejího provádění a užívání (provozu), odstraňování, popřípadě i po jejím odstranění.

(2) Při posuzování vlivů stavby, činnosti nebo technologie se přihlíží k podmínkám v daném území.

(3) Při posuzování užívání (provozu) stavby, činnosti nebo technologie se předpokládané vlivy na životní prostředí hodnotí jak při běžném provozu, tak při případných havariích.

(1) Každý, kdo hodlá provádět stavbu, činnost nebo technologii uvedenou v příloze č. 1 a č. 2 tohoto zákona, je povinen to oznámit příslušnému orgánu (§ 17) (dále jen "oznamovatel").

(2) V oznámení uvede

a) základní údaje o stavbě, činnosti nebo technologii, zejména název, účel, charakter, rozsah, termín zahájení a dokončení,

b) stručný popis technického a technologického řešení,

c) základní údaje o vlivech stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, zejména nároky na zábor půdy, na energii a suroviny, míru znečištění jednotlivých složek životního prostředí,

d) vyjádření příslušného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby, činnosti nebo technologie se schválenou územně plánovací dokumentací.

(3) K oznámení připojí dokumentaci o hodnocení vlivu staveb, činností nebo technologií (dále jen "dokumentace") v šesti vyhotoveních. Příslušný orgán si může vyžádat v odůvodněných případech předložení většího počtu vyhotovení.

(4) Příslušný orgán do 30 dnů po doručení podnětu podle § 2 odst. 2 stanoví, zda se posuzování vlivů bude nebo nebude provádět, a uvědomí o tom orgán, který dal podnět k posouzení, jakož i příslušného navrhovatele [§ 34 odst. 1 zák. č. 50/1976 Sb.], popřípadě stavebníka [§ 59 odst. 1 zák. č. 50/1976 Sb.]. V případě posuzování vlivů pak navrhovatel popřípadě stavebník předloží příslušnému orgánu oznámení a dokumentaci podle odstavce 2 a 3.

(5) Orgány těch obcí, na jejímž území má být stavba umístěna, činnost prováděna, technologie zaváděna, nebo jejichž území podle zpracované dokumentace stavba, činnost nebo technologie svými důsledky, zasáhne (dále jen "příslušná obec"), zajistí z podnětu příslušného orgánu způsobem v místě obvyklým zveřejnění informace o tom, že stavba, činnost nebo technologie bude posuzována podle tohoto zákona.

(1) Obsah a rozsah dokumentace je uveden v příloze č. 3 tohoto zákona. Podrobněji se v dokumentaci zpracuje zejména

a) rozbor předpokládaných vlivů na životní prostředí,

b) rozbor variant řešení, pokud jejich zpracování bylo stanoveno podle odstavce 2, a jejich vzájemné porovnání,

c) opatření navržená ke snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí.

(2) Příslušný orgán může stanovit, že v dokumentaci budou zpracovány varianty řešení.

(3) Zpracovávat dokumentaci mohou osoby s osvědčením odborné způsobilosti (dále jen "oprávněné osoby"), které vydává ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen "ministerstvo") po dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky.

(4) Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou vysokoškolské vzdělání příslušného směru, 12 let praxe v oboru a složení odborné zkoušky. Výjimky ze vzdělání a praxe může udělit ministerstvo. Bližší podmínky odborné způsobilosti, postupu při jejím ověřování a udělování osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Ministerstvo vede seznam oprávněných osob.

(1) Příslušný orgán zašle po jednom vyhotovení zpracované dokumentace neprodleně dotčeným orgánům státní správy a příslušné obci, která oznámí do 5ti dnů od jejího doručení způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do dokumentace nahlédnout, činit se výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné nahlédnutí do dokumentace musí byt umožněno po dobu 21 kalendářních dnů; v této lhůtě lze uplatnit k dokumentaci písemné připomínky.

(2) Písemné připomínky podle odstavce 1 a své vyjádření zašle příslušná obec nejpozději do 7 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 1 příslušnému orgánu.

(3) Dotčené orgány státní správy zašlou svá vyjádření příslušnému orgánu do 21 dnů od doručení dokumentace.

(4) Jestliže dokumentace obsahuje skutečnosti chráněné podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořící předmět státního tajemství, nařízení vlády ČSFR č. 420/1990 Sb., kterým se mění nařízení vlády ČSFR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství.], ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužije.

(1) Příslušný orgán neprodleně zajistí zpracování posudku na základě dokumentace s přihlédnutím k písemným připomínkám, k vyjádření příslušné obce a k vyjádření dotčených orgánů státní správy ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení těchto podkladů. Tato lhůta může být v odůvodněných případech překročena, nejdéle však o dalších 150 dnů.

(2) Posudek mohou zpracovat pouze oprávněné osoby podle § 6 odst. 3 a 4.

(3) Oprávněné osoby, které se podílely na zpracování dokumentace jsou z vypracování posudku vyloučeny.

(4) Oznamovatel je povinen zpracovateli posudku na jeho žádost poskytnout doplňující informace nezbytné k vypracování posudku.

(5) Posudek zhodnotí zejména

a) úplnost dokumentace,

b) připomínky veřejnosti, vyjádření příslušné obce a vyjádření dotčených orgánů státní správy,

c) úplnost zjištění veškerých kladných a záporných vlivů stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, včetně jejich vzájemného působení,

d) vliv stavby, činnosti nebo technologie ve vztahu k současnému i budoucímu stavu v území,

e) návrh technického řešení vzhledem k dosaženému stupni poznání, pokud jde o vyloučení nebo omezení znečišťování či poškozování životního prostředí,

f) varianty řešení,

g) použité metody hodnocení a úplnost vstupních informací,

h) návrh opatření a podmínek pro vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, popřípadě pro provádění stavby, činnosti nebo technologie a užívání (provozu) stavby, činnosti nebo technologie.

(6) Posudek obsahuje vždy návrh stanoviska příslušného orgánu.

(1) Příslušný orgán vydá na základě posudku stanovisko, jehož obsah je uveden v příloze č. 4 tohoto zákona.

Bez tohoto stanoviska nemůže správní orgán vydat povolující rozhodnutí, popřípadě opatření, podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1965 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, zákon Č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.].

(2) U stavby, činnosti nebo technologie pro účely obrany státu vydá příslušný orgán stanovisko po projednání s příslušným orgánem Československé armády.

(1) Náklady na zpracování posudku hradí oznamovatel.

(2) Příslušný orgán vede evidenci vydaných stanovisek.

Při posuzování vlivů staveb, činností nebo technologií a jejich důsledků na životní prostředí přesahujících státní hranice uvedených ve zvláštním předpise [Příloha č. 3 zákona č. 17/1992 Sb.] se postupuje podle části druhé tohoto zákona s těmito odchylkami

a) obsah a rozsah dokumentace o hodnocení vlivů a důsledků na životní prostředí se řídí zvláštním předpisem [Příloha č. 4 zákona č. 17/1992 Sb.] a přílohou č. 3 tohoto zákona,

b) návrh stanoviska předloží příslušný orgán Federálnímu výboru pro životní prostředí,

c) po oznámení výsledku mezistátního projednání [§ 26 odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb.] vydá příslušný orgán konečné stanovisko.

(1) Koncepcí se rozumí pro účely tohoto zákona koncepce předkládaná a schvalovaná na úrovni ústředních orgánů státní správy (dále jen "schvalující orgán"), a to v oblasti energetiky, dopravy, zemědělství, nakládání s odpady, těžby a zpracování nerostů, rekreace a turistiky. Za koncepci se dále považují územně plánovací dokumentace [§ 13 zákona č. 50/1976 Sb.], lesní hospodářské plány [§ 22 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, § 3 zákona č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a o státní správě v lesním hospodářství.] a směrný vodohospodářský plán [§ 3 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, § 8 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.].

(2) Předkladatel koncepce (dále jen "předkladatel") je povinen zajistit, aby její součástí bylo posouzení vlivů koncepce na životní prostředí zpracované přiměřeně v rozsahu podle přílohy č. 3 části C bodu III. a IV tohoto zákona.

(3) Předkladatel je povinen vhodným způsobem zajistit zveřejnění návrhu koncepce, popřípadě jejích zásad.

(4) Předkladatel zašle návrh koncepce zpracovaný s přihlédnutím k případným připomínkám veřejnosti příslušnému orgánu, který ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení k němu vydá stanovisko, s vyjímkou případů, kdy je sám předkladatelem.

(5) Schvalující orgán neprojedná koncepci bez stanoviska příslušného orgánu.

(1) Posuzování výrobků zahrnuje porovnání vlastností výrobků z hlediska jejich vlivů na životní prostředí s požadavky stanovenými právními předpisy a technickými normami.

(2) Předmětem posuzování jsou výrobky, které z vlastního podnětu stanoví příslušný orgán ve spolupráci s ústředním orgánem státní správy pro oblast státního zkušebnictví [§ 117 zákona č. 194/1988 Sb. o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.] (dále jen "stanovené výrobky"). Stanovené výrobky se vyhlašují ve Věstníku ministerstva.

(3) Posuzování se provádí u výrobků tuzemských i dovážených, kromě potravin.

(4) Posuzování se provádí formou certifikace podle zvláštních předpisů [Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.].

(1) Stanovené výrobky nemohou být bez certifikátu podle § 13 odst. 4 uvedeny do oběhu.

(2) Certifikát může být nahrazen označením dováženého výrobku příslušnou cizí certifikační značkou nebo cizím certifikátem uznávaným na území České republiky.

(3) Při zjištění, že dovážené výrobky přes označení příslušnou cizí certifikační značkou nebo cizím certifikátem, podle odstavce 2 mají nepříznivý vliv na životní prostředí, navrhne příslušný orgán ústřednímu orgánu státní správy pro oblast hospodářských styků se zahraničím [§ 61 zákona č. 194/1988 Sb.] přijetí opatření k zamezení jejich dovozu.

(4) Stanovené výrobky, které již jsou v oběhu a které byly přihlášeny k certifikaci ve lhůtě 30 dnů od jejich vyhlášení podle § 13 odst. 2, mohou být v oběhu až do ukončení jejich posouzení oprávněnou právnickou nebo fyzickou osobou [§ 6 zákona č. 30/1968 Sb.]. Stanovené výrobky, které v této lhůtě nebyly k certifikaci přihlášeny, nesmí být po uplynutí lhůty již uváděny do oběhu.

Náklady spojené s certifikací a kontrolou výrobků uvedených do oběhu hradí jejich výrobce nebo dovozce.

(1) Příslušný orgán uloží pokutu až do výše 500 000 Kčs osobám, které

a) uvedly do oběhu stanovený výrobek, kterému nebyl udělen nebo byl odejmut certifikát,

b) nepřestaly podle § 14 odst. 4 uvádět do oběhu stanovené výrobky.

(2) Při uložení pokuty podle odstavce 1 se přihlíží k závažnosti důsledků pro životní prostředí, které byly nebo mohly být způsobeny.

(3) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Výnosy z pokut jsou v plné výši příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky [§ 2 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.].

Příslušnými orgány jsou

a) ministerstvo,

b) Česká inspekce životního prostředí,

c) okresní úřady.

(1) Ministerstvo

a) posuzuje stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona a vydává k nim stanovisko,

b) vede seznam oprávněných osob,

c) vede souhrnnou evidenci vydaných stanovisek,

d) vydává stanovisko k návrhu koncepce,

e) stanoví výrobky podléhající posuzování podle § 13 odst. 2 a vyhlašuje je ve Věstníku ministerstva,

f) vede seznam stanovených výrobků, kterým nebyl udělen nebo byl odejmut certifikát, a oznamuje jej ve Věstníku ministerstva,

g) vede evidenci udělených certifikátů,

h) určuje předpisy a technické normy pro posuzování výrobků (§ 13 odst. 1),

i) navrhuje opatření podle § 14 odst. 3.

(2) Česká inspekce životního prostředí.

a) kontroluje, zda nejsou uváděny do oběhu stanovené výrobky, kterým nebyl udělen nebo byl odejmut certifikát,

b) ukládá pokuty podle tohoto zákona.

(3) Okresní úřady

a) posuzují stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona a stavby, činnosti a technologie podle § 2 odst. 2 a vydávají k nim stanoviska,

b) zasílají jedno vyhotovení svého stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci.

(4) V hlavním městě Praze vykonává působnost okresního úřadu podle tohoto zákona Magistrátní úřad hlavního města Prahy.

(5) Ministerstvo si může vyhradit vydání stanoviska u stavby, činnosti nebo technologie, kde je příslušným orgánem okresní úřad, v případech, kdy stavba, činnost nebo technologie má být prováděna v územích chráněných podle zvláštních předpisů.

(6) Ministerstvo může přenést působnost k posuzování stavby, činnosti nebo technologie uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona na okresní úřad, pokud to v jednotlivém případě přispěje k rychlosti a hospodárnosti posouzení.

Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky stanoví vyhláškou závazné podmínky pro užívání výrobků, popřípadě látek, které mohou závažným způsobem nepříznivě ovlivnit životní prostředí.

Správní řízení podle zvláštních předpisů zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona nejsou tímto zákonem dotčena.

Na část druhou a třetí tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].

Tento zákon nabývá účinnosti dnem......... 1992.