Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Tento zákon se vztahuje na poslance České národní rady, členy vlády České republiky (dále jen "ústavní činitel") a kandidáty na funkci poslance České národní rady (dále jen "kandidát").

Ústavní činitel je povinen

a/ zdržet se při výkonu funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními a co by tak mohlo ohrozit důvěru v nestrannost jeho osoby a znevážit vykonávanou funkci, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem funkce ve prospěch vlastní nebo kterékoliv fyzické nebo právnické osoby,

b/ nepřijímat v souvislosti s výkonem funkce dary, vyjma darů oficiálních, nebo jiné výhody.

Ústavní činitel je povinen písemně oznámit předsednictvu ČNR, že

a/ provozuje podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké,

b/ je členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob.

c) vykonává jinou výdělečnou činnost v pracovním či obdobném poměru.

Ústavní činitel doručí písemné oznámení skutečností uvedených v § 3 (dále jen "písemné oznámení) předsednictvu ČNR do 15 dnů

a/ od nabytí účinnosti tohoto zákona, anebo po účinnosti tohoto zákona

b/ ode dne, kdy skutečnost uvedená v § 3 nastala anebo

c/ ode dne, kdy poslanec složil zákonem předepsaný slib nebo ode dne, kdy se stal členem vlády České republiky.

Pokud ústavní činitel přestal provozovat podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost anebo přestal být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost v pracovním či obdobném poměru, oznámí tuto skutečnost předsednictvu ČNR do 15 dnů.

/1/ Každý poslanec má právo navrhnout určené komisi předsednictva ČNR (dále jen "komise"), aby rozhodla, zda jednání ústavního činitele je nebo není v souladu s tímto zákonem; předsednictvo ČNR je rozhodnutím komise vázáno. Pokud se návrh týká člena vlády ČR, vyžádá si komise vždy stanovisko vlády České republiky.

/2/ Ústavnímu činiteli, proti němuž návrh směřuje, musí být umožněno se k návrhu vyjádřit.

/3/ Komise návrh projedná a ve věci rozhodne usnesením nejpozději do 30 dnů od doručení návrhu. Směřuje-li návrh proti členu komise, není tento poslanec oprávněn ve věci hlasovat.

Rozhodne-li komise, že jednání ústavního činitele není v souladu s tímto zákonem, vyzve ho současně, aby takového jednání zanechal.

Proti rozhodnutí podle § 6 odst. 3 může dotčený ústavní činitel podat námitky do 15 dnů od doručení usnesení komise; obdobně má právo podat námitky proti rozhodnutí i poslanec, který návrh podal.

Námitky se podávají předsedovi ČNR.

/1/ O námitkách podle § 8 rozhoduje Česká národní rada usnesením.

/2/ Česká národní rada rozhodnutí komise buď potvrdí nebo zruší; toto rozhodnutí je konečné.

Pokud ústavní činitel nesplní výzvu komise podle § 7 nebo, pokud byly podány námitky, rozhodnutí České národní rady, nejpozději do 15 dnů od jeho doručení a v téže lhůtě neoznámí předsedovi ČNR, že rozhodnutí bylo splněno, bude tato skutečnost veřejně oznámena na nejbližší schůzi České národní rady.

Část druhá Majetkové přiznání

Ústavní činitel a kandidát je povinen učinit písemné majetkové přiznání v rozsahu stanoveném tímto zákonem (dále jen "přiznání).

V přiznání musí být správně a úplně uveden zdroj, druh, výše a datum

a) příjmu z činností uvedených v § 3 vyjma příjmu za výkon funkce ústavního činitele,

b) příjmu z činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké a za projevy a veřejná vystoupení, pokud jednotlivě přesáhly 500,- Kčs.

V přiznání musí být správně a úplně uveden zdroj, druh a výše příjmu z cenných papírů, dividend, tantiem, úroků a nájmů, pokud jednotlivě přesáhly 500,- Kčs za kalendářní rok.

(1) V přiznání musí být správně a úplně uveden zdroj, výše a stručný popis darů a jiných výhod, zejména úhrad za dopravu, ubytování, stravování a zábavu, pokud jednotlivě přesáhly 500,- Kčs a nebyly poskytnuty osobami blízkými či jako projev osobní pohostinnosti.

(2) Výše poskytnutého plnění nemusí být uvedena, pokud ústavní činitel veřejně požádal o poskytnutí výjimky předsednictvo ČNR a tato mu byla udělena.

V přiznání musí být správně a úplně uveden druh a výše majetkové účasti na podnikání obchodní společnosti, družstva či jiné právnické nebo fyzické osoby v nominální hodnotě nad 1000,- Kčs.

V přiznání musí být správně a úplně uveden druh, výše a původ dluhu či zdroj úvěru, pokud kdykoliv v roce přesáhl 100 000,- Kčs, vyjma případů, kdy jako záruka byla poskytnuta nemovitost sloužící výhradně k bydlení ústavního činitele nebo kandidáta nebo jeho osobní automobil, který není užíván k podnikatelské činnosti.

V přiznání musí být správně a úplně uveden druh, datum a stručný popis převodu

a) cenných papírů nebo

b) nemovitostí vyjma nemovitosti sloužící výhradně k bydlení ústavního činitele nebo kandidáta.

(1) V přiznání je třeba uvést dobu, kdy ústavní činitel fakticky nevykonával svoji funkci.

(2) V přiznání musí být správně a úplně uveden druh, datum a stručný popis všech postavení, z kterých měl ústavní činitel příjmy uvedené v § 3 ve vykazovaném období a dohody či ujednání o budoucích postaveních.

(1) Ústavní činitel doručí přiznání za kalendářní rok vždy do 15. května následujícího roku předsednictvu ČNR.

(2) Člen vlády České republiky doručí přiznání za minulý rok a za období od začátku roku do dne jmenování členem vlády předsednictvu ČNR do 15 dnů po té, co se stal členem vlády České republiky.

(3) Česká národní rada může ve výjimečných případech prodloužit lhůty uvedené v odst. 1 a 2.

(4) Kandidát předloží volební komisi přiznání v rozsahu § 12, 15, 16 a 18 za uplynulý rok a za dobu od začátku roku, v němž se konají volby, do dne podání kandidátních listin volební komisi nejpozději spolu s kandidátní listinou. Ústavní činitel, který je současně kandidátem, předloží pouze dodatek k přiznání v rozsahu části druhé za dobu od začátku roku do dne podání kandidátních listin předsednictvu ČNR.

(5) Volební komise doručí do 10 dnů přiznání předsednictvu ČNR.

(1) Evidenci písemných oznámení a přiznání vede předsednictvo ČNR.

(2) Kopie písemných oznámení a přiznání se uloží u výboru ČNR, který určí předsednictvo ČNR (dále jen "výbor").

Údaje uvedené v písemném oznámení a přiznání, nesmí být užity k protiprávnímu jednání, k jiné než publicistické činnosti, která je určena blíže neurčitému okruhu osob a pro přímé či nepřímé žádosti o podporu nebo příspěvek, zejména na politickou či dobročinnou činnost.

(1) Každý občan je oprávněn na základě písemné žádosti nahlédnout do kopií písemných oznámení a přiznání u výboru, kde jsou tyto uloženy.

(2) V žádosti musí být uvedeno jméno občana, rodné číslo, povolání a jeho bydliště, dále název (jméno) a sídlo (bydliště), popřípadě identifikační číslo a způsob užití, budou-li údaje sděleny jiné osobě, která je hodlá užít způsobem odpovídajícím tomuto zákonu.

(3) Výbor je oprávněn odmítnout žádost o nahlédnutí, pokud občan či způsob užití uvedený v žádosti vzbuzují důvodnou obavu, že údaje budou užity v rozporu s tímto zákonem. O námitkách proti rozhodnutí výboru rozhoduje předsednictvo ČNR.

Občan, který nahlédl do kopií písemných oznámení a přiznání a naložil s údaji, jež tam zjistil, tak, že jiná osoba tyto údaje užila v rozporu s tímto zákonem, je s ní odpovědný společně a nerozdílně za vzniklou škodu. Tím není dotčena případná trestní odpovědnost.

(1) Výbor je oprávněn přezkoumat správnost a úplnost údajů uvedených v písemném oznámení a přiznání ve spolupráci s finančními a daňovými orgány.

(2) Předsednictvo ČNR může na návrh výboru vydat vzor písemného prohlášení a přiznání a vyzvat ústavní činitele a kandidáty, aby písemné prohlášení a přiznání bylo zpracováno podle tohoto vzoru.

(1) Skupina alespoň 20 poslanců může požádat, aby na schůzi České národní rady bylo zveřejněno, že ústavní činitel nebo kandidát nepodal včas správné a úplné přiznání.

(2) Skupina alespoň 20 poslanců může podat stížnost k soudu, který je oprávněn rozhodnout o volební stížnosti, proti ústavnímu činiteli či kandidátu, který vědomě nepodal včas nebo nepodal správné a úplné písemné prohlášení nebo přiznání.

(3) Soud je oprávněn vyslovit zánik mandátu poslance, anebo uložit ústavnímu činiteli nebo kandidátu pokutu až do výše 100 000,- Kčs. Pokuta je příjmem rozpočtu České republiky.

(4) Zánik mandátu lze vyslovit, bude-li to zvláštním zákonem stanoveno.

(1) Opatření na ochranu veřejného zájmu stanovená tímto zákonem se přiměřeně vztahují na pracovníky ústředních orgánů České republiky.

(2) Podrobnosti stanoví vláda nařízením.

Přiznání za rok 1991 podají pouze ústavní činitelé, kteří budou kandidovat ve volbách do Federálního shromáždění, České národní rady nebo Slovenské národní rady v roce 1992. Přiznání mohou podat přímo předsednictvu ČNR.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Potřeba úpravy střetu zájmů poslanců a členů vlády vyplývá jak ze zkušeností v zahraničí, tak z chování ústavních činitelů v době 1. republiky. Téměř dvouletá praxe polistopadového vývoje parlamentů a vlád rovněž potvrzuje, že tato úprava byla potřebná od počátku tohoto volebního období.

Předkládaný návrh zákona vychází v Části prvé z obdobného návrhu poslanců FS. V Části druhé je původní návrh rozšířen o majetkové přiznání, které musí podat každý ústavní činitel či kandidát na poslance ČNR. Návrh zákona předpokládá, že podle čl. 26 odst. 1 Listiny lidských práv a svobod má každý právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Příkladmo, zákaz výkonu výdělečné činnosti v pracovním či obdobném poměru lze považovat za nespravedlivý ve srovnání s pedagogickou či uměleckou činností, jejíž rozsah může být časově stejně náročný.

Každý ústavní činitel je však povinen oznámit rozsah své výdělečné činnosti předsednictvu parlamentu. Předsednictvo pro tento účel vytvoří zvláštní komisi, která bude posuzovat, zda rozsah činnosti a zejména charakter činnosti je či není v souladu s principy navrhovaného zákona. K návrhu kteréhokoli poslance může komise vyslovit, že jednání označeného poslance není v souladu se zákonem a vyzve ho, aby jednání zanechal. Proti tomuto rozhodnutí je přípustný opravný prostředek - námitky, o kterých rozhoduje ČNR. Sankcí za neuposlechnutí usnesení komise je zveřejnění skutečnosti, že poslanec nesplnil výzvu k zanechání rozporného jednání.

Druhý způsob kontroly je formou majetkového přiznání, jež se podává jedenkrát ročně, a které zahrnuje veškeré příjmy a podstatné pohyby v majetku ústavních činitelů. Dále jsou zde uváděny doby, kdy ústavní činitel fakticky nevykonával svoji funkci a současná či očekávaná profesní postavení.

Obdobné požadavky jako na ústavního činitele je třeba klást na kandidáta na poslance, neboť jedině tak mohou být vytvořeny rovné podmínky ústavních činitelů a kandidátů na poslance ve volbách.

Písemné oznámení a majetkové přiznání je závažným zásahem do soukromí ústavních činitelů a kandidátů na pos¨ance. Ústavní právo na soukromí se zde dostává do rozporu s ústavním právem občanů na informace. V tomto případě je právo na informace silnější než ochrana soukromí veřejného činitele. Každému občanu musí být dána příležitost ověřit majetkové vztahy a vazby svých volených zástupců či kandidátů na zástupce, aby se mohl odpovědně rozhodnout, komu dát ve volbách svůj hlas. V průběhu volebního období je každý občan oprávněn kontrolovat, zda ústavní činitel nepreferuje své soukromé finanční a majetkové zájmy před zájmem o správu věcí veřejných.

V zákoně je stanoven mechanismus přístupu občanů ke kopiím písemných oznámení a majetkových přiznání. Současně je stanovena sankce za nesplnění povinnosti majetkové přiznání podat včas a řádně. Volební zákon by mohl stanovit též sankci zániku mandátu.

K jednotlivým ustanovením:

K § 1:

Zákon se vztahuje pouze na poslance ČNR, členy vlády ČR a kandidáty na funkci poslance ČNR, neboť obdobná úprava pro poslance FS či SNR je v pravomoci příslušného zákonodárného sboru.

K § 2:

Zde stanovená povinnost zdržet se jednání, jež má charakter střetu zájmů soukromých se zájmy na řádném výkonu funkce. je základním zájmem demokratické společnosti. Současně je zde striktní zákaz přijímat dary, vyjma darů oficiálních či jiné výhody v souvislosti s výkonem funkce.

K § 3:

Oznamovací povinnost se dotýká všech činností, ze kterých by mohl pro ústavního činitele plynout příjem a současně mu bránit, aby se plně věnoval své funkci.

K § 4 a 5:

Oznámení se doručuje předsednictvu ČNR v uvedených lhůtách, obdobně jako skutečnost, kdy došlo ke skončení činností uvedených v § 2.

K § 6 a 7:

Zřizuje se komise předsednictva ČNR, s obdobnou funkcí jako mají etické komise některých parlamentů. Složení komise by mělo zahrnovat vždy 1 či 2 členy z každé politické strany v parlamentu. Složení komise nechť je ponecháno na rozhodnutí poslaneckého sboru formou interního usnesení.Komise může přijímat rozhodnutí a požadovat po poslanci, aby zanechal jednání, jež se podle názoru komise neslučuje s tímto zákonem.

K § 8 až 10:

Rozhodnutí komise podléhá přezkumu celého parlamentu. Pokud není rozhodnutí komise splněno, nastupuje pouze morální sankce zveřejnění na schůzi ČNR.

K § 11:

Je stanovena bezvýjimečná povinnost učinit majetkové přiznání

K § 12 a 13:

Do majetkového přiznání jsou zahrnuty veškeré příjmy z činnosti, které mohou mít vliv na časové možnosti výkonu funkce ústavního činitele a způsobit konflikt s výkonem jeho funkce.

K § 14:

Přijímání darů a jiných výhod může velmi závažně ovlivnit činnost ústavního činitele či vážně narušit důvěru v jeho činnost. Jelikož není žádná přímá sankce za porušení zákazu uvedeného v § 2, odst. b, je nezbytné, aby byl zjištěn úplný přehled o darech a jiných výhodách. V některých případech by přesto nebylo vhodné, aby se zveřejnila výše plnění například z důvodů politických nebo mezinárodních. V těchto případech je nutné požádat o výjimku tak, aby kromě výše hodnoty daru či výhod byl charakter darů a výhod podroben též veřejné kontrole.

K § 15:

Tyto údaje jsou nutné pro posouzení případného "lobbyování" z důvodů osobních zájmů.

K § 16 a 17:

Dluh či úvěr může být též formou, jak ovlivnit ústavního činitele, rovněž jako některé výhodné převody majetkových hodnot. Proto jsou též zahrnuty do majetkového přiznání.

K § 18:

Údaje o postaveních současných a budoucích ve srovnání se zameškanou dobou při výkonu funkce lze též použít jako jisté měřítko odpovědnosti veřejného činitele.

K § 19 a 20:

Majetková přiznání se odevzdávají vždy do 15.května, aby na jejich přípravu byl dostatečný čas po podání daňového přiznání. Odlišné lhůty jsou stanoveny pro členy vlády a pro kandidáty na poslance. Místem podání je předsednictvo ČNR, které rovněž vede evidenci písemných oznámení a majetkových přiznání. U kandidátů se majetková přiznání podávají prostřednictvím volebních komisí. Určený výbor má kopie těchto dokumentů a umožňuje občanům přístup k nim.

K § 21:

Údaje z písemných oznámení a majetkových přiznání lze použít pouze pro informaci občana či publicistickou činnost. Deklaruje se zákaz použití informací k protiprávnímu jednání, což souvisí s osobní odpovědností každého občana podle § 23.

K § 22 a 23:

Každý občan má právo nahlédnout do uložených kopií písemných oznámení a majetkových přiznání. Tato žádost může být za určených podmínek odmítnuta. Současně se deklaruje solidární odpovědnost občana, který údaje získal za jejich zneužití jinou osobou. Způsob nahlížení do písemných oznámení a majetkových přiznání musí umožnit zpětné zjištění, kdo informace získal.

K § 24:

Výbor může požádat daňové a finanční orgány o pomoc při přezkoumání údajů. Pro zjednodušení práce při vyplňování písemných oznámení a majetkových přiznání lze vydat příslušné vzory.

K § 25:

Skupina 20 poslanců má právo požadovat zavedení sankcí proti poslanci nebo kandidátu, který porušil povinnost podat řádně a včas majetkové přiznání. Tyto sankce jsou buď morální anebo majetkové. Volební zákony by mohly v budoucnu připustit sankci ztráty mandátu poslance.

K § 26:

Toto podpůrné ustanovení může být vyjádřeno pouze obecně, neboť každý vedoucí ústředního orgánu státní správy si vytvoří obdobná pravidla pro své pracovníky a zakotví je např.v pracovních smlouvách.

K § 27:

S ohledem na pozdní termín přijímání tohoto návrhu není zcela odůvodněno požadovat majetkové přiznání, a tedy zasahovat do práva na soukromí, těch ústavních činitelů, kteří nehodlají dále kandidovat v letošních volbách.

K § 28:

Zákon musí nabýt účinnosti dnem vyhlášení, aby bylo možno jej provést ještě před

letošními volbami.