Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb., ve znění zákona č. 96/1977 Sb. a zákona č. 143/1991 Sb. se s působností pro Českou republiku mění, doplňuje a upravuje takto:

1. Všude, kde je v zákoně uveden název okresní národní výbor, rozumí se tím okresní úřad, s výjimkou ustanovení § 23 odstavec 1,

všude, kde je v zákoně uveden název orgán veřejné bezpečnosti nebo název veřejná bezpečnost, rozumí se tím policie,

všude, kde je v zákoně uveden název ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, rozumí se tím ministerstvo zemědělství České republiky,

všude, kde je v zákoně uveden název ministerstvo školství a kultury, rozumí se tím ministerstvo životního prostředí České republiky.

2. § 1 zní:

Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných na půdě."

3. V části prvé se z nadpisu vypouští slova: "a účast pracujících na řízení a výkonu práva myslivosti".

4. § 2 zní:

Právo myslivosti je právo a povinnost zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení."

5. § 3 a § 4 se vypouštějí.

6. Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Honitby, v nichž může být vykonáváno právo myslivosti jsou buď honitby vlastní nebo honitby společenstevní.".

7. § 6 zní:

(1) Okresní úřad uzná za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které má ve vlastnictví československá fyzická [§ 7 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších] nebo československá právnická [§ 18 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších] osoba (dále jen vlastník pozemků), pokud mají výměru alespoň 500 ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník pozemků. K pozemkům jednoho vlastníka, dosahujícím výměry vlastní honitby (tj. 500 ha), mohou být přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu. Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.

(2) Okresní úřad uzná z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník sám nepředloží ve lhůtě stanovené okresním úřadem návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník honebních pozemků.

(3) Okresní úřad uzná za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků, a to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky na sebe navazují, sloučením dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je právnickou osobou. Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. Členem honebního společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než je nejnižší přípustná hranice vlastní honitby, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.

(4) Okresní úřad uzná z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky na sebe navazují, sloučením dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci nevytvořili honební společenstvo nebo toto společenstvo nepředložilo v termínu stanoveném okresním úřadem návrh na uznání honitby. Náklady s tím spojené nesou vlastníci honebních pozemků uznaných takto za honitbu, pokud nepředloží okresnímu úřadu v termínu jím stanoveném doklady osvědčující jejich vlastnické právo k honebním pozemkům.

(5) Honební pozemky jednoho vlastníka, které nedosahují nejnižší přípustné výměry pro uznání vlastní honitby, honební pozemky, které netvoří společenstevní honitbu nebo které nejsou ve vlastnictví státu, československé fyzické nebo československé právnické osoby, přičlení okresní úřad k sousední honitbě, a to zpravidla k té, která má s těmito pozemky nejdelší společnou hranici, pokud ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům takto přičleněných pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky. Uvedená náhrada však nenáleží, pokud pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník byl přijat za člena příslušného honebního společenstva.

(6) Zcela odloučené honební pozemky jednoho nebo více vlastníků, které nesouvisejí s ostatními honebními pozemky, uzná okresní úřad za honitbu vlastní (ustanovení odst. 2 a 3 se použijí přiměřeně) nebo společenstevní (ustanovení odst. 3 a 4 se použijí přiměřeně), i když nedosahují nejnižší přípustné výměry. Okresní úřad může stanovit, že lov zvěře v těchto honitbách bude vykonáván v omezeném rozsahu.

(7) Okresní úřad uzná za honitbu též souvislé honební pozemky ve vlastnictví odborné školy, ve které jsou vychováváni myslivci z povolání, nebo ústavu pro výzkum zvěře, nebo vlastníků pozemků, na kterých chce ministerstvo zemědělství České republiky zřídit rezervace pro zvěř (§ 18 odst. 1), i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření. Návrh na uznání za honitbu předkládá vlastník pozemků."

8. Za § 6 se vkládá § 6a, který zní:

(1) Vyžaduje-li to ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření, mohou být honitby zaokrouhlovány vyrovnáváním hranic nebo výměnou pozemků. Při zaokrouhlování honitby se přihlíží pouze k výměře honebních pozemků bez ohledu na hranice správních celků (okresů).

(2) Vyrovnání hranic honitby může provést okresní úřad při jejím uznávání, a to nejvýše v rozsahu 5% z celkové výměry honitby. Vyrovnáváním hranic může poklesnout celková výměra pod nejnižší přípustnou výměru. Při vyrovnávání hranic dbá okresní úřad na to, aby zaokrouhlení bylo oboustranně rovnoměrné, přičemž vyrovnávání hranic může být i jednostranné. Za cizí pozemky přičleněné k honitbě v rámci vyrovnávání hranic přísluší jejich vlastníkům náhrada. Její výši a bližší podmínky stanoví ministerstvo financí České republiky.

(3) Výměnu honebních pozemků může navrhnout vlastník pozemků, který je podle § 6 odst. 1 oprávněn žádat o uznání vlastní honitby, nebo honební společenstvo, za předpokladu, že hranice sousedních honiteb by probíhaly tak nepříznivě, že by s ohledem na vyskytující se druhy zvěře docházelo k významnému poškozování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke ztížení ochrany přírodního bohatství. Návrh na výměnu honebních pozemků je předkládán zároveň s návrhem na uznání honitby a musí mít formu písemně uzavřené smlouvy s příslušným vlastníkem pozemků oprávněným žádat o uznání vlastní honitby nebo příslušným honebním společenstvem. Výměnou honebních pozemků nesmí klesnout výměra honitby pod přípustnou minimální hranici, tj. 500 ha.

(4) výměnu honebních pozemků ve zvlášť odůvodněných případech, kdy by docházelo k výraznému poškozování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke značnému ztížení ochrany přírodního bohatství, provede z vlastního podnětu okresní úřad, a to nejvýše v rozsahu 10% z celkové výměry honitby a tak, aby výměra honitby neklesla pod 500 ha."

9. § 7 zní:

(1) Okresní úřad může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat. K pozemkům jednoho vlastníka mohou být přičleněny další navazující honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu.

(2) Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za oboru i na sebe navazující honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání obory."

10. V § 8 se slova: "ve správě a užívání státní organizace" nahrazují slovy: "ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby" a za dosavadní text se doplňuje věta, která zní: "Za takto přičleněné cizí honební pozemky přísluší jejich vlastníkům náhrada, jejíž výši a bližší podmínky stanoví ministerstvo financí České republiky."

11. § 11 zní:

(1) Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře a samostatné bažantnici (dále jen honitba) přísluší té československé fyzické nebo československé právnické osobě, které byla na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 2 a 4 nebo honebnímu společenstvu vytvořenému následně po uznání honitby podle § 6 odst. 4 (dále jen vlastník honitby).

(2) Vlastníka honitby uvede okresní úřad v rozhodnutí o uznání honitby."

12. § 12 se vypouští.

13. v § 13 odstavci 1 se vpouští slova: "po projednání s Československým mysliveckým svazem" a poslední věta se nahrazuje větou, která zní: "Takové dohody je třeba i v případě zaokrouhlení honitby.",

odstavec 2 se vypouští,

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a zní:

"(2) Okresní úřad zařadí jednotlivé honitby do jakostních tříd a určí pro honitbu normované stavy vybraných druhů zvěře. Jakostní třídy a výčet druhů zvěře, u níž se určují normované stavy, stanoví ministerstvo zemědělství České republiky."

14. § 14 zní:

(1) Československé fyzické a československé právnické osoby se mohou k výkonu práva myslivosti sdružovat [zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů].

(2) Vlastník honitby může v této honitbě vykonávat právo myslivosti na vlastní účet, nebo může jeho výkon smlouvou o postoupení výkonu práva myslivosti postoupit jiné československé fyzické či československé právnické osobě nebo jejich sdružení.

(3) Jestliže vlastník honitby nezačne do 3 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby vykonávat právo myslivosti sám, ani jeho výkon smluvně podle odst. 1 nepostoupí, postoupí smluvně jeho výkon jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení okresní úřad. Případný výnos z takového postoupení bude okresním úřadem použit na rozvoj myslivosti v příslušném okrese.

(4) V případě, že smluvní postoupení výkonu práva myslivosti okresním úřadem podle odstavce 2 nebude možné, okresní úřad pověří jeho výkonem jinou československou fyzickou nebo právnickou osobu nebo jejich sdružení. Náklady spojené s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti v takovém případě nese vlastník honitby, případně vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle ustanovení § 6 odst. 4, pokud nevytvoří honební společenstvo. Ve sporných případech o výši nákladů spojených s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti a jejich úhradě rozhoduje soud v občanskoprávním řízení.

(5) Při zajištění výkonu práva myslivosti v honitbách uznaných podle § 6 odst. 2 je postup okresního úřadu obdobný postupu podle odst. 2 a 3.

(6) Osoby pověřené okresním úřadem zabezpečením výkonu práva myslivosti podle odstavce 3 a 4 nejsou považovány za uživatele honitby (§ 15)."

15. V § 15 odstavci 1 se slova: "Státní organizace a myslivecká sdružení" nahrazují slovy: "Československá fyzická a československá právnická osoba, nebo jejich sdružení" a vypouštějí se slova: "s péčí socialistického hospodáře", a slova: "po projednání s Československým mysliveckým svazem",

odstavec 2 zní:

"(2) Mysliveckého hospodáře schvaluje a odvolává okresní úřad k návrhu uživatele honitby. Schválenému mysliveckému hospodáři vydá okresní úřad průkaz o oprávnění vykonávat tuto funkci. O odvolání mysliveckého hospodáře může okresní úřad rozhodnout i z vlastního podnětu, jestliže hrubě nebo opětovně porušuje své povinnosti nebo ztratil způsobilost k výkonu této funkce."

16. V § 16 odstavec 1 zní:

"(1) Smlouva o postoupení výkonu práva myslivosti musí být uzavřena na dobu 10 let, a to od počátku mysliveckého období. První myslivecké období začíná dnem 1. dubna 1993 a končí dnem 31. března 2003. Smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti uzavřené v průběhu mysliveckého období končí posledním dnem tohoto období. K platnosti smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním úřadem.",

odstavec 2 zní:

"(2) Československá fyzická nebo československá právnická osoba nebo jejich sdružení si smí pronajmout výkon práva myslivosti pouze v jedné honitbě, s výjimkou obor a samostatných bažantnic. Výjimky ve zvlášť odůvodněných případech může povolit okresní úřad. Takto smluvně pronajatý výkon práva myslivosti v honitbě ani v její části nelze dále postoupit."

odstavec 3 se vypouští,

dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3 a jeho písmeno c) zní: "c) smrtí nebo zánikem uživatele honitby".

17. V § 17 odstavec 1 zní:

"(1) Přejde-li právo myslivosti, jehož výkon je smlouvou postoupen, na jiného vlastníka honitby, vstupuje tím tento vlastník do smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti na místo dosavadního: to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 6 odst. 5, § 6a odst. 2, § 7 odst. 2, § 8 a § 18 odst. 1 a 2."

18. V § 18 odstavci 1 se v poslední větě slova: "státní organizaci" nahrazují slovy: "československou právnickou osobu" a dále se doplňuje věta: "výši a způsob úplaty stanoví ministerstvo financí České republiky.",

v odstavci 2 se poslední věta nahrazuje textem, který zní: "(Ustanovení § 17 odst. 2 zůstává nedotčeno.) Vlastníkům takto přičleněných pozemků náleží náhrada. Výši a způsob poskytování této náhrady stanoví ministerstvo financí České republiky."

19. V § 19 odstavci 2 se vypouštějí slova: "a po projednání s Československým mysliveckým svazem",

v odstavci 3 se vypouštějí slova: "ve spolupráci s Československým mysliveckým svazem" a slova: "a po projednání s Československým mysliveckým svazem".

20. V § 21 odstavci 2 se slova: "přísluší též členům mysliveckých sdružení a uživatel honitby je může" nahrazují slovy: "přísluší též uživateli honitby, který je může".

21. V § 22 odstavci 1 se slova: "místní národní výbor" nahrazují slovy "orgán místní samosprávy".

22. Za § 22 se vkládá § 22a, který zní:

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Ustanovení § 35 a násl. se použijí přiměřeně."

23. V § 23 odstavci 1 se slova: "okresní národní výbor" nahrazují slovy: "vlastník pozemků".

24. V § 24 odstavci 3 se vypouštějí slova: "po projednání s Československým mysliveckým svazem".

25. V § 26 se vypouštění slova: "a po projednání s Československým mysliveckým svazem".

26. V § 28 se vypouštějí slova: "po projednání s Československým mysliveckým svazem".

27. V § 29 odstavci 1 se vypouštějí slova: "po projednání s Československým mysliveckým svazem",

v odstavci 4 se vypouštějí slova: "po projednání s Československým mysliveckým svazem",

v odstavci 5 se vypouštějí slova: "podle návrhu Československého mysliveckého svazu", a za slova: "na žádost jejich" se vkládají slova: "vlastníků, resp." a za slovo"uživatelů" se doplňuje odkaz: 4)

28. V § 30 odstavci 2 se vypouštějí slova: "po projednání s Československým mysliveckým svazem".

29. V § 31 odstavci 1 věta prvá zní: "Kdo vykonává právo myslivosti, musí mít u sebe lovecký lístek a povolenku k lovu.",

v odstavci 2 se vypouští poslední věta,

v odstavci 3 věta druhá zní: "Cizincům a československým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v ČSFR, vydává lovecký lístek okresní úřad, v jehož obvodu se zdržují."

30. V § 33 se odstavce 1 a 2 vypouštějí,

dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.

31. V § 34 odstavci 1 poslední větě se slova: "myslivecké sdružení" nahrazují slovy: "sdružení (§ 14 odst. 1)",

v odstavci 4 se slova "uživatel honebního pozemku" nahrazují slovy: "vlastník, resp. uživatel honebního pozemku" [z. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku], a za slova: "pokud se tím neomezuje užívání pozemku" se vkládají slova: "a vlastnické právo k němu".

32. v § 35 odstavec 1 zní:

"(1) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody (§ 34) dohodnout. Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise. Stálé členy rozhodčí komise jmenuje přednosta okresního úřadu, který jim vydá doklad o jejich jmenování. Členem komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy, v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu. Jmenování členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad orgánům místní samosprávy."

33. V § 38 odstavec 1 zní:

"(1) Ústřední řízení myslivosti v České republice přísluší ministerstvu zemědělství České republiky. V okresech řídí myslivost okresní úřady.",

odstavce 2 a 4 se vypouštějí,

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2,

připojuje se odstavec 3, který zní:

"(3) Ministerstvo zemědělství České republiky může pověřit některé z mysliveckých organizací vybranými úkoly na úseku myslivosti."

34. Za § 38 se vkládá § 38a, který zní:

(1) Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100.000,- Kčs

a) uživateli honitby, který svým zaviněním, a to jak činností, tak nečinností, způsobí překročení nebo nedodržení normovaných stavů zvěře,

b) uživateli honitby, který úmyslně uvede nepravdivé údaje o početních stavech a druzích zvěře v jím užívané honitbě,

c) tomu, kdo úmyslně bez předchozího příslušného povolení nebo z nedbalosti způsobí, že do honitby bude vypuštěna nebo unikne zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad dověděl o porušení povinností podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo."

35. §§ 39, 40, 41, 42 a 44a se vypouštějí.

36. Za § 44 se vkládají § 44b, § 44c, § 44d, § 44e, §44f, které znějí:

(1) Vlastníci honebních pozemků oznámí do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona příslušnému okresnímu úřadu výměry a parcelní čísla těchto pozemků, popř. další údaje týkající se těchto pozemků, a doloží své vlastnické právo příslušnými doklady [Vlastnictví je možno prokázat např. kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, výpisem z pozemkové knihy, členskou přihláškou do družstva, dokladem, že družstvo převzalo majetek apod.]. Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání honitby, požádají současně o jejich uznání za honitbu: v ostatních případech navrhnou nové vhodné uspořádání.

(2) Oznámení o honebních pozemcích, jejichž vlastník není dosud znám, předloží okresnímu úřadu jejich současný uživatel.

(3) Na základě předložených oznámení a žádostí rozhodnou okresní úřady s účinností od 1. dubna 1993 o uznání honiteb ve svém obvodu podle tohoto zákona.

(1) Myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů (§ 4 zákona) upraví své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra nejpozději do 31. 3. 1993. V případě, že tak neučiní, zanikají.

(2) Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. V případě, že s novými stanovami nebudou souhlasit všichni členové stávajícího mysliveckého sdružení, toto myslivecké sdružení zaniká a musí být provedena jeho likvidace podle stávajících stanov s tím, že likvidační přebytek bude rozdělen mezi jednotlivé členy zaniklého mysliveckého sdružení na základě jejich dohody, která musí mít písemnou formu. V případě, že k takovéto dohodě nedojde, rozhodne o rozdělení likvidačního přebytku soud v občanskoprávním řízení.

Československý myslivecký svaz, resp. Český myslivecký svaz, vzniklý podle dosavadních předpisů (§ 3 zákona) upraví své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra nejpozději do 31. 12. 1992. V případě, že tak neučiní, zaniká. Jeho likvidace se řídí obecně závaznými právními předpisy.

(1) Členové organizační jednotky, která se stala členem mysliveckého sdružení na základě sloučení, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději do 31. srpna 1992 členskou schůzi mysliveckého sdružení o souhlas s vyčleněním členů, majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení [zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů].

(2) Pokud by členská schůze do 60 dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové takové organizační jednotky rozhodnout o vyčlenění sami usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.

(3) O vyčlenění musí být sepsán protokol, který kromě údajů o členech obsahuje zejména údaje o vyčlenění majetku, práva a povinností: protokol musí být schválen předsednictvem mysliveckého sdružení a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na registraci stanov prohlášení o této skutečnosti.

(4) Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje soud.

(5) Pro vyčlenění z okresní (obvodní) organizační složky Českého mysliveckého svazu pokud se týká jejího samostatného majetku a pro vyčlenění z Československého, resp. Českého mysliveckého svazu, platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně.

Bažantnice, jejichž zřízení bylo povoleno podle dosavadních předpisů, zůstávají zachovány, pokud jejich hranice budou uvnitř hranic nově uznávané honitby nebo se s nimi budou krýt. Ustanovení § 6a odst. 2, 3 a 4 se přitom použijí přiměřeně."

35. V § 45 v odstavci 1 se doplňuje text, který zní:

"zákon ČNR č. 143/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti

vyhláška MZVž ČSR č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti

výnos MZe ČSR ze dne 13. 7. 1988 čj. 796/88-140, o vydání vzorových stanov mysliveckých sdružení, reg. v částce č. 26/1988 Sb."

36. Jako poznámky pod čarou se doplňují:

1) § 7 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších,

2) § 18 a nás. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších,

3) zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů

5) Vlastnictví je možno prokázat např. kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, výpisem z pozemkové knihy, členskou přihláškou do družstva, dokladem, že družstvo převzalo majetek apod.

4) z. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o myslivosti, tak jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.

Obecná část

V rámci přetváření našeho právního řádu bude třeba změnit i právní úpravu na úseku myslivosti. Vzhledem k zásadnímu vývoji společenských, hospodářských a vlastnických vztahů, který v naší společnosti dosud probíhá, považuji za nezbytné prozatímně novelou řešit přímé rozpory s obecnou právní úpravou, do kterých se dosud platný zákon o myslivosti již dostal.

Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, který platí v téměř nezměněné podobě již 30 let, vychází zejména z:

- uživatelských vztahů k pozemkům při potlačování vztahů vlastnických,

- preference pouze některých forem uživatelských vztahů a preference právnických osob,

- monopolního postavení jedné společenské organizace a povinného členství v ní, při současné vázanosti tohoto členství a možnosti "držení" zbraní pro lovecké účely,

- účelové diskriminace čs. občanů, kteří nemají trvalé bydliště na území ČSFR.

v zájmu zajištění základní úlohy státu - dbát o vytváření ekologické rovnováhy mimo jiné i ochranou přírody - je nezbytné vytvořit zákonné předpoklady i na úseku péče o zvěř, která je nedílnou součástí přírody. Přitom je třeba co nejvíce sblížit ochranu přírody s oprávněnými zájmy vlastníků. Je nezbytně nutné umožnit vstup do této činnosti obcím, kterým jsou v současné době vracena jejich práva a majetek, ovšem zákon o myslivosti jim tuto možnost nedává. Uvedený zákon sice ukládá státu (resp. ministerstvu zemědělství) péči o zachování veškerých druhů zvěře, ale nedává mu již zákonný podklad pro uložení případných sankcí za úmyslné maření této péče, ani možnost pro stanovení např. normovaných stavů zvěře.

Předkládaný návrh novely zákona je v souladu s Usnesením vlády ČSFR č. 355 ze dne 5. 9. 1991, o zabezpečení slučitelnosti československého právního řádu s právem Evropských společenství.

Zvláštní část

k § 1

Navrhované vymezení pojmu myslivosti vysvětluje význam myslivosti v celé šíři, její úlohy při hospodaření s přírodním bohatstvím, vytvářením ekologické rovnováhy v souladu s oprávněnými zájmy vlastníků pozemků. Za soubor hospodářských činností prováděných na půdě lze zejména pokládat zemědělskou a lesnickou činnost.

k § 2

Navrhované znění lépe vystihuje podstatu práva myslivosti jako souhrnu práva a povinnosti, při současném zdůraznění ochrany zvěře. Zároveň zvýrazňuje, že toto právo je možné vykonávat pouze podle zákonem stanovených pravidel.

k § 3 a 4, které se vypouštějí

Tato ustanovení jsou zejména v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Není nadále účelné, únosné ani zdůvodnitelné, aby členství v jednotné myslivecké organizaci bylo ze zákona podmínkou výkonu práva myslivosti, navíc i pro ty čs. občany, kteří trvale nežijí na území ČSFR.

k § 5 až 13

Oproti současnému vázání práva myslivosti na správu nebo užívání pozemků vrací navrhovaná úprava právo myslivosti vlastníkům pozemků, bez ohledu, zda jde o fyzickou či právnickou osobu nebo stát, a současně zrovnoprávňuje všechny formy vlastnictví i v myslivosti.

Nedílné spojení práva myslivosti s vlastnickými právy k pozemkům vychází z historického vývoje vlastnických práv k půdě a je obdobné jako u většiny ostatních států střední Evropy. Zainteresování vlastníků půdy na právu myslivosti dává předpoklady k vytváření vhodnějších životních podmínek pro zvěř, a to i přesto, že přiznáním práva myslivosti nevzniká vlastníkům honebních pozemků vlastnické právo ke zvěři. Tento stav je přirozený, neboť řešení většiny problémů, jež myslivost nezbytně provázejí, se vlastníků pozemků bezprostředně dotýká. Tito vlastníci nesou také velkou část negativních dopadů, které vyplývají z myslivosti (např. škody působené zvěří).

Umělé odtržení práva myslivosti od vlastnictví k pozemkům a výhradně direktivní rozhodování při uznávání honiteb by vedlo ke vzniku neřešitelných nebo jen velice obtížně řešitelných situací, bylo by spojeno s nárůstem administrativy a značnému zvýšení náročnosti na státní rozpočet.

Podle navrhované novely se stát nezbavuje svého práva a povinnosti rozhodnout o uznání honitby, ovšem umožňuje mu i zohlednit oprávněné zájmy vlastníků. Přitom není nezanedbatelná ani otázka mezilidských vztahů, které ve svém důsledku výrazně ovlivňují celou oblast myslivosti.

k § 14 a 15

Současná právní úprava umožňovala vykonávat právo myslivosti pouze státním organizacím a ostatní organizace měly povinnost výkon tohoto práva ve svých honitbách postoupit. Naproti tomu navrhovaná úprava zrovnoprávňuje všechny formy vlastnictví a vlastníky, kterým umožňuje dobrovolně rozhodovat o využívání práva myslivosti v jejich honitbách.

Navrhovaná úprava zrovnoprávňuje i různé formy sdružení občanů k výkonu práva myslivosti, a to podle zákona o sdružování občanů. Přitom toto zrovnoprávnění s sebou nenese, resp. nezakládá snížení odborné úrovně pro výkon práva myslivosti, neboť ustanovení zákona upravující tuto problematiku zůstávají nedotčena.

k § 16 a 17

Nově je zaváděn pojem "myslivecké období". Délka a počátek mysliveckého období se kryjí s termínem uzavření a délkou smluv o postoupení výkonu práva myslivosti. Jejich vzájemné ztotožnění zjednoduší rozhodovací činnost při uznávání honiteb a zlepší zohledňování zájmů ochrany přírodního bohatství a řádného mysliveckého hospodaření, neboť odstraní "blokování" změn ze strany sousedních honiteb, v nichž výkon práva myslivosti může být smlouvou postoupen na jiné období.

k § 22a

Nově je zaváděno ustanovení o odpovědnosti a náhradě za škody způsobené na zvěři, neboť dosavadní právní úprava tuto problematiku neřeší. Ke škodám však dochází, a je jimi poškozován i uživatel honitby, který o zvěř pečuje, nese odpovědnost za část škod zvěří způsobených ale sám nemá možnost ev. nárok na náhradu škody, která mu byla způsobena. Za úmyslné škody lze považovat zejména pytláctví, odlov zvěře mimo dobu lovu, odlov zvěře za použití zakázaných způsobů lovu, otravu zvěře nezákonným použitím chemizace (včetně druhů pesticidů netestovaných na zvěři), úhyn zvěře nezákonným použitím mechanizace. Ke škodám na zvěři dochází i tím, že je měněno či ničeno její přirozené životní prostředí.

k § 33

Na rozdíl od současné právní úpravy navrhovaná změna rozšiřuje povinnost pro každého, kdo vykonává právo myslivosti, mít u sebe povolenku k lovu, a to bez rozdílu, zda se jedná o výkon práva myslivosti ve vlastní nebo pronajaté honitbě.

Ustanovení odstraňuje dále diskriminaci čs. občanů, kteří nemají trvalý pobyt na území ČSFR při vydávání loveckých lístků.

k § 35

Nová úprava umožňuje okresnímu úřadu, kromě pevně stanovených členů rozhodčí komise, jmenovat podle potřeb této komise a jejích úkolů dalšího člena - členy, jež svými odbornými znalostmi objektivně mohou přispět k posouzení způsobených škod.

k § 38

Současná právní úprava umožňuje MZe ČR pověřit pouze jedinou mysliveckou organizaci některými odbornými činnostmi na úseku myslivosti. Navrhovaná úprava dává možnost pověřit těmito činnostmi i ostatní myslivecké organizace, které se vytvoří na základě zákona o sdružování občanů.

k § 38a

Nově je zaváděno ustanovení o možnosti uložení sankcí za úmyslné maření péče o zachování veškerých druhů zvěře a tím i řádné péče státu o ochranu přírody a vytváření ekologické rovnováhy. Dosavadní právní úprava sice ukládá státu, resp. ministerstvu zemědělství, úkoly v zajišťování ochrany a chovu zvěře, ale nedává zákonný podklad pro postih za neplnění povinností v této oblasti.

k § 44b až 44f

Tato ustanovení jsou obdobou rušených přechodných ustanovení. Jejich cílem je pomoci členům Českého mysliveckého svazu a mysliveckých sdružení a vlastníkům honebních pozemků uvést své právní postavení, jakož i vypořádat příslušné majetkové vztahy v souladu s obecně závaznými právními předpisy.