Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Za uložení odpadů platí právnické a fyzické osoby provozující skládku (dále jen "provozovatel skládky") poplatek.

(2) Skládka je pro potřeby tohoto zákona prostor, objekt nebo zařízení sloužící k ukládání odpadů za účelem jejich zneškodnění [§ 2 odst. 9 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech.

§ 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)].

(3) O výši poplatku rozhoduje a poplatek vybírá Česká inspekce životního prostředí [§ 1 odst. 4 zákona ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti při ochraně lesa.] (dále jen "inspekce").

(1) Výše poplatku závisí na množství a kategorii [Opatření Federálního výboru pro životní prostředí uveřejněné v částce 69 Sbírky zákonů ročník 1991, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů.] odpadů ukládaných na skládce.

(2) Poplatek pro danou kategorii odpadu se stanoví násobkem uloženého množství odpadu a sazeb I nebo I a II uvedených v příloze, která je součástí tohoto zákona.

(3) Provozovatel skládky platí poplatek vypočtený podle sazby I; nesplňuje-li skládka podmínky stanovené pro provoz skládky zvláštními předpisy [Například:

§ 13 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách.

Vyhláška MLVH č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.], zvyšuje se sazba I o sazbu II.

(4) Součet poplatků za uložení odpadů jednotlivých kategorií na jedné skládce za kalendářní rok tvoří celkový poplatek za skládku.

(5) Má-li provozovatel více skládek, platí poplatek podle tohoto zákona za každou skládku zvlášť.

(6) Poplatku nepodléhá zemina a hlušina použitá pro technické zabezpečení skládky podle provozního řádu skládky.

(1) Provozovatel skládky je povinen samostatně vypočítat poplatek pro každou skládku a oznámit inspekci písemně tento výpočet do 15. února, včetně údajů nutných pro stanovení výše poplatku podle skutečností uplynulého roku. Současně předloží doklady k uplatnění nároku na odklad zvýšení poplatku o sazbu II. Pokud provozovatel skládky nesplní tuto povinnost, vydá inspekce rozhodnutí o poplatku na základě vlastních údajů o skládce.

(2) Inspekce prověří údaje uvedené v oznámení a vydá rozhodnutí, které obsahuje

a) výši poplatku, popřípadě stanovení podmínek pro odklad platby části poplatku ve smyslu odstavce 4,

b) příjemce poplatku.

(3) Provozovatel skládky je povinen platit poplatek inspekci podle vlastního výpočtu zálohově ve čtvrtletních splátkách, rovných čtvrtině poplatku za uplynulý kalendářní rok, vždy do 25 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Zaplacené zálohy splátek se zúčtují se splátkami odpovídajícími rozhodnutí o uložení poplatku do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

(4) Zahájí-li provozovatel skládky práce na uvedení skládky do souladu s podmínkami stanovenými pro provoz skládky zvláštními předpisy, odloží inspekce placení sazby II poplatku ve výši 40%. Dokončí-li provozovatel skládky tyto práce v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o odkladu, vydá inspekce rozhodnutí o prominutí povinnosti poplatek doplatit. Při nedodržení podmínek odkladu rozhodne inspekce o povinnosti poplatek doplatit a stanoví k tomu příslušnou lhůtu.

(5) Za nesplnění oznamovací povinnosti uvedené v odstavci 1 nebo 3 uloží inspekce provozovateli skládky pokutu až do výše 10 000 Kčs.

(1) Poplatky stanovené podle sazby I jsou příjmem rozpočtu obce, v jejímž územním obvodu se skládka nachází, a budou použity zejména na zlepšení životního prostředí.

(2) Zvýšení poplatku o sazbu II je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky [Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí ČR.].

(3) Leží-li skládka na území více obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v obvodu té které obce.

(1) V oznámení za rok 1992 uvede provozovatel skládky výpočet poplatku podle množství uložených odpadů a předloží doklady na uplatnění nároku na odložení platby poplatků podle sazby II.

(2) První záloha na poplatek v roce 1992 se platí do 25 dnů po ukončení I. kalendářního čtvrtletí nebo po ukončení toho kalendářního čtvrtletí, kdy byla zahájena činnost skládky.

(3) Provozovatel oznámí inspekci do 30. ledna 1993 souhrn zaplacených poplatků včetně jejich výpočtu. Inspekce podklady prověří a vydá rozhodnutí o poplatku za rok 1992.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

Příloha k zákonu ČNR č. .../1991 Sb.

¹⁾ Opatření Federálního výboru pro životní prostředí uveřejněné v částce 69 Sbírky zákonů ročník 1991, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů.

Příloha č. 2

Obecná část

Dne 22. května 1991 schválilo Federální shromáždění zákon o odpadech č. 238/1991 Sb., kde je uvedeno v § 10, že republikové zákony upraví poplatky za ukládání odpadů do životního prostředí.

Jedná se o úplně novou právní úpravu, která má vyjádřit vztah konkrétního subjektu k životnímu prostředí s tím, že by měla vyjadřovat stupeň jeho nezbytně nutného poškození.

Pojem poplatek byl zvolen ze dvou zákonem připuštěných možností (daně a poplatky), neboť mnohem lépe vyjadřuje charakter předmětného plnění, než by tomu bylo u daně.

Předložený zákon navazuje na zákon o odpadech, jehož cílem je vytvářet tlak na původce odpadů a další znečišťovatele k minimalizaci odpadů, a to zvláště k minimalizaci nebezpečných odpadů. Návrh zákona směřuje též k snižování počtu skládek, a to zejména skládek nevyhovujících, které nesplňují požadavky stanovené v zákoně o odpadech a jeho prováděcích předpisech s cílem tyto skládky uzavřít a využívat pouze skládek vyhovujících.

Daným cílem návrhu je prostřednictvím ekonomického tlaku na původce odpadů snížit produkci odpadů. Tento ekonomický tlak je vytvářen zprostředkovaně přes provozovatele skládek, kteří sice budou plátci poplatku, avšak zahrnou jej do ceny své služby. Zákon též výrazně stimuluje snižování počtu skládek, nesplňujících podmínky pro zneškodňování odpadů, stanovené předpisy.

Předkládaný návrh zákona byl zpracován v paragrafovaném znění s tím, že předsednictvo ČNR svým usnesením ze dne 21. června 1991 prominulo zpracování zásad, aby bylo možno dodržet termín účinnosti prováděcích předpisů k zákonu o odpadech, stanovený od 1. srpna 1991 a dále, aby bylo možno propočítat první poplatek za rok 1992.

Sazby poplatků jsou stanoveny s ohledem na množství ukládaných odpadů, stupeň jejich nebezpečnosti a technický stav skládky. Lze předpokládat, že celkový roční objem poplatků v sazbě I, která bude příjmem rozpočtu obcí, bude zhruba 1,2 mld. Kčs. Sazba II, která bude příjmem Státního fondu životního prostředí ČR bude činit v roce 1992 maximálně 1,4 mld. Kčs. V dalších letech bude sice výše sazby II vzrůstat, ale zároveň bude klesat počet skládek nesplňujících podmínky pro zneškodňování odpadů, takže celkový roční objem sazby II by neměl být více než dvojnásobný.

Předkládaný zákon by neměl vyvolat požadavky na státní rozpočet ani nároky na zvýšení počtu pracovních sil. Veškeré administrativní práce lze realizovat ve spojitosti s běžně zajišťovanou administrativou.

Zvláštní část

K § 1

Zákon č. 238/1991 Sb. o odpadech, v § 10 uvádí, že za uložení odpadů platí právnická a fyzická osoba poplatky, způsobem, v rozsahu a výši stanovené zákony republik.

Vzhledem k tomu, že zákon o odpadech zná pouze širší pojem zneškodňovací zařízení a návrh zákona se vztahuje pouze na skládky, zakládá se tímto předpisem nový pojem, a to definice skládky s tím, že jsou míněny i podzemní skládky.

Odpady ze spalování odpadů vypouštěné do ovzduší jsou regulovány zákonem na ochranu ovzduší a jeho prováděcími předpisy (včetně poplatků za znečišťování ovzduší). Pouze zbylá, po spálení tuhá část odpadů ukládaná na skládku, podléhá poplatku podle tohoto zákona.

O poplatku rozhoduje, poplatek vybírá a výkon rozhodnutí provádí Česká inspekce životního prostředí, které se tímto návrhem rozšiřuje správní působnost na úseku odpadového hospodářství. Celé řízení je vedeno podle správního řádu.

K § 2

Poplatek se určuje vynásobením množství odpadu podle druhu a kategorie stanovené v Katalogu odpadů a sazby, uvedené v příloze k předkládanému zákonu. Celkový poplatek za skládku je pak tvořen součtem poplatků za jednotlivé kategorie odpadů.

Sazba I platí pro skládky, které splňují podmínky pro ukládání odpadů na skládkách. Tyto podmínky budou konkretizovány v připravovaném nařízení vlády ČR o podrobnostech nakládání s odpady a připravované vyhlášce Českého báňského úřadu o podrobnostech zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry.

Poplatek pro skládky splňující výše zmíněné podmínky se tedy stanoví podle sazby I. Poplatek pro skládky, které tyto podmínky nesplňují se stanoví podle součtu sazby I a II.

Poplatku nepodléhají materiály sice uložené na skládce, ale použité k rekultivaci a zabezpečení provozu skládky (i když se může jednat o odpad) vzhledem k tomu, že se v těchto případech nejedná o zneškodnění odpadu, nýbrž o jeho využití. Jedná se vždy o zeminu nebo hlušinu.

K § 3

Provozovatel skládky vypočítá poplatek samostatně s tím, že pokud tuto povinnost nesplní, vydá inspekce na základě vlastních údajů rozhodnutí o vyměření poplatku. Tyto vlastní údaje budou především čerpány z programu odpadového hospodářství dané skládky.

Základním údajem v rozhodnutí inspekce bude vždy stanovení výše poplatku včetně podmínek případného odkladu a především stanovení příjemce poplatku včetně způsobu placení poplatku tak, jak je uvedeno v odstavci 4.

Ustanovení vztahující se k odložení placení sazby II poplatku vychází především z § 15 zákona o odpadech t. j. přechodná ustanovení; tak jako u ovzduší se stanoví, že pokud není splněna ohlašovací povinnost může inspekce uložit pokutu.

K § 4

Sazba I je stálá platba, která kompenzuje vždy existující negativní dopady ukládání odpadů do životního prostředí daného území. Jde například o zvýšenou intenzitu dopravy, negativní estetické dopady na krajinu apod. Proto je příjemcem obec, v jejímž územním obvodu skládka leží. Leží-li skládka na území více obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle části skládky ležící v obvodu té které obce.

Sazba II má především stimulační funkci. Jejím cílem je, aby pro provozovatele skládek bylo výhodnější upravit skládky tak, aby splňovaly podmínky pro zneškodňování odpadů. Příjem z této sazby bude využit účelově v odpadovém hospodářství. Jde například o dotace a půjčky s nízkým úrokem na úpravu skládek, sanace starých skládek, likvidace negativních dopadů skládek s nebezpečnými odpady na široké okolí přesahující územní obvod obce, kde skládka leží apod. Proto je příjemcem Státní fond životního prostředí ČR.

K § 5

Vzhledem k tomu, že zákon by měl vstoupit v platnost až v roce 1992, nebyl by při zálohovém způsobu placení poplatků rok 1992 zpoplatněn. Což je vzhledem k velmi špatnému stavu našeho odpadového hospodářství neúnosné. Proto se předpokládá, že první poplatky se budou platit již v roce 1992, a to formou čtvrtletních záloh již od začátku tohoto roku, podle skutečnosti uložených odpadů.

K příloze zákona

Příloha byla zpracována ve spolupráci s Technickoekonomickým ústavem hutního průmyslu. Za základ výpočtu výše sazeb byly vzaty náklady na vybudování statistického vzorku projektovaných skládek odpovídajících předpisům pro různé kategorie odpadů a ukládání různých kategorií odpadů na těchto skládkách. Při těchto propočtech byly využity i zahraniční údaje (především Rakousko a SRN). Takto vypočtené výši sazeb odpovídá v sazbě II sloupec "rok 1994 a dále". Výše sazby II pro roky 1992 a 1993 tvoří poměrnou část vypočtené výše tak, aby byl zachován stimulační efekt sazby II a zároveň, aby počáteční zatížení národního hospodářství poplatky za uložení odpadů nebylo neúměrně vysoké.

Příloha je nedílnou součástí zákona. Nedá se však vyloučit, že v návaznosti na nové skutečnosti ji bude třeba novelizovat.

Orientační výpočet výše poplatků podle dostupných přibližných údajů o odpadech: