Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství. ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 včetně nadpisu zní:

Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené právními předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou

a) orgány obcí,

b) okresní úřady,

c) Česká "inspekce životního prostředí (dále jen "Inspekce") [Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.],

d) ministerstvo životního prostředí České republiky jako ústřední vodohospodářský orgán České republiky (dále jen "ministerstvo")."

2. V § 3 odst. 2 se vypouští písm. b).

3. V § 3 v nadpisu a odstavci 1 se slova "místní (městské) národní výbory" nahrazují slovy "orgány obcí".

4. § 4 včetně nadpisu zní:

Inspekce v rozsahu § 12

a) dozírá na dodržování vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných, jakož i na dodržování rozhodnutí vodohospodářských orgánů, vydaných podle uvedených předpisů,

b) vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě,

c) nařizuje zastavení výroby nebo jiné činnosti pokud velmi závažným způsobem ohrožují životní prostředí až do doby odstranění nedostatků popřípadě jejich příčin,

d) spolupracuje s ostatními vodohospodářskými orgány".

5. V § 5 nadpis zní: "Ministerstvo".

6. V § 5 písm. b) se slova "popřípadě omezování jejich dosavadních znečištění" nahrazují slovy "dosavadního znečistění a zabraňování jejich dalšímu znečišťování".

7. V § 5 písm. c) se vypouštějí slova "z hlediska potřeb národního hospodářství".

8. V § 5 písm. d) se vypouštějí slova "ústředně plánuje a".

9. V § 5 písm.e) se vypouštějí slova "na návrh krajských národních výborů".

10. V § 5 písm. g) se vypouštějí slova "a budování vodních cest"

11. § 5 písmeno h) zní:

"h) zabezpečuje přípravu odborných podkladů pro správní rozhodování a ostatní opatření vodohospodářských orgánů včetně hydroekologického informačního systému prostřednictvím jim řízených státních vodohospodářských organizací spravujících vodohospodářsky významné toky [§ 32 odst. 1 zák. č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)]; obecně závazným předpisem může upravit podrobněji úkoly na tomto úseku".

12. V § 5 písm. i) se vypouštějí slova "centrálně posuzovaným", na konci se připojují slova "a pokud si to vyhradí".

13. V § 5 písm. j) se vypouštějí slova "v rámci jednotné vědeckotechnické politiky" a slova "a vodohospodářský rozvoj".

14. V § 5 písm. l) se za slovo "schvaluje" vkládá text "pokud si to vyhradí". Za slovo "které" se doplňují slova "zásadním způsobem". Slova "krajských národních výborů" se nahrazují slovem "okresů".

15. V § 5 se za písmeno r) zařazuje písmeno s) které zní:

"s) stanoví podmínky pro získávání a vypracování odborných technických podkladů pro výkon státní správy a výkon vodohospodářského dozoru".

16. V § 6 odst. 2 se slovo "převážná" nahrazuje slovem "rozhodující".

17. V § 8 odst. 2 se za slova "směrného vodohospodářského plánu" vkládají slova "včetně vodohospodářské bilance".

18. V § 8 odst. 3 se ve druhé větě za slova "vodních tocích" doplňují slova "celkový odběr podzemních vod z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou hladinou podzemních vod v určených bodech". Na konci třetí věty se za slovo "zájmů" připojují slova "životního prostředí a".

19. V § 9 se za slovo "povodích" vkládají slova "respektovat ochranu provozu zařízení pro monitoring hydroekologických prvků životního prostředí".

20. Název § 10 zní: "Vodohospodářský dozor orgánů obcí a okresních úřadů".

21. V § 10 odst. 2 se vypouští slovo "soustavně".

22. V § 10 odst. 3 se slova "orgánů státního hospodářského řízení zemědělství" nahrazují slov "sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí". Slova "jakož i společenských" se nahrazují spojkou "a".

23. V § 10 odst. 4 se slova "správci (vlastníci, uživatelé)" nahrazují slovy "vlastníci (uživatelé)".

24. V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova "orgány a organizacemi".

25. § 12 zní:

(1) Inspekce vykonává vodohospodářský dozor nad

a) vypouštěním odpadních a zvláštních vod do vod povrchových, podzemních a do veřejných kanalizací,

b) výstavbou provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl sloužících k zneškodnění, snížení nebo odstranění znečištění vod,

c) ochranou povrchových a podzemních vod před jejich ohrožením nebo znečištěním jinými látkami než odpadními vodami,

d) ochranou povrchových vod při plavbě,

e) ovlivňováním vodohospodářských poměrů a ochranou přirozené akumulace vod a vodních zdrojů před znečištěním,

f) plněním povinností uložených rozhodnutími vodohospodářských orgánů,

g) hospodárným a účelným nakládáním s vodami,

h) dodržováním ustanovení o úplatách za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

i) uváděním vypouštění odpadních a zvláštních vod do souladu s požadavky vodního zákona a ukazateli znečištění podle § 26.

(2) V mimořádných případech na základě pověření ministerstva vykonává inspekce dozor i nad plněním ostatních ustanovení vodního zákona a předpisů na jeho základě vydaných.".

26. § 13 zní:

Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor

(1) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních orgánů ve vodním hospodářství jsou oprávněni při výkonu své činnosti

a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,

b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.

(2) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních orgánů ve vodním hospodářství jsou povinni

a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,

b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit ".

27. § 14 odst. 4 zní: "(4) Účastníkem řízení jsou orgány obcí v jejichž územním obvodu, může dojít rozhodnutím vodohospodářského orgánu k ovlivnění životního prostředí, pokud v téže věci nerozhodují jako vodohospodářské orgány".

28. V § 14 odst. 10 se slova "na místních (městských) národních výborech" nahrazují slovy "v obcích".

29. V § 14 odst. 14 se za slovo "vyhlašují" zařazují slova ""a zrušují".

30. V § 16 nadpis zní: "Vodohospodáři.".

31.V § 16 odst. 1 se slovo "organizace" nahrazuje slovy "právnické a fyzické osoby pokud provozují podnikatelskou činnost". Slova "pracovníky (závodní a podnikové vodohospodáře)" se nahrazují slovy "osoby (vodohospodáře)".

32. V § 17 odst. 1 se za písmeno d) vkládá písmeno e), které zní: "e) poskytnout informace potřebné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi".

33. § 18 zní:

(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány:

a) orgány obcí,

b) okresní úřady,

c) ministerstvo.

(2) Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány:

a) povodňové komise obcí,

b) povodňové komise okresů,

c) povodňové komise ucelených povodí,

d) ústřední povodňová komise České republiky (dále jen "ústřední povodňová komise").

(3) Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s civilní obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány.

(4) Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů, uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů okresní komise.

(5) Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předsedu a další členy komise jmenuje z pracovníků obecního úřadu a zástupců orgánů a organizací, které jsou způsobilé k provádění opatření popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.

(6) Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.

(7) Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(8) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky.

(9) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

(10) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

(11) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.".

34. V § 19 se za odst. 2 připojuje odstavec 3, který zní: "(3) Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správami povodí. Na hlásné službě se podílejí i další orgány a organizace podle povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů.".

35. V § 20 odst. 1 se vypouští slova "správě nebo".

36. V § 20 odst. 2 zní: "(2) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí správci vodních toků. Vlastníci (uživatelé) vodohospodářských děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto dílech. Náklady na záchranné práce kromě nákladů podle odst. 1, hradí obce a okresní úřady podle obecně závazného právního předpisu, který vydá ministerstvo financí České republiky.".

37. § 21 zní:

(1) Povodňové orgány uvedené v § 18 odstavci 1 hradí majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti, opatření, nebo příkazů, která v zájmu ochrany před povodněmi uložily.

(2) Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně povodňovou komisí obce hradí obec. Majetkovou újmu vzniklou v důsledku nařízení okresní povodňové komise, v době povodně, hradí okresní úřad. Majetkovou újmu vzniklou provedením opatření a činností nařízených v době povodně, povodňovými komisemi ucelených povodí nebo ústřední povodňovou komisí, hradí ministerstvo.

(3) O náhradě majetkové újmy podle odstavců 1 a 2 rozhodují okresní úřady.".

38. V § 23 odst. 1 se slova "společenské organizace" nahrazují slovy "sdružení občanů". Slova "správci (vlastníci, uživatelé)" se nahrazují slovy "vlastníci (uživatelé)".

39. V § 23 odst. 3 se slova "Sboru národní bezpečnosti" nahrazují slovem "policie České republiky, popřípadě obecní policie".

40. § 24 včetně nadpisu zní:

Inspekce a okresní úřady ukládají pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám pokud provozují podnikatelskou činnost (dále jen "právní subjekty") které:

a) odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen "nedovolené užití vod"),

b) vypustí odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních popřípadě do veřejné kanalizace bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním popřípadě v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen "nedovolené vypouštění vod"),

c) znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost, nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen "nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám"),

d) poškodí veřejný vodovod nebo kanalizaci,

e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, tímto zákonem, nebo povinnosti podle nich uložené, (dále jen "jiné povinnosti).".

41. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24k, které znějí:

(1) Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 2,- Kčs za 1m³ nedovoleně užitých povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.

(2) Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7,- Kčs za 1m³ nedovoleně užitých podzemních vod celkovým množstvím odebraných vod.

(3) Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 10 000,- Kčs.

(1) Pokuta za nedovolené vypouštění vod se stanoví na základě výpočtu podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen "výroby") a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě v jedné kampani zpracovávaných nebo vyráběných.

(2) Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s uvedením technických jednotek výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen "technické jednotky"), uvedených v příloze tohoto zákona.

(3) V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu po projednání s ministerstvem.

(4) Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku celkovým množstvím technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň, u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategorií činí:

v I. kategorii 5,- Kčs - 20 000,- Kčs

ve II. kategorii 3,- Kčs - 15 000,- Kčs

ve III. kategorii 2,- Kčs - 10 000,- Kčs

ve IV. kategorii 0,50 Kčs - 15 000,- Kčs

(5) Je-li týž druh výroby u jednoho právního subjektu rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, u nichž k nedovolenému vypouštění vody došlo.

(6) Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto zákona. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen v případě, že jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.

(7) Vodohospodářský orgán ukládající pokutu může snížit vypočtenou pokutu:

a) udržuje-li právní subjekt řádně v provozu alespoň některé části čistírny odpadních vod nebo,

b) prokáže-li právní subjekt, že jde o zcela výjimečný případ a ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl znečištění zabránit,

c) jde-li o první pokutu ukládanou v posledních třech letech před zjištěním důvodu k jejímu uložení.

(8) Vypočtená pokuta se v případě uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění uvedeného v příloze tohoto zákona. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.

(1) Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám se stanoví ve výši od 10 000,- Kčs do 1 000 000,- Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, a k tomu, jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

(2) Při posouzení ohrožení jakosti vod se přihlédne zejména k množství a charakteru uniklé látky, jakož i k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo.

(3) Při posouzení stupně znečištění se přihlédne zejména k množství a charakteru škodlivé látky, která pronikla do vod, ke škodlivým následkům, a možnostem jejich odstranění, k vlivu škodlivé látky na jakost povrchových nebo podzemních vod a ke stupni ochrany dotčeného toku.