Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon upravuje výkon státní kontroly v České republice.

Státní kontrolu ve smyslu tohoto zákona vykonávají

a) ministerstvo státní kontroly České republiky,

b) ostatní ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy v rozsahu stanoveném zvláštními zákony,

c) místní orgány státní správy a obce, pokud vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony,

d) ostatní orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží specializovaná kontrola, odborný dozor nebo inspekce podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.], (dále jen "kontrolní orgány").

(1) Státní kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí kontrolní činnost orgánů uvedených v § 2 zaměřená na hospodaření s finančními a hmotnými prostředky České republiky a plnění povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů nebo uložených na základě těchto předpisů. Za státní kontrolu se nepovažuje vnitřní kontrola.

(2) vnitřní kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí kontrolní činnost vykonávaná uvnitř orgánů státní správy České republiky a kontrolní činnost vykonávaná vůči podřízeným orgánům státní správy.

Kontrole podle tohoto zákona nepodléhá rozhodovací činnost soudů, prokuratury, státních notářství a orgánů státní správy a řízení jim předcházející, výkon působnosti ozbrojených bezpečnostních sborů a Sboru nápravné výchovy vykonávané podle zvláštních předpisů. Kontrole nepodléhá též rozhodnutí právnických osob o právech a povinnostech občanů.

Ministerstvo státní kontroly České republiky (dále jen "ministerstvo") kontroluje

a) plnění úkolů státní správy. nejde-li o činnost uvedenou v § 4,

b) hospodaření s finančními a hmotnými prostředky České republiky a s jejich zdroji, včetně prostředků státních účelových fondů a nadací, úvěrovou činnost České republiky a státní dluh České republiky,

c) vyřizování petic. stížností, oznámení a podnětů, nejde-li o činnost uvedenou v § 4,

d) zabezpečení obrany republiky v rozsahu stanoveném Radou obrany České republiky.

Kontrolní působnost ministerstva se vztahuje na

a) orgány státní správy České republiky,

b) právnické osoby zřízené zákonem České národní rady nebo založené (spoluzaložené) orgány státní správy České republiky, s výjimkou obcí,

c) právnické a fyzické osoby, vykonávající činnost s majetkovou účastí České republiky, pokud jde o nakládání s tímto majetkem,

d) právnické a fyzické osoby, které jsou příjemci dotací, subvencí nebo jiných prostředků, poskytnutých Českou republikou, pokud jde o nakládání s těmito prostředky.

(1) Tímto kontrolním řádem se řídí postup při výkonu kontroly a vztahy mezi kontrolními orgány uvedenými v § 2 a kontrolovanými orgány, právnickými a fyzickými osobami (dále jen "kontrolované osoby") při kontrole prováděné

a) z vlastního podnětu kontrolních orgánů,

b) na základě dožádání zvláštními zákony k tomu oprávněných státních orgánů, [Např. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů.]

c) v dalších případech. pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(2) Podle tohoto kontrolního řádu postupuje ministerstvo; ostatní kontrolní orgány uvedené v § 2 jen v těch případech, kdy zvláštní zákon nestanoví jiný postup.

Kontrolní činnost vykonávají pracovníci kontrolních orgánů (dále jen "kontrolní pracovníci") na základě písemného pověření těchto orgánů.

(1) Kontrolu nesmějí provádět ti kontrolní pracovníci, u nichž se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.

(2) Kontrolní pracovník je povinen bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to svému nadřízenému.

(3) Kontrolované osoby oznámí kontrolnímu orgánu skutečnosti, nasvědčující podjatosti kontrolního pracovníka, jakmile se o těchto skutečnostech dozví.

(4) O podjatosti kontrolního pracovníka rozhodne vedoucí kontrolního orgánu nebo jím pověřený pracovník (dále jen "vedoucí kontrolního orgánu") bez zbytečného odkladu.

(5) Do rozhodnutí o podjatosti činí kontrolní pracovník pouze úkony. které nesnesou odkladu.

(6) Proti rozhodnutí vedoucího kontrolního orgánu o podjatosti nelze podat samostatné odvolání.

Kontrolní pracovníci jsou při provádění kontroly oprávněni

a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena [Čl. 12 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č. 23/1991 Sb.).],

b) požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží (dále jen "doklady"),

c) seznamovat se s údaji, tvořícími předmět hospodářského a služebního tajemství a prokáží -li se zvláštním písemným pověřením, i s údaji, tvořícími předmět státního tajemství [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.],

d) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,

e) zajišťovat doklady; při odebrání originálního dokladu musí být kontrolované osobě o tom vydáno písemné potvrzení a ponechána kopie odebraného dokladu,

f) požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků,

g) v případech stanovených tímto zákonem ukládat pořádkové pokuty,

h) používat telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly.

(1) Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou kontrolní pracovníci povinni prokázat doklady.

(2) Kontrolní pracovníci jsou dále povinni

a) oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly,

b) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,

c) zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,

d) pořizovat o výsledcích kontroly protokol,

e) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností.

Kontrolní pracovníky může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu vedoucí kontrolního orgánu. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních předpisů [§ 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.].

(1) Kontrolované osoby jsou povinny vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků uvedeným v § 10 písm. a) až f) a h). Povinnost podle § 10 odst. d) nemají v případech, kdy by jejím splněním způsobily nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým [§ 116 občanského zákoníku.].

(2) Kontrolované osoby jsou povinny v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze jejich činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly.

(1) O kontrolním zjištění se pořizuje protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny.

(2) V protokole se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby. místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly. kontrolní zjištění. označení dokladů a ostatních materiálů. o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili.

(1) Povinností kontrolních pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu.

(2) Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu.

(3) Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu.

Proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě tří dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší.

(1) O námitkách rozhoduje kontrolní pracovník.

(2) Nebylo-li námitkám vyhověno. může se kontrolovaná osoba ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitkách odvolat k vedoucímu kontrolního orgánu.

(3) Jsou-li pro to důvody, vedoucí kontrolního orgánu rozhodnutí o námitkách změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.

(4) Pokud v řízení o odvolání proti rozhodnutí o námitkách vyplyne potřeba věc došetřit" vedoucí kontrolního orgánu rozhodnutí zruší a zajistí došetření věci.

(5) Proti rozhodnutí vedoucího kontrolního orgánu se nelze dále odvolat.

(1) Fyzické osobě, která jednala za kontrolovanou osobu a způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 13, může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kčs.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-I i povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolními pracovníky. Úhrn pořádkových pokut uložených podle odstavce 1 nesmí přesáhnout částku 200 000 Kčs.

(3) Pořádkové pokuty lze uložit do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti.

(4) Pořádkové pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Pořádkové pokuty, které jako kontrolní orgán uložila obec, jsou příjmem obce.

(5) Pokuty je oprávněn vymáhat orgán, který je uložil.

(1) Náklady, vzniklé v souvislosti s prováděním kontroly kontrolnímu orgánu, nese tento orgán.

(2) Náklady, vzniklé v souvislosti s prováděním kontroly kontrolovaným osobám. nesou tyto osoby s výjimkou nákladů, vzniklých v souvislosti s uplatněním oprávnění podle ustanovení § 10 písm. h). Tyto náklady hradí kontrolní orgán. Kontrolní orgán je povinen kontrolovaným osobám nahradit v plné výši škodu vzniklou jim v souvislosti s prováděním kontroly.

(3) Nárok na náhradu nákladů nebo škody podle odstavce 2 je nutno uplatnit u kontrolního orgánu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř měsíců ode dne kdy vznikly, jinak nárok zaniká. O nároku rozhodne kontrolní orgán.

Provádí-li u téže kontrolované osoby kontrolní činnost současně více kontrolních orgánů, jsou tyto orgány povinny vzájemně spolupracovat a postupovat tak, aby co nejvíce šetřily práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob.

Kontrolní orgány předávají své zjištění o nedostatcích příslušným orgánům, které ve své působnosti činí opatření k nápravě zjištěného stavu.

Kontrolní orgány poskytují ústředním orgánům státní správy České republiky na požádání výsledky své kontroly. Na pracovníky těchto orgánů se v tom případě vztahují přiměřeně ustanovení § 11 odst. 2 písm. e) a § 12; zbavit povinnosti mlčenlivosti je může též vedoucí příslušného ústředního orgánu státní správy.

Kontrolní orgány oznamují orgánům činným v trestním řízení podezření z trestné činnosti zjištěné v průběhu kontroly [§ 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.].

Pokud kontrolní orgány v souvislosti s výkonem kontroly zjistí potřebu změnit. popř. zrušit platné právní předpisy, učiní k tomu podnět u příslušných státních orgánů.

Kontroly započaté před účinností tohoto zákona budou dokončeny podle předpisů platných v době zahájení kontroly, bylo-li již zahájeno řízení o vysvětlivkách.

Zrušují se:

1. zákon České národní rady č. 116/1971 Sb., o výborech

a komisích lidové kontroly,

2. nařízení vlády České socialistické republiky č.. 24/1973 Sb.,o závodních komisích lidové kontroly.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem