Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení v České republice, působnost orgánů státní správy České republiky v sociálním zabezpečení, úkoly občanů a organizací při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.

Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:

a) nemocenské pojištění zaměstnanců a osob postavených jim v tomto pojištění naroveň [Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.], zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte členů zemědělských družstev [Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., zákona č. 116/1967 Sb., zákona č. 89/1968 Sb., zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 121/1975 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb. a zákona č. 103/1988 Sb. /úplné znění č. 240/1988 Sb./.] a nemocenské zabezpečení osob samostatně výdělečně činných [§ 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.] /dále jen "nemocenské pojištění"/,

b) důchodové zabezpečení [Část druhá a pátá zákona č. 100/1988 Sb.],

c) zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin [Část sedmá zákona č. 100/1988 Sb.],

d) rodičovský příspěvek [Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.].

/1/ Sociální zabezpečení se provádí v orgánech státní správy České republiky /dále jen "orgány sociálního zabezpečení"/ a [§ 5 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.] v organizacích.

/2/ Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obce.

/3/ Orgány sociálního zabezpečení jsou:

a) ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky,

b) Česká správa sociálního zabezpečení,

c) okresní správy sociálního zabezpečení,

d) ministerstvo vnitra České republiky,

e) ministerstvo spravedlnosti České republiky.

/1/ Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky /dále jen "ministerstvo"/

a) řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení

b) řídí Českou správu sociálního zabezpečení,

c) zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,

d) zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.

/2/ Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního a odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

/3/ Ministr práce a sociálních věcí České republiky může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.

Česká správa sociálního zabezpečení

a) rozhoduje

1. o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,

2. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového zabezpečení poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

3. o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového zabezpečení, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

4. o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,

5. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,

b) rozděluje poukazy na lázeňskou péči a kontroluje její poskytování,

c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,

d) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,

e) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení.

/1/ Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresních úřadů.

/2/ Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.

/3/ Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obec ně závaznými právními předpisy [Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb. a zákona č. 456/1990 Sb.

Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.] stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.

/4/ Okresní správy sociálního zabezpečení

a) rozhodují

1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,

2. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než požadovaném rozsahu,

3. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání rodičovského příspěvku, o jeho odnětí nebo snížení, o zastavení jeho výplaty a o jeho přiznání v menším než požadovaném rozsahu,

4. o rodičovském příspěvku osob, které nejsou výdělečně činné, nebo jsou výdělečně činné v takovém rozsahu, který nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zařizují jeho výplatu,

5. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění a rodičovském příspěvku,

6. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění včetně lázeňské péče,

7. o pojistném a přirážce k němu včetně penále z prodlení,

8. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,

9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno, a navrhují odstranění tvrdostí v ostatních případech,

10. o pokutách a penále za neplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob v sociálním zabezpečení,

11. o sociálním důchodu, o jeho zvýšení pro bezmocnost, o výchovném k němu a o příplatku k výchovnému a zařizují jejich výplatu,

12. o povinnosti občana vrátit sociální důchod, včetně jeho zvýšení pro bezmocnost, výchovné k němu a příplatek k výchovnému, pokud byly poskytnuty neprávem nebo v nesprávné výši, a o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na těchto dávkách,

13. o zaopatřovacím příspěvku a zařizují jeho výplatu,

14. o příspěvku na úhradu za užívání bytu a zařizují jeho výplatu,

15. o náhradě příjmu při vojenském cvičení osob samostatně výdělečně činných a zařizují její výplatu,

16. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě jeho rodinného příslušníka a o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce a zařizují jejich výplatu,

17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,

18. o invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity /částečné invalidity/ z podnětu lékařské poradní komise,

19. o změněné pracovní schopnosti a o změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana se změněnou pracovní schopností, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,

b) poskytují dávky nemocenského pojištění a rodičovský příspěvek bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují jejich výplatu,

c) poskytují dávky, které podle předpisů o nemocenském pojištění náleží uchazečům o zaměstnání, a zařizují jejich výplatu,

d) poskytují pohřebné a podporu při narození dítěte občanům vykonávajícím základní vojenskou službu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění, a zařizují jejich výplatu,

e) poskytují pohřebné a nemocenské náležející občanům ve zvláštních případech podle předpisů o nemocenském pojištění [Část druhá vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb.], a zařizují jejich výplatu,

f) provádějí nemocenské pojištění

1. osob samostatně výdělečně činných,

2. zaměstnanců malých organizací,

3. občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,

4. studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud k jeho provádění není příslušný jiný orgán,

5. dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci,

g) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,

h) vedou evidenční listy důchodového zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné a občany pracovně činné v cizině, kteří si platí pojistné na důchodové zabezpečení,

ch) sepisují žádosti o dávky důchodového zabezpečení v případech stanovených tímto zákonem,

i) opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového zabezpečení,

j) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob zaměstnání a náhradních dob ve sporných případech,

k) poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,

l) řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění; zjistí-li že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,

m) dávají souhlas k odchylnému postupu od obecné úpravy ve stanovených případech [Například § 11 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 263/1990 Sb.],

n) kontrolují

1. plnění povinností občanů a organizací v sociálním zabezpečení,

2. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

o) předkládají České správě sociálního zabezpečení podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel.

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b),

b) místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), d), e), f) č. 1., 3., 4. a 5., písm. h), ch), j) a o),

c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. f) č. 2.,

d) místem útvaru organizace, ve které je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. l), m) a n) č. 2.

/1/ Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení a sociální péče při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem zřizují posudkové komise, které posuzují

a) invaliditu nebo částečnou invaliditu,

b) bezmocnost,

c) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,

d) zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou,

e) zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,

f) zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,

g) zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

h) zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení pro účely přiznání mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu nebo bytu v rodinném domku, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu.

/2/ Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční

a) v době určené při předchozím jednání posudkové komise, nebo

b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo

c) z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení.

/3/ Členové posudkové komise a občané přizvaní k jednání jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním dozvěděli.

/4/ Stanou-li se posudkové komise příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilé jednat vyloučením svých členů pro podjatost, pověří ministerstvo posouzením zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.

/5/ Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.

/6/ Místní pří slušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) místem pracoviště občana, jestliže posuzuje jeho invaliditu, částečnou invaliditu nebo změněnou pracovní schopnost a je-li na tomto pracovišti závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,

b) sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,

c) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

/7/ Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 5 a 6 obdobně.

/8/ Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 5 a 6 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí.

/9/ Při posuzování invalidity nebo částečné invalidity příslušníka ozbrojených sil a sborů se hodnotí zdravotní stav z hlediska jeho schopností k výkonu občanského povolání.

/10/ Pro vydávání posudků podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/.].

/1/ Ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky v oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy.

/2/ Orgány ministerstva vnitra České republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy a provádějí jejich výplatu.

/3/ Orgány uvedené v odstavci 2 rozhodují o dávkách důchodového zabezpečení a provádějí jejich výplatu, jestliže příslušník Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy splnil podmínky nároku podle části páté zákona o sociálním zabezpečení.

/4/ Orgány uvedené v odstavci 2 rozhodují o dávce důchodového zabezpečení a provádějí její výplatu také tehdy, jestliže příslušník Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy nesplnil podmínky nároku podle části páté zákona o sociálním zabezpečení, jde-li o

a) příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,

b) příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,

c) vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy nebo po občanech uvedených v ustanoveních písmen a) a b),

d) o důchod manželky, o který žádá manželka příslušníka Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy nebo občana uvedeného v ustanoveních písmen a) a b).

/5/ Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy.

/6/ Ministr vnitra České republiky a ministr spravedlnosti České republiky může v oboru své působnosti povolovat výjimky z podmínky 20 roků služby stanovené pro vznik nároku na důchod příslušníka Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy, který tuto podmínku nemůže splnit ke dni dosažení věku stanoveného pro vznik nároku na důchod anebo pro skončení služby ze zdravotních důvodů a který se významně podílel na plnění úkolů Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy.

/7/ Schopnost příslušníků Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy k výkonu služby posuzují lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstva vnitra České republiky a ministerstva spravedlnosti České republiky; pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníku Policie České republiky nebo Sboru nápravné výchovy rozhodují tyto komise o tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním.

/1/ Obec rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce [§ 102 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.] dávky důchodového zabezpečení s jeho souhlasem v případě, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka důchodového zabezpečení sloužit nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat.

/2/ Obec dohlíží, jak jí ustanovený zvláštní příjemce plní povinnosti stanovené mu zákonem o sociálním zabezpečení; neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obec o ustanovení jiného příjemce.

Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů, jakož i organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení; státní orgány a organizace jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět.

Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat

a) organizace, aby podaly hlášení a předložily záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu;

b) příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu;

c) příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;

d) občana se změněnou pracovní schopností, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření.

Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou organizace pro účely provádění sociálního zabezpečení povinny vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.

Pracovníci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi.

Pověření pracovníci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni vstupovat do organizací a kontrolovat plnění povinností uložených předpisy o sociálním zabezpečení; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni vyžadovat přijetí opatření k nápravě. Organizace jsou povinny poskytnout pověřeným pracovníkům potřebnou součinnost.

/1/ Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy.

/2/ Zdravotnická služba Sboru nápravné výchovy spolupůsobí v řízení o invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.