Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

1) Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.

2) Český rozhlas je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československého rozhlasu [§ 4 zákona čís. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků]. Český rozhlas vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se. Český rozhlas se nezapisuje do podnikového rejstříku.

3) Stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a Český rozhlas neodpovídá za závazky státu.

1) Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti České republiky šířením rozhlasových programů na celém území České republiky. Jeho posláním je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, rozvíjet kulturní identitu českého národa a národnostních a etnických menšin v České republice, sloužit vzdělávání a přispívat k zábavě posluchačů.

2) Obsah rozhlasového vysílání Českého rozhlasu nesmí jednostranně přihlížet k jednotlivým názorovým orientacím, k jedinému náboženskému vyznání nebo víře anebo světovému názoru, k zájmu jediné politické strany, politického hnutí nebo skupiny společnosti.

Český rozhlas plní zejména tyto úkoly:

a) provozuje rozhlasové vysílání na vlastních vysílacích okruzích,

b) v dohodě se Slovenským rozhlasem a Československým rozhlasem se podílí na programové skladbě vysílacích okruhů Slovenského rozhlasu a Československého rozhlasu,

c) zřizuje a zrušuje rozhlasová studia,

e) zřizuje síť vlastních zpravodajů,

f) vytváří archívní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,

g) za podmínek stanovených právními předpisy vysílá reklamy a vyrábí sponzorované pořady.

1) Nejvyšším orgánem Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu (dále jen "Rada"). Členy Rady, včetně jejího předsedy, jmenuje a odvolává na návrh vlády České republiky předsednictvo České národní rady (dále jen "předsednictvo"). Členové Rady jsou jmenováni na dobu pěti let, a to i opětovně; v takovém případě však ne na více než dvě po sobě jdoucí funkční období. Rada má patnáct členů.

2) Rada je ze své činnosti odpovědná předsednictvu.

3) Členství v Radě je veřejnou funkcí [§ 124 odst. 1 zákoníku práce]. V souvislosti s jejím výkonem přísluší členům Rady přiměřená odměna [§ 124 odst. 2 zákoníku práce].

1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí poslance, předsedy nebo místopředsedy vlády, ministra, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy nebo jejich náměstků.

2) Člen Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo politických hnutích ani nesmí aktivně jménem těchto stran nebo hnutí veřejně vystupovat nebo působit v jejich prospěch; dále nesmí být členem orgánů společností, které působí v oblasti rozhlasového vysílání, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. Člen Rady nebo osoby jemu blízké [§ 116 občanského zákoníku] nesmějí mít žádný finanční zájem na provozování rozhlasového vysílání daný vlastnictvím či jinak.

1) Členství v Radě zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) vzdáním se funkce,

c) úmrtím,

d) odvoláním z funkce.

2) Předsednictvo České národní rady člena Rady z funkce odvolá,

a) zaniknou-li předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 5 nebo

b) byl-li odsouzen pro úmyslný trestný čin anebo

c) nevykonává-li po dobu více než jednoho roku funkci.

Předsednictvo vydá svým usnesením statut Rady, ve kterém upraví podrobnosti o činnosti Rady a výši přiměřené odměny [§ 124 odst. 2 zákoníku práce] jejích členů.

1) Do působnosti Rady náleží:

a) zřizovat a zrušovat regionální rozhlasová studia Českého rozhlasu (dále jen "rozhlasová studia"),

b) jmenovat a odvolávat generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen "ředitel") a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií,

c) schvalovat na návrh ředitele Statut Českého rozhlasu,

d) schvalovat rozpočet Českého rozhlasu,

e) stanovit podíl rozhlasových pořadů vyrobených Českým rozhlasem a podíl rozhlasových pořadů vyrobených ostatními výrobci se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice v rozhlasovém vysílání Českého rozhlasu,

f) rozhodovat o stížnostech týkajících se ředitele Českého rozhlasu.

2) Rada předkládá předsednictvu výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu.

3) Činnost Rady a náklady na odměny jejích členů se hradí z prostředků Českého rozhlasu.

1) Statutárním orgánem Českého rozhlasu je ředitel. Při jeho jmenování a odvolávání se použije § 5 obdobně. Ředitel nemůže být členem Rady.

2) Ředitel řídí provoz Českého rozhlasu a vykonává rozhodnutí Rady. Ze své činnosti je odpovědný Radě a zúčastňuje se jejího zasedání.

1) Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména

a) výnos z poplatků z rozhlasových přijímačů podléhajících evidenci placených poplatníky s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice a

b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti.

2) Český rozhlas může dostat účelovou dotaci ze státního rozpočtu České republiky, která však nemůže být poskytnuta na krytí ztráty v hospodaření.

Český rozhlas je oprávněný vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která nesmí ohrozit jeho poslání (§ 2). Finanční příjmy získané podnikatelskou činností použije Český rozhlas především k financování rozhlasového vysílání.

1) Součástí Českého rozhlasu jsou zejména Regionální rozhlasové studio v Plzni, Regionální rozhlasovém studio v Českých Budějovicích, Regionální rozhlasové studio v Praze, Regionální rozhlasové studio v Ústí nad Labem, Regionální rozhlasové studio v Hradci Králové, Regionální rozhlasové studio v Brně a Regionální rozhlasové studio v Ostravě, případně regionální rozhlasová studia zřízená na základě § 8 písm. a).

2) Ředitel rozhlasového studia je oprávněn činit jménem Českého rozhlasu právní úkony týkající se rozhlasového studia s výjimkou zcizení a zatížení nemovitostí. Ředitel rozhlasového studia je za činnost rozhlasového studia odpovědný řediteli.

2) Rozhlasová studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 s výjimkou oprávnění podle písm. c)

1) Český rozhlas může v přiměřeném rozsahu poskytnout technickou a výrobní základnu pro potřeby Československého rozhlasu a Slovenského rozhlasu. Rozsah se stanoví v ročních smlouvách uzavíraných mezi Českým rozhlasem a Československým rozhlasem nebo Slovenským rozhlasem.

2) Český rozhlas poskytne bezúplatně potřebný vysílací čas státním orgánům pro výzvy v krizových situacích a pro jiná důležitá oznámení určená veřejnosti.

1) Předsednictvo jmenuje do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého jmenování ředitele.

2) Do doby jmenování ředitele řídí Český rozhlas prozatímní ředitel, kterého jmenuje vláda České republiky. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odstavec 1.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ....................

Obecná část

Zákon čís. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republiku a Českou republiku a Slovenskou republiku ve věcech tisku a jiných informačních prostředků svěřil svým ustanovením § 2 písm. c/ do působnosti České republiky zřizovat mj. rozhlasové organizace, kterou je ve smyslu ust. § 4 citovaného zákona Český rozhlas. Je věcí České republiky přijmout právní úpravu jeho postavení při respektování právní úpravy na úseku rozhlasového a televizního vysílání prováděné podle ust. § 1 písm. b/ zákona čís. 136/1991 Sb. především zákonem Federálního shromáždění, který upraví právní podmínky rozhlasového a televizního vysílání. Osnova připravovaného zákona FS o rozhlasovém a televizním vysílání předpokládá upravit vedle soukromoprávního sektoru vysílání (oprávnění k vysílání je založeno licencí k vysílání) též sektor vysílání veřejnoprávní, do kterého řadí provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona, tedy provozovatele, jež k vysílání opravňuje mj. zákon České národní rady.

Osnova zákona o Českém rozhlasu předpokládá zřídit Český rozhlas jako veřejnoprávní instituci, ex legem oprávněnou k rozhlasovému vysílání. Jeho právní postavení se upravuje tak, aby mohl plnit úkoly na něj kladené obecnými zásadami vysílání vyplývajícími z požadavku zajistit svobodu projevu a právo na informace. S ohledem na základní poslání Českého rozhlasu, kterým je sloužit veřejnému zájmu, přispívat k utváření demokratické společnosti a odrážet její názorovou pluralitu, se konstituuje jako subjekt především ekonomicky ale i jinak zásadně nezávislý na státu a jeho orgánech, které smějí do jeho činnosti zasahovat jen na základě příslušných právních předpisů.

Osnova vychází z kontinentálního, evropského modelu vysílání, který v intencích duality dané existencí soukromoprávního a veřejnoprávního sektoru vysílání klade na veřejnoprávní sektor úkoly korespondující zájmu občanské společnosti na současném plnění všech funkcí rozhlasového vysílání, tj. funkce informační, kulturní, vzdělávací a zábavní. Adekvátně těmto úkolům a v souladu s jejich šíří, kterou patrně zejména v počáteční etapě svého vývoje soukromoprávní sektor rozhlasového vysílání plně nepostihne (první zkušenosti z regionálního zkušebního vysílání, ve kterém zatím převažují zábavné, především hudební programy, tomu nasvědčují), se Českému rozhlasu vytvářejí podmínky pro jejich plnění především co do způsobu jeho financování a rozsahu jeho oprávnění.

Cílem navrhovaného zákona je současně konstituovat právní postavení Českého rozhlasu v kontextu soukromoprávního sektoru vysílání tak, aby prerogativa, kterými bude Český rozhlas nadán tímto zákonem oproti soukromoprávnímu sektoru vysílání, byla minimální a korespondovala toliko jeho specifickým úkolům, které bude plnit.

Zvláštní část

K § 1

Český rozhlas se zřizuje jako nestátní, avšak veřejnoprávní instituce nadaná ex legem právní subjektivitou a z tohoto zákona oprávněná k rozhlasovému vysílání. Veřejnoprávní forma Českého rozhlasu se volí s ohledem na úkoly, které Český rozhlas podle tohoto zákona plní. Jeho nestátní charakter je konstituován jako důsledek požadavku nezávislosti Českého rozhlasu na státu a jeho orgánech.

Sídlem Českého rozhlasu se stanoví hlavní město České republiky.

S ohledem na nezávislost Českého rozhlasu na státu přirozeně absentuje vzájemná odpovědnost za závazky.

K § 2

Českému rozhlasu chápanému jako veřejnoprávní subjekt se ukládá povinnost zajistit realizaci občanského práva na informace a svobodu projevu a neorientovat se ve své činnosti jednostranně na určitý, pouze skupinový názor a zájem včetně zájmu státu. Na rozdíl od soukromoprávního sektoru vysílání je Český rozhlas povinen svým rozhlasovým vysíláním plnit všechny jeho funkce současně a na celém území České republiky, což je koneckonců dalším důvodem pro jeho pojetí jako veřejnoprávní instituce.

K § 3

Rozsahem odpovídajícím šíři úkolů na Český rozhlas tímto zákonem kladených se upravují demonstrativním způsobem jeho oprávnění především v oblasti hlavního předmětu jeho činnosti, kterým je rozhlasové vysílání.

Osnova vytváří předpoklady pro spolupráci se Slovenským rozhlasem a s Československým rozhlasem. Český rozhlas převezme v rámci převodu majetku z Československého rozhlasu alespoň část jeho archívních fondů a umožňuje se proto i dalším zájemcům podílet se na jejich využívání. Českému rozhlasu se umožňuje podle aktuálních potřeb a ekonomických možností zřizovat, popřípadě zrušovat rozhlasová studia.

K § 4

S ohledem na postulovanou nezávislost Českého rozhlasu na státních orgánech je Český rozhlas pojat jako samosprávný právní subjekt, jehož nejvyšší orgán je přímo závislý toliko na předsednictvu zákonodárného sboru České republiky. Osnova předpokládá rozšířit kreační pravomoc předsednictva ČNR o členy Rady Českého rozhlasu. S přihlédnutím k mnohosti úkolů, které bude Rada plnit, je členství v Radě pojato jako veřejná funkce, k jejímuž výkonu bude člen Rady dlouhodobě uvolněn.

K § 5

V zájmu nezávislosti Českého rozhlasu se upravuje inkompatibilita se členstvím v orgánu, který členy Rady jmenuje a s některými funkcemi v orgánech moci výkonné. V zájmu objektivní a nestranné činnosti Českého rozhlasu a Rady Českého rozhlasu jako jeho nejvyššího orgánu se zakazuje, aby člen rady zastával jakékoliv parciální zájmy, které by mohly ohrožovat jeho nestrannost, především v soukromoprávním sektoru rozhlasového vysílání. S ohledem na nebezpečí stranického partikularismu a politizaci Rady se jejím členům zakazuje, aby reprezentovali politické zájmy a přirozeně nesmějí zastupovat ani zájmy obchodní, jejichž prosazováním se zpochybňuje objektivita rozhodování. Půjde především o obchodní zájmy v oblasti vlastního rozhlasového vysílání, současně však i o zájmy v oblasti výroby technických zařízení pro toto vysílání atp. Nastíněný veřejný zájem na nestrannosti členů Rady vede k tomu, že předmětný zákaz dopadá i na osoby členu Rady blízké.

K § 6

Zákon upravuje zánik členství v Radě tak, aby šlo o funkční orgán způsobilý objektivně a efektivně jednat a rozhodovat ve věcech náležejících do jeho působnosti. Nepřipouští se proto možnost uvážení, pokud jde o rozhodnutí o odvolání člena Rady, je-li naplněna některá ze skutkových podstat osnovou předvídaná.

K § 7

Zásady činnosti Rady, především pravidla jejího jednání a rozhodování upraví statutem orgán, který její členy jmenuje.

K § 8

Vymezuje se působnost Rady a v ustanovení odstavce 2 její pravomoc. Rada je koncepčním orgánem Českého rozhlasu, který s ohledem na tuto svou povahu rozhoduje toliko o strategických otázkách a nemůže rozhodovat v běžném, operativním řízení provozu Českého rozhlasu, které přísluší generálnímu řediteli.

Do působnosti Rady náležejí jen nejzávažnější rozhodnutí, která se dotýkají celého Českého rozhlasu a vztahují se k delším časovým horizontům.

Upravuje se rovněž finanční zabezpečení činnosti Rady a povinností předkládat předsednictvu České národní radě výroční zprávu o činnosti též její další vztah k zákonodárnému sboru České republiky, který je promítnutím zásady odpovědnosti Rady předsednictvu České národní rady.

K § 9

Na rozdíl od Rady Českého rozhlasu je jeho generální ředitel orgánem oprávněným za Český rozhlas jednat navenek jako jeho na Radě v řízení provozu Českého rozhlasu nezávislý statutární orgán s tím, že ředitel realizuje rozhodnutí Rady. Ředitel vystupuje za Český rozhlas v pracovněprávních vztazích, pokud toto své oprávnění nedeleguje na jiné vedoucí pracovníky Českého rozhlasu. Podrobnosti vztahu Rady a ředitele se upraví ve statutu Českého rozhlasu.

K § 10

Osnova vymezuje finanční zdroje příjmů Českého rozhlasu způsobem odpovídajícím jeho veřejnoprávnímu charakteru. V souvislosti s úkoly, které Český rozhlas ve společnosti plní, se jako jeden z jeho možných finančních zdrojů zakotvuje účelová dotace ze státního rozpočtu s tím, že hlavním zdrojem příjmů budou výnosy z poplatků z rozhlasových přijímačů podléhajících evidenci a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti, která nemusí být nutně zaměřena výlučně na oblast rozhlasového vysílání.

Dotace ze státního rozpočtu je zdrojem sekundárním, na který z tohoto zákona Českému rozhlasu nevzniká právní nárok. Účelová dotace může být poskytnuta především na konkrétní projekty rozhlasových programů, např. vzdělávacích a naučných.

K § 11

Podnikatelská činnost je vedlejším druhem činnosti Českého rozhlasu, který slouží především k zajištění prostředků pro realizaci hlavního předmětu činnosti, jako taková však nesmí ohrozit základní poslání Českého rozhlasu, které je vymezeno v ustanovení § 2 osnovy.

K § 12

Osnova předně deklaruje právní existenci již existujících rozhlasových studií a současně vytváří právní podmínky pro zřizování dalších, případně pro změny ve stávající jejich struktuře (např. změna sídla).

Upravuje se rámcovým způsobem postavení rozhlasového studia, které jako součást Českého rozhlasu nemá právní subjektivitu, jeho ředitel je však oprávněn jménem Českého rozhlasu ve věcech rozhlasového studia jednat. Bližší úprava postavení rozhlasového studia bude obsažena ve statutu Českého rozhlasu, který vymezí též vztahy ředitele Českého rozhlasu a rozhlasového studia a upraví podrobně organizační strukturu Českého rozhlasu.

K § 13

Osnova upravuje rámcovým způsobem vztah Českého rozhlasu především k Československému rozhlasu s tím, že roční rozsah spolupráce těchto subjektů bude stanoven příslušnými smlouvami.

Státním orgánům, které mohou zasahovat do rozhlasového vysílání jen na základě zákona se v mimořádných situacích (např. přírodní katastrofy, pátrání po nezvěstných osobách atp.) dává možnost do vysílání vstoupit a šířit pro obyvatelstvo potřebné informace prostřednictvím rozhlasového vysílání.

K § 14

S ohledem na nutnost urychleného ustavení Rady podmíněnou zájmem na řádném postupu při převádění majetku z Československého rozhlasu na Český rozhlas se ukládá povinnost ustavit Radu v krátkém časovém termínu.