ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1991
VI. volební období
394
Návrh
poslanců České národní rady
Jiřího Payna a Hany Marvanové
na vydání
zákona
České národní rady
o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Hlava první
Společná ustanovení pro volby a referendum
§ 1
Podle tohoto zákona se postupuje při volbách do
a) obecních a městských zastupitelstev,
b) zastupitelstev měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem a statutárních měst, pokud tak stanoví zákon [Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).]
c) obvodních zastupitelstev ve městech Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem a ve statutárních městech, pokud tak stanoví zákon, [Zákon ČNR č. 367/1990 sb., o obcích (obecní zřízení).]
d) zastupitelstva hlavního města Prahy,
e) obvodních zastupitelstev v hlavním městě Praze,
f) místních zastupitelstev v hlavním městě Praze a ve statutárních městech, pokud tak stanoví zákon. [Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).]
a při místním referendu [Čl. 86 odst. 3. Ústavního zákona č. 140/1964 sb. ve znění pozdějších předpisů.] (dále jen "referendum").
Hlasovací právo
§ 2
Volby a referendum se konají na základě obecného, rovného a přímého hlasovacího práva tajným hlasováním.
§ 3
(1) Právo hlasovat mají občané, kteří v obci nebo v městském obvodu, popř. v městské části (dále jen "městská část") mají trvalý pobyt [Zákon č. 135/182 Sb., o hlášení a evidenci pobytu obyvatelstva.] a v den hlasování dosáhli věku 18 let (dále jen "oprávnění občané").
(2) Právo hlasovat nemají občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena. [§ 20 a § 499 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (úplné znění č. 70/1983 Sb.)]
(3) Překážkou ve výkonu hlasovacího práva je:
a) zákonem stanovené omezení svobody z důvodu ochrany zdraví lidu [§ 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.]
b) výkon trestu odnětí svobody, výkon vazby nebo zadržení.
§ 4
Seznamy oprávněných občanů
(1) Oprávnění občané jsou zapsáni v seznamu oprávněných občanů (dále jen "seznam") v obci nebo městské části, kde mají trvalý pobyt. Každý občan může být zapsán pouze v jednom seznamu.
(2) Seznamy vede obec nebo městská část.
(3) Občané, kteří po sestavení seznamu nabudou nebo pozbudou práva hlasovat, budou dodatečně do seznamu zapsáni nebo z něho vyškrtnuti. Stejně se postupuje při změně trvalého pobytu.
(4) U občanů, u kterých je podle § 3 odst. 3 překážka ve výkonu volebního práva, se tato skutečnost poznamená v seznamu.
(5) Oprávněný občan může kdykoliv v úředních hodinách nahlížet do seznamu na obecním úřadě.
Hlava druhá
Volby
§ 5
(1) Volby do zastupitelstev se konají téhož dne v každé obci na území české republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Volební období zastupitelstev v obcích je čtyři roky.
§ 6
Volitelnost
(1) členem zastupitelstva může být zvolen každý občan, který má právo v obci hlasovat.
(2) Funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcemi
a) soudce,
b) prokurátora prokuratury, v jejímž obvodu působnosti je zastupitelstvo,
c) příslušníka bezpečnostního sboru zařazeného do útvaru, jehož působnost se vztahuje přímo na územní obvod zastupitelstva,
d) pracovníka téhož zastupitelstva, jakož i pracovníka úřadu vykonávajícího státní správu, jehož působnost se vztahuje na územní obvod zastupitelstva.
§ 7
Zánik mandátu
(1) dlen zastupitelstva, který přestal být volitelný, ztrácí mandát. Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu. Ztrátu mandátu vysloví zastupitelstvo, o jehož člena jde.
(2) Člen zastupitelstva se může svého mandátu vzdát. Mandát zaniká okamžikem, kdy rada zastupitelstva nebo starosta písemnou rezignaci obdrží.
(3) Člen zastupitelstva, který se dopustí úmyslného trestného činu, ztrácí mandát pravomocným rozhodnutím soudu.
(4) Z důvodu neslučitelnosti ztrácí člen zastupitelstva mandát převzetím funkcí uvedených v § 6 odst. 2. Ztrátu mandátu vysloví rada zastupitelstva.
(5) Člen zastupitelstva ztrácí mandát v případech uvedených v § 8 odst. 1 písm. a), b), c) a e). Mandát zaniká
a) dnem nových voleb v případech uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) a b), v případech uvedených
b) dnem vzniku nové obce
c) dnem, ke kterému bylo zastupitelstvo v obci rozpuštěno.
§ 8
Nové volby
(1) Nové volby do zastupitelstev se konají
a) jestliže se počet členů zastupitelstva sníží o více než jednu třetinu oproti počtu stanovenému obecním zastupitelstvem [§ 28 zák. č. 367/1990 sb. o obcích (obecní zřízení).],
b) sníží-li se počet člen§ zastupitelstva v obci, popřípadě v městské části, do 3 000 obyvatel pod 7 členů,
c) dojde-li ke vzniku nové obce x,
d) dojde-li ke vzniku nové městské části [§ 10a zákona ČNR č. 367/1990 sb., o obcích (obecní zřízení).].
e) je-li zastupitelstvo v obci rozpuštěno x,
(2) Nové volby se vyhlásí na návrh ministra vnitra České republiky podle § 45 odst. 2.
(3) V posledních třech měsících volebního období se nové volby nekonají.
(4) Při nových volbách se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona.
Hlava třetí
Referendum
Působnost referenda
§ 9
(1) V referendu rozhodují oprávnění občané formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce nebo městské části.
(2) Referendem rozhodují oprávnění občané také v případech stanovených zvláštním zákonem. [§ 10 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 11a odst. 1 zákona ČNR zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). § 3 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.]
(3) Ve městě, které se člení na městské části [§ 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích.], lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti města, konat referendum pouze na území celého města.
(4) v městské části lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti městské části, konat referendum pouze na území této městské části.
(5) Rozhoduje-li se v referendu o návrhu na rozdělení obce [§ 11 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).], koná se referendum jen v té části obce, která se má odloučit.
(6) Rozhoduje-li se v referendu o návrhu na zřízení nové městské části, koná se referendum jen na území, na němž se zřízení nové městské části navrhuje.
§ 10
(1) Referendum nelze konat
a) o rozpočtu obce [Zákon o rozpočtových pravidlech federace a obcí č. ...],
b) o místních poplatcích,
c) o volbě a odvolání starosty, zástupce starosty, obecní rady, členů dalších orgánů obce a členů okresních shromáždění,
d) jestliže by rozhodnutí referenda na základě položené otázky bylo v rozporu s obecně závaznými právními předpisy,
e) o věcech, v nichž se rozhoduje ve správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).],
f) jestliže od rozhodnutí referenda do podání návrhu na konání referenda v téže věci neuplynulo 18 měsíců,
g) v průběhu posledních šesti měsíců volebního období zastupitelstva v obci,
h) o věcech, o kterých zastupitelstvo v obci rozhodlo po podání návrhu na konání referenda, kromě případu, kdy navrhovatel nebo jeho náhradník trvá na vyhlášení referenda a podá do 14 dnů od doručení rozhodnutí zastupitelstva nové odůvodnění k původnímu návrhu na konání referenda.
Návrh na konání referenda
§ 11
Návrh na konání referenda může podat každý oprávněný občan (dále jen "navrhovatel"), pokud jej podpořila svým podpisem alespoň jedna desetina oprávněných občanů (dále jen "podporovatelé").
§ 12
Náležitosti návrhu
(1) Návrh na konání referenda musí obsahovat
a) přesné určení území, na němž se konání referenda navrhuje (název obce nebo určení její části)
b) určení věci, o níž se navrhuje rozhodnout referendem; jedná-li se o sloučení obcí, o návrh na rozdělení obce nebo o zřízení nové městské části, musí návrh na konání referenda obsahovat náležitosti stanovené zvláštním zákonem x,
c) odůvodnění návrhu včetně ekonomické rozvahy (tj. nákladů na vykonání rozhodnutí referenda a určení jejich zdroje); odůvodnění může obsahovat návrh na termín konání referenda
d) přesné znění otázky, navržené k rozhodnutí v referendu
e) jméno a příjmení a trvalý pobyt [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.], rodné číslo a vlastnoruční podpis navrhovatele a dvou jeho náhradníků; nejsou-li uvedeni, považují se za náhradníky první dva podporovatelé návrhu; navrhovatel a jeho náhradníci nesmí být osoby blízké [§ 116 občanského zákoníku č.40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpis.],
f) očíslované podpisové listiny.
§ 13
Podpisové listiny
(1) Podpisové listiny musí obsahovat
a) vymezení území, na němž se referendum navrhuje konat
b) přesné znění otázky, navržené k rozhodnutí v referendu
c) jméno a příjmení a trvalý pobyt navrhovatele a jeho náhradníků
d) upozornění pro podporovatele: "Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs."
e) vlastnoruční podpisy podporovatelů včetně jejich jména a příjmení, trvalého pobytu [Zákon č. 135/1982 sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.] a rodného čísla
f) je-li uvedeno na jedné listině více podporovatel, jejich počet.
§ 14
Shromažďování podpisů
(1) Pokud jde o shromaždování podpisů pod návrh na konání referenda, postupuje se přiměřeně podle ustanovení zákona o právu petičním [§ 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.], nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Návrh na konání referenda a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů.
(3) Na podporu návrhu na konání referenda mohou občané organizovat kampaň, při níž se nevybírá poplatek z reklamních zařízení [§ 5 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.].
§ 15
(1) Podporovatel může podepsat podpisovou listinu k jednomu návrhu na konání referenda jen jedenkrát.
(2) Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda, nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem, může obecní rada uložit pokutu do 1000 Kčs v řízení podle zvláštního zákona [Zákon ČNR č. 200/1990 sb., o přestupcích.].
(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k jednání uvedenému v odstavci 2. Výnos pokut je příjmem obce.
(4) Na rozhodování obecní rady o uložení pokuty se vztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 sb., o správním řízení (správní řád).].
ČÁST DRUHÁ
POSTUP PŘI VOLBÁCH A REFERENDU
Hlava první
Společná ustanovení o hlasování při volbách a referendu
Oddíl první
Příprava hlasování
§ 16
Hlasovací okrsky
(1) Pro hlasování a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích hlasovací okrsky,
(2) Hlasovací okrsky se vytvoří tak, aby zahrnovaly zpravidla nejvíce 1 000 oprávněných občanů.
(3) Hlasovací okrsky a hlasovací místnost pro každý okrsek stanoví rada místního, městského, ve městech uvedených v § 1 písm. b) rada obvodního a v hlavním městě Praze rada obvodního nebo místního zastupitelstva (dále jen "rada zastupitelstva") nejpozději 40 dnů přede dnem hlasování; pokud jde o referendum, musí tak učinit nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování.
§ 17
Doba hlasování
(1) Hlasování se koná v určený den od 8.00 do 20.00 hodin. Pokud ta místní potřeby vyžadují, může rada zastupitelstva stanovit začátek hlasování na dřívější hodinu a ukončení na hodinu pozdější.
(2) Rada zastupitelstva může podle místních podmínek stanovit, že se k hlasování mohou dostavit oprávnění občané na obecní úřad [§ 58 zákona č. 367/1990 sb., o obcích (obecní zřízení) § 27 zákona číslo 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.] ve stanovenou dobu v průběhu tří dnů přede dnem, na který je vyhlášeno konání hlasování.
§ 18
Informování oprávněných občanů
(1) Rada zastupitelstva vyhlásí nejpozději 15 dní přede dnem hlasování způsobem v místě obvyklým dobu a místo konání hlasování v obci. Bylo-li na území obce vytvořeno více hlasovacích okrsků, uvede rada zastupitelstva, které části obce připadají jednotlivým hlasovacím okrskem a místo konání hlasování v hlasovacím okrsku. Ve vyhlášce rada zastupitelstva zdůrazní povinnost oprávněného občana mít u sebe průkaz občanský (osobní) průkaz a uvede v ní další potřebné údaje, nutně k nerušenému průběhu hlasování.
(2) Rada zastupitelstva zajistí dodání hlasovacích lístků všem oprávněným občanům a zvláštní komisi (§ 41) do tří dnů přede dnem konání hlasování a v den hlasování okrskovým komisím.
§ 19
Organizace, popřípadě osoby zabývající se polygrafickou činností jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zabezpečit, aby kandidátní listiny, tiskopisy a ostatní potřebné dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.
Oddíl druhý
Společná ustanovení o komisích pro hlasování
§ 20
Všeobecná ustanovení
(1) Pro přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků se zřizují komise pro hlasování (dále jen "komise").
(2) Komise jsou nejméně pětičlenné. Členem komise může být každý oprávněný občan, u něhož není překážka ve výkonu hlasovacího práva. Členy jedné komise nesmí být osoby blízké [§ 116 občanského zákoníku č.40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]. Při volbách nemůže být členem komise také kandidát na člena zastupitelstva.
(3) Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy." Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod písemně znění slibu.
(4) Komise se usnáší hlasováním za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
(5) Komise na svém prvním zasedání zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Je-li komise zřízena pro hlasování při volbách, nesmí být předseda a místopředseda členy téže volební strany (§ 48).
(6) Pro každou komisi je jmenován zapisovatel, a to nejpozději deset dnů před ustavením komise. Zapisovatel se může zúčastnit jednání komise s poradním hlasem a může komisi podávat návrhy. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 3 tomu kdo ho jmenoval.
(7) Komise si mohou k výpočetnímu zpracování výsledků hlasování vytvořit odborné (sumarizační) útvary. V obcích nad 5000 obyvatel je příslušný orgán státní statistiky povinen přidělit pracovníky. Tito pracovníci skládají slib ve znění stanoveném v odstavci 3.
§ 21
Nároky členů komisí
(1) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru; zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ušlého výdělku [Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.].
(2) Člen komise má nárok na odměnu. Výši odměny a další podrobnosti stanoví ministerstvo financí české republiky po dohodě s ministrem vnitra české republiky obecně závazným právním předpisem.
§ 22
Povinnosti členů komisí
(1) lenové komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích, s nimiž se seznámili při výkonu své funkce, pokud se týkají konkrétních osob. Až do podepsání zápisu o hlasování nesmějí členové komisí poskytovat informace o průběhu a výsledcích hlasování.
(2) Členové komise nesmí ovlivňovat oprávněné občany v hlasování, ani jim nesmí upravovat hlasovací lístky.
§ 23
Povinnosti členů komisí (§ 22) se vztahují i na zapisovatele a pracovníky odborných útvarů komisí.
§ 24
(1) V hlasovacích okrscích se zřizují okrskové komise pro hlasování (dále jen "okrsková komise").
(2) Rozhodne-li rada zastupitelstva podle § 17 odst. 2, zřizuje se zvláštní komise pro hlasování (dále jen "zvláštní komise").
(3) V obcích řídí hlasování místní komise pro hlasování (dále jen "místní komise"). V hlavním Městě Praze a ve městech uvedených v § 1 písm. b) řídí hlasování městské komise pro hlasování (dále jen "městská komise"). V městských částech uvedených měst řídí hlasování místní komise.
(4) V okresech řídí hlasování při volbách okresní komise pro hlasování (dále jen "okresní komise").
(5) V České republice řídí hlasování při volbách Česká komise pro hlasování (dále jen "česká komise").
§ 25
Zapisovatele okrskové, zvláštní, místní a městské komise jmenuje rada příslušného zastupitelstva, zpravidla z pracovníků obecního úřadu [§ 58 zákona č. 367/1990 sb., o obcích (obecní zřízení) § 27 zákona číslo 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.].
§ 26
Opatření pomocných prostředků
(1) Všechny pomocné prostředky, zejména hlasovací místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové komise rada příslušného zastupitelstva.
(2) Pro místní a městské komise zajistí všechny pomocné prostředky rada příslušného zastupitelstva, pro okresní komise příslušný okresní úřad.
Oddíl třetí
Okrsková komise a hlasování
§ 27
(1) Okrsková komise
a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správně odevzdávání hlasovacích lístků a dbá na pořádek v hlasovací místnosti
b) sčítá hlasy odevzdané v hlasovacím okrsku
c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněného občana, a to s konečnou platností
d) sepíše zápis o hlasování
e) ostatní hlasovací dokumenty odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu
f) plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2) První zasedání okrskové komise svolá do deseti dnů po uplynutí lhůty pro delegování jejích členů starosta příslušného zastupitelstva.
§ 28
Hlasovací místnost
(1) Hlasovací místnost musí být vybavena schránkou pro hlasování, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a psacími potřebami.
(2) Pro úpravu hlasovacích lístků jsou v hlasovací místnosti určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí okrsková komise v potřebném předstihu s přihlédnutím k počtu oprávněných občanů v hlasovacím okrsku.
(3) Pokud se konají volby a referendum zároveň, použije se jedna hlasovací schránka.
§ 29
Přípravy v hlasovací místnosti
(1) Předseda okrskové komise zkontroluje před zahájením hlasování hlasovací schránku, popř. přenosnou hlasovací schránku zda je prázdná a zapečetí ji. Zkontroluje také vybavení hlasovací místnosti, zda je připraven seznam a dostatečný počet hlasovacích lístků a obálek a pokud se jedná o volby, zda je vyvěšen seznam kandidátů, kteří nadále nekandidují. Všechny obálky musí být stejné barvy, velikostí, tvaru a kvality papíru.
§ 30
Zahájení hlasování
Po provedení kontroly podle § 29 prohlásí hlasování se souhlasem okrskové komise její předseda za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové okrskové komise, pokud jsou oprávněni v tomto hlasovacím okrsku hlasovat.
§ 31
Hlasování
(1) Oprávněný občan hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné.
(2) Oprávnění občané předstupují před okrskovou komisí a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do hlasovací místnosti.
(3) Po příchodu do hlasovací místnosti prokáže oprávněný občan svým občanským (osobním) průkazem, že má právo v daném okrsku hlasovat.
(4) Není-li takový oprávněný občan zapsán v seznamu, okrsková komise jej zapíše do seznamu dodatečně.
(5) Okrsková komise neumožní hlasování oprávněnému občanu, který nemá trvalý pobyt v místě, pro které byl okrsek vytvořen, nebo u koho je komisi známa překážka ve výkonu hlasovacího práva.
§ 32
Způsob hlasování
(1) Po záznamu v seznamu obdrží oprávněný občan od okrskové komise
a) hlasovací lístek, jestliže o to požádá,
b) prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem a podpisem oprávněného člena okrskové komise (dále jen "úřední obálka").
(2) Oprávněný občan vstoupl do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků, v němž nesmí být zároveň s oprávněným občanem nikdo přítomen (s výjimkou případů uvedených v § 33), a to ani člen okrskové komise.
(3) Oprávněný občan může upravit hlasovací lístek způsobem stanoveným v tomto zákoně. Poté hlasovací lístek (lístky) vloží do úřední obálky.
(4) Oprávněný občan hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku do hlasovací schránky.
(5) Oprávněnému občanu, který se neodebral do tohoto prostoru lístků komise hlasování neumožní.
(6) Oprávněný občan může požádat z důvodů hodných zvláštního zřetele o to, aby mohl hlasovat mimo hlasovací místnost. V takovém případě okrsková komise vyšle k oprávněnému občanu dva své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Členové komise postupují tak, aby byla dodržena tajnost hlasování.