Česká národní rada 1990 – 1992

o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Účelem tohoto zákona je zřídit některé soudy pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika krajských soudů, stanovit úpravu působnosti některých okresních soudů, určit sídla a obvody soudů České republiky, upravit volbu přísedících okresních a krajských soudů, jejich zproštění a odvolání z funkce, jakož i upravit státní správu soudů a vyřizování stížností na postup soudů.

Zřizují se

a) krajský obchodní soud v Praze s působností pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje,

b) krajský obchodní soud v Brně s působností pro území Jihomoravského kraje,

c) krajský obchodní soud v Ostravě s působností pro území Severomoravského kraje.

Krajské obchodní soudy uvedené v § 2 rozhodují v obvodu své působnosti v obchodních věcech, o nichž zvláštní zákon [§ 9 odst. 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů] stanoví, že v nich rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně a v nichž by jinak byla dána působnost krajských soudů [§ 13 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích].

Obvodní soud pro Prahu 2 vyřizuje trestní věci z obvodů soudů v hlavním městě Praze proti pachatelům trestných činů spáchaných porušením předpisů silničního, železničního, leteckého a plavebního provozu a provozu podzemní dráhy včetně trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona [Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.].

Obvodní soud pro Prahu 6 vyřizuje trestní věci z obvodů okresních soudů České republiky, obvodních soudů v hlavním městě Praze a městského soudu v Brně, týkající se občanů České a Slovenské Federativní Republiky, kteří měli naposledy trvalý pobyt na území České republiky, ve kterých se koná řízení podle čl. 10, 13, 14 a 15 Úmluvy o předávání osob, odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany [Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 123/1980 Sb.].

Sídlem Nejvyššího soudu České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") je hlavní město Praha.

/1/ Obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím a sídlem krajů [§ 3 body 1 až 7 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu].

/2/ Obvod městského soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy; sídlem městského soudu v Praze je hlavní město Praha.

/3/ Obvod krajského obchodního soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy a územím Středočeského kraje; sídlem krajského obchodního soudu v Praze je hlavní město Praha.

/4/ Obvod krajského obchodního soudu v Brně se shoduje s územím Jihomoravského kraje; jeho sídlem je město Brno.

/5/ Obvod krajského obchodního soudu v Ostravě se shoduje s územím Severomoravského kraje; jeho sídlem je město Ostrava.

/1/ Obvody a sídla okresních soudů se shodují s územím a sídlem okresů [§ 4 až 10 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. 248/1990 Sb.].

/2/ Obvody obvodních soudů v Praze se shodují s obvody těchto soudů ke dni nabytí účinnosti zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Sídlem obvodních soudů v Praze je hlavní město Praha.

/3/ Na území města Brna vykonává působnost okresního soudu městský soud v Brně; jeho obvod se shoduje s územím města Brna a jeho sídlem je město Brno.

/1/ Přísedící okresních a krajských soudů (dále jen "přísedící") volí obecní zastupitelstva [Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)] v obvodu příslušného soudu z kandidátů vybraných těmito zastupitelstvy. K navrženým kandidátům si obecní zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu.

/2/ V hlavním městě Praze volí přísedící obvodní a místní zastupitelstva [§ 22 odst. 2 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze] v obvodu příslušného soudu.

/3/ Přísedícím může být zvolen občan, který splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce přísedícího, stanovené zvláštním zákonem [§ 34 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích], a který je v obvodu obecního zastupitelstva, obvodního zastupitelstva nebo místního zastupitelstva (dále jen "zastupitelstva"), jímž je do funkce volen, přihlášen k trvalému pobytu [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů] nebo v něm pracuje.

/1/ Počet přísedících, kteří mají být pro okresní nebo krajský soud zvoleni, stanoví předseda příslušného soudu. Při stanovení počtu přísedících je třeba přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící zpravidla nezasedali více než 12 dnů v roce.

/2/ Náleží-li obvod příslušného soudu do obvodu několika zastupitelstev, stanoví předseda příslušného soudu potřebný počet přísedících zvlášť pro jednotlivá zastupitelstva; přihlíží přitom k počtu obyvatelstva obvodu příslušné obce nebo její městské části.

Osvědčení o zvolení vydá předseda soudu přísedícím nově zvoleným po složení slibu [§ 37 odst. 3 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích], ostatním přísedícím po opětovném zvolení.

Zastupitelstvo, které přísedícího zvolilo, jej na jeho žádost této funkce zprostí.

/1/ Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící z funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže

a) závažným způsobem porušil své povinnosti přísedícího, nebo

b) přestal splňovat předpoklady stanovené zvláštním zákonem pro výkon funkce přísedícího [§ 34 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích], nebo

c) jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti přísedícího.

/2/ Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření.

Přísedící pozbývá své funkce dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena.

/1/ Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům České republiky [§ 1 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb. o soudech a soudcích] podmínky k řádnému výkonu soudnictví zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanoveným na řádné plnění úkolů soudům svěřených.

/2/ Výkon státní správy soudů České republiky (dále jen "státní správa soudů") nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.

/1/ Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen "ministerstvo") [§ 11 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů].

/2/ Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu a předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.

/1/ Státní správu krajských a okresních soudů vykonává ministerstvo buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

/2/ Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.

Předsedové okresních a krajských soudů a předseda Nejvyššího soudu vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

/1/ Místopředseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

/2/ Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu. Je-li u okresního soudu ustanoven místopředseda, popřípadě více místopředsedů, vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

/3/ Předseda Nejvyššího soudu, krajského a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy i soudce příslušného soudu.

/1/ Ministerstvo vykonává státní správu okresních a krajských soudů a Nejvyššího soudu tím, že

a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména stanoví počty soudců a odborných a dalších pracovníků soudů; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu,

b) zajišťuje chod soudů po stránce personální [§ 38 a násl. zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích],

c) zajišťuje chod soudů po stránce finanční a hospodářské zejména tím, že zajišťuje financování a materiálně technické zásobování soudů, plní úkoly vyplývající z práva hospodaření s národním majetkem a provádí revize hospodářské činnosti soudů,

d) organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy soudů,

e) organizuje a řídí odbornou přípravu justičních čekatelů, zejména rozhoduje po vyjádření předsedy příslušného krajského soudu o zkrácení přípravné služby [§ 72 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích] nebo o započtení doby právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru do této přípravné služby [§ 61 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích] a stanoví a zajišťuje podmínky ověřování výsledků jejich odborné přípravy justiční zkouškou [§ 63 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích],

f) organizuje a řídí další odbornou přípravu soudců a ostatních pracovníků soudů,

g) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,

h) sleduje chod práce soudních kanceláří,

i) organizuje, řídí a zajišťuje výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem [Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících],

j) plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů.

/2/ Ministerstvo sleduje a hodnotí postup okresních a krajských soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a plynulosti řízení.

K tomu účelu ministerstvo

a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,

b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen "stížnosti"), jakož i jiná jejich podání.

/3/ Pokud v rámci plnění svých úkolů ministerstvo získá poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu, popřípadě Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podněty k zaujetí stanoviska ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů.

/4/ V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. b) může ministr spravedlnosti České republiky podat stížnost pro porušení zákona, jestliže to zákony o soudním řízení připouštějí [§ 266 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, čl. III bod 1. c) zákona č. .../1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád].

/1/ Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že

a) zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu odbornými a dalšími pracovníky a vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,

b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

c) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu.

/2/ Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení Nejvyššího soudu. K tomu účelu

a) provádí prověrky soudních spisů,

b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti.

/3/ V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení [§ 266 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, čl. III bod 1. c) zákona č. .../1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád].

/1/ Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že

a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; zejména stanoví počty přísedících krajského soudu, zajišťuje řádné obsazení krajského soudu odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků krajského soudu,

b) zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

c) zajišťuje výběr uchazečů o funkci soudce, přijímá je do funkcí justičních čekatelů a připravuje podklady pro jejich jmenování soudci,

d) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,

e) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,

f) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů,

g) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,

h) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,

i) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků.

/2/ Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu

a) provádí prověrky soudních spisů,

b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti.

/3/ V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení [§ 266 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, čl. III bod 1. c) zákona č. .../1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád].

/4/ Ustanovení odstavců 1 až 3 se přiměřeně vztahují na předsedy krajských obchodních soudů.

/1/ Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že

a) zajišťuje chod okresního soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení okresního soudu odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,

b) zajišťuje chod okresního soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

c) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího výkonu u okresního soudu,

d) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudu,

e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu jejich funkce,

f) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří.

/2/ Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení okresního soudu. K tomu účelu

a) provádí prověrky soudních spisů,

b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti.

/3/ V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro po rušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení [§ 266 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, čl. III bod 1. c) zákona č. .../1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád].

Pokud orgán státní správy soudů zjistí, že soudce porušil povinnosti uložené mu právními předpisy, jež měly za následek průtahy v řízení nebo porušení zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky, postupuje podle zvláštního zákona [Zákon č. .../1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců].

/1/ Fyzické a právnické osoby (dále jen "stěžovatelé") jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi jen v těch případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon [§ 6 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích].

/2/ Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.

Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činu nebo přestupku.

/1/ Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam.

/2/ Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.

Ministerstvo vyřizuje

a) stížnosti na postup krajského soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu,

b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu nebo předsedou krajského soudu.

Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky Nejvyššího soudu.

Předseda krajského soudu vyřizuje

a) stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky a přísedícími krajského soudu,

b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou okresního soudu,

c) stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou.