Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zřizuje se:

a) Vysoká škola s názvem "Slezská univerzita" se sídlem v Opavě,

b) Vysoká škola s názvem "Jihočeská univerzita" se sídlem v Českých Budějovicích,

c) Vysoká škola s názvem "Západočeská univerzita" se sídlem v Plzni,

d) Vysoká škola s názvem "Univerzita Jana Evangelisty Purkyně" se sídlem v Ústí nad Labem,

e) Vysoká škola s názvem "Ostravská univerzita" se sídlem v Ostravě.

Od Masarykovy univerzity v Brně se oddělují filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta Masarykovy univerzity v Brně se sídlem v Karviné a slučují se ve Slezskou univerzitu v Opavě.

(1) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se slučuje s Pedagogickou fakultou v Českých Budějovicích.

(2) Z Vysoké školy zemědělské v Praze se odděluje fakulta agronomická v Českých Budějovicích a slučuje se s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.

Se Západočeskou univerzitou se slučují Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni a Pedagogická fakulta v Plzni.

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ústí nad Labem.

Ostravská univerzita v Ostravě se slučuje s Pedagogickou fakultou v Ostravě.

Tento zákon nabývá účinnosti dne 28. září 1991.

Návrh na zřízení pěti univerzit v tradičních regionálních centrech je vyústěním snah o povznesení a posílení vzdělanosti v regionech dříve různě zanedbávaných či přímo devastovaných. Tyto snahy, sahající často desítky let do minulosti, získaly po 17. listopadu 1989 novou perspektivu a širokou podporu veřejnosti i samosprávných orgánů. Zřízení univerzity chápou občané právem jako historický mezník v kulturních dějinách svého regionu a jako akt prvořadého politického významu.

Při vytváření koncepce a programu nových univerzit navazovaly jejich přípravné výbory na stávající strukturu vysokých škol v daných regionech a usilovaly o její přetvoření v organické celky odpovídající místním i celostátním potřebám a možnostem. Název "univerzita" je přitom chápán v moderním, širším smyslu, který dovoluje mj. symbiozu humanitních a technických oborů.

Prvořadým úkolem bylo získání kvalitních učitelů, kteří by garantovali nově vytvářené studijní programy i celkovou úroveň školy. Výběr učitelů pro nově zřizované fakulty se prováděl a bude provádět přísným konkursním řízením za spolupráce a podpory ostatních vysokých skol a vědeckých, výzkumných a kulturních institucí v jednotlivých centrech.

Projekty jednotlivých univerzit projednala Akreditační komise ČR a vyslovila souhlas se zřízením pouze těch fakult, jejichž programy byly kvalitně personálně zabezpečeny a které jsou dále ve zprávě uvedeny. U nových studijních oborů dala souhlas k tříletému bakalářskému studiu, které je velmi žádoucím novým prvkem v našem vysokoškolském vzdělávání. Tento typ studia, umožňující pružně reagovat na nové potřeby, je běžný ve vyspělých vzdělávacích systémech a stává se výrazným rysem nově zřizovaných vysokých škol.

O zřízení Slezské univerzity v tradičním kulturním centru Slezska - Opavě, usilovalo již několik generací. Teprve v současné atmosféře dostaly tyto snahy reálnou podporu.

Základem Slezské univerzity jsou filozofická fakulta Masarykovy univerzity se sídlem v Opavě a obchodně podnikatelská fakulta se sídlem v Karviné, které byly zřízeny akademickým senátem Masarykovy univerzity v Brně, aby ještě před účinností tohoto zákona bylo možné ve šk. r. 1990/1991 zahájit výuku v některých oborech. Studium na filozofické fakultě Slezské univerzity bude v humanitní oblasti zaměřeno na historii, literární vědu a dokumentaci literatury, muzeologii, péči o kulturní dědictví a sociální vědy, v oblasti přírodních věd na matematiku, informatiku a výpočetní techniku a fyziku. Výchova ekonomů na obchodně podnikatelské fakultě bude klást důraz na marketing, výpočetní techniku, matematiku a cizí jazyky. Počet studentů v 1. ročníku na filozofické fakultě je 120, na obchodně podnikatelské 230.

V Českých Budějovicích existují vedle sebe samostatná Pedagogická fakulta a agronomická fakulta Vysoké školy zemědělské v Praze. Tyto dvě fakulty tvoří institucionální základ zřizované Jihočeské univerzity. Na jejím založení se rovněž podílejí Jihočeské biologické centrum ČSAV, KÚNZ v Českých Budějovicích a Biskupství českobudějovické. V jižních Čechách existuje vysoká poptávka po vysokoškolsky kvalifikovaných odbornících z rozmanitých oblastí, přitom vzdálenost k dosavadním univerzitám je zde značná. I to je významným motivem pro vytvoření nových studijních možností přímo v tomto regionu.

Agronomická fakulta s obory fytotechnickými, zootechnickými a provozně ekonomickými i pedagogická fakulta si zprvu zachovají stávající strukturu. Na pedagogické fakultě byly již ve školním roce 1990/1991 zřízeny dva nové studijní obory: tříleté studium zaměřené na péči o starou generaci a o hendikepované děti, které přejde na fakultu zdravotně sociální, a rovněž tříleté studium laických učitelů náboženství a jáhnů, které přejde na bohosloveckou fakultu.

Od školního roku 1991/1992 se předpokládá zřízení biologické fakulty, prozatím s tříletým studiem biologicky a ekologicky zaměřených oborů. Počítá se s tím, že na tuto fakultu bude z fakulty pedagogické převedeno studium učitelství biologie, matematiky, fyziky a chemie. Biologická fakulta Jihočeské univerzity je budována za výrazné pomoci Jihočeského biologického centra ČSAV, což vytváří předpoklady pro vznik celku s velmi dobrou vědeckou pověstí. To může být ostatně i modelem pro obecnější řešení vztahu ČSAV s vysokými školami.

Počty přijímaných studentů:

Myšlenku založit univerzitu v Plzni vyslovil již v roce 1889 poslanec T. G. Masaryk. Další výraznější pokusy o její zřízení v letech 1967 - 1968 byly zmařeny normalizačním procesem. Současný projekt Západočeské univerzity předpokládá spojení Vysoké školy strojní a elektrotechnické (fakulty: strojní, elektrotechnická, aplikovaných věd a ekonomická se sídlem v Chebu) a samostatné Pedagogické fakulty. Jedním z hlavních cílů je těsnější propojení technických a humanitních studijních programů. Základními organizačními jednotkami budou katedry s celouniverzitní působností, na něž bude možno soustředit vysoce kvalifikované pedagogické a vědecké pracovníky. Geografická poloha Plzně s přímými vazbami na západní Evropu je příznivá pro rozvoj celoevropských kontaktů a vytvoření úzké spolupráce s tamními univerzitami.

Uvažované orientační počty přijímaných studentů v roce 1991/92:

V porovnání se současným stavem se nepočítá s výrazným vzrůstem celkového počtu přijímaných studentů.

Potřeba zřízení univerzity ve vysoce industrializovaném severočeském regionu vyplývá z aktuálních problémů i perspektivních potřeb této mnohostranně devastované oblasti. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně se sídlem v Ústí nad Labem, pojmenovaná po slavném libochovickém rodáku, by se měla stát vědeckým a vysokoškolským centrem tohoto nově se formujícího regionu.

Jejím základem bude Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem, připravující učitele pro 1. a 2. stupeň základní školy, učitele všeobecně vzdělávacích předmětů na středních školách, učitele pro učňovské školství a též pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Nově bude zřízena fakulta sociálně ekonomická, odborně garantovaná hlavně Sociálně ekonomickým ústavem ČSAV v Ústí nad Labem, která bude v tříletém bakalářském studiu připravovat odborníky pro personální, sociologickou a psychologickou činnost v podnicích a pro sociálně psychologické a školské poradenství.

Ve spolupráci s Ústavem pro životní prostředí a dalšími výzkumnými ústavy v Ústí nad Labem se připravuje fakulta životního prostředí, zaměřená na přípravu odborníků v oblasti čistoty ovzduší, vod, problematiky odpadů, ochrany biosféry, přírodních zdrojů, chemizace životního prostředí a územního plánování. Předpokládá se, že součástí této fakulty bude Mezinárodní ústav pro životní prostředí. V rámci Univerzity by měl vzniknout též Ústav slovansko-německých studií, zabývající se problematikou pohraničního regionu s jazykově smíšeným obyvatelstvem, a katedra rómské kultury a jazyka poskytující vzdělání učitelům působícím v oblastech s početným rómským obyvatelstvem.

Uvažované počty studentů UJEP jsou:

Ostravská univerzita se sídlem v Ostravě vzniká z potřeby rychle a radikálně přebudovat dosavadní strukturu vysokoškolského vzdělávání v této oblasti dosud převážně orientované na obory báňské, hutní a strojírenské. Univerzita bude členěna na tři fakulty: filozofickou, přírodovědeckou a pedagogickou, všechny se sídlem v Ostravě. Na fakultě filozofické budou rozvíjeny obory filologické, literárně historické, historické, psychologické, učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro druhý stupeň základní školy a školy střední. Zvláštní pozornost bude věnována jazykovým a kulturním potřebám polské menšiny. Na fakultě přírodovědecké bude probíhat předmětová příprava učitelů druhého stupně základních škol a škol středních v přírodovědných všeobecně vzdělávacích předmětech, s důrazem na ochranu a tvorbu životního prostředí v tomto silně zdevastovaném regionu.

Na fakultě pedagogické se bude uskutečňovat příprava učitelů 1. a 2. stupně základních škol a škol středních v pedagogicko-psychologické a didaktické oblasti.

Předpokládané počty studentů na filozofické fakultě podle dlouhodobých potřeb ostravské průmyslové aglomerace se pohybují celkově v každém ročníku v rozmezí od 250 do 300. Na přírodovědecké fakultě se v každém ročníku počítá s 250 studenty. Na fakultě pedagogické je počítáno pro nejbližší léta s postupným vzrůstem počtu studentů; ve školním roce 1990/1991 je to 584 studentů, perspektivně v každém prvním ročníku celkem 700.

Na severní Moravě jsou zřizovány současně Slezská univerzita a Ostravská univerzita. Vzhledem k odlišnému odbornému zaměření obou univerzit však nedojde ke zdvojování studijních oborů v tomto regionu. Každá z nových vysokých škol bude vytvářet svůj specifický odborný profil.

Finanční nároky na zřízení nových univerzit představují s výjimkou Slezské univerzity, která jako jediná nevzniká na bázi stávající vysoké školy, relativně malé zvýšení rozpočtu vysokých škol v České republice. V roce 1991 byla pro tento účel přidělena do rozpočtu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR částka 68, 1 mil. Kčs, jejíž předpokládané rozdělení je zde uvedeno spolu s částkami z roku 1990:

Je třeba vzít v úvahu, že zřízením uvedených univerzit v současné obtížné ekonomické situaci se vytvářejí předpoklady, aby se v budoucnu mohl počet vysokoškolsky vzdělaných občanů zvyšovat na evropský standard. Podmínky pro rozvoj vysokých škol jsou přitom v regionálních centrech nesrovnatelně příznivější, než v přetížených metropolích, rovněž náklady pro studenty jsou zde podstatně nižší.

Protože k žádoucí velikosti i kvalitě mohou nové vysoké školy dospět až po delší době, nelze jejich zřízení odkládat do situace, kdy už budou jejich absolventi ve společnosti nezbytně potřební.

12. června 1991

Zpracoval: Vladimír Roskovec