Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Ve věcech finančních náhrad, na které vznikl nárok podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, (dále jen "zákon"), jsou příslušné tyto ústřední orgány státní správy České republiky (dále jen "příslušný ústřední orgán"):

a) ministerstvo financí České republiky ve věcech vrácení kupní ceny (§ 11 zákona), ve věcech finanční náhrady v oblasti občanskoprávních vztahů (§ 13 odst. 3 a 4 zákona), s výjimkou případů uvedených v § 2 odst. 3 druhá věta zákona a dále ve věcech finanční náhrady za majetek, který připadl do vlastnictví státu na základě trestu propadnutí jmění (§ 16 odst. 2 zákona) a trestu propadnutí majetku, propadnutí nebo zabrání věci (§ 20 odst. 1 a 2 zákona),

b) ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky v případech, kdy k odnětí vlastnického práva podle předpisů o znárodnění z let 1945 - 1948 došlo v rozhodném období, aniž byla poskytnuta příslušná náhrada (§ 2 odst. 3 druhá věta zákona),

c) ministerstvo vnitra České republiky v oblasti správních vztahů (§ 16 odst. 3 a § 17 odst. 2 zákona).

Písemná žádost o finanční náhradu musí obsahovat skutečnosti rozhodné pro posouzení oprávněnosti uplatněného nároku příslušným ústředním orgánem.

(1) K žádosti o poskytnutí finanční náhrady (dále jen "žádost") za odnětí věci způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 písm. a) až j) a odst. 2, § 16 odst. 2 a § 20 odst. 2 zákona připojí oprávněná osoba potvrzení okresního úřadu, v jehož územním obvodu se věc nachází (dále jen "okresní úřad"), o právním důvodu odnětí věci.

(2) V p5ípadě, že k odnětí vlastnického práva došlo podle předpisů o znárodnění [§ 2 odst. 3 a § 6 odst. 1 písm. k) zákona č.87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.], připojí oprávněná osoba k žádosti potvrzení odvětvového ministerstva o znárodnění nebo výměr tohoto ministerstva o znárodnění a jeho rozsahu a o tom, komu byla věc odňata.

(3) Doklady uvedené v odstavci 1 a 2 lze nahradit výpisem z pozemkové knihy nebo jiným věrohodným dokladem, obsahují-li právní důvod odnětí a jméno osoby (osob), kterým byla věc odňata.

(1) Pokud oprávněnými osobami jsou osoby rehabilitované podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, a v případě jejich úmrtí nebo prohlášení za mrtvého osoby uvedené v § 3 odst. 2 zákona [§ 19 odst. 1 zákona č.87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.], připojí oprávněné osoby k žádosti rozhodnutí soudu [§ 2 odst. 2 a § 14 odst. 1 až 3 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů.] opatřené doložkou právní moci.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje i tehdy, jestliže žádost podají osoby, kterým vznikl nárok na odškodnění podle § 27 odst. 1 písm. f) zák. č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o nemovité věci, které jim nebyly vráceny.

K žádosti připojí oprávněné osoby potvrzení okresního úřadu

a) o výši pohledávky peněžního ústavu zajištěné omezením převodu nemovitosti a vypořádané podle zvláštních předpisů [§ 10 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.], tato částka se od finanční náhrady odečte,

b) o výši kupní ceny nebo náhrady, která byla původnímu vlastníkovi vyplacena [§ 10 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.].

Oprávněné osoby podle § 3 odst. 2 zákona k žádosti připojí doklad osvědčující jejich vztah k původnímu vlastníkovi [Např. rodný list nebo oddací list, úmrtní list nebo pravomocné rozhodnutí, kterým soud prohlásil občana za mrtvého, závěť, pravomocné rozhodnutí státního notářství vydané v dědickém řízení apod.].

(1) Poskytuje-li se finanční náhrada za nemovitost, předloží oprávněná osoba znalecký nebo jiný odborný posudek o ceně nemovitosti anebo doklady nutné k jejímu ocenění. Nezbytné náklady spojené s pořízením znaleckého nebo jiného odborného posudku nese příslušný ústřední orgán.

(2) Požádá-li oprávněná osoba o finanční náhradu podle § 7 odst. 3, 4 a 5 zákona, připojí k žádosti též vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu se nemovitost nachází, o jejím stavebním stavu.

Nelze-li doložit dobu strávenou v táborech nucených prací nebo v pracovním útvaru (§ 17 odst. 2 zákona) rozhodnutím správního orgánu a jinými doklady, mohou být tyto doklady nahrazeny ověřenými čestnými prohlášeními nejméně dvou osob, které nejsou osobami blízkými [§ 116 občanského zákoníku.] osobě oprávněné.

(1) Neúplnou žádost vrátí příslušný ústřední orgán oprávněné osobě k doplnění. Po dobu vrácení žádosti lhůta stanovená zákonem [§ 13 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.] neběží.

(2) Lhůta stanovená zákonem [§ 13 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.] neběží rovněž po dobu od vyžádání do obdržení znaleckého nebo jiného odborného posudku o ceně nemovitosti, jehož vypracování si příslušný ústřední orgán na základě předložených dokladů (§ 7 odst. 1) vyžádal.

Při projednání žádosti postupuje příslušný ústřední orgán přiměřeně podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.

(1) Příslušný ústřední orgán posoudí oprávněnost uplatněného nároku a vyplatí finanční náhradu v hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem [Nařízení vlády ČR č. .../1991 Sb., o výši finanční náhrady v hotovosti poskytované podle zákona o mimosoudních rehabilitacích.]. Pokud finanční náhrada spočívá též ve vydání cenných papírů [§ 13 odst. 5 a 6 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.], věc neprodleně postoupí k dalšímu opatření ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky; o postoupení žadatele vyrozumí.

(2) Finanční náhradu v cenných papírech vydá oprávněné osobě ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky.

(1) Osvědčení o zániku pracovního vztahu soudců soudů České republiky vydá na žádost ministerstvo spravedlnosti České republiky [§ 22 odst. 5 písm. c) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.].

(2) Osvědčení o zániku služebního vztahu příslušníků ozbrojených sborů ministerstva vnitra České republiky vydá ministerstvo vnitra České republiky [§ 22 odst. 5 písm. b) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.].

(3) Osvědčení o zániku služebního vztahu příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, jejichž služební vztah zanikl po 31. prosinci 1968, vydá ministerstvo spravedlnosti České republiky [§ 22 odst. 5 písm. b) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.].

(1) O neplatnosti rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení umělců [§ 23 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.] rozhoduje ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky.

(2) Posouzení toho, kdo se pro účely zákona považuje za umělce [§ 23 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.], náleží do působnosti ministerstva kultury České republiky.

(1) Vlastník nebo uživatel věci (dále jen "povinný"), která je předmětem uplatněného nároku na poskytnutí finanční náhrady, je povinen umožnit osobám provádějícím ocenění prohlídku věci pro účely ocenění.

(2) Za každé porušení povinnosti podle odstavce 1 uloží okresní úřad povinnému pokutu až do výše 5.000 Kčs.

(3) O uložení pokuty rozhoduje ve správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)] okresní úřad, v jehož územním obvodu je bydliště nebo sídlo povinného.

(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti podle odstavce 1 okresní úřad dozvěděl, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(1) Při vyřizování žádosti poskytují okresní úřady, obecní úřady, soudy, státní notářství, střediska geodesie a archivy příslušnému ústřednímu orgánu potřebnou součinnost.

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny provést požadované šetření a předložit spisy ve lhůtě stanovené v dožádání příslušného ústředního orgánu. Pokud tato lhůta stanovena není, jsou povinny dožádání vyhovět do 30 dnů ode dne jeho doručení. Pokud se dožádání netýká jejich působnosti, jsou povinny dožádání postoupit příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 1 nebo dožádání vrátit příslušnému ústřednímu orgánu do 5 dnů ode dne jeho doručení.

(3) Příslušný ústřední orgán pověří jednáním v soudním sporu vyplývajícím ze zákona pracovníka okresního nebo obvodního úřadu, v jehož územním obvodu je sídlo příslušného soudu.

(1) Osoba, které vznikl nárok na vrácení kupní ceny [§ 11 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.], připojí k žádosti dohodu o vydání věci, výpis z evidence nemovitostí a smlouvu, na jejímž základě nabyla věc od státu.

(2) Při vrácení kupní ceny postupuje příslušný ústřední orgán podle § 13 odst. 5 zákona.

(3) Kupní cena vyplacená státu před 1. červnem 1953 se přepočte v poměru 5 : 1 [Zákon č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě.].

(1) Vyplatil-li stát za převzatou věc kupní cenu nebo náhradu [§ 10 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.], je osoba, které byla věc vydána, povinna vyplacenou částku odvést do 30 dnů ode dne uzavření dohody okresnímu úřadu.

(2) K návrhu na registraci dohody [§ 5 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.] je oprávněná osoba povinna předložit státnímu notářství doklad o odvedení částky uvedené v odstavci 1 tohoto zákona, popřípadě o tom, že byla uzavřena dohoda o splátkách.

(3) Kupní cena nebo náhrada vyplacená občanovi před 1. červnem 1953 se přepočte v poměru 5 : 1 [Zákon č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě.].

Postup při uplatňování nároků státu, jenž vstoupil do majetkových práv oprávněných osob, které vyplývají ze zákona [§ 34 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.], stanoví vláda České republiky svým nařízením.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

I. Obecná část

Dnem 1. dubna 1991 nabyl účinnosti zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích (dále jen "zákon").

Základním předpokladem, aby tento zákon mohl být v České republice aplikován, je:

- určení příslušných ústředních orgánů státní správy republiky - zákonem České národní rady,

- určení výše finanční náhrady vyplácené v hotovosti - nařízením vlády České republiky.

Na základě usnesení vlády České republiky č. 71 ze dne 13. března 1991 zpracovalo ministerstvo financí České republiky ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti České republiky, ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem vnitra České republiky návrhy obou právních předpisů, které byly projednány dne 29. března 1991 na meziresortní připomínkové poradě.

Návrh zákona České národní rady o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích by měl upravit podrobněji:

- postup těchto ústředních orgánů,

- založit povinnost spolupráce pro některé orgány státní správy, orgány obcí a jiné orgány České republiky,

- upravit některé povinnosti osob, které restituční nároky uplatňují, popř. osob, které jsou vlastníky nebo uživateli objektů, jež jsou předmětem restituce.

Návrh zákona České národní rady předpokládá vydání nařízení vlády k provedení § 34 zákona o mimosoudních rehabilitacích.

Finanční dopad navrhovaného zákona, který je prováděcím předpisem k zákonu, bude spočívat:

- ve vyplácení finančních náhrad, které budou zčásti vypláceny v hotovosti a zbývající část v cenných papírech,

- ve vrácení kupní ceny osobám, které byly povinny vydat věc, kterou nabyly od státu, oprávněné osobě,

- v úpravách v oblasti sociálního zabezpečení.

Vyčíslit výši finančního dopadu na státní rozpočet České republiky je v současné době nemožné. Důvodem je především skutečnost, že není znám okruh dotčených osob a ani rozsah vzniklých majetkových a jiných křivd. Navíc není jasné, kolik osob nároky vyplývající ze zákona uplatní.

Pro rok 1991 je ve státním rozpočtu České republiky pro účely odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, a podle zákona o mimosoudních rehabilitacích k dispozici částka 1 mld. Kčs.

Je třeba, aby Česká a Slovenská Federativní Republika poukázala do rozpočtu České republiky přiměřenou částku, kterou stát nabude z výtěžku realizace majetku KSČ. Nelze však předem určit, o jakou částku by se jednalo.

Realizace zákona bude mít i výrazný dopad zejména na soudy a státní notářství v souvislosti s nárůstem agendy při vydávání věci. Bude třeba zvýšit počet pracovníků některých ústředních orgánů státní správy České republiky, a to zejména ministerstva financí České republiky. Pro rok 1991 se předpokládá, že tuto agendu bude zabezpečovat cca 10 nových pracovníků.

Aplikace zákona bude zřejmě velmi administrativně náročná.

II. Zvláštní část

K § 1

Návrh zákona vychází ze skutečnosti, že realizace státem nabytého majetku příslušela v rámci výkonu prozatímní správy národního majetku finančním odborům okresních a jim na roveň postavených národních výborů (nyní okresním úřadům).

Národní výbory byly povinny státem nabytý majetek zjistit, sepsat a provést jeho účelné rozmístění převodem na organizace nebo občany. Na část těchto případů se vztahuje zákon.

Za tento majetek by poskytovalo finanční náhrady ministerstvo financí České republiky.

To se týká jak oblasti občanskoprávních vztahů, tak i správních a trestně právních vztahů, pokud státu na základě zákona, právního úkonu nebo na základě úředního rozhodnutí připadl majetek (to je věci nebo jiná majetková práva).

Dalším příslušným ústředním orgánem státní správy České republiky (dále jen "příslušný ústřední orgán") by mělo být ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky, a to při poskytování finančních náhrad za znárodněný majetek - § 2 odst. 3 zákona.

Ministerstvo vnitra České republiky by mělo poskytovat finanční náhrady za vazbu a výkon trestu odnětí svobody uložený podle zákona č. 88/1950 Sb. a za dobu strávenou v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru.

K § 2

Toto ustanovení zakládá povinnost oprávněné osoby uvést v písemné žádosti o poskytnutí finanční náhrady (dále jen "žádost") všechny rozhodné skutečnosti, na jejichž základě by mohl příslušný ústřední orgán provést bez zbytečných průtahů nezbytná šetření.

Výsledkem tohoto šetření by potom bylo buď přiznání finanční náhrady nebo zamítnutí žádosti.

Již nyní se na ministerstvo financí České republiky obrací řada občanů s požadavkem "o vrácení majetku". Takové žádosti podávají jak občané - oprávněné osoby, tak i jejich právní zástupci.

Zákon vychází z konstrukce, že základní formou zmírnění následků majetkových křivd způsobených v rozhodném období je naturální restituce, tedy vydání věci původnímu vlastníkovi, popř. jiným osobám, za podmínek, které zákon stanoví. Vydání věci je právním vztahem mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou, do kterého může stát zasahovat pouze způsoby, které zákon předpokládá (např. soudy v řízení o vydání věci, státní notářství v řízení o registraci převodu nemovitosti apod.). Příslušný ústřední orgán však není oprávněn řešit za oprávněné osoby případné problémy, které v souvislosti s vydáním věci vzniknou.

Relutární restituce, tedy poskytnutí finanční náhrady, je možná pouze v případech, které zákon taxativně stanoví (§ 13 odst. 1 a 2).

K § 3

Zákon neupravuje (na rozdíl od zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů) povinnost oprávněné osoby předložit příslušnému ústřednímu orgánu některé listiny, které jsou nezbytně nutné k provedení řízení o žádosti.

Z těchto důvodů je tato problematika upravena v návrhu zákona. Nedostatek takové právní úpravy by vedl ke značnému zvýšení administrativní náročnosti. Příslušné ústřední orgány by nebyly schopny žádosti včas a řádně vyřizovat.

Navrhovaná úprava by měla být obdobná jako úprava provedená zákonem č. 403/1990 Sb. (§ 6).

K § 4

Oprávněné osoby, které byly rehabilitovány podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny předložit příslušnému ústřednímu orgánu pravomocné soudní rozhodnutí o provedené rehabilitaci.

U osob, které byly rehabilitovány podle zákona č. 82/1968 Sb. bude ještě nezbytné, aby příslušný ústřední orgán požádal ministerstvo spravedlnosti České republiky o zapůjčení úředního spisu v případě, že již těmto osobám bylo poskytnuto odškodnění podle tehdy platných předpisů.

K § 5

Existenci závazků původního vlastníka věci, které souvisely s odňatou nemovitostí, bude možné zjistit prostřednictvím okresních úřadů, které mají k dispozici realizační spisy bývalých okresních národních výborů.

Z těchto spisů by měly vyplynout závazky, které byly v rámci realizace státem nabytého majetku vypořádány. Jedná se především o půjčky státní spořitelny, které souvisely s nemovitým majetkem původního vlastníka.

Tyto půjčky byly v souladu s předpisy o prozatímní správě národního majetku vypořádány ze státního rozpočtu republiky, a to prostřednictvím Správy pro věci majetkové a devizové v Praze.

Poskytnutí finanční náhrady bez úhrady takto vypořádaných závazků by znamenalo založení neoprávněného majetkového prospěchu oprávněné osobě.

K § 6

Oprávněné osoby uvedené v § 3 odst. 2 zákona by měly předložit příslušnému ústřednímu orgánu doklady osvědčující jejich vztah k původnímu vlastníkovi. Jedná se např. o rodný nebo oddací list, úmrtní list nebo pravomocné rozhodnutí, kterým soud prohlásil občana za mrtvého, závěť původního vlastníka, pravomocné rozhodnutí státního notářství vydaném v dědickém řízení apod.

K § 7

K určitým průtahům bude docházet zejména v souvislosti s pořizováním znaleckého nebo jiného odborného posudku o ceně nemovitosti.

Návrh předpokládá, že oprávněná osoba předloží příslušnému ústřednímu orgánu státní správy znalecký nebo jiný odborný posudek o ceně nemovitosti anebo předloží doklady nutné k ocenění nemovitosti.

Vzniklé náklady by měly být uhraženy oprávněné osobě ze státního rozpočtu České republiky. Obdobná právní úprava je provedena i zákonem č. 403/1990 Sb. (§ 21).

Žádost o poskytnutí finanční náhrady za nemovitosti v případech uvedených § 7 odst. 3, 4 a 5 zákona by měl posoudit i stavební úřad, v jehož územním obvodu se nemovitost nachází. Pouze tento orgán se může vyjádřit k tomu, že nemovitost je proti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu a jiných služeb bez okamžité stavební úpravy nebo že došlo k podstatnému zhodnocení nemovitostí anebo se věc stala neoddělitelnou součástí jiné věci.

K § 8

Návrh vychází ze skutečnosti, že správní rozhodnutí o zařazení občana do tábora nucených prací bylo těmto osobám při jejich nástupu do tábora většinou odňato a nedošlo již k jeho vrácení.

Řada občanů nemá rozhodnutí ve svém držení.

Vzhledem ke skartaci části spisů nejsou tato rozhodnutí k dispozici ani u okresních úřadů.

Z tohoto důvodu by správní rozhodnutí nahradilo čestné prohlášení nejméně dvou osob.

K § 9

Zákon v § 13 odst. 4 stanoví, že příslušný ústřední orgán poskytne na žádost oprávněné osoby finanční náhradu nejpozději do šesti měsíců od doručení žádosti.

Běh této lhůty by měl být zákonem přerušen v těchto případech:

- neúplná žádost bude vrácena k doplnění oprávněné osobě,

- příslušný ústřední orgán pořizuje znalecký nebo jiný odborný posudek o ceně nemovitosti.

Důvodem je především nízká úroveň žádostí a nedostatek soudních znalců.

Na rozdíl od soudů nemůže příslušný ústřední orgán donutit žadatele k podání takové žádosti, která by obsahovala všechny rozhodné skutečnosti. Rovněž tak nemůže donutit soudního znalce aby včas a řádně pořídil znalecký posudek o ceně nemovitosti.

Vzhledem k tomu, že se očekává značný počet podaných žádostí, považuje se toto ustanovení za nezbytné.

K § 10

O vyřízení žádosti může být rozhodnuto ve správním řízení nebo může příslušný ústřední orgán postupovat přiměřeně podle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.

V případě vydání správního rozhodnutí lze očekávat značný počet jak řádných, tak i mimořádných opravných prostředků. Taková rozhodovací činnost by neúměrně zatěžovala příslušné ústřední orgány a v některých případech i vládu České republiky. Tato rozhodnutí by byla přezkoumatelná soudem v rámci tzv. správního soudnictví.

Vzhledem ke komplikovanosti tohoto řešení se navrhuje, aby při projednávání žádostí bylo postupováno přiměřeně podle zákona č. 58/1969 Sb.

V případě, že oprávněná osoba nebude souhlasit s výší finanční náhrady nebo pokud bude její žádost zamítnuta, může se přímo obrátit na soud.

K § 11

Finanční náhradu tvoří:

- plnění v hotovosti,

- vydání cenných papírů, které nemají povahu státního dluhopisu.

Podle nařízení vlády České republiky o výši finanční náhrady v hotovosti poskytované podle zákona o mimosoudních rehabilitacích činí finanční náhrada v hotovosti 10 000 Kčs.

Zbytek finanční náhrady by spočíval ve vydání akcií oprávněné osobě ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky, a to prostřednictvím Fondu národního majetku.

Poskytnutí vyšší finanční náhrady v hotovosti neumožňuje současná ekonomická situace.

K § 12 a 13

Ve vztazích pracovních (služebních) předpokládá zákon, že ke zmírnění křivd způsobených v rozhodném období by mělo dojít především v oblasti důchodového zabezpečení.

Zákon připouští možnost, aby organizace, která občana dříve zaměstnávala a neplatně s ním ukončila pracovní vztah, jej za určitých podmínek znovu zaměstnala.

Osvědčení o zániku pracovního (služebního) vztahu by vydávalo ministerstvo spravedlnosti České republiky (ohledně soudců soudů České republiky a dále příslušníků Sboru nápravné výchovy, jejichž služební poměr zanikl po 31. prosinci 1968). Dále by se jednalo o ministerstvo vnitra České republiky (ohledně zániku služebního poměru příslušníků ozbrojených sborů ministerstva vnitra České republiky).

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky by rozhodovalo o neplatnosti rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení umělců, a to ve spolupráci s ministerstvem kultury České republiky.

K § 14

Podmínkou určení výše finanční náhrady za nemovitost je její ocenění soudním znalcem nebo jiným odborným pracovníkem.

Lze však předpokládat, že v některých případech odmítne vlastník nebo uživatel věci, aby znalec se na místě samém se stavebním stavem nemovitosti seznámil.

Zákon by měl proto obsahovat takové ustanovení, které by chování vlastníka nebo uživatele věci sankcionovalo.

Navrhuje se, aby tento postih byl upraven přímo tímto zákonem.

Pokuta by měla činit v jednotlivém případě až 5 000 Kčs. O jejím uložení by rozhodoval ve správním řízení okresní úřad, v jehož územním obvodu je bydliště nebo sídlo povinného subjektu.

Takto sankcionovány by mohly být jak osoby fyzické tak i osoby právnické.

Pokuty budou příjmem státního rozpočtu České republiky.

K § 15

Základním předpokladem aplikace zákona je úzká součinnost mezi příslušným ústředním orgánem a jinými státními orgány České republiky nebo obcemi.

Jedná se zejména o spolupráci:

- s okresními úřady - při vyhledávání a zapůjčení realizačních spisů bývalých okresních národních výborů,

- s obecními úřady - při šetření, jak bývalé místní nebo městské národní výbory naložily s majetkem, který jim byl převeden bezúplatně z prozatímní správy okresních národních výborů do jejich správy, resp. práva hospodaření, zapůjčení kupních a jiných smluv apod.,

- se soudy a státními notářstvími - při vyhledávání a zapůjčení soudních a notářských spisů.

S aplikací zákona bude souviset řada soudních sporů mezi státem a oprávněnými osobami o výši finanční náhrady, popř. tehdy jestliže příslušný ústřední orgán žádost jako nedůvodnou zamítne.

V těchto případech by měl povinně zastupovat stát okresní úřad (v hlavním městě Praze obvodní úřad). Přitom se vychází ze skutečnosti, že peněžitý výtěžek z realizace státem nabytého majetku byl doplňkovým příjmem bývalých okresních národních výborů.

Přímá účast příslušného ústředního orgánu v těchto soudních sporech by neúměrně zatěžovala tyto orgány, a to jak po finanční stránce tak i tlakem na zvýšení počtu pracovníků.

K § 16

Návrh předpokládá, že osoba, která byla povinna vydat věc oprávněné osobě, uplatní nárok na vrácení kupní ceny (§ 11 zákona). Této osobě ukládá povinnost předložit určité listiny, na jejichž základě by mohl příslušný ústřední orgán posoudit oprávněnost uplatněného nároku.

Pokud se jedná o vrácení kupní ceny, která byla zaplacena státu v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy před 1. červnem 1953, předpokládá se, že náhrada bude redukována v souladu se zákonem č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě.

K § 17

Navrhované ustanovení provádí § 10 odst. 4 zákona, podle kterého vyplatil-li stát za převzatou věc kupní cenu nebo náhradu, je osoba, které byla věc vydána, povinna vyplacenou částku vrátit příslušnému orgánu státní správy.

Tímto příslušným orgánem státní správy by měl být okresní úřad.

K § 18

Paragraf 34 zákona bude jedním z těžko aplikovatelných ustanovení. V podstatě znamená, že okresní úřady by měly přezkoumat všechny realizační spisy a další dispozice se státem nabytým majetkem.

Předpokládá se, že nároky státu by směřovaly vůči fyzickým osobám uvedeným v § 4 odst.2 zákona.

Právní úprava se navrhuje formou nařízení vlády České republiky. Zpracovatelem návrhu právního předpisu by mělo být ministerstvo financí České republiky.

Zpracoval:

JUDr. Jan HERDA

ředitel odboru 22

ministerstva financí ČR