Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Účelem tohoto zákona je upravit podmínky podnikání v pojišťovnictví a státní dozor nad pojišťovnictvím.

(1) Podnikat v pojišťovnictví na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem pojišťovna nebo zajišťovna (dále jen "pojišťovna") založená jako státní podnik [Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.], obchodní společnost [Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech. Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.] anebo jako družstvo [Zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví. Zákon č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví. Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.] či družstevní podnik [Zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví. Zákon č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví. Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.].

(2) Za podmínek stanovených tímto zákonem mohou s povolením ministerstva financí České republiky a v rozsahu uděleného povolení podnikat v pojišťovnictví i jiné subjekty než jsou uvedeny v odstavci 1.

(1) Pojišťovnu jako státní podnik se sídlem na území České republiky může založit jen ministerstvo financí České republiky.

(2) Zahraniční osoby mohou založit pojišťovnu se sídlem na území České republiky jen jako akciovou společnost za podmínek stanovených zvláštním předpisem [Zákon č. 173/1988 Sb., ve znění zákona č. 112/1990 Sb. Zákon č. 104/1990 Sb.].

Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní poměry pojišťovny založené jako

a) státní podnik ustanoveními zákona o státním podniku s výjimkou ustanovení § 23 až 26 a § 28 odst. 2;

b) obchodní společnost, družstvo a družstevní podnik ustanoveními právního předpisu, podle kterého byla založena.

Zahraniční pojišťovny mohou na území České republiky podnikat v pojišťovnictví jen prostřednictvím svého obchodního zastupitelství se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním předpisem [Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.].

Předmětem podnikání v pojišťovnictví je pojišťovací a zajišťovací činnost a další činnosti s nimi související. Součástí pojišťovací činnosti je též zábranná činnost.

(1) Pojišťovací činností se rozumí sjednávání pojištění a poskytování plnění z pojistných událostí, jakož i zprostředkování pojištění.

(2) Zajišťovací činností se rozumí dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění na základě smluvních vztahů k jiným pojišťovnám.

(3) Činností související s pojišťovací a zajišťovací činností je činnost sloužící k podpoře a rozvoji pojišťovnictví, k zajištění splnitelnosti závazků pojišťovny zejména efektivním investováním prostředků rezerv životního pojištění, jakož i jiná činnost ve prospěch pojištěných subjektů.

(4) Zábrannou činností se rozumí činnost zaměřená na předcházení škodám a na jejich minimalizaci, zejména formou spolupráce se subjekty působícími v zábraně škod a poskytováním prostředků na zábranná opatření.

(1) K podnikání v pojišťovnictví nebo ke změně předmětu podnikání uděluje povolení ministerstvo financí České republiky jako orgán státního dozoru nad pojišťovnictvím pro území České republiky (dále jen "dozorčí orgán"). O žádosti rozhodne dozorčí orgán nejpozději do 3 měsíců od podání žádosti.

(2) Uzavírat zprostředkovatelské smlouvy směřující k tomu, aby třetí osoby uzavřely s pojišťovnou pojistnou smlouvu, může tuzemská i zahraniční pojišťovna pouze na základě povolení uděleného dozorčím orgánem. Má-li být zprostředkovatelská činnost vykonávána pro zahraniční pojišťovnu, potřebuje povolení dozorčího orgánu i zprostředkovatel.

(3) Povolení nelze udělit, pokud ze žádosti nebo z jejích podkladů, popřípadě z dalších ověřených informací dozorčí orgán zjistí, že

a) nejsou splněny náležitosti stanovené tímto zákonem, nebo

b) nejsou zabezpečeny oprávněné zájmy pojištěných, nebo

c) žadatel neprokáže schopnost plnit své budoucí závazky.

(1) Před podáním žádosti o povolení podle § 8 je žadatel povinen složit na zvlášť k tomu zřízený vázaný účet v tuzemské bance nebo spořitelně [Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.] peněžní prostředky (dále jen "kauce" ) ve výši 10 000 000 Kčs.

(2) Částka uvedená v odstavci 1 může být rozhodnutím dozorčího orgánu zvýšena pro zahraniční pojišťovnu, jestliže by v zemi jejího sídla bylo udělení povolení k podnikání pojišťovny se sídlem v České republice vázáno na složení vyšší kauce.

(3) Pravomocným rozhodnutím dozorčího orgánu, kterým se zamítá žádost o povolení k podnikání, se uvolňuje kauce k volné dispozici žadateli.

Kauce připadá státu při odnětí povolení k podnikání v pojišťovnictví z důvodu, že v žádosti o povolení nebo jeho změnu uvedla pojišťovna nepravdivé údaje (§ 20 písm. d).

(1) Dozorčí orgán může rozhodnout, že kauce nebo její část připadá státu, jestliže pojišťovna

a) opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené zákonem, nebo

b) nesplní opatření uložená dozorčím orgánem k odstranění nedostatků v její činnosti, nebo

c) ohrozí dobré jméno pojišťoven v České republice.

Kauci nebo její část odvede pojišťovna do státního rozpočtu České republiky.

(2) Neodejme-li dozorčí orgán pojišťovně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) současně povolení k podnikání, je pojišťovna povinna do 30 dnů od rozhodnutí o připadnutí kauce nebo její části státu doplnit kauci na původní výši.

(3) Odejme-li dozorčí orgán pojišťovně povolení k podnikání, uvolní kauci do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci, pokud podle odstavce 1 nerozhodl, že kauce nebo její část připadá státu.

(4) Na žádost pojišťovny může dozorčí orgán rozhodnout, že v souvislosti s ukončením její činnosti bude kauce nebo její část uvolněna k volné dispozici přede dnem ukončení její činnosti.

(1) V žádosti o udělení povolení k podnikání podle § 6 a 7 musí žadatel uvést název, právní formu a sídlo pojišťovny, předmět podnikání a pro která pojišťovací odvětví povolení žádá. Dále je povinen v žádosti uvést rozsah a způsob vytvoření kmenového jmění, má-li být pojišťovna založena jako státní podnik [§ 6 zákona č. 111/1990 Sb.], majetku, kmenového jmění nebo základního kapitálu, má-li být pojišťovna založena jako obchodní společnost [§ 106i, § 106n a § 106r hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 16 zákona č. 104/1990 Sb.] a majetku, má-li být pojišťovna založena jako družstvo [§ 5 zákona č. 162/1990 Sb. a § 5 zákona č. 176/1990 Sb.] nebo družstevní podnik [§ 43 odst. 3 zákona č. 162/1990 Sb. a § 37 odst. 3 zákona č. 176/1990 Sb.]. K žádosti je nutno přiložit stanovy nebo statut, obchodní plán, návrh všeobecných pojistných podmínek a potvrzení o složení kauce.

(2) Z obchodního plánu musí být zřejmé předpokládané výsledky hospodaření v prvních třech letech, zejména jaké finanční prostředky bude mít pojišťovna k dispozici na účely plnění vyplývajících z pojistných smluv a na vytvoření pojistných fondů.

(3) Součástí obchodního plánu pojišťovny, která bude provozovat životní pojištění, jsou též údaje o sazbách pojistného včetně jejich kalkulace a demografické tabulky (úmrtnostní tabulky, tabulky nemocnosti, invalidizace a reaktivizace), ze kterých bude kalkulace vycházet.

(1) Všeobecné pojistné podmínky musí obsahovat zejména vymezení události, ze které vzniká povinnost poskytnout plnění (dále jen "pojistná událost") a kdy při pojistné události tato povinnost nevzniká, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení povinnosti platit pojistné, výši pojistného, pojistné období a dobu platnosti pojistné smlouvy a principy, podle kterých se pojištění budou podílet na přebytcích pojistného.

(2) Všeobecné pojistné podmínky nebo jejich změny schvaluje dozorčí orgán.

(1) Pojišťovna vytváří v souladu s vymezeným předmětem podnikání tyto účelové pojistné fondy

a) základní rezervní fond;

b) fond zábrany škod;

c) fond rezerv pojistného, pokud je předmětem její činnosti životní pojištění;

d) devizový rezervní fond na základě povolení příslušného devizového orgánu [§ 11 devizového zákona č. 528/1990 Sb.], pokud je předmětem její činnosti pojišťovací a zajišťovací činnost, ze které vyplývá povinnost poskytovat pojistné plnění v zahraniční měně.

(2) Evidence o každém pojistném fondu se vede účetně odděleně od ostatního majetku pojišťovny.

(3) Vytvořené prostředky fondů nepodléhají daňové a odvodové povinnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(4) Nejméně 30% průměrného ročního stavu prostředků fondů uvedených v odstavci 1 musí být uloženo v tuzemské bance nebo spořitelně [Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách].

(5) Způsob tvorby a použití účelových pojistných fondů a nakládání s jejich prostředky stanoví vyhláškou ministerstvo financí České republiky.

(6) Pojišťovna si může vytvářet ze svého použitelného zisku další fondy podle svého uvážení.

Povinnost pojišťovny zřizovat fondy podle zvláštních předpisů není ustanovením § 14 dotčena.

(1) Pojišťovna je povinna vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, nákladech a výnosech a o hospodářském výsledku a jeho rozdělení.

(2) Roční účetní závěrku přezkušuje auditor nejpozději do 31. března následujícího roku.

(3) Pojišťovna je povinna umožnit každému nahlédnout do účetní závěrky a zprávy k ní nejpozději počínaje 30. dubnem následujícího roku.

Státnímu dozoru podléhají všechny tuzemské a zahraniční právnické i fyzické osoby, které podnikají v pojišťovnictví na území České republiky nebo mají na území České republiky své sídlo nebo bydliště.

(1) Výkon státního dozoru spočívá v kontrole

a) dodržování ustanovení tohoto zákona a dalších obecně závazných právních předpisů upravujících pojištění a plnění opatření vydaných dozorčím orgánem;

b) hospodaření pojišťovny z hlediska zabezpečení plnění jejích závazků a její platební způsobilosti a z hlediska dodržování obecně závazných právních předpisů upravujících její hospodaření;

c) předmětu provozované činnosti v souladu s uděleným povolením;

d) způsobu tvorby a použití účelových pojistných fondů a nakládání s jejich prostředky.

(2) Dozorčí orgán má právo

a) zúčastnit se jednání řídících orgánů pojišťovny při projednávání roční účetní závěrky a výsledků státního dozoru;

b) zúčastnit se jednání dozorčí rady v pojišťovně založené jako akciová společnost;

c) při výkonu státního dozoru vstupovat do obchodních a provozních prostorů pojišťovny.

(3) Pojišťovna je povinna předkládat dozorčímu orgánu

a) účetní závěrky a jiné doklady o činnosti;

b) návrh opatření k obnovení platební způsobilosti,.je-li ohrožena.

(4) Statutární orgány pojišťovny, vedoucí pracovníci, zmocněnci a občané, kteří pro pojišťovnu pracují, jsou povinni na vyžádání předložit pracovníkům dozorčího orgánu jimi vyžádané doklady a písemnosti pro posouzení činnosti pojišťovny a její majetkové a finanční situace a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení.

(1) Pokud dozorčí orgán zjistí porušení povinností, jejichž dodržování je předmětem výkonu státního dozoru, může

a) uložit pojišťovně provést opatření k odstranění zjištěných nedostatků, aby byl zajištěn soulad hospodaření a podnikání s právními předpisy a podmínkami vyplývajícími z povolení nebo

b) pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání dalších smluv o pojištění i k rozšiřování závazků již převzatých, a to až na dobu určenou dozorčím orgánem nebo do odstranění nedostatků ve vymezeném nebo celém rozsahu.

O zjištěných závažných nedostatcích informuje zakladatele, popřípadě právnické osoby, které se podílejí na jejím založení; u pojišťovny založené jako akciová společnost informuje její dozorčí radu.

(2) Při pozastavení výkonu činnosti nabývá pojišťovna opět oprávnění k podnikání uplynutím doby, na niž bylo rozhodnutí o pozastavení činnosti stanoveno, nebo dnem, kdy zrušení tohoto rozhodnutí nabylo právní moci.

Dozorčí orgán odejme pojišťovně povolení k podnikání, pokud

a) pojišťovna porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

b) v hospodaření pojišťovny se projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování činnosti by ohrožovalo zájmy pojištěných, nebo

c) pojišťovna neprovede ve stanovené lhůtě opatření k obnovení své platební schopnosti, nebo

d) zjistí, že pojišťovna získala povolení k podnikání nebo k jeho změně na základě vědomě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení povolení.

(1) Za provozování pojišťovací činnosti bez povolení podle § 8 odst. 1 nebo provádění zprostředkovatelské činnosti bez povolení podle § 8 odst. 2, za vědomé uvedení nesprávných údajů v žádosti o povolení k podnikání (§ 12) a za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost (§ 24) uloží dozorčí orgán pokutu právnické nebo fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kčs.

(2) Pokutu lze uložit do 3 roků ode dne, kdy bylo zjištěno porušení povinností uložených tímto zákonem, nejpozději však do 10 let ode dne porušení těchto povinností.

(3) Pokutu podle odstavce 1 vymáhá u subjektů se sídlem v České republice příslušný územní finanční úřad [Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.] podle sídla subjektu, kterému byla pokuta uložena, a u subjektů mimo území České republiky finanční úřad v Praze 1.

(4) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

Povolení ke sloučení pojišťoven vydává dozorčí orgán. Pojišťovny jsou povinny doložit, že po sloučení budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví.

(1) Likvidace pojišťovny se řídí obecně závaznými právními předpisy s tím, že prostředky účelových pojistných fondů slouží k plnění nároků vyplývajících z pojištění. Jiné závazky pojišťovny mohou být uhrazeny z prostředků účelových pojistných fondů až po splnění všech nároků vyplývajících z pojištění.

(2) Pojišťovna v likvidaci nemůže uzavírat nové pojistné smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky.

(1) Pracovníci pojišťovny, jakož i občané, kteří vykonávají pro pojišťovnu práci v jiném než pracovním poměru (dále jen "pracovníci pojišťovny"), a pracovníci dozorčího orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Bez souhlasu těchto osob je pojišťovna oprávněna poskytnout tyto informace, jen pokud to stanoví zákon [Třetí a čtvrtá část zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 65/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.].

(2) Pracovníci pojišťovny a pracovníci státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny a ve věcech s ní souvisejícími i po skončení pracovního poměru. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštních předpisů, může pracovníka pojišťovny zprostit této povinnosti dozorčí orgán a pracovníka dozorčího orgánu ministr financí České republiky.

Ustanovení § 12, 18, 19, 20 a 24 se vztahují na zprostředkování pojištění a zprostředkovatelskou činnost přiměřeně.

Dozorčí orgán má právo v případech povinného smluvního pojištění na žádost pojištěného určit pojišťovnu, která je povinna s pojištěným uzavřít pojistnou smlouvu. Do 15 dnů od vydání tohoto rozhodnutí se na pojištěného pohlíží, jako by nebyl v prodlení s placením pojistného.

Česká státní pojišťovna, která byla zřízena zákonem zrušovaným podle § 31, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za pojišťovnu založenou podle tohoto zákona jako státní podnik.

Zahraniční osoby se mohou do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona podílet v tuzemských pojišťovnách pouze do výše 45% majetku, kmenového jmění nebo základního kapitálu.

Prostředky účelových pojistných fondů (§ 14 odst. 1) vytvořených z pojištění nebo zajištění subjektů se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky musí být uloženy v tuzemské bance nebo spořitelně [Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách] nebo investovány v tuzemsku bez oprávnění jejich převodu do zahraničí.

Tento zákon se nevztahuje na subjekty, které provádějí nemocenské a sociální zabezpečení (pojištění).

Zrušuje se pro území České republiky zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 162/1968 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Podle § 3 odst. 2 a § 5 lze postupovat až rok po nabytí účinnosti tohoto zákona.