Česká národní rada 1990 – 1992

(1) Pozemkovými úpravami podle tohoto zákona jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území prováděné v zájmu vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků a uživatelů půdy a v souladu s požadavky územního plánování, ochrany a tvorby životního prostředí a charakteru krajiny.

(2) Účelem pozemkových úprav je vytvoření podmínek, které umožní uplatnění vlastnických a užívacích práv k pozemkům v určitém území a jejich změnu pro efektivní využívání půdního fondu, scelování nebo dělení pozemků, zabezpečení jejich přístupnosti, vyrovnání hranic pozemků a provedení opatření k ochraně a zúrodnění půdního fondu a zvelebení krajinného prostředí.

(3) Pozemkové úpravy se provádějí formou komplexních pozemkových úprav. K urychlenému vyčlenění pozemků pro jejich užívání mohou pozemkové úpravy být prováděny i formou jednoduchých pozemkových úprav.

(1) Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v určitém území bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim, pokud nejsou podle odstavce 2 z pozemkových úprav vyloučeny.

(2) Z pozemkových úprav jsou vyloučeny pozemky určené pro obranu státu, pro těžbu vyhrazených nerostů a pozemky chráněné podle zvláštních předpisů [Např.: § 2, § 4 a § 5 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

§ 5 a § 6 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů.

§ 15 a § 16 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).], pozemky zastavěné nebo určené k zastavění, pozemky na kterých jsou zahrádkové nebo chatové osady a pozemky, na kterých jsou hřbitovy.

Účastníky řízení o pozemkových úpravách (dále jen "účastníci") jsou:

a) vlastníci pozemků zahrnutých do pozemkových úprav (dále jen "vlastníci pozemků") a jejich uživatelé,

b) fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům mohou být pozemkovými úpravami přímo dotčena,

c) investor, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku investiční výstavby.

(1) Řízení o pozemkových úpravách zahajuje okresní pozemkový úřad /§ 9 písm. b)/ na návrh některého z účastníků řízení nebo z vlastního podnětu. Řízení o jednoduchých pozemkových úpravách se zahajuje jen na návrh účastníka řízení uvedeného v § 3 písm. a).

(2) O zahájení řízení o komplexních pozemkových úpravách může okresní pozemkový úřad uvědomit účastníky řízení veřejnou vyhláškou.

(3) Okresní pozemkový úřad jednotlivě vyrozumí o zahájení řízení též orgány geodézie a kartografie, orgány územního plánování, stavební úřady a obce, v jejichž územních obvodech se nacházejí pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Dotýká-li se řízení o pozemkových úpravách zájmů chráněných předpisy o obraně a bezpečnosti státu, o péči o zdraví lidu a jiných zájmů chráněných zvláštními předpisy [Např.: zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

zákon č. 51/196č Sb., o drahách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.

zákon č. 110/196č Sb., o telekomunikacích.

zákon č. 138/1973 Sb., o vodách.

zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů.

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb., úplné znění vyhlášeno pod č. 124/1976 Sb.

zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.], vyrozumí okresní pozemkový úřad o zahájení řízení i další dotčené orgány státní správy.

Okresní pozemkový úřad na úvodním ústním jednání s účastníky určí, v souladu se zásadami pro účelné uspořádání půdního fondu, zejména rozsah území dotčeného pozemkovými úpravami a formu pozemkových úprav. Zásady pro účelné uspořádání půdního fondu stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Okresní pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen "návrh") u zpracovatele. Náležitosti návrhu stanoví obecně závazný právní předpis.

(2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají oprávnění k projektování pozemkových úprav.

(3) Vlastníci pozemků zahrnutých do návrhu pozemkových úprav jsou povinni předložit okresnímu pozemkovému úřadu listinné důkazy prokazující jejich vlastnické právo k pozemkům.

(4) Orgány uvedené v § 4 odst. 3 jsou povinny poskytnout zpracovateli bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro vypracování návrhu.

(5) Okresní pozemkový úřad vyloží návrh k veřejnému nahlédnutí po dobu 15 dnů. Návrh musí být zveřejněn též v obci, v jejímž územním obvodu se nacházejí pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Po uplynutí této doby nařídí okresní pozemkový úřad závěrečné ústní jednání s účastníky. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky k návrhu mohou uplatnit nejpozději při tomto ústním jednání; jinak k nim nebude přihlédnuto.

(6) Orgány uvedené v § 4 odst. 3 mohou sdělit svá stanoviska k návrhu ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit námitky a připomínky účastníci řízení, jinak k nim okresní pozemkový úřad nemusí přihlédnout.

(7) U jednoduchých pozemkových úprav se návrh vyloží k veřejnému nahlédnutí jen tehdy, pokud tak rozhodne okresní pozemkový úřad.

(1) Po zvážení uplatněných námitek a připomínek rozhodne okresní pozemkový úřad o pozemkových úpravách a jejich provedení.

(2) Při vyčleňování pozemků a organizování půdního fondu v rámci pozemkových úprav se vychází jak z oprávněných nároků a zájmů vlastníků, tak i z požadavků na vytvoření vhodných podmínek pro zemědělské hospodaření na půdě.

(3) Vlastníkům půdy, kterým nebude možno jejich pozemky vyčlenit, popřípadě scelit, pro nepřístupnost pozemků, jejich značnou rozptýlenost nebo částečné zastavění, zpracovatel (§ 6 odst. 1) navrhne k vyčlenění a následné výměně jiné pozemky stejného druhu a přiměřeně stejné kvality a výměry.

Varianta I

(4) O změně vlastnických práv k pozemkům podle odstavce 3 rozhoduje okresní pozemkový úřad podle zvláštních předpisů [Zákon č. .../1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě.].

Varianta II

(4) O změně vlastnických práv k pozemkům podle odstavce 3 rozhoduje okresní pozemkový úřad. Okresní pozemkový úřad je oprávněn vlastníkům odejmout jejich vlastnická práva k pozemkům jen tehdy, poskytne-li jim současně náhradou jiný pozemek stejného druhu a přiměřeně stejné kvality a výměry. Pravidla pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Náklady na provedení jednoduchých pozemkových úprav hradí stát. U komplexních pozemkových úprav hradí stát náklady na vypracování návrhu, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů a náklady na zpřístupnění pozemků. Ostatní náklady na provedení komplexních pozemkových úprav hradí účastníci; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních předpisů [Zákon č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, ve znění zákona č. 175/1982 Sb.

Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).

Pravidla pro poskytování subvencí v agrárně potravinářském komplexu v České republice schválená usnesením vlády České republiky č. 332/1990.].

(2) Náklady na přípravu a vypracování návrhu pozemkových úprav jakož i jeho provedení, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku investiční výstavby, hradí investor.

Soustavu pozemkových úřadů tvoří

a) ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen "ministerstvo"),

b) okresní pozemkové úřady, kterými jsou okresní úřady; na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresního pozemkového úřadu pozemkový úřad hlavního města Prahy, kterým je Magistrátní úřad hlavního města Prahy.

Okresní pozemkový úřad:

a) rozhoduje o pozemkových úpravách podle tohoto zákona a organizuje jejich provádění,

b) vykonává činnost podle zvláštních předpisů [Zákon č. .../1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů],

c) zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštních předpisů [Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.]

Vyhláška č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací.],

d) koordinuje v součinnosti s orgány územního plánování návaznost návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány jednotlivých sídel,

e) spolupracuje s orgány geodézie a kartografie při propojení registru evidence nemovitostí s bonitačním informačním systémem; předkládá příslušnému orgánu geodézie listiny, kterými dochází ke změně vlastnických a užívacích práv k pozemkům, pro zápis do evidence nemovitostí [§ 4 zákona č. 22/196č Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 157/1983 Sb.],

f) poskytuje údaje pro zařazení konkrétních pozemků do bonitovaných půdně ekologických jednotek jako podklad pro stanovení ceny pozemků [Vyhláška č. 316/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků.],

g) zabezpečuje trvalé uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav,

h) upozorňuje orgány ochrany půdního fondu na případy nedodržování zásad řádného hospodaření s půdou,

ch) soustřeďuje informační údaje v oblasti pozemkových úprav a oceňování půdy.

Ministerstvo:

a) ve spolupráci s orgány ochrany životního prostředí a územního plánování zabezpečuje vazbu pozemkových úprav s územně plánovací dokumentací velkých územních celků (území přesahující hranice okresu),

b) je odvolacím orgánem proti rozhodnutí okresních pozemkových úřadů,

c) uděluje oprávnění k projektování pozemkových úprav.

Ministerstvo upraví obecně závazným právním předpisem

a) zásady pro účelné uspořádání půdního fondu podle § 5,

b) náležitosti návrhu pozemkových úprav podle § 6 odst. 1,

c) pravidla pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků podle § 7 odst. 4.

Zrušují se:

1. vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků,

2. vyhláška č. 27/1958 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ........................

I. Všeobecná část

Účelem navrhované právní úpravy je vytvořit podmínky pro urychlené uplatňování reprivatizace a privatizace v zemědělství, jakož i obnovení hospodaření na půdě jejími vlastníky a výrazně rozšířit prostor pro rychlejší přechod čs. zemědělství k tržnímu hospodářství.

Uplatnění tržního mechanismu v zemědělství vyžaduje v první řadě řešení specifik současného stavu vlastnictví a užívání půdy.

Předpokladem uspořádání vlastnických vztahů k půdě je provedení pozemkových úprav.

Základním předpisem upravujícím dosud pozemkové úpravy je vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 27/1958 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků. Tato úprava byla přijata při přechodu ke kolektivizaci vesnice a měla za cíl především to, aby pozemky individuálně hospodařících drobných a středních rolníků byly sceleny v souvislé celky pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Scelování nesouvislých a rozptýlených pozemků individuálních malovýrobců ve velké celky bylo realizováno na základě nadřazení užívacích vztahů zemědělských organizací nad vlastnická práva občanů, zejména formou výměn užívacích práv k pozemkům při zachování vlastnictví k nim.

Zrovnoprávnění všech druhů vlastnictví a zákonné umožnění vrácení pozemků jejich vlastníkům vyvolává potřebu řešit nově pozemkové úpravy. Prosté vrácení nebo vyčlenění rozptýlených pozemků jejich vlastníkům by v mnoha případech neumožnilo vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek a tím efektivní obhospodařování půdy. Proto bude zpravidla nutné jednotlivým vlastníkům jejich rozptýlené pozemky scelit, zabezpečit jejich přístupnost a dalšími úpravami prohloubit kvalitativní ochranu půdního fondu při respektování požadavků územního plánování, tvorby a ochrany životního prostředí.

Základním hlediskem nového zákona ČNR, který navazuje na připravovaný zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky o úpravě vlastnických vztahů k půdě, je tedy umožnit výkon vlastnického práva k pozemkům a optimálně uspořádat pozemky v území při respektování požadavků územního plánování, ochrany a tvorby životního prostředí, efektivního využívání půdního fondu a pokud možno zlepšování jeho kvality, rozvíjení jeho krajinotvorných a jiných nevýrobních funkcí.

Zákon počítá s dvěma formami pozemkových úprav. Jednoduchými pozemkovými úpravami se sleduje možnost urychleného vyčlenění pozemků, zejména pro zájemce o samostatné hospodaření na půdě. Komplexní pozemkové úpravy pak směřují ke komplexnímu uspořádání pozemkové držby a příznivému ovlivnění krajiny, ekologie a ekonomie daného území.

Při vyčleňování pozemků a jejich scelování vlastník nemůže vždy obdržet svoje původní pozemky z důvodů uvedených v zákoně, a proto bude nutno vyčlenit mu pozemky jiné, náležející jiným vlastníkům. V zásadě bude vyčlenění jiných pozemků provedeno po dohodě s vlastníky pozemků. Zkušenosti s uplatňováním zákona č. 114/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, a zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, ukazují, že v řadě případů k dohodě mezi vlastníky nedojde, často ze subjektivních důvodů. Pro urychlení procesu privatizace, je však nezbytné takovéto překážky překlenout a proto nová zákonná úprava umožňuje vyčlenit vlastníkům jiné pozemky, při dodržení stanovených podmínek, rozhodnutím pozemkového úřadu i bez souhlasu vlastníků pozemků.

Nově se zdůrazňuje nutnost řešit dotčená území na základě odborně zpracovaného a demokraticky se všemi účastníky projednaného a schváleného návrhu.

Významnou úlohu mezi účastníky pozemkových úprav bude mít obec, která by měla v řízení o pozemkových úpravách zaručit soulad záměrů územního plánování a zájmů obce s návrhem pozemkových úprav. Schválený návrh pozemkových úprav, zejména komplexních, bude pak pro obec jedním z významných a závazných podkladů pro řízení a rozvoj území obce.

Řešení problematiky spojené s rozhodováním o pozemkových úpravách a organizováním jejich provádění, jakož i o změně vlastnických práv k pozemkům s tím spojené, bude podle navržené právní úpravy patřit do působnosti pozemkových úřadů.

V souladu s rozhodnutím vlády České republiky pozemkové úřady nebudou zřizovány jako samostatné orgány státní správy, ale navrhuje se zřídit je jako součást okresních úřadů, respektive ministerstva zemědělství. Tento návrh odpovídá koncepci organizace státní správy, podle které by výkon státní správy v okresech měl být soustředěn, až na nezbytné výjimky, na okresních úřadech.

Takovéto soustředění má umožnit občanům, aby své záležitosti mohli vyřizovat na jediném úřadě a současně zabezpečit jednotnost postupu při výkonu státní správy.

Problematika organizování a řízení pozemkových úprav je nepochybně důležitá a bude vyžadovat vysokou odbornost. Předpokládá se, že by tuto činnost vykonávalo v pozemkovém úřadě 6 - 8 pracovníků, což představuje v 76 okresech (včetně hlavního města Prahy) cca 530 pracovníků. Realizace navrhované právní úpravy bude mít v roce 1991 dopad na státní rozpočet ČR ve výši 14 mil. Kčs.

II. Zvláštní část

K § 1 a 2:

Základním účelem pozemkových úprav je vytvoření ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků a uživatelů půdy a s tím spojené uspořádání vlastnických vztahů. Vedle organizace půdní držby by pozemkové úpravy měly zajistit i ekologické potřeby v krajině a komplexní řešení vymezeného území, v návaznosti na příslušný druh územně plánovací dokumentace.

Návrh zákona rozlišuje dvě formy pozemkových úprav. Pro menší pohyb s půdní držbou jsou určeny jednoduché pozemkové úpravy, tj. v případech, kdy se pro obhospodařování půdy rozhodne menší počet vlastníků v příslušném katastrálním území. Půjde-li o rozsáhlejší pohyb půdní držby u většího počtu vlastníků, uplatní se již druhá forma, tj. komplexní pozemkové úpravy, které budou řešit i ekologické potřeby v krajině.

Zemědělská a lesní půda i vodní plochy tvoří komplex venkovské krajiny a je proto třeba v rámci pozemkových úprav, bez ohledu na jejich vlastnická a užívací práva, do nich v nezbytné nutné míře zasahovat při vytváření předpokladů pro jejich řádné využití. Z toho však je třeba vyloučit pozemky, jejichž zachování v dosavadní konfiguraci a v dosavadním způsobu užívání je buď v důležitém zájmu společnosti nebo občanů.

K § 3:

Za účastníky pozemkových úprav je nutné považovat především vlastníky dotčených pozemků, dále uživatele dotčených pozemků a další fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům mohou býti přímo dotčena, jakož i investora výstavby, která ve svém důsledku vyvolá nutnost provést pozemkové úpravy. Stát, jako vlastníka půdy, bude zastupovat, v návaznosti na koncepci připravovaného zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě, pozemkový fond.

K § 4 a 5:

Podnět k provedení pozemkových úprav může podat některý z účastníků řízení. Půjde-li však např. o opatření k ochraně životního prostředí, provedou se pozemkové úpravy z podnětu okresního pozemkového úřadu.

Okresní pozemkový úřad podle zásad pro účelné uspořádání půdního fondu stanoví zejména rozsah určitého území a jakou formou budou pozemkové úpravy provedeny (jednoduché či komplexní pozemkové úpravy). Tomu předchází projednání se všemi účastníky; tím se zabezpečuje respektování jejich oprávněných nároků a zájmů.

K § 6:

S ohledem na závažnost a specifiku problematiky je snaha, aby návrh pozemkových úprav byl zpracován v nejvyšší kvalitě, tedy zkušenými a odborně zdatnými projektanty majícími oprávnění k této činnosti. Předpokládá se postupně zavést pro projektanty v oboru pozemkových úprav zkoušky zvláštní způsobilosti.

K § 7:

Navrhovaná úprava vyčleňování pozemků jejich vlastníkům vychází z předpokladu, že vlastníkům půdy, kterým nebude možno jejich pozemky vyčlenit, popřípadě scelit, pro jejich nepřístupnost, jejich značnou rozptýlenost nebo částečné zastavění, budou navrženy k vyčlenění a následné výměně jiné pozemky stejného druhu v přibližně stejné velikosti a kvalitě. Za tím účelem tato právní úprava umožňuje pozemkovému úřadu rozhodnout i bez souhlasu vlastníka jak bude s pozemky naloženo a kdo bude nadále jejich vlastníkem.

Vzhledem k tomu, že podle čl. 24 písm. a) ústavního zákona o čs. federaci úprava vlastnictví přísluší do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, měl by být hmotně právní základ pro změnu vlastnických vztahů k pozemkům upraven v zákoně Federálního shromáždění o úpravě vlastnických vztahů k půdě. Proto vláda České republiky pověřila předsedu vlády zaslat předsedovi Federálního shromáždění dopis se žádostí o doplnění uvedené problematiky do zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě.

V zájmu urychlení přípravy předloženého návrhu zákona ČNR obsahuje tento návrh, až do rozhodnutí Federálního shromáždění, alternativní řešení uvedené problematiky, přičemž varianta I předpokládá, že zákonem České národní rady o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech se řeší pouze procesní postup pozemkových úřadů.

K § 8:

Zákon vychází z toho, že kolektivizace a v důsledku toho začleňování pozemků soukromých vlastníků do honů zemědělských a lesnických organizací bylo státem vynuceno bez ohledu na vůli vlastníků, a proto k nápravě tohoto stavu zákon požaduje, aby úhradu nákladů jednoduchých pozemkových úprav nesl stát. U komplexních pozemkových úprav hradí stát náklady na vypracování návrhu, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů a náklady na zpřístupnění pozemků. Ostatní náklady, např. k realizaci zúrodňovacích a protierozních opatření, hradí účastníci. Pravidla pro poskytování subvencí v agrárně potravinářském komplexu a pravidla pro hospodaření s prostředky Státního fondu pro zúrodnění půdy umožňují poskytnout na realizaci takovýchto opatření státní finanční prostředky (subvence).

V případě, kdy nutnost provedení pozemkových úprav vyplyne z připravované investiční výstavby, uhradí náklady investor.

K § 9:

Soustava pozemkových úřadů odpovídá současné koncepci organizace státní správy, podle níž by výkon státní správy v okresech měl být soustředěn na okresních úřadech.

K § 10 a 11:

Tato ustanovení zákona vymezují věcnou příslušnost okresních pozemkových úřadů a ministerstva. Rozhodování o pozemkových úpravách, jejich organizování a provádění, svěřil zákon okresním pozemkovým úřadům. Ministerstvo je odvolacím orgánem pro všechny okresní pozemkové úřady.