Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 249/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 29 se doplňuje bod 5., který zní:

"5. vyšetřovací komise České národní rady".

2. Za § 55 se vkládá § 55a, který zní:

(1) Česká národní rada může zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti České národní rady, vyšetřovací komise.

(2) Vyšetřovací komise může vyslýchat svědky. Pokud jde o povinnost svědčit, o předvolání a předvedení, zákaz výslechu, právo odepřít výpověď a o nárok na svědečné, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu [Zákon č. 140/1962 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů].

(3) Vyšetřovací komise může k objasnění skutečností důležitých pro její činnost přibrat znalce nebo tlumočníka. Pokud jde o přibrání znalce nebo tlumočníka a jejich práva a povinnosti, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu [Zákon č. 140/1962 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů].

(4) Zápisy o výslechu svědka nebo znalce pořizuje člen vyšetřovací komise nebo pracovník Kanceláře České národní rady, kterého předseda komise pověří.

(5) Jednání vyšetřovací komise mohou být přítomni pouze její členové, pokud vyšetřovací komise nerozhodne jinak.

(6) Členové vyšetřovací komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce.

(7) Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání a k zaujetí stanoviska České národní radě.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Podle platného jednacího řádu České národní rady předsednictvo České národní rady a výbory mohou zřizovat své stálé nebo dočasné komise. Jednací řád však neumožňuje zřídit k objasnění závažných skutečností veřejného zájmu vyšetřovací komisi, vybavenou pravomocemi, které by jí dovolovaly provádět výslech svědků a znalců pod sankcí křivé výpovědi.

V současné době se to jeví jako velmi potřebné, zejména v souvislosti s činností komise předsednictva České národní rady pro otázky lustrací. Obdobné ustanovení obsahoval jednací řád poslanecké sněmovny Národního shromáždění.

V tomto smyslu byl změněn a dopěn jednací řád Federálního shromáždění, a to zákonem č. 457/1990 Sb. ze dne 30. října 1990.

Upravit zřizování vyšetřovacích komisí České národní rady, jednání před vyšetřovací komisí a její pravomoce je plně v kompetenci České národní rady. Umožňuje to zákon č. 457/1990 Sb., kterým se mění trestní zákon č. 140/1961 Sb. a jeho ustanovení § 175 odst. 1, podle něhož se dopustí trestného činu křivé výpovědi mimo jiné ten, kdo jako svědek, znalec nebo tlumočník před vyšetřovací komisí zákonodárného sboru uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí.

Zákon č. 383/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, umožnil, aby o zproštění mlčenlivosti o skutečnostech tvořících předmět státního tajemství rozhodlo předsednictvo zákonodárných sborů, pokud jde o věc, kterou projednávají orgány zákonodárných sborů, v tomto případě vyšetřovací komise.

K Čl. I

1. Ustanovení § 29 jednacího řádu ČNR stanoví orgány České národní rady. Protože je nutné, aby vyšetřovací komise byla orgánem České národní rady, je třeba v tomto smyslu doplnit ustanovení § 29.

2. Za dosavadní § 55 jednacího řádu ČNR se vkládá nový § 55a, který upravuje zřizování vyšetřovací komise, její pravomoce, způsob jednání této komise, povinnosti členů vyšetřovací komise. V odstavci 2 a 3 byl zvolen legislativně úsporný postup, a to odkazem na některá pravidla, která upravuje trestní řád, pokud jde o povinnost svědčit, o předvolání a předvedení, zákaz výslechu, právo odepřít výpověď a o nárok na svědečné a dále pokud jde o přibrání znalce a tlumočníka a jejich práva a povinnosti. Tento postup je v souladu s rozdělením kompetencí mezi federaci a republiky, neboť se pouze odkazuje na obdobná pravidla obsažená ve federálním zákonu, což neznamená, že by při jednání vyšetřovací komise ČNR platila ustanovení trestního řádu. Tento legislativně úsporný postup byl mimo jiné použit i v § 28 zákona č. 325/1920 o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění a v § 30 zákona č. 140/1947 o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění.

K Čl. II

Účinnost zákona se stanoví dnem vyhlášení, protože jde o naléhavou právní úpravu.

Jan Kasal v.r.

Ivan Mašek v.r.

Hana Marvanová v.r.

Michal Sedlák v.r.