Ministr průmyslu České republiky Jan Vrba
odpověděl poslanci Jiřímu Honajzerovi
na jeho interpelaci dopisem ze dne 15. března 1991.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, předkládám České národní
radě odpověď ministra průmyslu České
republiky Jana Vrby na interpelaci poslance Jiřího
Honajzera, která zní:
"Na pozvání čs. oficiálních
míst navštívil T. Baťa v prosinci 1989
Československo. Při jednání, které
s ním vedli tehdejší místopředsedové
čs. vlády V. Komárek a Vl. Dlouhý,
projevil T. Baťa ochotu ke spolupráci s čs.
obuvnickým průmyslem. Nezávisle na tom bylo
při tomto jednání dohodnuto, že společná
komise odborníků pod vedením expertů
fy Baťa provede podrobnou analýzu stavu čs.
obuvnického průmyslu, která se stane výchozím
podkladem pro zpracování návrhu na racionalizaci
a rozvoj čs. obuvnického průmyslu.
V souladu s prosincovým jednáním s T. Baťou
bylo v oficiálním dopise adresovaném T. Baťovi
vyjádřeno jednak politování nad minulým
vztahem oficiálních míst k jeho osobě,
jeho rodině i k bývalým zaměstnancům
firmy Baťa v Československu neoprávněně
po roce 1948 persekuovaným, jednak uznání
zásluh jeho otce o založení a rozvoj čs.
obuvnického průmyslu.
Začátkem února 1990 se začalo s pracemi
na podrobné analýze stavu čs. obuvnického
průmyslu, a to podle věcného, časového
a metodologického projektu připraveného firmou
Baťa.
Začátkem března byla uzavřena první
fáze prací, t.j. sběr informací, jejich
posouzení z hlediska vypovídacích schopností
a provázanosti mezi jednotlivými klíčovými
oblastmi. Vlastní analýza, zpracovaná v Torontu
skupinou expertů Baťova koncernu, nám nebyla
dána k dispozici. Byly nám poskytnuty pouze její
závěry, z nichž vyplynulo, že další
efektivní rozvoj čs. obuvnického průmyslu
je podmíněn
- hlubokými zásahy do současné jeho
organizační výstavby, struktury výroby
i stavu pracovních sil a jejich profesní struktury,
- modernizací výrobních budov, strojního
zařízení a technologie i celé sítě
maloobchodních prodejen obuvi,
- značnými investicemi ekologického charakteru.
Vytvořit tyto podmínky může obuvnický
průmysl jen se zahraničním partnerem, který
je ochoten v žádoucím rozsahu investovat a
vzít na sebe i příslušná rizika.
Možné zapojení fy Baťa do procesu celkové
restrukturalizace čs. obuvnického průmyslu
při současné privatizaci bylo konkretizováno
v návrhu projektu, který v závěrečné
fázi prací na analýze předložili
zástupci fy Baťa tehdejšímu místopředsedovi
federální vlády Vl. Dlouhému.
Návrh uvažoval s restitucí bývalého
majetku fy Baťa do rukou T. Bati resp. jeho rodiny. Tento
návrh nebyl akceptován a další jednání
s představiteli fy Baťa byla z federální
úrovně přenesena na úroveň
vlády republik.
V souladu s tím vláda ČR ke konci května
1990 projednala dosavadní průběh jednání
s firmou Baťa a schválila další jeho postup
a k jeho vedení zmocnila ministra průmyslu a ministryni
obchodu a cestovního ruchu. Krátce na to pak došlo
k setkání české reprezentace s představiteli
firmy Baťa, na němž bylo dohodnuto
- zpracovat zásady, podle nichž by se měla
rozvíjet spolupráce mezi českým obuvnickým
průmyslem a firmou Baťa s tím, že o konkrétních
závazných smlouvách o spolupráci mezi
oběma stranami se bude jednat až na základě
závěrů a doporučení, jež
vyplynou z tzv. "obchodního plánu" zpracovaného
skupinou Baťových a našich odborníků
a specialistů americké poradenské firmy Mac
Kinsey.
V polovině srpna 1990 byl návrh zásad spolupráce
připraven, a to ve formě tzv. "Prohlášení
o záměru". V téže době byl
připraven i věcný a časový
program (včetně odborného pracovního
zajištění) prací na "obchodním
plánu". Podle tohoto programu se začali již
od 15. 8. 1990 sjíždět do Prahy odborníci
firmy Baťa i poradenské firmy Mac Kinsey.
Při jednání vedeném s představiteli
firmy Baťa dne 30. 8. 1990 byly uplatněny z naší
strany k "Prohlášení o záměru"
některé výhrady (skrytá restituce
majetku, restrukturalizace a racionalizace obuvnického
průmyslu na naše náklady, výjimky v
legislativní oblasti) s požadavkem na úpravu
příslušných jeho částí.
Při této příležitosti byl předán
představitelům firmy Baťa námi upravený
návrh "Prohlášení o záměru".
Pro vyjádření stanoviska k tomuto revidovanému
návrhu si představitelé firmy Baťa vyžádali
zhruba 14ti denní lhůtu. Současně
s tím však jednostranně odvolali práce
na "obchodním plánu" a zahraničním
expertům, kteří se za tím účelem
sjeli do Prahy, dali pokyn k okamžitému odjezdu.
K našemu revidovanému návrhu "Prohlášení
o záměru" nebylo však firmou Baťa
zaujato stanovisko. Namísto toho předložili
představitelé této firmy další
svůj návrh, který obsahoval v předchozím
návrhu uvedené a pro nás nepřijatelné
požadavky.
Při společném jednání, které
se uskutečnilo dne 13. 9. 1990, došlo k dohodě,
podle které byl právníky obou stran vypracován
kompromisní návrh "Prohlášení
o záměru". V tomto návrhu byla eliminována
většina speciálních výjimek v
řídící a legislativní oblasti,
přijatelným způsobem řešena otázka
racionalizačních výdajů, práva
rozhodovat o tom, které výrobní jednotky
budou převedeny do privatizované společnosti
Newco a čím firma Baťa vyváží
své majoritní postavení v Newco. K posouzení
tohoto kompromisního návrhu si firma Baťa vyhradila
několikatýdenní lhůtu.
Dne 9. 10. 1990 došlo k další schůzce,
na které představitelé firmy Baťa oznámili,
že kompromisní návrh "Prohlášení
o záměru" je pro firmu Baťa nepřijatelný
a předložili další svůj návrh,
jehož text je připojen v příloze.
Tak jako ve všech předchozích návrzích
"Prohlášení o záměru"
je i v tomto návrhu uplatněn skrytou formou nárok
T. Bati na majetkovou restituci z titulu vlastnického práva
k majetku firmy Baťa v ČSFR. Jeho nárok však
nelze podle platného čs. právního
řádu uznat. Právní důvody,
pro které nelze uznat nárok T. Bati na majetek firmy
Baťa v ČSFR, jsou objasněny v expertním
stanovisku ministerstva spravedlnosti ČR k problematice
nároků T. Bati ml. proti ČSFR, které
bylo p. poslanci J. Honajzrovi zasláno ministrem spravedlnosti.
K tomu je třeba dodat, že se opírají
o výroky nezávislých soudních orgánů
založené na právních normách
platných před únorem 1948.
V "Prohlášení o záměru"
jsou vyjádřeny principy, podle nichž by chtěla
firma Baťa spolupracovat s českým obuvnickým
průmyslem a postupovat při jeho restrukturalizaci.
Tyto principy jsou nepřijatelné, poněvadž
jsou v nich uplatňovány - kromě skryté
restituce - některé požadavky, jež nejsou
v souladu s principy ekonomické reformy nebo by vyžadovaly
výjimky z naší legislativy, jak je patrno z
těchto skutečností:
- vláda po konzultaci s firmou Baťa vytvoří
z výrobní základny českého
obuvnického průmyslu včetně maloobchodu,
distribuce a zahraničního obchodu obuví akciovou
společnost /MIDCO/,
- vláda uzavře s firmou Baťa smlouvu o řízení,
na jejímž základě bude MIDCO řízeno
- na náklady vlády - skupinou vedoucích pracovníků
firmy Baťa. Podle opatření vyplývajících
z "obchodního plánu" bude MIDCO racionalizovat
a restrukturalizovat výrobu s cílem dosáhnout
životaschopnosti výrobních jednotek,
- vláda ve spolupráci s firmou Baťa založí
novou akciovou společnost /NEWCO/, do které budou
z MIDCO převedeny ty výrobní jednotky, které
se ukáží životaschopné. Výrobní
jednotky neschopné konkurovat a ekonomicky se uplatnit
zůstanou fakticky k řešení vládě,
- NEWCO bude řízeno firmou Baťa,
- firma Baťa /nebo pobočka určená Baťou/
obdrží náhradu za poskytnutí expertizy,
řízení, školení pracovníků,
za přístup ke světové maloobchodní
síti, za poskytnutí know-how, za přístup
k expertize vývoje výrobků a ke kapitálovým
trhům a za rizika s tím spojená, nejméně
51% veškerých akcií NEWCO. Tyto akcie budou
považovány za zahraniční investice v
amerických dolarech a Baťa bude mít právo
je repatriovat.
Přistupujeme k privatizaci státního majetku,
abychom získali zahraniční kapitál
nezbytný k oživení a modernizaci národního
hospodářství. Zkušený a rozvážný
zahraniční investor ve vlastním zájmu
přinese s kapitálem know-how, trhy i účinný
management. Firma Baťa však kapitál nepřináší;
spíše si chce vytvořit možnosti pro vývoz
kapitálu ve volné měně z České
republiky. Přitom firma Baťa není v obuvnickém
průmyslu ve světě jediná a její
management už nepředstavuje světovou špičku.
Přitom máme upřímný zájem
o to, aby náš obuvnický průmysl spolupracoval
s firmou "Baťa" ovšem na principu rovný
s rovným při respektování čs.
právního řádu a linie hospodářské
reformy. Tento zájem vyvěrá především
z úcty k velkému zakladatelskému dílu
Tomáše Bati st., jehož práce si vážíme
a vysoce ji oceňujeme. Tomáš Baťa zakladatel
je pro nás symbolem houževnatosti, cílevědomosti,
rozhodnosti, strategického myšlení a zdravého
podnikání, tedy kvalit, které právě
nyní tolik potřebujeme.
Vzhledem k tomu, že zástupci firmy Baťa nebyli
ochotni ke kompromisům a z naší strany byl
z právních i ekonomických důvodů
jimi předložený návrh "Prohlášení
o záměru" nepřijatelný, bylo
další jednání pozastaveno. Za této
situace se došlo k závěru, že k řešení
problematiky restrukturalizace českého obuvnického
průmyslu vyúsťující v reálný
program postupu obsahující i aktivní obchodní
plán a doporučení k procesu privatizace (se
zahrnutím firmy Baťa) by bylo třeba přizvat
ke spolupráci renomovanou zahraniční poradenskou
firmu. Na základě uskutečněné
prezentace byla ze 3 zahraničních firem vybrána
ke spolupráci americká firma Arthur D. Little. Práce,
na nichž se aktivně podíleli odborníci
z českého obuvnického průmyslu a obchodu
obuví, začaly v listopadu 1990 a byly ukončeny
v polovině února t. r.
Analýza výroby a trhu, provedená firmou Arthur
D. Little z pohledu faktorů konkurenceschopnosti, vyústila
v doporučení programu restrukturalizace a strategie
dalšího rozvoje obuvnického průmyslu,
a to v těchto oblastech
- rozčlenění stávající
a. s. Obuvnický průmysl Svit na samostatné
podnikatelské subjekty a jejich specializaci na výrobu
v takových tržních segmentech, pro jejichž
realizaci existují i z perspektivního hlediska nejvhodnější
podmínky;
- oddělení výroby komponentů a polotovarů
/podešve a další obuvnické dílce,
kopyta, formy a jiné zařízení/ do
samostatných podnikatelských subjektů včetně
důsledného vyčlenění všech
ostatních činností, které nemají
přímou souvislost s výrobou obuvi;
- oddělení maloobchodu od velkoobchodu s variantními
formami vlastnictví a organizačního uspořádání
jednotlivých prodejen.
Při tvorbě konkurenčního prostředí
ve sféře maloobchodu se předpokládá
existence nejméně pěti typů sítě
maloobchodních prodejen (prodejny vzniklé na základě
malé privatizace, prodejny provozované formou franchise,
podnikové prodejny, redukovaná forma dnešní
a. s. Obchod obuví, prodejny vymezené pro vstup
zahraničního kapitálu do výrobní
sféry s podmínkou maloobchodní sítě);
o vytvoření těchto několika typů
struktur je ministerstvo průmyslu ČR s ministerstvem
obchodu a cestovního ruchu ČR dohodnuto.
Souběžně se změnami v organizačním
uspořádání bude se výrobně
technická základna obuvnické výroby
modernizovat. Komplexní modernizace výroby je nutnou
podmínkou k dosažení produktivity práce
srovnatelné se špičkovou úrovní
dosahovanou ve vyspělých ekonomikách a lze
ji realizovat jen s pomocí zahraničního kapitálu.
Prostřednictvím firmy Arthur D. Little projevilo
zájem o různé formy spolupráce s perspektivou
kapitálového vstupu do českého obuvnického
průmyslu 20 zahraničních firem. Relativně
nejvyšší investice spojené se zásadním
růstem produktivity práce budou vyžadovat konfekční
úseky výroby obuvi. Objem investic nezbytný
k dosažení srovnatelné úrovně
produktivity práce na těchto úsecích
v intervalu 3 - 5 let se odhaduje na 40 mil. USD. Přibližně
stejný objem investičních prostředků
bude nutno vynaložit na modernizaci prvovýroby a výroby
polotovarů.
Souběžně s růstem technickoekonomické
a organizační úrovně výroby
dojde v příštích 3 - 5 letech k absolutní
úspoře asi 8 500 pracovníků. Se zřetelem
k tomu, že bilanční roční úbytek
pracovníků v obuvnickém průmyslu představuje
2 200 osob, neměl by postupný pokles zaměstnanosti
vyvolat výrazný sociální problém.
Počítá se s tím, že každá
organizace bude mít v tomto směru zpracován
soubor konkrétních opatření včetně
rekvalifikačních programů /především
pro ženy/ cílově orientovaných na likvidaci
nebo výrazný útlum negativních důsledků
poklesu zaměstnanosti v místě a okolí
jejího sídla.
Syntetické závěry a doporučení,
vyplynuvší z analýzy, byly dne 18. 2. t. r.
předloženy aktivu vedoucích pracovníků
obuvnického průmyslu, obchodu obuví, MP ČR
a MOCR ČR. O týden později s nimi byli seznámeni
představitelé firmy Baťa, kteří
se k účasti firmy Baťa na realizaci programu
restrukturalizace a dalšího rozvoje českého
průmyslu nevyjádřili.
Dne 20. 2. t. r. projednalo představenstvo a. s. Svit za
účasti ředitelů všech vnitřních
strukturálních jednotek syntetické závěry
a doporučení formulované ve zprávě
poradenské firmy Arthur D. Little a vyslovilo souhlas s
navrženým řešením. Současně
projednalo jednotlivé kroky realizace záměru
restrukturalizace výroby obuvi.
Předpokládá se, že strukturální
přestavba a modernizace obuvnické výroby
se uskuteční za pomoci poradenské firmy Arthur
D. Little v plné pravomoci a odpovědnosti příslušných
ředitelů organizačně právních
jednotek ve 4 krocích:
V prvním kroku /k 1. 4. 1991/ se rozdělí
a. s. Obuvnický průmysl Svit na 5 samostatných
akciových společností /a. s. Svit Zlín,
a. s. Bopo Třebíč, a. s. Sázavan Zruč
n/Sázavou, a. s. Botana Skuteč, a. s. Toma Otrokovice/.
Tyto organizační jednotky /s výjimkou Toma
Otrokovice/ pracují v současné době
v režimu samostatných ekonomických subjektů
a jejich přechod na a. s. je podmíněn splněním
legislativních náležitostí.
Ke stejnému datu bude v největší a.
s. Svit Zlín uplatněna divizní organizační
struktura, skládající se z 22 výrobních
a obslužných podnikatelských jednotek a z ředitelství
a. s.
V období od 1. 4. do 30. 6. 1991 se uskuteční
první kolo nabídkového a výběrového
řízení se zahraničními partnery
majícími zájem o spolupráci s českým
obuvnickým průmyslem. Předpokládá
se, že v tomto kole vybraní zahraniční
partneři budou ochotni investovat nejméně
10 mil. USD.
Ve druhém kroku /k 1. 7. 1991/ budou vyčleněny
jako zcela samostatné akciové společnosti
3 organizační celky /Energie Zlín, Strojírny
Zlín, Punčochárny Třebíč/.
V období od 1. 7. do 31. 12. 1991 se uskuteční
druhé kolo nabídkového a výběrového
řízení se zahraničními partnery;
předpokládá se, že jejich vstup do českého
obuvnického průmyslu bude spojen s přínosem
investic ve výši nejméně 20 mil. USD.
Ve třetím kroku /k 1. 1. 1992/ budou
a/ z a. s. Svit Zlín vyčleněny jako samostatné
a. s. výrobní jednotky: Slavičín,
Dolní Němčí, Veselí, Ryžoviště;
b/ z a. s. Bopo Třebíč vyčleněny
jako samostatné a. s. výrobní jednotky: Znojmo,
Hrušovany a Strojírny;
c/ z a. s. Sázavan Zruč n/Sáz. vyčleněna
jako samostatná a. s. strojírenská výroba.
V období od 1. 1. do 30. 6. 1992 bude uskutečněno
závěrečné kolo nabídkového
a výběrového řízení
se zahraničními partnery, v němž by
měl být zajištěn přínos
investic ve výši kolem 50 mil. USD.
Ve čtvrtém kroku /k 1. 7. 1992/ dosáhnout
cílovou podobu struktury podnikatelských jednotek
v souladu se strategickým doporučením firmy
Arthur D. Little zejména v nejsložitějším
výrobním komplexu a. s. Zlín.
Počítáme s tím, že na restrukturalizaci,
modernizaci a privatizaci českého obuvnického
průmyslu a obchodu obuví se bude aktivně
podílet firma Baťa. Prostřednictvím
poradenské firmy Arthur D. Little vyzveme firmu Baťa
Limited Toronto jako první mezi rovnými k
spolupráci, a to v segmentu, který nejlépe
vyhovuje charakteru tradiční Baťovy výroby
včetně spolupráce v adekvátním
rozsahu prodejní sítě obchodu obuví.
Příloha:
Prohlášení o záměru o vzájemné
spolupráci
PROHLÁŠENÍ O ZÁMĚRU O VZÁJEMNÉ
SPOLUPRÁCI
A. STRANY
Vláda České republiky (dále jen "vláda")
a Bata Limited, z Toronta, Kanada (působící
jako zástupce Bata Shoe Organization, dále jen "Bata"),
vláda a Bata Limited, která jedná jménem
Baťa (dále jen "strany") si přejí
vytvořit skupinu konkurenceschopných průmyslových
a komerčních podniků.
B. SPOLEČNÉ ZÁJMY,KTERÉ VEDOU
K DOHODĚ O ZÁMĚRU
1. Strany jsou si vědomy jedinečnosti historie firmy
Bata a situace v České a Slovenské Federativní
Republice (dále jen "ČSFR"). S ohledem
na vážný zájem Bati o ČSFR a
vzhledem k jeho světové expertíze v řízení
podniků a výrobě, vláda pozvala Baťu
pomoci s restrukturalizací českého obuvnického
průmyslu a zavedením tržního hospodářství
v tomto průmyslu.
2. Baťa je ochoten pomoci vládě v ustanovení
zásad tržní ekonomiky v obuvnickém průmyslu
a případně se zúčastnit jako
společný podnikatel a vlastník v obuvnickém
průmyslu.
3. Strany jsou si vědomy rozsáhlého charakteru
úkolů a rizik spojených s restrukturalizací
průmyslového odvětví, které
zaměstnává více než 40 000 lidí
v České republice ("ČR"), a které
bude v budoucnu silně vystaveno velké mezinárodní
konkurenci. Strany prodiskutovaly možné způsoby
zavedení Baťovy expertízy a přístupů
k mezi národním trhům do restrukturalizace
státních podniků. Strany uvažují
o spolupráci na těchto projektech na dlouhodobé
základně a budou se zabývat v rámci
možností problémy celého průmyslu.
C. CÍLE SPOLUPRÁCE
1. Cíle kooperačních činností
mezi vládou a Baťou budou následující:
a) vytvořit v ČR mezinárodně-konkurenčně
schopný obuvnický průmysl, který bude
používat moderních obchodních a průmyslových
metod a který nebude pod státní kontrolou.
b) restrukturalizovat obuvnický průmysl tak, aby
se vytvořily co největší možnosti
pro jeho záchranu, a aby přispěl k zaměstnanosti
a hospodářskému růstu.
c) prvním krokem k vytvoření mezinárodně
konkurenčně schopného obuvnického
průmyslu je přesvědčit se o konkurenceschopnosti
podniků uvedených pod odstavcem D. 3.
D. ROZSAH A NAVRHOVANÉ USKUTEČNĚNÍ
PROHLÁŠENÍ O ZÁMĚRU
1. Cílem tohoto Prohlášení o záměru
je dohodnout se na principech a širokém rámci,
který by umožnil vládě a firmě
Bata úzce spolupracovat na budoucím vývoji
podniků uvedených v § D. 3.
2. Toto prohlášení o záměru napomůže
uzavírání podrobných dohod mezi vládou
a akciovou společností nebo společnostmi
Bata s cílem restrukturalizace českých obuvnických
podniků uvedených v § D. 3. (dále "dohody")
a zavedení soukromého vlastnictví. Toto Prohlášení
o záměru zůstane platné až do
doby, kdy budou takové dohody uzavřeny, nejpozději
však do 1. března 1991. Tento termín může
být posunut vzájemnou dohodou.
3. Toto Prohlášení o záměru zahrnuje
maloobchod obuví, distribuci, koželužny, výrobu
obuvi, podniky zabývající se exportem a domácími
trhy v České republice, viz seznam v příloze
1. Strany se společně dohodly, že rychle a
podrobně upřesní tyto podniky.
4. Obě strany si jsou vědomy, že právní
provedení některých dohod, které by
mohly vyplývat z tohoto Prohlášení o
záměru, bude vyžadovat schválení
příslušnými orgány. Dojde-li
k takovým dohodám, vláda podnikne v přiměřeném
čase žádané kroky k jejich uskutečnění.
5. S výjimkou té části, která
se týká přípravy obchodního
plánu a jak je stanoveno v § F. 4 (c), strany souhlasí,
že toto Prohlášení o záměru
nevytvoří ani nezruší žádná
zákonná práva nebo závazky jakékoli
vlády, agentury, zástupce, společnosti nebo
jednotlivce.
E. ZÁKLADY SPOLUPRÁCE
1. Závazek k tržním zásadám.
a) Je zřejmé, že životaschopnost a schopnost
konkurovat v mezinárodním měřítku
jakékoli společnosti, nebo společnosti v
soukromém vlastnictví, v rámci tohoto Prohlášení
o záměru bude vyžadovat:
(I) všeobecnou volnost v řízení včetně
volnosti v racionalizaci a restrukturalizaci výroby za
účelem zvýšení produktivity;
(II) právo rozhodování ve stanovení
typů výrobků a objemu výroby;
(III) možnost prodávat přímo na tuzemských
a zahraničních trzích;
(IV) právo stanovit ceny na základě tržních
podmínek;
(V) zavedení principů a systémů firmy
Bata Shoe Organization.
b) Strany jsou si vědomy, že zatímco účinná
restrukturalizace bude krátkodobě vyžadovat
ústřední koordinaci obuvnického průmyslu,
tato restrukturalizace si klade za konečný cíl
demonopolizaci průmyslu.
2. Ujasnění budoucích záměrů
ovlivňujících realizovatelnost
a) Má-li toto Prohlášení o záměru
vést k úspěšným dohodám,
musí být naprosto jasná podrobná realizace
těchto vládních, ekonomických a politických
záměrů a specifických závazků
týkajících se jejich aplikace v obuvnických
podnicích.
b) Ekonomicko-politické záměry, které
musí být objasněny při realizaci dohod,
zahrnují:
- přístup k restrukturalizaci a privatizaci;
- obchodní politiku včetně zákonů
a předpisů ohledně vývozu a dovozu
surovin a hotových výrobků, obchod se Sovětským
svazem;
- investiční politiku včetně takových
otázek jako je hospodaření se zahraničním
kapitálem a převody zisku, přístup
k československým a zahraničním kapitálovým
trhům, daňový a kooperativní právní
systém, měnový a kurzovní systém;
- průmyslovou a regionální politiku včetně
ochrany životního prostředí a pracovního
zákonodárství;
- politiku sociálního zabezpečení
včetně pracovně právních vztahů
v průmyslu.
c) Postup uvedený pod bodem G bude přesněji
definovat podmínky, které musí převládat,
aby se zajistila budoucí konkurenceschopnost obuvnických
podniků. Strany budou potom jednat o tom, jak se tyto specifické
podmínky budou uskutečňovat, aby se zajistila
budoucí konkurenceschopnost obuvnických podniků
s účastí firmy Bata.
F. STRUKTURÁLNÍ PRINCIPY
1. Počáteční struktura
a) Vláda a Baťa si uvědomují, že
přestavba pokračující integrace obuvnického
průmyslu včetně maloobchodu a distribuce
v jednom celku jsou během přechodného údobí
nutné pro záchranu obuvnického průmyslu.
(I) Vláda proto založí po společné
konzultaci s Baťou akciovou společnost ve vlastnictví
vlády (dále jen "MIDCO") co nejdříve
a v každém případě před
15. listopadem 1990. MIDCO se bude zabývat maloobchodem
distribucí obuvi, koželužnictvím, výrobou
obuvi, vývozem a domácím marketingem, aby
se zabránilo roztříštění
obuvnického průmyslu. Do MIDCO budou též
zahrnuty domácí tržní a nákupní
agentury po prvním lednu 1991 obuvnické marketingové
podniky pro vývoz a dovoz;
(II) Vláda podnikne nutné kroky k tomu, aby do MIDCO
převedla výhradní a neomezené vlastnictví:
- veškerého majetku v ČSFR, který vlastní
a nebo užívá každý z podniků
uvedených pod bodem D. 3, včetně budov, pozemků,
strojního zařízení, obchodů
a ostatních aktiv,
- další místa či majetek v maloobchodní
síti, které nejsou uvedeny v příloze
I. Předpokládá se, že do MIDCO bude
patřit tento další majetek v maloobchodní
síti, včetně budov a půdy, které
v současné době nejsou ve správě
státního podniku "Obchod obuví".
Upřesnění těchto míst bude
provedeno v samostatném dokumentu, který připraví
obě strany před 15. listopadem 1990.
(III) Vláda zachová vlastnictví všech
akcií MIDCO a zajistí, že po dobu tohoto Prohlášení
o záměru se nebude disponovat s vlastnictvím
aktivy nebo pasivy MIDCO jinak než podle tohoto Prohlášení
o záměru nebo normální obchodní
praxí.
(IV) S uznáním důležitosti zavedení
nového systému řízení podniků
nutného pro přestavbu průmyslu, Baťa
sestaví skupinu vedoucích průmyslových
pracovníků, kteří budou řídit
zavedení obchodního přístupu a znalostí,
kterých bude zapotřebí pro soutěžení
v tržním hospodářství. MIDCO
bude řízeno Baťou za předpokladu podepsání
smlouvy o řízení.
2. Kroky k restrukturalizaci a privatizaci průmyslu
a) Jak se uvádí níže pod bodem G., je
nutno připravit obchodní plán pro konkurenceschopný
obuvnický průmysl. Tento plán bude připraven
ve spolupráci s vládou, která k tomu účelu
použije státních příslušníků
ČSFR a zahraničních odborníků
v oblasti techniky a řízení, včetně
zaměstnanců Bati. Hlavní část
práce na obchodním plánu bude dokončena
během 12 týdnů od podpisu tohoto Prohlášení
o záměru.
b) Obchodní plán stanoví nezbytné
kroky, které umožní obuvnickému průmyslu
produktivně se zapojit do celkového přechodu
národního hospodářství od plánované
ekonomiky k tržnímu hospodářství.
Obchodní plán určí oblasti s vyhlídkami
na tvorbu zisku, které mají budoucí potenciál,
a které by mohly přilákat zahraniční
investory.
c) Obchodní plán také vytyčí
opatření, kterých bude zapotřebí
pro racionalizaci nebo přestavbu těch prvků
průmyslu, které nejsou schopny dlouhodobě
konkurovat a ekonomicky se uplatnit v tržním hospodářství.
MIDCO bude střediskem této racionalizace a přestavby.
d) Obchodní plán a další průzkum
by mohly odhalit určité okolnosti, které
by měly zvláště záporný
vliv na obchodní konkurenceschopnost majetku obuvnického
průmyslu. Některé tyto okolnosti by mohly
zahrnovat náklady a závazky plynoucí z dřívějších
činností národních podniků
v ČR, jako například dohody nebo závazky
dodávat výrobky nebo služby, které nejsou
spojené s hlavní obchodní činností,
nároky spojené s nápravou důsledků
znečistění životního prostředí,
nebo se zdravím a bezpečností pracujících,
náklady sociálního rázu a následky
neúčinnosti řízení v minulosti.
Řešení shora uvedených problémů
bude dosaženo ve spolupráci s vládou a bude
popsáno v budoucích dokumentech. Strany však
souhlasí se všeobecnou zásadou, že pokud
výdaje budou následkem událostí předcházející
privatizaci, bude za ně zodpovědna vláda.
Strany dále souhlasí, že akciová společnost
nebo společnosti v soukromém vlastnictví
podle tohoto Prohlášení o záměru
nemohou býti zodpovědny za náklady nebo služby
městského rázu jako např. nemocnice,
školy a podobné služby.
e) Tvorba nejlepší příležitosti
pro dosažení dlouhodobého úspěšného
a konkurenceschopného vybraného odvětví
obuvnického průmyslu vyžaduje ustanovení
nové obchodní společnosti nebo společností.
(I) Vláda proto založí ve spolupráci
s Baťou novou akciovou společnost nebo společnosti
(dále jen "NEWCO"), podle zákona ČSFR
jednajícího o akciových společnostech
a registrované jak předepsáno zákonem
ČSFR o společných podnicích se zahraniční
majetkovou účastí.
(II) Aktiva a další části obchodu MIDCO
se převedou do NEWCO spolu s novými zaměstnanci.
Jako všeobecná zásada bude platit, že
aktiva převedená do NEWCO budou osvobozená
od závazků a dluhů, mimo těch, které
patří k normálnímu provozu obchodu
a půjček. Stanovení aktiv a dalších
součástí obchodu MIDCO, které se mají
převést, a čas a metody převodu nebo
převodů určí Baťa na základě
obchodního plánu, dodatečně obchodní
analýzy a názorů budoucích investorů
v mezinárodních kapitálových trzích.
(III) V zájmu zajištění včasného
přísunu cizího kapitálu, první
převod aktiv do NEWCO s cílem vytvořit konkurence
schopné obchodní jednotky se uskuteční
před 30. červnem 1991.
(IV) NEWCO bude řízeno Baťou.
f) Bezprostředně po převodu jakýchkoli
aktiv nebo jiných součástí obchodu
z MIDCO do NEWCO, jak předpokládá toto Prohlášení
o záměru, obdrží jak vláda, tak
i noví zahraniční investoři a Baťa,
podíl na kapitálu NEWCO.
(I) Náhradou za poskytnutí expertízy, řízení,
školení pracovníků, za poskytnutí
know-how, za přístup k expertize vývoje výrobků
a ke kapitálovým trhům a za rizika s tím
spojená, Baťa nebo pobočka Baťou určená,
obdrží nejméně 51% veškerých
akcií NEWCO.
(II) Noví zahraniční investoři obdrží
podíl na akciích úměrný jejich
příspěvkům.
(III) Vláda bude mít menšinu akcií v
NEWCO a má v úmyslu poskytnout tyto akcie soukromému
vlastnictví po projednání s Baťou o
jejich dispozici. Aby se zajistila kontinuita Baťova řízení,
akcie NEWCO vydané novým investorům nesmějí
narušit Baťovo 51% vlastnictví.
(IV) Obě strany mají v úmyslu, že Baťa
bude vlastnit akcie NEWCO a řídit NEWCO až
do té doby, kdy se NEWCO postaví na obchodně
konkurenceschopnou a stabilní základnu. Dále,
ale bez omezení předešlých principů,
strany se budou vzájemně radit o prodeji NEWCO akcií
třetím stranám.
g) Baťa si vyhrazuje právo podmínit další
spolupráci po dokončení obchodního
plánu na základě:
(I) uspokojujících záruk, že akcie NEWCO
přijaté přímo či nepřímo
Baťou, budou považovány za zahraniční
investice v amerických dolarech plynoucích do ČSFR
a mající hodnotu, která se rovná té
z nominálních nebo tržních hodnot, která
je vyšší,
(II) poskytnutí plné ochrany a výhod firmě
Baťa s ohledem na takovou investici.
h) Baťovy investice v NEWCO budou plně chráněny
tak, jak přísluší kanadským osobám
v rámci zamýšlené československo
kanadské dohody o ochraně investic. V každém
případě bude mít Baťa právo
volně repatriovat jakékoli výnosy z prodeje
akcií, návratnost kapitálu a dividend. S
ohledem na odstavec E. 2. b. o vládních záměrech
Baťa se zavazuje, že po dobu prvních pěti
let od data ustavení NEWCO, podstatná část
jakýchkoli výnosů bude reinvestována
v České republice, pokud Baťa obdrží
jasné závazky o těchto věcech dříve
než dohody budou uzavřené.
3. Společné úsilí o marketing
a) Strany si uvědomují důležitost sovětského
obuvnického trhu a Baťa očekává,
že předpoklady o budoucí spolupráci
budou ovlivněny schopností vlády umožnit
Baťovi přístup k tomuto trhu.
b) Strany souhlasí s tím, že v budoucích
dohodách se budou radit o tom, jak přechodné
omezení dovozu hotových výrobků na
domácí trh by pomohlo restrukturalizaci obuvnického
průmyslu.
4. Maloobchodní prodej obuvi v České republice
a) Strany jsou si vědomy, že po dobu platnosti tohoto
Prohlášení o záměru zůstanou
současný český maloobchod s obuví
a distribuční sítí bez porušení
a budou úzce spojeny s výrobními kapacitami.
b) Společným cílem bude přeměnit
značný počet maloobchodních prodejen
spravovaných podniky pod bodem D. 3 na nezávislé
koncesní prodejny. Tyto prodejny by mohly provozovat svou
činnost na základě soukromého vlastnictví
a využívat výhod služeb a know-how firmy
Bata Limited a NEWCO při instalaci a řízení
obchodů.
c) Vláda zaručí, že okamžitě
po podepsání tohoto Prohlášení
o záměru:
(I) všechny státní podniky přestanou
vyrábět a prodávat výrobky pod ochranou
značkou "Bata" nebo pod modifikací této
značky;
(II) zruší každou registraci ochranné
značky "Bata" nebo modifikaci této značky
v jakékoli podobě v ČSFR a zahraničí
pod jménem jakéhokoli státního podniku
nebo
převede vlastnictví značky "Bata",
nebo modifikaci této značky v jakékoli podobě,
v ČSFR a zahraničí, pod jménem jakéhokoli
státního podniku, do vlastnictví, které
určí Bata Limited;
(III) zajistí registraci obchodní značky
"Bata" v ČSFR, jak to požaduje Bata Limited.
5. Financování
a) Po založení NEWCO a za podmínek zde vytýčených,
Baťa se zavazuje zmobilizovat investiční kapitál
jak ze svých vlastních zdrojů, tak i zdrojů
mezinárodního kapitálového trhu, aby
mohl financovat modernizaci, zdokonalení a obnovu NEWCO
na firmu schopnou světové konkurence.
b) NEWCO bude mít přístup k financování
v místní měně z bank ČSFR v
souladu s příslušnými bankovními
předpisy ČSFR a nebude vystaven ze strany vlády
žádné diskriminaci, co se týče
domácích finančních zdrojů.
6. NEWCO bude mít přístup ke službám
v oblasti techniky, vývoje výrobků, obchodu,
správy a k dalším službám a obchodním
značkám od Bata Limited, a to za poplatky obvyklé
u společnosti Bata Shoe Organization.
G. PROCES K USKUTEČNĚNÍ PRVNÍHO
STÁDIA PROHLÁŠENÍ O ZÁMĚRU
1. Na základě tohoto Prohlášení
o záměru strany souhlasí, že do konce
12 týdnů po podepsání tohoto Prohlášení
o záměru se bude spolupráce stran sestávat
hlavně ze dvou činností:
a) přípravy obchodního plánu pro veškerý
obuvnický průmysl se závěrečnými
doporučeními pro realizaci,
b) doporučení na změnu organizační
struktury obuvnického průmyslu.
2. Činnost bude organizována podle návrhu
v příloze II. Organizace projektu je odrazem společného
úsilí stran, do činnosti budou zapojeni:
ve vedoucí úloze zodpovědní činitelé
Bata Limited využívající poradenských
služeb firmy Mc Kinsey Company, zástupci vlády
a českého obuvnického průmyslu.
3. Vláda bude hradit veškeré cestovní
náklady v Československu, náklady na provoz
kanceláře a ubytování, stravu, překladatelské
služby a náklady spojené s komunikací
pro pracovníky Bata Limited a Mc Kinsey.
4. Bata Limited bude hradit veškeré náklady
včetně platů a mezd mimo území
ČSFR spojené se zaměstnanci Mc Kinsey Company
a Bata Limited.
5. Obě strany jsou si vědomy, že vzájemná
výměna finančních a obchodních
informací je nutná v zájmu úspěšné
spolupráce.
H. JAZYK PROHLÁŠENÍ O ZÁMĚRU
Toto Prohlášení o záměru bude
připraveno v českém a anglickém jazyce.
V případě nesouhlasu překladů,
česká verze je rozhodující.