Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména:

a) soustavné sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a programů pro další pracovní uplatnění zaměstnanců při velkých strukturálních a organizačních změnách a racionalizačních opatřeních,

b) bezplatnou informační, poradenskou a zprostředkovatelskou činnost,

c) zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací,

d) rekvalifikaci občanů, poradenství pro volbu povolání a odbornou výchovu,

e) hmotné zabezpečení občanů ucházejících se o zaměstnání a při rekvalifikaci,

f) opatření pro zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností,

g) systém evidence volných pracovních míst a občanů ucházejících se o zaměstnání [§ 7 zákona č. /1990 Sb., o zaměstnanosti.].

(1) Orgány státní správy zabezpečující státní politiku zaměstnanosti v České republice jsou:

a) ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále jen "ministerstvo"),

b) územní orgány práce.

(2) Územními orgány práce jsou úřady práce, jejichž sídla a územní obvody jsou totožné se sídlem a územními obvody okresních úřadů působících v České republice [Zákon ČNR č. 429/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.] a na území hlavního města Prahy Úřad práce hlavního města Prahy (dále jen "úřad práce").

(3) V čele úřadu práce je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí České republiky [§ 27 odst. 4 zákoníku práce.].

(1) Zprostředkování zaměstnání [§ 3 zákona o zaměstnanosti.] pro uchazeče o zaměstnání [§ 6 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.] a zájemce o zaměstnání zabezpečují úřady práce. Při zprostředkování zaměstnání pro občany se změněnou pracovní schopností úřady práce spolupracují s organizacemi zřízenými k pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidních občanů.

(2) Uchazečem o zaměstnání je občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a který se u úřadu práce uchází na základě písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání [§ 6 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.].

(3) Zájemcem o zaměstnání je občan, který je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo vykonává samostatnou výdělečnou činnost a má zájem o jiné zaměstnání.

(4) Zájemce o zaměstnání a uchazeč o zaměstnání je povinen poskytovat úřadu práce na jeho vyzvu potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se přitom jeho pokyny.

(5) Zájemce o zaměstnání a uchazeč o zaměstnání musí být úřadem práce poučen o svých právech a povinnostech.

(1) K rozšíření nabídky volných pracovních míst ministerstvo a úřad práce dávají právnickým a fyzickým osobám (dále jen "zaměstnavatel") podněty ke zřizování společensky účelných pracovních míst a k vytváření veřejně prospěšné práce a hmotně podporují jejich zřizování a vytváření.

(2) Společensky účelné pracovní místo je nové pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje na základě písemné dohody s úřadem práce a obsazuje uchazeči o zaměstnání vedenými v evidenci úřadu práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění.

(3) Veřejně prospěšné práce jsou nové pracovní příležitosti, které vytváří obec [Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).] nebo zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání.

(4) Náklady na zřízení společensky účelného pracovního místa a vytvoření veřejně prospěšné práce hradí ministerstvo nebo úřady práce z účelově určených prostředků.

(5) Podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) K zajištění plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti ministerstvo a úřady práce zabezpečují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání podle státního rekvalifikačního programu, rekvalifikačních programů zpracovaných úřady práce a podle potřeb trhu práce.

(2) Zaměstnavatelé vycházejí při svých záměrech ve vývoji zaměstnanosti z rekvalifikačních programů podle odstavce 1.

(3) Zaměstnavatelům, kteří provádějí rekvalifikaci v zájmu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců [§ 10 zákona o zaměstnanosti.], mohou být na základě písemné dohody s příslušným úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s touto činností.

K zabezpečení spolupráce na trhu práce úřady práce zřizují poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových svazů, zaměstnavatelů, družstevních orgánů a úřadů práce. Jejich účelem je koordinace postupu při realizaci státní politiky zaměstnanosti v příslušné územní oblasti. Vyjadřují se zejména ke zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, k programům strukturálních a organizačních změn, programům rekvalifikace, k záměrům zaměstnavatelů o vývoji zaměstnanosti a k organizaci poradenské činnosti.

(1) Kontrolní činnost podle tohoto zákona vykonávají ministerstvo a úřady práce (dále jen "orgán kontroly"). Kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.

(2) Zaměstnanec orgánu kontroly pověřený provedením kontroly je oprávněn vstupovat do objektů a zařízení zaměstnavatelů, požadovat od zaměstnanců zaměstnavatele předložení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, účast zaměstnavatelů při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly.

(3) Zjistí-li porušení obecně závazných právních předpisů o zaměstnanosti nebo obecně závazných právních předpisů týkajících se vzniku, změn a skončení zaměstnání a pracovních podmínek zaměstnanců, s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci [§ 26 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.], je zaměstnanec orgánu kontroly pověřený provedením kontroly oprávněn vyžadovat na zaměstnancích zaměstnavatele odstranění zjištěných nedostatků a podání zprávy o přijatých opatřeních ve lhůtě k tomu určené.

(4) Zaměstnancům zaměstnavatele, kteří v určené lhůtě zaviněně nesplní povinnost, která jim je uložena podle odstavců 2 a 3, může zaměstnanec orgánu kontroly pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do částky 2 000 Kčs, a to i opětovně, nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově určené lhůtě. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(1) Orgán kontroly je oprávněn ukládat zaměstnavatelům za zaviněné porušení povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů uvedených v § 7 odst. 3 pokuty až do částky 250 000 Kčs a při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena, až do částky 1 000 000 Kčs. Pokutu lze uložit ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se orgán kontroly dozvěděl o porušení povinností podle věty první, nejpozději však do tří let ode dne, kdy je zaměstnavatel porušil. Za stejných podmínek je oprávněn uložit orgán kontroly pokutu tomu, kdo zprostředkovává zaměstnání v rozporu se zákonem nebo porušuje dohodu uzavřenou podle § 4 odst. 2 a 3 a § 5 odst. 3.

(2) Při ukládání pokuty podle odstavce 1 se přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo.

(3) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit, byla-li zaměstnavateli již za totéž porušení obecně závazných právních předpisů uložena pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle zvláštních předpisů.

(1) Nedojde-li k uložení pořádkové pokuty nebo pokuty ve lhůtách uvedených v § 7 odst. 4 a § 8 odst. 1, právo na jejich uložení zaniká.

(2) Pokuty podle § 7 a 8 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti; přitom zejména:

a) řídí úřady práce,

b) vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti včetně ukládání pokut,

c) spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a rozhoduje o jejich použití,

d) soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice v odvětvové a profesně kvalifikační struktuře a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí,

e) zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, například v oblasti zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a uchazečů o zaměstnání vyžadujících zvýšenou péči, které předkládá vládě České republiky,

f) spolupracuje s příslušnými ústředními orgány státní správy při tvorbě návrhů programů opatření pro umísťování zaměstnanců uvolňovaných v důsledku strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření předkládaných vládě České republiky,

g) podněcuje a hmotně podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce,

h) zpracovává v součinnosti s příslušnými ústředními orgány státní správy státní rekvalifikační programy,

i) může zřizovat státní rekvalifikační střediska,

j) zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které předkládají vládě České republiky jiné ústřední orgány státní správy,

k) uděluje nebo odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu nevýdělečného zprostředkování zaměstnání, včetně stanovení výše poplatku za toto zprostředkování; toto povolení může udělit i pro zprostředkování zaměstnání v cizině, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak a to za podmínek, že bude prováděno v souladu s mezinárodními dohodami sjednanými s příslušnými státy,

l) spolupracuje s příslušnými ústředními orgány státní správy České a Slovenské Federativní Republiky při rozvíjení mezinárodních vztahů týkajících se státní politiky zaměstnanosti, zejména při přípravě mezinárodních smluv a zabezpečuje provádění závazků z nich vyplývajících,

m) zabezpečuje projekční řešení a programově technické vybavení informačního systému na úseku zaměstnanosti.

(1) Úřad práce

a) informuje občany o možnostech získat zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace a zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil na jejich vyžádání,

b) zprostředkovává uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání, kteří mají trvalý pobyt v jeho územním obvodu, vhodné zaměstnání [§ 1 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.],

c) poskytuje občanům poradenské služby spojené se zaměstnáváním, s volbou povolání a odbornou výchovou v souladu s rozvojem odvětví, oborů a činností,

d) organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání ve svém územním obvodu a podle potřeby k tomu účelu zpracovává programy opatření,

e) může zřizovat státní rekvalifikační střediska,

f) vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, vydaných pracovních povolení cizincům a osobám bez státní příslušnosti a podle potřeby i evidenci zájemců o zaměstnání,

g) vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti včetně ukládání pokut,

h) hradí zaměstnavatelům náklady na náborové příspěvky a jiné výhody poskytované doosídlencům ve vymezeném území pohraničí [Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 49/1986 Sb.],

i) účelně hospodaří s prostředky na zabezpečení zaměstnanosti,

j) sleduje a hodnotí stav trhu práce ve svém územním obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce; za tím účelem může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,

k) podněcuje a hmotně podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce ve svém územním obvodu; za tím účelem spolupracuje se zaměstnavateli, obcemi a s příslušnými orgány státní správy,

l) doporučuje zaměstnavatelům k přijetí uchazeče o zaměstnání na nově zřízená společensky účelná pracovní místa a na vytvořené veřejně prospěšné práce,

m) projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při strukturálních změnách, racionalizačních a jiných opatřeních; v závažných případech spolupracuje se zaměstnavateli a s příslušnými státními orgány při stanovení programu opatření pro umísťování uvolňovaných zaměstnanců,

n) spolupracuje s orgány sociálního zabezpečení a orgány státní zdravotní správy při zprostředkování vhodného zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání.

(2) Úřad práce rozhoduje

a) o vyřazení [§ 6 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.] z evidence uchazečů o zaměstnání,

b) o přiznání, nepřiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení výplaty hmotného zabezpečení,

c) o vydání a odnětí povolení k zaměstnání cizincům a osobám bez státní příslušnosti, jestliže jim bylo uděleno povolení k pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky [§ 24 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.] a povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí [§ 18 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.].

(1) Úřad práce

a) ukládá zaměstnavatelům obsazovat volná pracovní místa vymezená pro občany se změněnou pracovní schopností pouze těmito občany,

b) vede evidenci uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností,

c) poskytuje poradenské služby o volbě povolání, zabezpečuje pracovní rehabilitaci, přípravu pro pracovní uplatnění a po jejich absolvování vhodné pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností; ve spolupráci s orgány státní zdravotní správy sleduje, zda příprava na pracovní uplatnění a pracovní podmínky nemají nepříznivý vliv na jejich zdravotní stav,

d) vyžaduje od zaměstnavatelů seznamy pracovních míst vhodných pro občany se změněnou pracovní schopností,

e) zřizuje a spravuje výcviková střediska pro občany se změněnou pracovní schopností.

(2) Úřad práce rozhoduje

a) o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do přípravy pro pracovní uplatnění,

b) o hmotném zabezpečení občanů se změněnou pracovní schopností po dobu jejich přípravy pro pracovní uplatnění a o jeho zvýšení na rodinné příslušníky [§ 119 a 120 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.],

c) o úhradě nákladů na přípravu na pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností,

d) o příspěvku zaměstnavatelům na zřízení chráněných dílen [§ 118 vyhlášky č. 149/1988 Sb.] a pracovišť a občanům samostatně výdělečně činným se změněnou pracovní schopností na vybavení nezbytnými pracovními prostředky,

e) o povinnosti zaměstnavatele přijmout do zaměstnání občany se změněnou pracovní schopností, až do výše povinného podílu na celkovém počtu zaměstnanců [§ 23 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.],

f) o udělení předchozího souhlasu zaměstnavateli k rozvázání pracovního poměru výpovědí pracovníku se změněnou pracovní schopností nebo účastníku odboje [§ 50 zákoníku práce.].

Úřad práce v případě potřeby vyžaduje, aby zaměstnavatelé vybírali z nahlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání vyžadující zvýšenou péči [§ 8 zákona o zaměstnanosti.]; na tato vhodná místa občany zaměstnavatelům doporučuje.

(1) Porušení povinnosti zájemcem o zaměstnání nebo uchazečem o zaměstnání poskytnout úřadu práce na jeho výzvu potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se přitom jeho pokyny (§ 3 odst. 4) je přestupkem [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.] na úseku práce.

(2) Za přestupek podle odstavce l může příslušný úřad práce uložit pokutu do 2 000 Kčs.

Na rozhodování ministerstva a úřadu práce podle tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] s výjimkou rozhodování podle § 7 odst. 4, § 8 odst. 1, § 10 písm. k), § 11 odst. 2 a § 12 odst. 2.

Úřady práce a Úřad práce hlavního města Prahy zřízené podle zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadu práce, jsou úřady práce podle tohoto zákona.

Zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 125/1990 Sb., zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a zákona České národní rady č. /1990 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 8 písm. e) zní:

"e/ provádějí nemocenské pojištění

1. osob samostatně výdělečně činných,

2. pracovníků malých závodů,

3. uchazečů o zaměstnání,

4. uchazečů o zaměstnání - občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,".

2. V § 8 písm. n) se vypouštějí slova "ve věcech sociálního zabezpečení".

3. § 28, § 29 a § 31 se vypouštějí.

4. V § 43 odst. 1 písm. a) se vypouští bod č. 2; dosavadní body č. 3 a 4 se označují jako body č. 2 a 3.

5. V § 45 se vypouští písmeno f); dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena f) až i).

6. V § 46 se vypouští odst. 6; dosavadní odst. 7 až 9 se označují jako odst. 6 až 8. 7. V § 54 odst. 1 se vkládá nové písmeno d), které zní:

"d/ v případech uvedených v § 8 písm. e)."

Zrušují se:

1. nařízení vlády České socialistické republiky č. 121/1970 Sb., o povinnostech organizací a občanů při zabezpečování práce občanům,

2. zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Všeobecná část

Dosavadní právní úprava zaměstnanosti nevyhovuje nastupujícím náročným ekonomickým podmínkám a nevytváří vhodnou základnu v podmínkách utvářejícího se trhu práce. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky proto předložila Federálnímu shromáždění návrh zákona o zaměstnanosti. Jeho hlavním záměrem je úprava právních vztahů, které vznikají při zabezpečování práva na zaměstnání včetně vymezení nových forem usměrňování zaměstnanosti tak, aby byly vytvořeny potřebné předpoklady pro přechod československé ekonomiky na tržní hospodářství.

V návaznosti na návrh zákona Federálního shromáždění o zaměstnanosti, který stanoví zásadní hmotněprávní úpravu, se předkládá návrh zákona České národní rady o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. Tento návrh vytváří nový systém institucionálního zabezpečení zaměstnanosti v České republice a formuluje hlavní nástroje státní politiky zaměstnanosti v České republice.

Záměrem navrhovaného zákona je právní úprava a vymezení úkolů nových orgánů státní správy na úseku zaměstnanosti. Současně se navrhuje upravit některé otázky hmotněprávní, které nevyžadují celostátně jednotnou úpravu. Jedná se především o bližší úpravu určení příslušnosti při zprostředkování zaměstnání, možnost evidence zájemců o zaměstnání, zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, zabezpečování rekvalifikace, spolupráci příslušných orgánů v politice zaměstnanosti a kontrolní činnost.

V roce 1991 bude zabezpečovat činnost úřadů práce v České republice cca 3 500 pracovníků, jejichž počet se bude v dalších letech upravovat podle situace na trhu práce.

Dopad realizace navrženého zákona na státní rozpočet České republiky bude promítnut do jeho návrhu na rok 1991, který bude předložen vládě a České národní radě. Pro vlastní činnost úřadů práce se předpokládá celková částka 480 mil. Kčs. Na poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, na zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, na financování rekvalifikačních programů a na další úkoly v oblasti politiky zaměstnanosti, se předpokládá částka 8 mld. Kčs, z toho 4,3 mld. Kčs na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.