Česká národní rada 1990 – 1992

o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Ve věcech převodů některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob je příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen "ministerstvo") a jím zřízené okresní komise pro privatizaci a Pražská komise pro privatizaci národního majetku (dále jen "komise").

(1) Ministerstvo řídí činnost komisí a kontroluje dodržování předpisů o převodech některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob.

(2) Komise zřizuje ministerstvo ve všech okresech České republiky a pro území hlavního města Prahy.

(3) Při jmenování členů komisí ministerstvo vychází zejména z návrhu okresních národních výborů, Národního výboru hlavního města Prahy a dbá na to, aby v nich byli zastoupeni především zástupci okresních národních výborů, národního výboru hlavního města Prahy, organizací sdružujících podnikatele, Svazu měst a obcí a příslušných svazových odborových orgánů.

(1) Komise volí ze svých členů předsedu, který organizuje a řídí její práci.

(2) O všech otázkách náležejících do její působnosti, rozhoduje komise hlasováním. Komise může přijímat rozhodnutí, jen je-li přítomna nadpoloviční většina členů. K platnému rozhodnutí je třeba dvou třetin hlasu přítomných členů komise.

§ 4

Organizačně, technicky a finančně zabezpečuje činnost komisí a jejich sekcí příslušný okresní národní výbor nebo Národní výbor hlavního města Prahy.

(1) V územních obvodech místních, městských a obvodních národních výborů zřizují komise své sekce.

(2) V sekcích musí být zastoupeny místní, městské nebo obvodní národní výbory, v jejichž územních obvodech jsou umístěny provozní jednotky (dále jen "příslušný národní výbor") a organizace, jejichž provozní jednotky se nacházejí v územním obvodu příslušného národního výboru.

(3) Sekce připravují podklady pro rozhodování komise a podle jejích pokynů zabezpečují jednotlivé úkony spojené s prodejem provozních jednotek.

(1) Komise organizují a zabezpečují převody vlastnictví provozních jednotek.

(2) Komise projedná návrhy na zařazení provozních jednotek do seznamu s příslušným národním výborem a se zakladatelem nebo zřizovatelem organizace, jejíž provozní jednotka se navrhuje k zařazení do seznamu.

(3) Komise vyhotovují seznamy a předkládají je k potvrzení ministerstvu.

(4) Komise stanoví též výši vstupného na prohlídku provozní jednotky.

(1) Jsou-li v seznamech uvedeny provozní jednotky organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem jsou ústřední orgány státní správy, projedná ministerstvo seznamy s těmto zakladateli nebo zřizovateli.

(2) Po projednání podle odstavce 1 ministerstvo seznamy posoudí a po případných úpravách potvrdí a určí tak rozsah majetku státu, který bude nabídnut k prodeji osobám. Na potvrzování seznamů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(1) Náležitosti seznamu stanoví zvláštní předpis.

(2) Komise zveřejňuje seznamy vyvěšením na úřední desce příslušného národního výboru.

Výnos z poplatků za oprávnění účastnit se dražby, které platí účastníci dražby, výnos ze vstupného, které platí ostatní přítomní občané a výnos ze vstupného za prohlídku provozní jednotky, je příjmem okresního národního výboru nebo Národního výboru hlavního města Prahy.

(1) Komise organizují veřejné dražby, určují licitátora a sestavují seznam nevydražených provozních jednotek pro účely opakované veřejné dražby.

(2) Veřejné dražby se účastní pověřený člen komise, který dohlíží na její řádný průběh; o průběhu veřejné dražby a jejích výsledcích sepíše protokol, v němž uvede vydražitele a cenu, za niž byla provozní jednotka vydražena. Protokol podepíše též licitátor, zástupci organizací, jejichž provozní jednotky byly vydraženy a zástupce příslušného národního výboru.

(1) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ušlého výdělku.

(2) Člen komise a licitátor mají nárok na odměnu. Výši odměny stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky v dohodě s ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky obecně závazným právním předpisem.

O uložení pokut za zmaření účelu veřejné dražby a za nesplnění povinnosti pokračovat v prodeji základních potravin rozhoduje okresní národní výbor, v jehož územním obvodu se veřejná dražba konala. Výnos těchto pokut je příjmem příslušného národního výboru.

Dohodu o splátkách sepisuje s vydražitelem příslušný národní výbor.

(1) Výnos z prodeje provozních jednotek příslušných národních výborů a organizací zřízených nebo založených těmito národními výbory je jejich příjmem.

(2) Z celkového výnosu prodeje ostatních provozních jednotek případně 30% příslušnému národnímu výboru a České republice.

(3) Výnos podle odst. 1 a část výnosu podle odst. 2, který připadne příslušným národním výborům, se soustřeďuje na jejich zvláštních vázaných účtech, které netvoří součást jejich rozpočtů. S těmito prostředky nesmí příslušný národní výbor nakládat po dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou částek, které budou určeny na uspokojení pohledávek, které nebylo možno uspokojit z výtěžku likvidace státních podniků založených příslušný národními výbory.

(4) Část výnosu podle odst. 2, která připadne České republice odvede příslušný národní výbor na zvláštní účet ministerstva u Státní banky československé.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem...........

Důvodová zpráva

A. Obecná část

Podle článku 9 odst. 2 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění ústavního zákona č. 100/1990 Sb. je úprava podmínek převodů majetku státu do vlastnictví občanů nebo právnických osob svěřena do působnosti Federálního shromáždění. Prvním ze zákonů, který bude na základě tohoto zmocnění vydán, je zákon o převodech některých součástí majetku státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob. Budou v něm upraveny základní principy transformace vlastnických vztahů, včetně způsobu jejího provedení.

Vzhledem k tomu, že vlastní provádění prodeje majetku státu fyzickým a některým právnickým osobám, jakož i řízení a usměrňování těchto prodejů má být svěřeno do působnosti orgánů republik, je nezbytné, aby tyto otázky byly v souladu s platnými ústavními předpisy upraveny v zákonech České národní rady a Slovenské národní rady. Předložený návrh zákona České národní rady vymezuje postave ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky tak, že svěřuje do jeho působnosti zejména řízení procesu převodů majetku státu fyzickým a některým právnickým osobám a kontrolu dodržování právních předpisů platných na tomto úseku.

V zájmu objektivního výběru provozních jednotek vhodných k privatizaci budou vytvořeny na úrovni okresů zvláštní komise složené ze zástupců zainteresovaných orgánů a organizací, jejichž činnost bude řídit příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Na území hlavního města Prahy bude tuto činnost vykonávat celoměstská Pražská komise pro privatizaci národního majetku. Jako pomocné pracovní orgány budou tyto komise vytvářet v územních obvodech místních, městských a obvodních národních výborů sekce, které budou zabezpečovat zejména organizační a technickou stránku veřejných dražeb.

Návrh zákona dále řeší rozpočtové určení výnosů z prodeje majetku státu a to tak, že tento výnos bude dělen mezi místní národní výbory a Českou republiku.

Provádění zákona nebude spojeno se zvýšením požadavků na státní rozpočet. Zákon předpokládá, že činnost komisí budou organizačně a technicky zabezpečovat okresní národní výbory (v Praze Národní výbor hlavního města Prahy) a že výnosy ze vstupného za prohlídku provozní jednotky, ze vstupného na veřejnou dražbu a z poplatků za oprávnění zúčastnit se veřejné dražby jsou příjmem těchto národních výborů. Takto získané prostředky budou použity jednak na úhradu věcných výdajů spojených s prováděním veřejné dražby a jednak na poskytování odměn členům komisí a licitátorům, jejichž výše bude určena obecně závazným právním předpisem.

B. Zvláštní část

K § 1:

Tímto ustanovením je vymezen okruh orgánů České republiky, které budou působit při realizaci převodů některých součástí majetku státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob. Těmito orgány jsou ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky, okresní komise pro privatizaci a Pražská komise pro privatizaci národního majetku.

K § 2:

Toto ustanovení vymezuje vztah k podřízenosti a nadřízenosti mezi komisemi a ministerstvem a dává ministerstvu kontrolní pravomoc na úseku dodržování právních předpisů o prodeji majetku státu.

Komise budou obligatorně zřízeny ve všech okresech České republiky; na území hlavního města Prahy bude zřízena jedna komise s celoměstskou působností.

Členy komisí jmenuje ministerstvo na návrh okresního národního výboru nebo Národního výboru hlavního města Prahy; v zájmu vytvoření předpokladů pro objektivní výběr provozních jednotek ministerstvo dbá, aby mimo pracovníků národních výborů byly v komisích zastoupeny i organizace sdružující podnikatele, svazové odborové orgány a Svaz měst a obcí.

K § 3:

Rozhodnutí komise lze přijmout jen na základě hlasování, kterého se musí zúčastnit nadpoloviční většina členů. Práci komise řídí volený předseda.

K § 4:

Nelze předpokládat, že při urychleném vytváření komisí jako zvláštních orgánů republiky bylo možné vytvořit pro ně i odpovídající materiálně-technické zázemí. Proto se navrhuje, aby jejich činnost byla po materiální a finanční stránce zabezpečována okresními národními výbory. Důvodem tohoto postupu je skutečnost, že převážná většina provozních jednotek, které budou předmětem prodeje, tvoří součást organizací řízených nebo založených národními výbory a že okresní národní výbory by tak mohly účinně přispět k úspěšnému průběhu privatizace.

K § 5:

Předpokládá se, že k prodeji provozních jednotek dojde postupně ve všech obcích a městech. Takto rozsáhlý proces transformace vlastnických vztahů by nebylo možné zabezpečit pouze z úrovně okresu. Proto se navrhuje, aby okresní komise zřizovaly v jednotlivých místech své sekce jako pomocné pracovní orgány, které budou pověřeny zejména přípravou podkladů pro vypracování seznamů a technickým zabezpečením provádění veřejné dražby.

K § 6:

Toto ustanovení upravuje základní a z hlediska zabezpečování transformace vlastnických vztahů nejzávažnější působnosti okresních komisí. Jde především o vypracování seznamů provozních jednotek, které budou nabídnuty k prodeji, tj. o výběr těch součástí majetku státu, které splňují kritéria stanovená zákonem Federálního shromáždění a u kterých lze současně předpokládat, že o ně projeví soukromí podnikatelé zájem.

Zákon Federálního shromáždění předpokládá, že každému zájemci o vydražovanou provozní jednotku má být umožněna její prohlídka. V zájmu určité regulace chování občanů při takových prohlídkách se navrhuje, aby každý ze zájemců o prohlídku provozní jednotky zaplatil vstupné, jehož výši určí okresní komise. Výše vstupného bude zákonem stanoveným způsobem zveřejněna.

K § 7:

O rozsahu majetku určeného k privatizaci konečným způsobem rozhoduje ministerstvo, a to tak, že potvrdí seznamy vypracované okresními komisemi. Potvrzení ministerstva se nevydává ve správním řízení a není proti němu opravný prostředek. Toto ustanovení umožňuje ministerstvu projednat seznamy provozních jednotek určených k prodeji s věcně příslušnými ústředními orgány.

K § 8:

Zabezpečuje se, aby široká veřejnost byla v dostatečném časovém předstihu seznámena s nabídkou provozních jednotek určených k prodeji. Tohoto účelu bude dosaženo tím, že seznamy provozních jednotek budou nejpozději 15 dnů před konáním veřejné dražby zveřejněny obvyklým způsobem, tj. vyvěšením na úřední desce národního výboru. Nic nebrání tomu, aby ke zveřejnění těchto seznamů byly využity i další prostředky, např. rozhlas, televize, tisk.

K § 9:

Provádění veřejně dražby bude spojeno vždy s určitými finančními náklady. Za účelem vytvoření zdrojů pro krytí těchto nákladů se v zákoně Federálního shromáždění stanoví, že za oprávnění zúčastnit se veřejně dražby budou vybírány poplatky a za účast občanů na veřejně dražbě bude vybíráno vstupně.

Navrhuje se, aby výnos z těchto poplatků a ze vstupného byl příjmem okresního národního výboru, který bude zabezpečovat technické zázemí pro činnost okresních komisí a jejich sekcí.

Výše poplatků a vstupného za oprávnění zúčastnit se veřejné dražby bude stanovena v dražebním řádu vydaném ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky. Výši vstupného na prohlídku provozní jednotky určí okresní komise.

K § 10:

Komise za pomoci pracovních sekcí působících v jednotlivých obcích a městech organizují veřejně dražby, a to jak z hlediska vytvoření všech zákonem předepsaných náležitostí, tak i z hlediska vytváření věcných podmínek pro jejich zdárný průběh.

Významnou působností komise je účast jejího zástupce na veřejně dražbě, který dohlíží na její řádný průběh, je oprávněn odvolat licitátora, postupuje-li v rozporu se zákonem a je povinen sepsat o průběhu a výsledcích veřejně dražby protokol.

Nepodaří-li se vydražit provozní jednotky v rámci jedné veřejně dražby, zařadí je komise do nového seznamu, který je výchozím podkladem pro opakovanou dražbu.

K § 11:

S ohledem na význam a náročnost práce, která je spojena s členstvím v komisích, je třeba přímo zákonem zabezpečit, aby ti občané, kteří budou tuto práci vykonávat, nebyli kráceni ve svých nárocích vyplývajících pro ně z pracovního či obdobného poměru.

Zákon rovněž předpokládá, že členům komisí a licitátorům bude možno poskytnout i zvláštní odměny, jejichž výše bude stanovena prováděcím předpisem.

K § 12:

Zákon Federálního shromáždění upravuje i některé sankce, jejichž cílem je regulovat chování účastníků dražby a v určitém směru i jednání nových vlastníků provozních jednotek. Zavádí se pokuta za zmaření veřejné dražby a za nesplnění povinnosti pokračovat v prodej i základních potravin po zákonem stanovenou dobu. Výši těchto pokut stanoví zákon Federálního shromáždění, zákonem České národní rady se stanoví jejich rozpočtové určení. Výnosy z těchto pokut jsou příjmem místního, městského nebo obvodního národního výboru.

K § 13:

Je-li vydražitelem zaměstnanec provozní jednotky, má právo zaplatit část kupní ceny ve splátkách. Využije-li tohoto práva, je národní výbor povinen sepsat s ním dohodu o splátkách. Právní poměry této dohody se řídí občanským zákoníkem.

K § 14:

Rozpočtové určení výnosu z prodeje provozních jednotek se navrhuje formulovat v zásadě v závislosti na tom, kdo je zakladatelem nebo zřizovatelem organizací, jejichž součást provozní jednotky tvořily. Místnímu, městskému nebo obvodnímu národnímu výboru připadne celý výnos z prodeje těch provozních jednotek, které tvořily součást jimi založených nebo zřízených organizací. Výnosy z prodeje ostatních provozních jednotek budou děleny tak, že 30% z nich připadne uvedeným národním výborům a 70% bude příjmem České republiky. V zájmu protiinflační politiky se navrhuje, aby prostředky, které budou na účtech národních výborů, byly po dobu dvou let od účinnosti tohoto zákona blokovány s výjimkou částek určených k oddlužení likvidovaných státních podniků založených příslušnými národními výbory.

K § 15:

Tento zákon musí nabýt účinnosti současně se zákonem o převodech některých součástí majetku státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob.

V Praze dne 3. října 1990

Předseda vlády České republiky:

Petr Pithart v.r.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky: