Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Praha je hlavním městem České republiky a pravidelným sídlem jejích orgánů [čl. 141, odst. 2 ústavního zákona o československé federaci].

(1) Území hlavního města Prahy je tvořeno katastrálními územími, která jsou uvedena v příloze tohoto zákona.

(2) Území hlavního města Prahy se dělí na městské části. Jednotlivými městskými částmi se rozumí území přímo spravovaná obvodními národními výbory a územní obvody místních národních výborů ke dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Novou městskou část lze zřídit na základě referenda konaného na území, kde se zřízení nové městské části navrhuje.

(4) Změna území hlavního města Prahy se provádí dohodou hlavního města Prahy a dotčené obce se souhlasem dotčené městské části a okresního úřadu. Změna území městských části se provádí dohodou dotčených městských částí.

(5) Připojení obce k hlavnímu městu Praze nebo odloučení městské části od hlavního města Prahy lze provést se souhlasem vlády České republiky dohodou hlavního města Prahy a dotčené obce nebo městské části. Podmínkou dohody o odloučení je souhlasné stanovisko referenda konaného na území odlučující se městské části.

(6) Při vypořádání práv a závazků městských částí se použijí přiměřeně ustanovení zákona České národní rady o obcích [§ 11 odst. 3 a 4, § 12 odst. 3 a § 13 zákona ČNR č. /1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)].

(1) Česká národní rada, vláda a ústřední orgány státní správy České republiky dbají potřeb hlavního města Prahy, zejména přihlížejí k významu a postavení hlavního města Prahy při stanovení podílu hlavního města Prahy na státních příjmech a při stanovení dotace do rozpočtu hlavního města Prahy.

(2) Hlavní město Praha vytváří potřebné podmínky pro činnost orgánů České republiky uvedených v odst. 1.

(1) Primátor hlavního města Prahy je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním jednání vlády České republiky nebo jejího předsednictva při projednávání otázek, které se dotýkají nebo by se mohly dotýkat zájmů a potřeb hlavního města Prahy a předkládat vládě v těchto věcech návrhy.

(2) Ústřední orgány státní správy České republiky jsou povinny projednávat s hlavním městem Prahou návrhy právních předpisů a dalších opatření, která se dotýkají zájmů a potřeb hlavního města Prahy.

(1) Hlavní město Praha jako právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Hlavní město Praha má vlastní majetek a finanční zdroje; hospodaří s nimi samostatně za podmínek stanovených zvláštním zákonem.

(3) Městské části v rozsahu stanoveném tímto zákonem, dalšími obecně závaznými právními předpisy a statutem hlavního města Prahy vystupují v právních vztazích svým jménem a hospodaří se svěřeným majetkem hlavního města Prahy a se svěřenými finančními zdroji.

(1) Občanem hlavního města Prahy je každý občan České republiky nebo Slovenské republiky, který je hlášen k trvalému pobytu na území hlavního města Prahy [zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci občanů] a osoby, kterým bylo uděleno čestné občanství hlavního města Prahy nebo městské části.

(2) Občané hlavního města Prahy, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni

a) zúčastnit se zasedání Senátu hlavního města Prahy, obvodního nebo místního zastupitelstva a nahlížet do zápisů o jeho jednání,

b) vyjádřit svůj názor v místním referendu a při projednávání návrhů s občany v případech stanovených tímto zákonem (§ 16 a 18).

(3) Každý má právo podávat petice orgánům hlavního města Prahy a městských částí.

(4) Samosprávu uskutečňují občané hlavního města Prahy prostřednictvím

a) místního referenda,

b) Senátu hlavního města Prahy (dále jen "Senát"), obvodních a místních zastupitelstev (dále jen "zastupitelstvo") a jejich orgánů,

c) Sněmu starostů (dále jen "Sněm").

(1) Místní referendum vyhlašuje Senát nebo zastupitelstvo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů Senátu nebo zastupitelstva nebo jedna desetina občanů hlavního města Prahy nebo městské části starších 18 let.

(2) Zastupitelstvo je povinno vyhlásit místní referendum k návrhu na zřízení městské části požádají-li o to písemně nejméně dvě třetiny členů zastupitelstva, kteří byli zvoleni na území, kde se navrhuje zřízení městské části nebo požádá-li o to písemně třetina občanů, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu na území, kde se navrhuje zřízení městské části.

(3) Zastupitelstvo je povinno vyhlásit místní referendum k návrhu na odloučení městské části od hlavního města Prahy na návrh podle odst. 1.

(4) Senát a zastupitelstva mohou vyhlásit místní referendum rovněž pro posouzení jiných otázek.

(5) V místním referendu se občan hlavního města Prahy vyjádří, zda je pro návrh nebo proti němu. Výsledek místního referenda je platný, pokud se jej zúčastnila nadpoloviční většina občanů hlavního města Prahy, majících trvalý pobyt v části území hlavního města Prahy, kde se referendum koná a více než polovina ze zúčastněných občanů se vyslovila pro nebo proti návrhu. Rozhodnutí místního referenda provede Senát nebo zastupitelstvo.

(6) Přípravu, provedení a zjištění výsledku místního referenda upravuje obecně závazné nařízení (§ 19) přičemž se přiměřeně použijí příslušná ustanovení zákona ČNR o volbách do zastupitelstev v obcích.

(1) Zastupitelským sborem občanů a orgánem samosprávy hlavního města Prahy je Senát.

(2) Zastupitelským sborem občanů a orgánem samosprávy městské části je obvodní zastupitelstvo nebo místní zastupitelstvo.

(3) Obvodní zastupitelstva působí v městských částech, ve kterých měly ke dni účinnosti tohoto zákona sídlo obvodní národní výbory. Místní zastupitelstva působí v ostatních městských částech a označují se názvem městské části.

(1) O nejdůležitějších otázkách rozvoje hlavního města Prahy z hlediska zájmů městských částí rozhoduje Sněm.

(2) Sněm se skládá ze starostů městských částí a primátora.

(3) Jednání Sněmu řídí primátor hlavního města Prahy a v jeho nepřítomnosti pověřený starosta. Sněm se usnáší nadpoloviční většinou všech hlasů. Za každý tisíc občanů hlavního města Prahy, majících trvalý pobyt na území městské části, má starosta této městské části jeden hlas na Sněmu. Pro účely stanovení počtu hlasů jednotlivých starostů se počet občanů zaokrouhluje na tisíce, přičemž každý starosta má vždy nejméně jeden hlas.

(4) Svolání a jednání Sněmu upravuje jednací řád, schvalovaný Senátem a Sněmem.

(5) Sněm schvaluje na návrh Senátu

a) koncepce rozvoje hlavního města Prahy;

b) rozdělení příjmů z daní, odvodů a poplatků spravovaných v působnosti orgánů státní finanční správy;

c) rozdělení dotace z rozpočtu hlavního města Prahy do rozpočtů městských částí.

(6) Nerozhodne-li Sněm ve věcech podle odst. 5, stanoví další postup Senát dvoutřetinovou většinou všech členů Senátu.

(1) Členové Senátu a zastupitelstev jsou voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Práv a povinností nabývají zvolením. Platnost volby ověřuje Senát nebo zastupitelstvo na prvním zasedání, jehož se člen zúčastní. Na témže zasedání skládá člen slib tohoto znění "Slibuji, že budu řádně plnit své povinnosti, hájit zájmy občanů hlavního města Prahy, zachovávat Ústavu České republiky a Ústavu České a Slovenské Federativní Republiky, zákony a ostatní obecně závazné právní předpisy." Slib se skládá do rukou předsedajícího zasedání a složení slibu potvrdí člen Senátu nebo zastupitelstva svým podpisem. Odmítnutí slibu nebo složení slibu s výhradou má za následek ztrátu mandátu.

(2) Funkční období člena Senátu nebo zastupitelstva končí uplynutím volebního období. Funkční období člena senátní rady, obvodní rady nebo místní rady končí zvolením nové rady po volbách do zastupitelstev.

(3) Před uplynutím volebního období zaniká mandát člena Senátu nebo zastupitelstva rezignací nebo ztrátou volitelnosti. Rezignace nabývá právních účinků dnem, kdy ji vezme na vědomí senátní rada nebo obvodní či místní rada. Rada rovněž prohlašuje náhradníka za člena Senátu nebo zastupitelstva.

Osobní poměry a nároky členů Senátu a zastupitelstev jsou upraveny zvláštními předpisy [§ 39 až 41 zákona ČNR o obcích].

(1) Člen Senátu nebo zastupitelstva je oprávněn

a) předkládat návrhy Senátu nebo zastupitelstvu;

b) vznášet dotazy a připomínky na radu a na její jednotlivé členy, na další orgány hlavního města Prahy nebo městských částí a na organizace a zařízení, které byly založeny nebo zřízeny Senátem nebo zastupitelstvem; odpověď na ně mu musí být dána bezodkladně, nejpozději do 30 dnů.

c) požadovat od pracovníků senátního úřadu nebo obvodního či místního úřadu a od státních orgánů informace o věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce.

(2) Člen Senátu nebo zastupitelstva je povinen zúčastňovat se jednání Senátu nebo zastupitelstva a dalších orgánů hlavního města Prahy nebo městských částí, pokud je jejich členem.

(3) Státní orgány jsou povinny zabývat se dotazy, připomínkami a podněty člena Senátu nebo zastupitelstva a informovat jej o jejich vyřízení.

(1) Hlavní město Praha a ve svěřeném rozsahu městské části spravují své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost").

(2) Při výkonu samostatné působnosti se hlavní město Praha a městské části řídí jen zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými k jejich provedení.

(3) Při výkonu samostatné působnosti hlavní město Praha a městské části zabezpečují zejména hospodářský a sociální rozvoj, ochranu a tvorbu zdravého městského prostředí a ochranu přírody, uspokojování sociálních a kulturních potřeb občanů hlavního města Prahy a místní záležitosti veřejného pořádku.

(1) Hlavní město Praha ve věcech samostatné působnosti

a) hospodaří s majetkem hlavního města Prahy (§ 15);

b) účastní se podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob;

c) schvaluje rozpočet hlavního města Prahy a vyúčtování svého hospodaření (§ 16);

d) stanoví na základě zvláštních předpisů sazby místních daní a poplatků, popřípadě výši odvodů od organizací;

e) zřizuje a ruší účelové fondy;

f) zakládá, zřizuje a ruší organizace a zařízení (§ 17);

g) schvaluje návrhy koncepcí a plány rozvoje hlavního města Prahy (§ 16);

h) vydává souhlas právnickým osobám a podnikatelům k umístění jejich provozovny nebo její části na území hl. m. Prahy (§ 21);

ch) zaujímá stanoviska k záměrům jiných orgánů a organizací, pokud se dotýkají zájmů hlavního města Prahy;

i) vydává obecně závazná nařízení (§ 19);

j) zřizuje a řídí městskou policii a ukládá úkoly útvaru veřejné bezpečnosti při zabezpečování celoměstských záležitostí veřejného pořádku (§ 20);

k) užívá symboly hlavního města Prahy a uděluje čestné občanství hl. m. Prahy a jiné pocty (§ 23).

(2) Městským částem se ve věcech samostatné působnosti svěřuje

a) hospodařit se svěřeným majetkem hlavního města Prahy (§ 15);

b) účastnit se podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob;

c) schvalovat rozpočet městské části a vyúčtování svého hospodaření (§ 16);

d) zřizovat a rušit účelové fondy;

e) zakládat, zřizovat a rušit organizace a zařízení (§ 17);

f) schvalovat koncepce a plány rozvoje městských částí (§ 18);

g) zaujímat stanoviska k záměrům jiných orgánů a organizací, pokud se dotýkají zájmů městské části;

h) vydávat ve stanoveném rozsahu obecně závazná nařízení (§ 19);

ch) ukládat právnickým osobám povinnosti při odstraňování následků živelných pohrom a obdobných mimořádných událostí (§ 22);

i) užívat symbolů městských částí a udělovat čestné občanství a jiné pocty městských částí (§ 23);

j) ukládat úkoly příslušnému útvaru městské policie a útvaru Veřejné bezpečnosti při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku (§ 20).

(1) Majetek hlavního města Prahy upravuje zvláštní zákon.

(2) Hlavní město Praha hospodaří s věcmi a majetkovými právy ve vlastnictví hlavního města Prahy, zejména s těmi, které jsou nezbytné pro plnění celoměstských funkcí (například městská hromadná doprava, zásobování vodou, odvádění odpadních vod, hospodaření s tuhými komunálními odpady, výstavba a údržba vybrané komunikační sítě, veřejného osvětlení a veřejné zeleně, střední školství a památková péče). Městským částem se svěřuje hospodaření s ostatními věcmi a majetkovými právy ve vlastnictví hlavního města Prahy (§ 28 odst. 2 písm. b).

(3) Hlavní město Praha a městské části mohou svěřovat a odnímat majetek hlavního města Prahy organizacím, které založily a zřídily.

(1) Hlavní město Praha a jednotlivé městské části hospodaří podle svých rozpočtů, sestavovaných na kalendářní rok a vyúčtování výsledků svého hospodaření provedou do tří měsíců po skončení kalendářního roku.

(2) Z rozpočtu hlavního města Prahy mohou být poskytovány dotace do rozpočtů městských částí.

(3) Nejméně 30 dnů před projednáním návrhu rozpočtu a před projednáním vyúčtování hospodaření v Senátu nebo příslušném zastupitelstvu musí být zveřejněny zásady sestavení návrhu rozpočtu a zásady vyúčtování hospodaření tak, aby se k nim občané mohli vyjádřit. Připomínky k zásadám se uplatňují buď písemně ve stanovené lhůtě nebo ústně na zasedání Senátu nebo zastupitelstva.

(4) Příjmy a výdaje rozpočtu stanoví zvláštní předpis.

(5) Není-li návrh rozpočtu schválen do začátku rozpočtového období, hospodaří se podle rozpočtového provizoria.

(1) Hlavní město Praha zakládá nebo zřizuje zejména organizace a zařízení celoměstského významu, například pro ochranu městského prostředí a přírody, městskou hromadnou dopravu, zásobování vodou z veřejných vodovodů, odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi a jejich čištění, hospodaření s tuhými komunálními odpady, správu a údržbu veřejného osvětlení a na úseku školství, kultury, sociální péče a zdravotnictví, sportu a rekreace a dále pro další činnosti, jestliže je nutné nebo účelné organizovat je v celoměstském měřítku.

(2) Městské části zakládají nebo zřizují organizace a zařízení sloužící rozvoji městské části a uspokojování potřeb občanů, zejména pro správu a údržbu domovního majetku, místní stavebnictví, placené služby, údržbu a čištění místních komunikací, hospodaření s tuhými komunálními odpady, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní a osvětovou činnost, sport a rekreaci, předškolní zařízení, základní školy a zařízení jim sloužící.

(1) V koncepcích rozvoje hlavního města Prahy mohou být určeny závazné části, které musí být dodržovány zejména při tvorbě a schvalování koncepcí městských částí, vydávání souhlasu právnickým osobám a podnikatelům k umístění jejich provozovny nebo její části na území hlavního města Prahy a hospodaření s majetkem hlavního města Prahy.

(2) Návrhy koncepcí rozvoje hlavního města Prahy a návrhy koncepcí rozvoje městských částí se projednávají s občany.

(3) Koncepce rozvoje hlavního města Prahy schvaluje Sněm na návrh Senátu.

(1) Hlavní město Praha může vydávat obecně závazná nařízení ve věcech samostatné působnosti jemu náležejících. V ostatních věcech samostatné působnosti svěřené městským částem, může vydat obecně závazné nařízení po dohodě s městskými částmi, jde-li o věci dotýkající se více městských částí. Ve věcech přenesené působnosti může vydat obecně závazné nařízení jen na základě zmocnění v zákoně.

(2) Městské části mohou vydávat obecně závazná nařízení ve věcech samostatné působnosti neupravených obecně závazným nařízením hlavního města Prahy. Ve věcech přenesené působnosti mohou vydat obecně závazné nařízení jen na základě zmocnění v zákoně.

(3) Hlavní město Praha může dále upravit obecně závazným nařízením

a) opatření při nepříznivých meteorologických situacích a další opatření ke zlepšení kvality ovzduší včetně příslušnosti k ukládání sankcí za nedodržování těchto opatření;

b) práva a povinnosti občanů a organizací při zakládání a vedení informačních systémů o technické a sociální infrastruktuře města a při plošných přeměnách nosičů tepla a energií;

c) zvláštní podmínky pro zápis trvalého pobytu na území hlavního města Prahy do evidence obyvatelstva a jeho ukončení.

(4) Obecně závazné nařízení musí být v souladu se zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy.

(5) Obecně závazné nařízení musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se obecně závazné nařízení vyvěsí na úřední desce senátního úřadu nebo obvodního či městského úřadu na dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení obecně závazného nařízení je první den jeho vyvěšení na úřední desce. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti obecně závazného nařízení. Kromě toho se obecně závazné nařízení uveřejní způsobem v hlavním městě Praze a jeho městských částech obvyklým.

(6) Obecně závazné nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může obecně závazné nařízení nabýt účinnosti již dnem vyhlášení. Tato skutečnost v něm musí být uvedena.

(7) Obecně závazné nařízení hlavního města Prahy musí být každému přístupno u senátního úřadu, obvodních a místních úřadů. Obecně závazné nařízení městské části musí být každému přístupno u obvodního či místního úřadu městské části, která je vydala.

(1) K zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku zřizuje hlavní město Praha městskou policii. Městská policie kontroluje dodržování obecně závazných nařízení. Práva a povinnosti městské policie stanoví zvláštní zákon.

(2) Hlavní město Praha je oprávněno při zabezpečování celoměstských záležitostí veřejného pořádku ukládat úkoly útvaru Veřejné bezpečnosti, pokud není schopno je zajistit vlastními silami a prostředky. Městská část je oprávněna při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku ukládat úkoly příslušnému útvaru městské policie a útvaru Veřejné bezpečnosti, pokud není schopna je zajistit vlastními silami a prostředky. Hlavní město Praha a městské části ukládají úkoly útvaru Veřejné bezpečnosti jen prostřednictvím příslušného náčelníka.