Česká národní rada 1990 – 1992

na vydání tohoto zákona České národní rady:

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Poslanci České národní rady (dále jen "poslanci") náleží poslanecký plat (dále jen "plat") ve výši 7 000,- Kčs měsíčně, počínaje prvním dnem měsíce v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib. Plat mu náleží ještě tři měsíce poté, kdy došlo k zániku jeho poslaneckého mandátu.

(1) Předsedovi České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 9 000,- Kčs měsíčně.

(2) Místopředsedovi České národní rady, který jako první zastupuje předsedu České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 5 000,- Kčs měsíčně.

(3) Místopředsedovi České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 4 000,- Kčs měsíčně.

(1) Předsedovi výboru České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2 500,- Kčs měsíčně.

(2) Místopředsedovi výboru České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 1 000,- Kčs měsíčně.

(3) Tajemníku výboru České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 500,- Kčs měsíčně.

(4) Členu předsednictva České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 500,- Kčs.

(5) Funkcionáři komise předsednictva České národní rady náleží stejný funkční příplatek jako funkcionáři výboru České národní rady.

(6) Funkční příplatek podle předchozích odstavců poslanci náleží počínaje prvním dnem měsíce v němž byl do funkce zvolen. Funkční příplatky podle tohoto ustanovení nenáležejí poslanci, kterému náležejí funkční příplatky podle § 2.

(1) Poslanci náležejí diety v paušální výši 2 000,- Kčs měsíčně a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.

(2) Poslanci též náleží náhrada za ubytování v prokázané výši, pokud cestu koná v souvislosti s výkonem poslanecké funkce.

(3) Cestovní náhrady při cestách do zahraničí, které souvisejí s výkonem poslanecké funkce, stanoví předsednictvo České národní rady.

(1) Poslanec může na území České republiky používat bezplatně prostředků veřejné hromadné dopravy.

(2) Letadel veřejné letecké dopravy může poslanec bezplatně použít tam i zpět

a) pro cesty na schůze České národní rady a jejích orgánů, nebo

b) pro cesty k nimž byl pověřen předsednictvem České národní rady nebo předsedou České národní rady, nebo

c) pro cesty k nimž byl pověřen výborem České národní rady nebo komisí předsednictva České národní rady, dá-li k tomu souhlas předseda České národní rady.

(3) Právo bezplatně používat prostředků veřejné hromadné dopravy má na území České republiky i poslanec Slovenské národní rady.

I. varianta

K úhradě věcných výdajů, popřípadě nákladů za služby, potřebných pro výkon poslanecké funkce, náleží poslanci paušální náhrada ve výši 4 000,- Kčs měsíčně, a to počínaje prvním dnem měsíce v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.

II. varianta

(1) K úhradě věcných výdajů, popřípadě nákladů za služby, potřebných pro výkon poslanecké funkce, náleží poslanci paušální náhrada ve výši 2 000,- Kčs měsíčně, a to počínaje prvním dnem měsíce v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.

(2) Poslanec má nárok na náhradu výdajů uvedených v odstavci 1, přesahující částku 2 000,- Kčs v prokázané výši, nejvýše však do celkové částky 4 000,- Kčs měsíčně.

(1) Předseda České národní rady má po dobu výkonu funkce právo bezplatně užívat přiměřeně vybavený byt.

(2) Místopředsedové České národní rady mají toto právo jen tehdy, mají-li bydliště mimo sídlo České národní rady.

(3) Kromě toho mají funkcionáři uvedení v odstavci 1 a 2 právo užívat bezplatně služební vozidlo a právo na zřízení a bezplatné užívání účastnické telefonní stanice.

(1) Nezúčastní-li se poslanec v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy nejméně dvou jednacích dnů České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu poslaneckého platu, polovinu funkčního příplatku a polovinu paušálních náhrad (§ 4 a 6), které by mu jinak náležely na měsíc následující.

(2) Nezúčastní-li se poslanec v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy nejméně čtyř jednacích dnů České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, ztrácí nárok na poslanecký plat, funkční příplatek a paušální náhrady (§ 4 a 6), které by mu jinak náležely na měsíc následující.

(3) Způsob rozhodování o ztrátě nároku podle odstavce 1 a 2 upraví jednací řád České národní rady.

(1) Požádá-li o to poslanec, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno. [§ 124 zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů] Náhrada mzdy od zaměstnavatele mu nepřísluší.

(2) Poslanci, který je v pracovním nebo obdobném poměru, náleží za vykonanou práci mzda (odměna) podle obecných předpisů.

(3) Pracovní nebo obdobný poměr poslance může být proti jeho vůli skončen jen s předchozím souhlasem předsednictva České národní rady, to platí i pro období 12 měsíců po zániku poslaneckého mandátu. Jinak je skončení pracovního nebo obdobného poměru neplatné.

(1) Poslanci jsou účastni nemocenského pojištění [Zákon č. 54/1956 o nemocenském pojištění zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů] a sociálního zabezpečení [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů] stejně jako pracovníci v pracovním poměru.

(2) V době, kdy poslanec nevykonává svoji funkci pro nemoc, náleží mu plat podle § 1 nejdéle však po dobu šesti měsíců, po tuto dobu mu nenáleží peněžité dávky nemocenského pojištění.

(3) Poslanci náleží přídavky na děti ve výši a za podmínek stanovených obecným právním předpisem. [Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.]

(1) Plat (§ 1) a funkční příplatek (§ 2 a 3) podléhají dani ze mzdy.

(2) Diety a paušální náhrada (§ 4 a 6) dani ze mzdy nepodléhají.

Poslanci nenáležejí nároky podle tohoto zákona po dobu, po kterou je členem vlády České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky. Totéž platí, jestliže vykonává funkci vedoucího federálního nebo republikového ústředního orgánu státní správy.

(1) Kancelář České národní rady odpovídá poslanci za škodu, která mu vznikla při výkonu poslaneckého mandátu nebo v přímé souvislosti s ním podle pracovně právních předpisů. [§ 170 a násl. zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů.]

(2) Poslanec odpovídá Kanceláři České národní rady za škodu, kterou jí způsobil při výkonu poslaneckého mandátu nebo v přímé souvislosti s ním podle pracovně právních předpisů. [§ 170 a násl. zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů.]

Zrušují se § 24 až 27 zákona České národní rady č. 36/1989 Sb., o poslancích České národní rady.

Poslancům, kteří vykonávají poslaneckou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona náležejí nároky podle tohoto zákona od prvého dne měsíce, v němž zákon nabyl účinnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Rostoucí požadavky na zákonodárné sbory kladou též zvýšené nároky na jednotlivé členy zastupitelského orgánu. Zvýšila se společenská odpovědnost a nároky na výkon funkce poslance a jeho informovanost. Má-li poslanec důsledně plnit všechny požadavky, musí mít dostatek času na studium jednotlivých materiálů, opatřování si podkladů a informací a na konzultace s odborníky.

Je třeba proto poslance natolik materielně zajistit, aby nebyli závislí na výkonu zaměstnání a mohli se plně a profesionálně věnovat své poslanecké činnosti. Znamená to stanovit poslanci takový plat, který by dovoloval jak poslanci, tak jeho rodině odpovídající sociální zajištění.

V té souvislosti je třeba vyřešit i otázku zajištění poslance v případě nemoci a zajistit poslancům náhradu ostatních výdajů, které souvisí s poslaneckou činností.

Navrhovaná úprava vychází z předpokladu jednotného poslaneckého platu, který by náležel každému poslanci. Kromě toho funkcionáři České národní rady a jejich orgánů by pobírali funkční příplatky podle významu zastávané funkce.

K § 1

Nárok na poslanecký plat vzniká každému poslanci složením ústavou předepsaného slibu. Výše platu vychází z platu vedoucích pracovníků ve státní správě i výše platu vedoucích ústředních orgánů státní správy a vedoucích hospodářských pracovníků. Navrhovaná výše odpovídá výši platu poslance Federálního shromáždění tak, jak byla schválena příslušným zákonem FS. Je možno ji při jednání výboru upravit.

Nárok na poslanecký plat má poslanec bez ohledu na to, je-li v pracovním nebo obdobném poměru či nikoliv.

Obdobně jako je tomu u jiných ústavních činitelů, náleží poslanci plat ještě tři měsíce po zániku poslaneckého mandátu.

K § 2 a 3

Výše funkčních příplatků jednotlivým funkcionářům České národní rady je stanovena odstupňovaně tak, aby vyjadřovala zvýšené nároky na řídící práci a odpovědnost z toho vyplývající.

K § 4

Uvedené ustanovení nahrazuje dosavadní úpravu denních diet a místo ní stanoví paušální náhradu ve výši 2 000,- Kčs měsíčně. Úprava je jednodušší a odstraňuje poměrně složitou administrativu.

K § 5

V tomto ustanovení se přebírá dosavadní právní úprava, podle které poslancům náleží právo bezplatného používání hromadných dopravních prostředků a v určitých případech i letadel. Ustanovení odstavce 3 odpovídá recipročnímu ustanovení v zákoně Slovenské národní rady a umožňuje poslancům České národní rady bezplatný pobyt po celé České a Slovenské Federativní Republice.

K § 6

Úhradou věcných výdajů, popř. nákladů za služby potřebných pro výkon poslanecké funkce se rozumí např. úhrada za jinou než veřejnou dopravu poslance, poradenské služby, expertizy, písařské práce, náklady na telefon, kancelářské potřeby, tisk a literaturu. Může jít i o nájem kanceláře, mohou sem spadat i určité reprezentační výdaje.

Úpravu náhrady věcných výdajů je možno v principu řešit dvojím způsobem:

a) paušálními náhradami, které znamenají úsporu v administrativní práci a předpokládají, že peněz bude na uvedený účel využito, aniž by využití bylo kontrolováno,

b) náhradou hotových výloh, což přináší určitou administrativní náročnost, ale na druhé straně je zárukou, že peněz bylo skutečně vynaloženo na uvedený účel.

Prvá alternativa je uplatnění principu sub a), druhá alternativa je kombinací principu sub a) a b).

I. varianta

Náklady za tyto služby by poslanec neúčtoval a hradil by si je z uvedené paušální částky 4 000,- Kčs.

Částka 4 000,- Kčs byla volena v souladu s přijatým zákonem Federálního shromáždění a je možné ji při jednání výborů upravit.

II. varianta

Tato varianta je založena na principu paušální náhrady pouze do výše 2 000,- Kčs. Pokud by náklady v tomto odstavci uvedené tuto částku převýšily, poslanec by náklady vyúčtoval a na základě tohoto vyúčtování obdržel jejich úhradu.

K § 7

Po dobu výkonu funkce má předseda České národní rady a místopředsedové České národní rady právo na náležitosti v tomto ustanovení uvedené. Pokud jde o užívání přiměřeně vybaveného bytu, má na něj předseda České národní rady nárok vždy, místopředsedové České národní rady jen tehdy, mají-li bydliště mimo Prahu.

Uvedené byty by se nepřidělovali do osobního užívání, ale dispoziční právo s byty bude mít Česká národní rada a bude je přenechávat do dočasného užívání (včetně zařízení) podle § 397 občanského zákoníku. Podrobnosti užívání, jeho skončení a otázky spojené s užíváním se upraví v dohodě o přenechání bytu.

K § 8

Uvedené ustanovení navazuje na povinnost poslanců aktivně a iniciativně se zúčastnit jednání a prací České národní rady a jejích orgánů do nichž byli zvoleni. Nemohou-li se ze závažných důvodů schůze zúčastnit, jsou povinni se omluvit, a to předsedovi České národní rady, nebo předsedovi orgánu jehož jsou členy. Jestliže se bez řádné omluvy jednání České národní rady nebo jejích orgánů poslanec nezúčastní, krátí se nárok na výplatu platu, funkčního příplatku a paušální náhrady, event. se odnímají celé.

Bližší procesní úpravu musí stanovit jednací rád České národní rady.

K § 9

Jde o běžná pracovně právní ustanovení pro ty případy, kdy poslanec je v pracovním poměru.

Třetí odstavec uvedeného ustanovení přebírá dosavadní ustanovení zákona o poslancích České národní rady č. 36/1989 Sb., ochranná lhůta se však zkracuje z dvou let na jeden rok.

K §10

Ustanovení řeší některé otázky související s nemocenským pojištěním a sociálním zabezpečením poslanců. Jsou nemocensky pojištěni a důchodově zabezpečeni stejně jako ostatní pracující.

V případě, že poslanec onemocní, bude po dobu nemoci pobírat šest měsíců poslanecký plat a nebude mít tedy nárok na nemocenské dávky. Teprve jestliže by byla nemoc delší šesti měsíců, bude po uplynutí této doby pobírat peněžité dávky nemocenského pojištění. Období šesti měsíců bylo zvoleno shodně se zákonem Federálního shromáždění o platech a náhradách poslanců Federálního shromáždění a je možno tuto lhůtu upravit.

Jestliže poslanec splní podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti, budou mu vypláceny k platu a k dalším náležitostem i přídavky na děti.

K § 11

Plat i funkční příplatek jsou svoji povahou odměnou za práci, a proto podléhají dani ze mzdy. Naproti tomu diety a paušální náhrada jsou se svojí povahou náhradou hotových výloh, a proto dani nepodléhají.

K § 12

Jde o inkompatibilitu příjmu poslance a příjmu ministra nebo vedoucího ústředního orgánu státní správy.

K § 13

Toto ustanovení upravuje i nároky poslanců v případech, kdy poslanec utrpí škodu při výkonu poslanecké funkce. Protože tato škoda má povahu pracovního úrazu nebo obdobné újmy, bylo voleno i řešení shodné s řešením v pracovně právních předpisech (§ 170 a násl. zákoníku práce).

Obdobně se upravuje i odpovědnost poslance za případnou škodu, kterou by způsobil při výkonu poslanecké funkce, a to zejména proto, aby náhrada škody byla limitována maximální částkou rovnající se trojnásobku platu.

K § 14

Jde o obvyklé zrušovací ustanovení.

K § 15 a 16

Jde o obvyklá přechodná ustanovení upravující počátek vzniku nároku s ohledem na účinnost zákona.

V případě výplaty náležitostí od srpna 1990 bude třeba zvýšit rozpočet o 5,3 mil. Kčs na 13,7 mil. Kčs pro rok 1990. Náklady na rok 1991 budou činit 32,9 mil. Kčs, což je zvýšení oproti roku 1990 o 19,2 mil. Kčs.