Poslanec Maryt navrhuje: "Částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost, stanovená zvláštním zákonem, se při posuzování sociální potřebnosti občanů, jímž byly přiznány mimořádné výhody třetího stupně (průkaz ZTP/P), zvyšuje o 500 Kčs měsíčně."
To je znění, o němž
budeme hlasovat později. Nyní se vracíme
ke znění společné zprávy.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dávám hlasovat o pozměňujícím návrhu společné zprávy, tak jak byla přečtena - jako první případ.
Kdo je pro tento pozměňovací návrh, ať zvedne ruku. 1.
Kdo je proti? 17.
Pozměňovací návrh
nebyl přijat. Prosím pana poslance, aby pokračoval.
Poslanec Petr Lom:
Pokračujeme v pozměňovacích návrzích
podle společné zprávy. K § 3 odst. 3
na str. 3 na konci udělat čárku a doplnit
slova ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí
svobody a dále při výkonu základní
vojenské služby náhradní služby
a civilní služby. Konec návrhu.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Dávám hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.
Kdo je pro, ať zvedne ruku. 103.
Je někdo proti? 2.
Děkuji. Tento pozměňovací návrh byl přijat.
Prosím, pokračujeme.
Poslanec Petr Lom:
Ve společné zprávě je dále
pozměňovací návrh k § 9 na str.
7 textu zákona, a to, že § 9 se celý vypouští,
opět z důvodu nesystémovosti.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Můžeme hlasovat.
Kdo souhlasí s vypuštěním uvedené části, ať zvedne ruku. 84.
Kdo je proti? 4.
Kdo se zdržel hlasování? 33.
Pozměňovací návrh
byl přijat. Prosím, pokračujme.
Poslanec Petr Lom: Další
pozměňovací návrh je procedurální
povahy. Jedná se o přečíslování
§ 10 na § 9. Není třeba o něm dát
hlasovat. Poslední návrh společné
zprávy zní - označit § 10 takto. Tento
zákon nabývá účinnosti dnem
1. 1. 1992. Pro úplnost poznamenávám, že
z diskuse vzešel pozměňovací návrh
"dnem vyhlášení".
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dávám hlasovat o pozměňovacím návrhu platnosti tohoto zákona ve smyslu společné zprávy, to je, že tento zákon nabývá účinnosti 1. 1. 1992.
Kdo je pro? 22.
Kdo je proti? 40.
Kdo se zdržel hlasování? 52.
Navržený termín platnosti
zákona podle společné zprávy nebyl
přijat. Prosím, nyní pokračujeme v
pozměňovacích návrzích mimo.
Poslanec Petr Lom: Tím
jsme probrali společnou zprávu a nyní přistupujeme
k hlasování o pozměňovacích
návrzích, které vzešly z debaty. Prvním
návrhem byl můj návrh, který jsem
po dal jako poslanec, aby přečíslovaný
§ 10 zněl: tento zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dávám hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.
Kdo je pro tento pozměňovací návrh? 101. Děkuji.
Je někdo proti? 3. Děkuji.
Pozměňovací návrh byl přijat.
Prosím pokračujme.
Poslanec Petr Lom:
Z dalšího vystoupení poslance Dobala nevyplynul
konkrétní pozměňovací návrh.
Třetím řečníkem je poslankyně
Janů, která navrhuje v § 1 odst. 2/c na str.
2 v šestém řádku změnit původní
text: nebo o tři a více dětí do 10
let věku na text: nebo o tři a více dětí
do 15 let věku.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dávám hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.
Kdo je pro? 97.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 28. Děkuji.
Pozměňovací návrh
byl přijat.
Poslanec Petr Lom: Dalším
řečníkem byl poslanec Maryt, který
vznesl pozměňovací návrh k §
2, který byl již citován pro úplnost
mám ho přečíst ještě znovu
nebo je ještě v živé paměti? Přečtu
znovu: Dosavadní znění § 2 označit
jako § 2 odst. 1 a doplnit tento § 2 o odst. 2 tohoto
znění: Částka, potřebná
k zajištění nezbytných nákladů
na domácnost stanovená zvláštním
zákonem, odkaz č. 5, se při posuzování
sociální potřebnosti občanů,
jimž byly přiznány mimořádné
výhody III. stupně (průkaz ZTP/P) zvyšuje
o 500 Kčs měsíčně.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Slyšeli jste návrh pozměňovacího návrhu. Dávám o něm hlasovat.
Kdo je pro tento pozměňovací návrh, ať zvedne ruku. 97.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 15.
Děkuji, pozměňovací návrh byl přijat.
Prosím, pokračujeme.
Poslanec Petr Lom:
Dalším řečníkem byl poslanec
Kapusta, jehož procedurální návrh jsme
již projednali. Posledním řečníkem
byl poslanec Dušek, který vyjádřil podporu
poslanci Marytovi a nevznesl žádný konkrétní
pozměňovací návrh. Pane před
sedající, tím jsme skončili projednávání
pozměňovacích návrhů jak podle
tisku 433 společné zprávy, tak vládního
návrhu zákona České národní
rady o sociální potřebnosti, tak návrhů,
které vzešly v diskusi. Prosím, abyste dal
hlasovat o celém návrhu znění.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji, můžeme přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o sociální potřebnosti podle sněmovního tisku 415 ve znění společné zprávy výborů České národní rady podle sněmovního tisku 433 a ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. 123. Děkuji, je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se hlasování? 3.
Děkuji, zákon byl schválen.
Blahopřeji. (Potlesk.)
Dámy a pánové, přistupujeme
k dalšímu bodu našeho programu, je jím
Z pověření vlády
České republiky nám vládní
návrh zákona odůvodní ministr kultury
pan Milan Uhde, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr kultury Milan Uhde: Pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, svůj výklad navrhovaného zákona o Českém rozhlasu jsem pro větší zřetelnost rozdělil do 4 bodů.
Tento zřizovací zákon má ustavit instituci Českého rozhlasu... (Připomínky z pléna - nejdříve televizi.)
Já se omlouvám, ještě několikrát zřejmě se dopustím tohoto omylu, protože zákony jdou po sobě a zprávu, kterou jsem vypracoval, mám společnou. Jde o zřizovací zákon, který má ustavit instituci České televize a vymezit rámcově její poslání, které záleží v tom, aby byl uspokojen veřejný zájem na televizní vysílá. ní programů po celém území České republiky a na tom, aby tyto programy zároveň plnily funkci informační, výchovnou, vzdělávací a zábavnou. Zákon rovněž stanoví ekonomické předpoklady pro existenci České televize. Všechno ostatní, čeho je třeba, je upraveno buď jinými právními předpisy, především zákonem o provozování televizního vysílání, který byl v uplynulých dnech schválen Federálním shromážděním, nebo jsou to skutečnosti, které nemají být předmětem právní regulace. Jde o to, aby tato právní regulace byla co nejstručnější a opravdu jenom rámcová.
Za druhé vládní návrh zákona o České televizi je veden snahou o to, aby bylo konstituováno medium, které by bylo nezávislé na státu. Jde o nezávislost nikoliv jen na moci výkonné, nýbrž i na moci zákonodárné. V tomto smyslu se vládní návrh snaží vyhovět doporučení, které nám adresovala evropská společenství. Zároveň jde o to, aby bylo dosaženo nezávislosti na bezprostředních proměnách politické struktury a politických konstelací ve společnosti. Tyto změny by se neměly promítat bezprostředně do struktury České televize, má-li toto medium skutečně nezávisle plnit vytčené poslání.
Návrh předpokládá zároveň instituci Rady České televize, která by měla být nejen orgánem odborným, pardon má být právě orgánem odborným, jeho působnost má být přesně vymezena a tento orgán má být pokud možno rovněž apolitický.
Dále ustavuje zákon o České televizi funkci ředitele České televize a definuje dostatečné záruky pro to, aby tento ředitel mohl vykonávat svou funkci nezávisle. Návrh předpokládá časové omezení výkonu funkce ředitele, nepřijímá však možnost, aby byl ředitel odvoláván bez pregnantního vymezení důvodů tohoto odvolání.
Za třetí: samostatnosti a nezávislosti České televize lze do sáhnout pouze tehdy, bude-li této instituci zaručen dostatečný zdroj příjmů. Výnosy z poplatků za užívání televizních přijímačů nebudou dostatečným zdrojem zejména pokud je potřebí přihlížet i k příležitostem a možnostem investičním.
Proto předpokládá vládní návrh zákona připuštění podnikatelských aktivit v rámci České televize, a to buď jako podnikatelských aktivit doplňkových, které představ ují velmi důležitý zdroj finančních prostředků, a nebo aktivit přímo definovaných zákonem o České televizi. Tento bod, nechci předjímat diskusi, ale vím, že byl, je a bude předmětem sporů a ty spory se zcela určitě i ve vašem plénu odrazí. Upozorňuji tedy předem na tento výklad a na tyto intence vládního návrhu.
Za čtvrté je tu problematika reklam a sponzorovaných pořadů. Vláda České republiky při svých definitivních úvahách a já jako vykladač a obhajovatel tohoto zákona v garančním výboru používáme argumentů převzatých z federálního zákona o televizním vysílání, který byl, jak už jsem řekl, v uplynulých dnech schválen. Domníváme se, že je nejen žádoucí, ale i vhodné, aby zákon o České televizi použil stejné úpravy, jaká byla použita v zákoně federálním. S ohledem na platný ústavní řád, tedy nepovažujeme za nutné, ani za vhodné, aby republikové zákonodárné orgány hledaly zásadně jiné cesty, než našel federální schválený zákon. Tento zákon omezuje užití reklam v televizi určitým zpřísněným způsobem a domníváme se, že tato úprava je vhodná.
Nerad bych rozšiřoval svůj výklad nad únosnou míru. Jsem přesvědčen, že problémy jsou konkrétní, diskuse je dostatečně osvětlí. A na závěr svého výkladu bych rád poděkoval všem poslancům, kteří se jakýmikoliv přístupy, ať už kritickými nebo podpůrnými, obětavě účastnili práce na tomto zákoně, neboť je ho schválení je časově neobyčejně naléhavým úkolem. I toto považuji za svou povinnost před tímto plénem zde říci.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR
Zdeněk Malík: Děkuji
panu ministru kultury a dávám slovo společnému
zpravodaji výborů ČNR poslanci Oto Průšovi.
Poslanec Oto Pruša: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, mám zde v této chvíli předložit společnou zprávu výborů ČNR k vládnímu návrhu zákona o České televizi, (tisk 420). Dříve, než však přistoupím k projednávání konkrétních pozměňovacích návrhů této zprávy, tak bych rád řekl jenom ně. kolik málo poznámek, které se týkají v podstatě průběhu projednávání tohoto vládního návrhu zákona o České televizi v jednotlivých výborech ČNR.
(Technická poznámka z pléna. Chtěl bych poprosit pana zpravodaje, aby mluvil nahlas.)
Vyhovím. Dříve než přistoupím k tomu, abych hovořil o konkrétních návrzích, které jsou obsahem společné zprávy, tak bych se chtěl zmínit v několika poznámkách o průběhu projednávání tohoto vládního návrhu zákona ve výborech.,
Sami víte dobře, že byl poznamenán dvěma skutečnostmi. Tou první je fakt, že výbory byly pod určitým časovým tlakem, což nebylo ani poprvé, bohužel ani naposled, a za druhé, že byly projednávány vládní návrhy jak tento, tak i analogický o Českém rozhlase - souběžně s alternativním návrhem zásad poslanců ČNR. Říkám to z toho důvodu, abych jenom objasnil, že já sám osobně jsem ze začátku to nepovažoval za nejšťastnější řeše. ní, protože už jenom technicky projednávat proti sobě paragrafované znění a zásady, které řeší jednu a tu samou problematiku asi není jednoduché. Nakonec si myslím, že se podařilo i přes tyto okolnosti a skutečnosti dosáhnout toho, že to, co bylo moudré, rozumné a příznivější nebo příznivé pro řešení problematiky z toho alternativního návrhu zásad poslanců ČNR se podařilo jak ve výborech, tak potom při společné zprávě v maximální možné míře použít a využít pro zdokonalení předloženého vládního návrhu.
Ještě než přistoupím k těm konkrétním pozměňovacím návrhům, vrátil bych se k tomu, co je také obsahem společné zprávy, kterou máte před sebou. Je to uvedeno v závěru společné zprávy - jsou to obecnější doporučení. Proto bych než budeme mluvit konkrétně, rád k tomu jenom poznamenal několik skutečností.
Jedná se o usnesení výboru petičního, pro právní ochranu a bezpečnosti a výboru pro ochranu životního prostředí a urbanismus. Tyto dva výbory doporučily ČNR upravit tady tuto problematiku v jediném zákoně, tedy problematiku České televize, Českého rozhlasu zapracovat do jednoho vládního návrhu zákona. K tomu bych chtěl říci jenom tolik, že při naprostém začátku a zahajování příprav prací vůbec na tom, aby se mohly tyto zřizovací zákony objevit, zbudovat a postavit funkčně, tak to bylo pochopitelně to první, co bylo otázkou, jakým způsobem. Nakonec zvítězil ten názor, že v podstatě realizujeme kompetence, které nám dává federální zákon 136 z tohoto roku. Federální zákon tedy upravuje kompetence, působnost tisku a ostatních sdělovacích prostředků. V tomto zákoně, jak jistě víte, protože jsme ho také připomínkovali na jaře, se hovoří o subjektech, pokud jde o dosavadní Československou televizi, o vznikajících subjektech, které budou naprosto samostatnými právními subjekty. Z tohoto důvodu zvítězila ta myšlenka, že asi by nebylo dost dobře možné, aby dva naprosto samostatné právní subjekty, které navíc nemají a nebudou mít žádný společný orgán, tak aby bylo toto řešení pojednáno jedním zřizovacím zákonem. Toto potřebuji říci, aby bylo jasno, k doporučením těchto dvou výborů.
Obdobně je zde obecné doporučení církevního a humanitárního výboru, který neprojednal tento vládní návrh s tím, že do. poručil jeho projednání přerušit a pokračovat až po přijetí federálního zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který ovšem, jak víme, byl před několika málo dny přijat. I přesto, že v té době, kdy se projednávaly tyto vládní návrhy, ještě nebyl tento federální zákon přijat, přesto už tehdy jsme věděli, že nemůžeme čekat, že potřebujeme zřídit Česká masmédia, že je to v našem zájmu a v zájmu České republiky a hlavně to ho, který by měl být příjemcem produkce, čili toho daňového poplatníka, který si platí tady tuto produkci. Z tohoto důvodu časového jsme nemohli čekat, ale pochopitelně jsme se do jisté míry snažili předjímat to, co bude obsahem tohoto federálního zákona a v žádném případě jsme nepřestoupili pravomoce a kompetence tak, aby jakkoliv mohly být v kolizi s tímto zákonem.
Nicméně teď to můžeme posoudit věcně a konstruktivně, protože tento federální zákon už byl schválen.
Tolik ke společné zprávě pokud jde o doporučení výborů, které přijaly tato usnesení. Kromě těchto výborů to projednaly všechny další výbory, které měly přikázány projednat tyto předlohy vládních návrhů zákonů. Pod časovým tlakem se stalo, že výbor pro obchod a cestovní ruch projednával tento návrh zákona včera odpoledne, takže předpokládám, že pozměňovací návrhy, které vzešly z tohoto výboru, budou předmětem rozpravy a budou takto uplatněny, protože nejsou zahrnuty ve společné zprávě.
Přejdu ke konkrétním návrhům změn vládního návrhu.
V § 2 se mění první věta. Je to šťastnější řešení toho, co by měla česká televize v rámci svého poslání vykonávat. Obdobně ve druhé větě dochází k doplnění, kdy vsunujeme před slovo "vzdělávání" "zprostředkovávání ekologických informací". Je to obecný zájem a je to nutné.
Pokud jde o § 2 společná zpráva dále doporučuje vypustit odstavec 2. Zdůvodnění: Když se nad tímto textem zamyslíme, odst. 2 tohoto paragrafu opisuje to, co je v prvním odstavci. Na víc federální zákon o rozhlasovém a televizním vysílání toto přesně vymezuje pro provozovatele ze zákona.
K § 3: Tam jsou úpravy v návětí, že nechceme, aby se objevovaly úkoly jako takové, protože toto slovo je do jisté míry zprofanované. Pokud jde o instituci, která by se měla chovat jako veřejnoprávní, úkoly nám tam vadily.
Pokud jde o další sled jednotlivých odseků, v tomto paragrafu 3 dochází k seřazení, které je žádoucí ve věci logiky. Dochází k úpravě toho, kde provozuje další vysílací okruhy tento subjekt české televize. Užíváme zde šťastnějšího pojmu, protože jde o podíl na programu federálního vysílacího okruhu. Nechceme z tohoto českého zákona předjímat, že se budeme podílet na slovenském vysílacím okruhu, nehledě na to, že bychom těžko přijali, kdyby si slovenský zákon dával do své dikce, že se bude slovenská televize podílet na českém okruhu. Podíl samotný bude předmětem dalších mezivládních jednání.
K § 4. Dikce první věty původního návrhu - nejvyšším orgánem čsl. televize je rada atd., to vypouštíme. Nevystihuje přesně poslání, které má rada mít. Navrhované znění vystihuje to, co by měla tato rada naplňovat jako orgán české televize lépe.
Přečtu návrh.
(Technická připomínka
z pléna: Prosíme pana zpravodaje, aby hovořil
zřetelněji, abychom mu rozuměli.)
(Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Prosím, hovořte zřetelněji.)
Budu se snažit artikulovat.
Odstavec 1 § 4 zní:
Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu, tvorbu a šíření programu české televize je rada české televize (dále jen rada). Členy rady volí a odvolává ČNR. Členové rady jsou voleni na dobu 5 let, a to i opětovně. V takovém případě však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Rada má 9 členů.
Mění se zde ten mechanismus, že se předsednictvo ČNR nahrazuje ČNR, a pak také zásadní změna je, že se 7 členů mě. ní na 9. Myslím, že to není ani předmětem licitace kolik by měla mít, ale v každém případě je 9 lepší a funkčnější než 7. Je to otázka názoru. Názor byl až do 15. Myslím, že těch 9 lépe vystihuje funkčnost rady.
V § 4, odst. 2 se zde opět nahrazuje zodpovědnost předsednictvu zodpovědností ČNR.
Odst. 3 je tak, jak zní společná zpráva. Doporučení je opět navázání na předsednictvo ČNR.
Pokud jde o výši odměny, šťastnější je odkaz na § 124 zákoníku práce, který obsahuje jak dlouhodobou, tak krátkodobou odměnu. Nepředjímáme, protože přesně nevíme, jakým způsobem bude tato národní rada přistupovat k volbě složení této rady a jaké osobnosti budou navrhovány a schváleny.
§ 5. Mění se pouze v tom smyslu, že bychom mohli těžko zakázat členu rady, aby jménem stran a hnutí veřejně vystupoval. Vypouštíme toto. Jinak text odstavce 2 § 5 zůstává beze změny.
V § 6 opět nahrazujeme předsednictvo Českou národní radou. Argumenty jsou stejné jako předchozí. Zákon má mít dlouhodobější platnost. Nevíme, jak bude vypadat ústava a zda předsednictvo ČNR bude existovat. Otázka další konstituce předsednictva je otázkou řešení ústav.
V § 6 se pouze doplňuje bod d: omezení způsobilosti k právním úkonům, kterým zaniká členství v radě.
§ 7 jednoznačně říká o jednacím řádu, aby bylo zřejmé, co by mělo být obsahem statutu.
Nový § 7 podle doporučení společné zprávy zní:
Činnost rady se řídí jednacím řádem, který rada přijme do 30 dnů od začátku funkčního období.
V § 8 dochází k logičtějšímu
řazení samotných pravomocí, které
jsou v působnosti rady.