Česká národní rada 1990 – 1992

Tímto skončím, protože vás skutečně nechci unavovat. Přes naprosto neutěšený stav Prahy, město si je vědomo stavu celé země, a proto nevyžaduje vyšší rozpočet. Méně by však, z uvedených důvodů, pro Prahu bylo neřešitelné. Praha je centrem Evropy, je, nebo resp. by měla být vizitkou našich zemí. Myslím, že zde není nikdo, kdo by Moravanům nepřál, není pro to žádný důvod. A proto je nám velice líto, že padají argumenty, vytrhávané ze souvislostí rozpočtu celé republiky. Jako je celá republika nemocná, Praha je také nemocná, a to hodně. Tak, jako severní Čechy a severní Morava. Mohu vám to potvrdit, žiju tady. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslankyni Kolářové, prosím poslance Josefa Ježka, připraví se poslanec Smělík.

Poslanec Josef Ježek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Chtěl bych formulovat pozměňovací návrh k doporučení aby vláda rozpracovala sociální standard obcí a regionů s cílem objektivizace dotační politiky státního rozpočtu vůči okresům a obcím. Domnívám se, že pojmy, jako sociální standard, sociální pasportizace, mohou být vykládány různě. Pokud mám z této oblasti zkušenost, tak jestliže pověříte nějakou typologií nebo kategorizací několik výzkumných ústavů, každé mu to vyjde jinak, byť používají sebedokonalejší metody.

Svedou totiž obrovský boj s tím, jaká kritéria se mají do počítače vložit a vyjde to vždy jinak.

Dovolím si návrh formulovat obecněji. Domnívám se, že vláda by měla urychleně zpracovat zásady regionální politiky a pravidla finančního vyrovnání mezi republikami, okresy a obcemi - prozatím a zároveň koncepci obnovení samosprávy na regionální úrovni, včetně eventuálního zemského zřízení.

Jedná se o to, že případná jiná územní organizace státní správy zároveň znamená, že by měly být nalezeny optimální prostorové rámce právě pro ono finanční vyrovnání a pro regionální politiku, než jsou dnešní okresy a obce. Je navíc zřejmé, že to finanční vyrovnání musí být prováděno na dvou úrovních. Jednak ve vztahu okresy uvnitř republiky, a potom obce uvnitř okresů.

Pokud se týče rozpočtů obcí, tam prozatím panuje zřejmě chaos, protože na každém okresním shromáždění je, aby finanční prostředky nějak rozdělil. Z toho budou plynout obrovské problémy.

Zároveň se domnívám, že bychom měli v usnese ní žádat vládu, aby byl urychleně předložen zákon o majetku obcí a zákon o hospodaření obcí, který by řešil to, co jsme kdysi dodali do zákona o obcích, tzn. že obce mohou podnikat v rozsahu stanoveném zákonem. Je to věc nezbytná, protože obce, které mají nově zvolená zastupitelstva, se ocitají v onom období, kdy ještě není nový daňový systém, v naprosto nevýhodné situaci a starostové nevědí, jakým způsobem se v dané situaci zachovat.

Zároveň žádám vládu, aby znovu přezkoumala nařízení o odměnách členů zastupitelstev v obcích, zejména pokud se týká platů starostů. Např. v okrese Brno - venkov je situace, kdy okresní úřad nařídil všem starostům v obcích do 1000 obyvatel, že nemohou být uvolnění, protože na to nejsou peníze. Přičemž ti starostové říkají: dobře, ale jak já mám tu funkci vykonávat, když dojíždím do zaměstnání do Brna. Dovedete si představit, jakým způsobem by to asi fungovalo.

Ještě k regionální politice a finančnímu vyrovnání. Domnívám se, že veškerá debata o té či oné nespravedlnosti v územním rozdělení dotací vyplývá z toho, že v rozpočtu je tabulka č. 3b, kde jsou podíly okresních úřadů na vybraných příjmech státního rozpočtu České republiky. Tak, jak je tato tabulka formulována, tím se vlastně posiluje vědomí toho, že teze, že v každém území má zůstat to, co se na tomto území vytvořilo, je v pořádku.

Obvyklý systém je, že existuje pro celou republiku nebo, jak se tady o tom zmínil kolega Svoboda, dokonce pro celé evropské společenství, jeden municipální nebo regionální fond a na základě určitých kritérií se tento fond rozděluje.

Znamená to například, že Německo přispívá do tohoto fondu výraznou měrou, ale prakticky nic z něho nedostane. Všechno dostane jižní Itálie, Španělsko a další. Znamená to, že procenta, která jsou zde uvedena, přímo vyvolávají onu nekonečnou debatu, jíž jsme zde svědky.

Domnívám se, že tato tabulka, kde jsou podíly okresních úřadů na vybraných příjmech státního rozpočtu, je diskutabilní, že se tam vůbec ocitla. Myslím si, že kdyby tam nebyla, ušetřili bychom čas.

Pokud se týče kritérií, která tady zazněla, podle kterých by se dotace do rozpočtů okresů nebo obcí určovaly, respektive podle kterých by se finanční vyrovnání mělo provádět, souhlasím s kolegou Svobodou, že jakmile se použije pouze počet obyvatel nebo pouze počet území, opět se dostáváme do situace zcela neřešitelné. Obvyklé je, že se tato kritéria kombinují a doplňují dalšími, přičemž další kritéria záleží na specifice té které země. Například, v Holandsku, jak tady bylo zmíněno, je to objem budov na území dané obce, ve Francii, například, je to délka silnic. To tedy znamená, že například u nás se mohou použít kritéria, která se váží na charakter životního prostředí v tom či onom okrese, například podíl území s tím či oním stupněm postižení, nebo podíl obyvatelstva, žijícího v té či oné kategorii obcí, atd.

Toto všechno by nám zřejmě mělo být urychleně předloženo a z toho důvodu myslím, že nezbývá, než chápat dosavadní přístup a dosavadní rozpočet okresů a obcí jako určité provizórium s tím, že zřejmě nejsme schopni to v průběhu roku 1991 změnit. Pokud by to šlo, bylo by to nejlepší, jakmile bychom měli ona pravidla a zásady regionální politiky vypracována.

Zároveň bych chtěl ještě upozornit, že zřejmě v tomto kontextu by mělo být uvedeno i využití fondů, které jsou v rezervě na ekologii v Severočeském kraji, v rezervě na ekologii v Severomoravském kraji i v rezervě na řešení regionálních a strukturálních problémů.

Například, jedním z kriterií k tomu, jak eventuálně umísťovat dotace, například rozdíl v úrovni nezaměstnanosti, kterou nyní přirozeně nikdo nezná, ale v polovině roku 1991 už ji pravděpodobně znát budeme. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Ježkovi. Dále prosím poslance Smělíka, aby se ujal slova.

Připraví se poslanec Macháček.

Poslanec Zdeněk Smělík: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno. Dovoluji si upřesnit svůj návrh na vytvoření dostatečné rezervní čátky pro řešení následků dlouhodobě zanedbávané vybavenosti a výrazně narušených životně důležitých funkcí v nejvíce postižených městech.

Do předloženého návrhu usnesení České národní rady k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1991 jsem navrhoval uvést bod: "Rezerva v oddílu dotací okresním úřadům, která bude použita k odstranění dlouhodobě neřešené zanedbanosti rozvoje technické a sociální infrastruktury měst. O návrhu rezervní částky rozhodně česká vláda na návrh ministerstva financí."

Doplňuji: "po projednání ve výborech České národní rady do konce ledna 1991."

Pro přehlednost stahuji svůj původní návrh a navrhuji zvýšit rezervu v dotacích okresním úřadům o původně zdůvodněnou částku 738 miliónů korun, která se získá krácením výdajové částky rozpočtů okresních úřadů a obcí o jedno procento, lépe řečeno pouze o jedno procento, čímž se zdroj této dotace stává neadresným.

Celková rezerva dotací okresním úřadům se tím zvýší na 943 miliónů korun. Ve svém důsledku koresponduje návrh s vystoupením pana premiéra, který také předmětný problém řeší.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Smělíkovi. Dále prosím, aby se slova ujal pan poslanec Macháček. Pan poslanec Šuman stáhl svůj příspěvek. Jako poslední je do rozpravy přihlášen pan poslanec Balcárek.

Poslanec Jiří Macháček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, původně jsem se chtěl vyjádřit k rozpočtu jako takovému, ale vzhledem k tomu, že mnohé zde již zaznělo, nechci zdržovat sněmovnu opakováním některých návrhů.

Chtěl bych ale obrátit vaši pozornost na jeden konkrétní, i když regionální problém, a to na čistírnu odpadních vod ve Zlíně.

Když si zběžně prolistujeme rozpočet, který máme, zjistíme, že pro okres Zlín jsou plánovány účelové dotace ve výši 340 miliónů korun. Podíváme-li se na tato čísla blíže, zjistíme, že oproti požadovaným 122 miliónům na dokončení komplexní bytové výstavby je naplánováno 117 miliónů, místo požadovaných 102 miliónů na rozestavěné ekologické stavby, je zde jenom 79 miliónů korun. Přitom na čistírnu odpadních vod ve Zlíně nejsou naplánovány žádné investiční prostředky.

Tyto prostředky nejsou ani v rozpočtu ministerstva zemědělství, do jehož kompetence tyto stavby patří.

Kapacita stávající čistírny odpadních vod ve Zlíně je v současné době již překročena o 50% a funguje jenom na základě dané ekologické výjimky. Přitom tyto výjimky budou rušeny od 1. 1. 1991. Je potřebné, aby tento problém byl vyřešen.

Projekt na stavbu této čistírny odpadních vod byl již zpracován v roce 1976, ale od té doby k realizaci nedošlo. Rozpočet je naplánován na půl miliardy korun, což je částka, která je nad rámec každého okresu.

Jak jsem již uvedl, ve stávajícím rozpočtu jsou naplánovány dotace na komplexní bytovou výstavbu v okrese Zlín ve výši 117 miliónů korun. Ptám se ale, k čemu to bude, když nebudeme moci předat ani jeden z postavených bytů či uvést do provozu nově vznikající soukromé provozovny, a to jenom proto, že nebude možné je napojit na stávající kanalizační síť.

S bývalým KNV bylo dohodnuto, že stavba čistírny odpadních vod bude neodkladně zahájena v roce 1991 a budou provedeny práce v rozsahu minimálně 20 miliónů korun, které zaručují, že bude možno prodloužit tuto výluku do roku 1992. Mezitím se měly sdružovat finanční prostředky na výstavbu čistírny odpadních vod.

Proto si dovoluji tvrdit, že stavba čistírny odpadních vod je pro okres Zlín alfou a omegou dalšího rozvoje. Je s podivem, že pro výstavbu dalších tras metra, a tady bych oponoval panu poslanci Čechovi i jiným, bylo vyčleněno přes jednu miliardu korun, ale pro tak nezbytně nutnou stavbu, jakou je čistírna odpadních vod ve Zlíně, se nenašlo ani 20 miliónů korun.

Zde bychom se měli vážně zamyslet nad otázkou priorit.

Já sice chápu, že občané okrajových částí Prahy se chtějí dostat do centra, ovšem oni se tam dostanou tak jako tak, možná o něco později. Ovšem, nebude-li zahájena stavba čistírny odpadních vod ve Zlíně, nebude možno v nejbližších letech - jak už jsem řekl - předat jeden jediný byt, natož zakládat nové podniky. Proto navrhuji, aby částka 20 mil. Kčs byla vyčerpána buď z rezervy rozpočtu, která je v současné době stanovena na 205 miliónů, nebo aby byla předisponována z rozpočtu magistrátu hlavního města Prahy.

Vážené dámy a pánové, doufám, že tento návrh podpoříte, protože si myslím, že 20 miliónů v téměř pětimiliardovém rozpočtu hlavního města Prahy je částka malá, kdežto pro celou zlínskou aglomeraci je to otázka dalšího rozvoje nebo úpadku.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Macháčkovi a prosím pana poslance Balcárka.

Poslanec Pavel Balcárek: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, vážené paní kolegyně a kolegové, s takovým povzdechnutím jste konstatovali, že opět jdu k mikrofonu. Já vás nebudu dlouho zdržovat.

Jako malý předvánoční dárek jsem vám rozdal brožuru o státoprávním vývoji Moravy. Budete na ni mít přes vánoce dost času. Doufám, že mi to nebudete vracet, jako někteří poslanci.

Z brožury se dozvíte, že Morava měla své zřízení, že měla instituce, které byly na úrovni Prahy.

Já nemám nic proti kolegyni Kolářové, je mi sympatická. Ale když se podíváte na ministerstvo kultury, na jeho rozpočet, na rozestavěné stavby, musí nás to Moraváky roztrpčit. Je tam Národní galerie Praha, Galerie moderního umění, rekonstrukce Stavovského divadla, rekonstrukce Domu umělců. Jinak nic. Špilberk, Přemyslovský palác v Olomouci, na to peníze nejsou. Víte, soustřeďovat a rozdělovat pragocentristicky z Prahy ty prostředky, osobovat si právo všechny instituce soustřeďovat v Praze a odsud to rozdělovat, to dále nejde. Já na to vidím jediný lék. Velice jsem vděčný ministru Ježkovi, že to připomněl ve svém příspěvku. Nejde to řešit bez propracování státoprávního uspořádání republiky. Na základě zemského uspořádání budou prostředky rozdělovány spravedlivěji.

My jsme postupovali trochu špatně. Byla jen ekonomická reforma a neuvážené hádky o kompetencích. Bez cílového modelu, bez propracování těchto zásad, které vidíme propracované u sousedů v Rakousku, Švýcarsku, v SRN a které vidíme i v naší historii, se to dělat nedá. Potom já doopravdy označím politiku Občanského fóra jako bezkoncepční a pro tento návrh zákona nehlasuji. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Pan poslanec Balcárek ovšem řekl, že pohovoří o diskriminaci archivářů v resortu ministerstva vnitra. (Oživení v sále.)

Poslanec Pavel Balcárek: Prosím vás, všechno souvisí se vším. Nebude diskriminace, jestliže bude realizováno to, co jsem řekl. Bude to spravedlivější na územním principu, když budou prostředky rozdělovat regiony.

Já, jako archivář, jsem povinen poprosit pana mistra a nabídnout mu svou spolupráci. 25 let působím v Moravském zemském archivu, degradovaném pražským centrem na Státní oblastní archiv.

Kdysi, od roku 1839, to byl Zemský archiv. Poprosím pana ministra, aby využil mých zkušeností a kolektivu pracovníků, kteří stojí za mnou, protože doopravdy archiváři - nezlobte se na mne - jsou dnes až za služebními psy. Žijí pod hranicí existenčního minima a bylo by potřeba (bude to předmětem mé interpelace), aby jejich platy a hlavně technické vybavení bylo zvýšeno, aby se jich stát zastal v té situaci, kdy jim berou budovy, kde mají své archiválie, kdy je nebezpečí, že obrovské množství památek nevyčíslitelné hodnoty bude zničeno. Nehledě na to, že se nám nepodařilo přebrat všechny památky institucí komunistických, a že máme prozatím, třeba v Brně 60 km archiválií na převzetí z bývalé stranické politické školy, KV KSČ, které nemáme kam uložit. Jsme naprosto bezradní. Prosím tedy pana ministra, aby na archiváře v rozpočtu, třeba až na rok 1992, pamatoval.

Tím jsem splnil svou povinnost za archivářskou obec zabojovat. Promiňte mi to. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Balcárkovi za bojovný příspěvek. Nyní se přihlásila paní poslankyně Moserová. Pak se připraví pan poslanec Jakl.

Poslankyně Jaroslava Moserová: Pokud jde o archívy, měl pan předřečník plnou pravdu.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji. Prosím pana poslance Jakla.

Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, navrhuji, aby v textu ropočtu všude tam, kde se vyskytují termíny Československá televize, Československý rozhlas - popřípadě, bude-li schválen návrh kolegy Sedláčka, termíny Český rozhlas a Česká televize - bylo nahrazeno textem československé nebo české veřejné rozhlasové nebo televizní vysílání.

Zdůvodnění: Je třeba zabránit tomu, abychom tímto rozpočtem nezablokovali možnost, aby potencionální další provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, kteří v příštím roce budou vznikat podle připravovaného návrhu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, se o část těchto prostředků mohli ucházet rovněž formou státní zakázky, prokáží-li, že svou činností budou vykonávat státní zájmy efektivněji, rychleji, kvalitněji a levněji, než současné monopolní státní organizace. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Jaklovi. To byl poslední příspěvek do rozpravy. Pokud se již do rozpravy nikdo nehlásí, končím rozpravu. (Potlesk.)

Podle sdělení společného zpravodaje Ivo Svobody byde nyní třeba minimálně dvou hodin na to, abychom se mohli připravit k hlasování. Jsou tedy dvě varianty: buď začneme dnes ve 20,15 a budeme pokračovat ve schůzi, nebo schůzi dnes přerušíme a budeme pokračovat až zítra. (Protichůdné názory z pléna.)

Prosím kancelář, aby sečetla počet poslanců ve sněmovně. (Do sálu vcházejí poslanci z předsálí.)

S technickou poznámkou se hlásí poslanec Čech.

Poslanec Vladimír Čech: Chtěl bych upozornit na jednu věc. Je před vánocemi a je zde spousta mimopražských poslanců. Proto je nebezpečí, jestliže budeme pokračovat zítra, že nebudeme usnášeníschopní.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Poslanec Váca má ještě technickou připomínku.

Poslanec Oldřich Váca: (technická připomínka) Vážené kolegyně a kolegové, ačkoliv jsem zde již vystoupil s tím, že máme pracovat jako vytrvalci, dnes se domnívám, že hlasování o státním rozpočtu je tak závažná záležitost, že bychom neměli dnes v noci naprosto neuváženě jednat o závažných věcech a uvědomit si, proč jsme byli zvoleni do této sněmovny, a zítra se dostavit do sněmovny tak, abychom byli usnášeníschopni.

Poslanec Ladislav Jakl: (technická připomínka) Prosím přítomné o zamyšlení nad třetí variantou, že bychom dnes projednali zprávu o činnosti předsednictva, což by bylo kratší a zítra bychom se tím nemuseli zabývat.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Navrhl bych, abychom přerušili schůzi, svolali Klub OF a pokračovali v jednání zítra.

Poslanec Jaroslav Ortman: Domnívám se, že jeden klub nemůže rozhodovat o tom, zda bude nebo nebude pokračovat jednání. Rozhodnout musí hlasování.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Ano, poslanče, dám o tom hlasovat. Dávám hlasovat o návrhu, aby se v jednání o rozpočtu pokračovalo. Kdo je pro tento návrh? (Hlasuje se - 54) Kdo je proti návrhu? (50) Zdržel se hlasování? (13)

Tento návrh nebyl přijat.

(Připomínka z pléna: Byl návrh, abychom teď pokračovali s projednáním zprávy o činnosti předsednictva.)

Toto je změna návrhu, pane poslanče. Stačí panu zpravodaji přerušit jednání do 20.15 hodin.

Poslanec Vladimír Čech: Uváděl jsem to jako minimální hodnotu. Je tady devět stran připomínek, to všechno musíme probrat a porovnat se stenogramem.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Budeme pokračovat v jednání ve 20.30 hodin.

Poslanec Oldřich Váca: Dovoluji si podotknout, zda ti poslanci a poslankyně, kteří hlasovali pro to, že budeme ve 20.15 hod. pokračovat, budou usnášeníschopni, když my, kteří chceme pokračovat zítra, opustíme sněmovnu.