Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

skupiny poslanců Federálního shromáždění Československé federativní republiky Ľudovíta Baldovského, Alojza Dúhy, Michala Géciho, Stanislava Hanáka, Vladimíra Janočka, Jaroslava Lentvorského, Josefa Macka, Jiřího Medřického, Igora Mičiety, Karola Stomeho, Jozefa Šimútha, Ladislava Vrby a Konstantina Viktorína

kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů

kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve zněni pozdějších předpisů

Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 56/1957 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění Československé socialistické republiky č. 141/1988 Sb., se mění takto:

1. § 1 včetně nadpisu zní:

Dvacátý osmý říjen, den vzniku samostatného československého státu a pátý červenec; den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se prohlašují za státní svátky Československé federativní republiky."

2. § 2 odst. 1 zní:

"(1) Státní svátky 28. říjen a 5. červenec jsou dny pracovního klidu.

3. V § 2 odst. 2 se za písmeno c) vkládá písmeno d), které zní:

"d) 9. květen (den osvobození od fašismu)", dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

4. § 3 zní:

Významným dnem Československé federativní republiky je 29. srpen."

5. § 4 zní:

Památným dnem Československé federativní republiky je 6. červenec (Mistr Jan Hus)."

Návrh novely zákona č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů přijatých k jeho změně a doplnění, reaguje na okamžité potřeby demokratizačního úsilí státu a společnosti v oblasti právní úpravy státních svátků a významných dnů. Předložená dílčí novela cit. zákona zahrnuje první a nejnutnější úpravu této problematiky. Jde o tyto změny:

9. květen se ruší jako státní svátek a zařazuje mezi dny pracovního klidu s označením "den osvobození od fašismu".

Dále se navrhuje vypuštěni 25. února a 7. listopadu ze skupiny významných dnů.

Dále se navrhuje, aby 5. červenec - den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje byl prohlášen za státní svátek jako symbol bratrské jednoty Čechů a Slováků.

Zásadní právní úprava státních svátků, významných a památných dnů našeho státu bude připravena v návaznosti na komplexní posouzení všech souvisejících otázek zvláštní komisí, zřízenou pod vedením příslušného místopředsedy federální vlády za účasti všech dotčených orgánů a organizací.