Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací Československé federativní republiky

na volbu a zproštění soudců Nejvyššího soudu Československé federativní republiky.

Shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací československé federativní republiky

podle 43 odst. 2 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců, ve znění novel, návrh, aby byli zvoleni soudci Nejvyššího soudu Československé federativní republiky

dosavadní právník n.p. Silnice Praha,

dosavadní předseda senátu Nejvyššího soudu Československé federativní republiky,

dosavadní předseda senátu Nejvyššího soudu československé federativní republiky,

dosavadní soudce Nejvyššího soudu československé federativní republiky,

dosavadní předsedkyně senátu krajského soudu v Košicích,

dosavadní soudce vyššího vojenského soudu v Táboře,

dosavadní předseda senátu vyššího vojenského soudu v Příbrami,

dosavadní vedoucí správního odboru podniku Drobné zboží Praha

a

podle § 52 zákona č. 36/1964 Sb., o organizací soudů a o volbách soudců, ve znění pozdějších novel, návrh, aby bylí zproštěni z funkce soudce

dosavadní soudce Nejvyššího soudu Československé federativní republiky,

dosavadní soudce Nejvyššího soudu Československé federativní republiky,

Charakteristiky k předloženým návrhům jsou připojeny a navrhovaní kandidáti souhlasí s kandidaturou,

JUDr. František Paldus

nar. 13. 1. 1928

ženatý

původní povolání: právník

národnost: česká

bezpartijní

bytem: Praha 10, V olšinách 2012/126

Po absolvování reálného gymnasia a právnické fakulty UK v roce 1951 a po skončení vojenské základní služby byl v roce 1953 přijat do justice jako právní čekatel a po složení soudcovské zkoušky byl v roce 1954 zvolen do funkce soudce okresního soudu v Mnichově Hradišti a později v Jablonci nad Nisou. Ze soudcovské funkce přešel v roce 1958 na ministerstvo spravedlnosti, nejprve jako odborný pracovník v oboru občanské právo procesní a později od roku 1960 pracoval na témže ministerstvu ve funkci staršího právníka v oboru dohledu. V roce 1964 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu, kde byl později zařazen do evidenčního a zobecňovacího senátu a byl pověřen vedením odborné skupiny pro rodinné právo. Vedle těchto funkcí po dobu své působnosti na Nejvyšším soudu pracoval jako externí člen sekce pro občanské a rodinné právo bývalého Právnického ústavu ministerstva spravedlnosti. V té době byl též literárně činný v odborných právnických časopisech. V této době patřil k jedněm z nejuznávanějších odborníků civilního práva.

V roce 1970 byl vyloučen z KSČ pro své postoje v období let 1968-1969 a současně byl z tohoto důvodu spolu s dalšími soudci Nejvyššího soudu odvolán z funkce a po krátké době působení ve funkci státního notáře v Berouně mu bylo znemožněno v roce 1975 pracovat v justici vůbec. Po usilovném hledání nového zaměstnání se mu podařilo nastoupit jako právník u podniku Výstavba hlavního města Prahy - výstavby inženýrských staveb, odkud v roce 1985 přešel do n. p. Silnice Praha, kde jako právník pracuje dosud.

Jeho předchozí zkušenosti v soudnictví a morální vlastnosti zaručují zásadovost při řešeni pracovních úkolů, neovlivnitelnost a nevyhýbání se problémům, Ve své dosavadní odborné činnosti ve všech funkcích, které vykonával a vykonává projevuje bezúhonnost. Jsou u něho splněny všechny předpoklady pro zvolení do funkce soudce Nejvyššího soudu československé federativní republiky a toto zvolení by mělo být zároveň rehabilitací a satisfakcí za nuceně přerušenou justiční práci v roce 1970.

Odborná charakteristika

JUDr. Milan Pokorný, CSc,

nar. 25. 6. 1930

rozvedený od roku 1965

původní povolání: právník

národnost: česká

bezpartijní /člen KS od roku 1959 do února 1990/

bytem: Praha 4, Petýrkova 1991

Do justice nastoupil v roce 1956 po absolvování právnické fakulty UK, výkonu vojenské základní služby a úspěšném absolvováni čekatelské soudní praxe. Od ledna 1957 pracoval ve funkci předsedy senátu bývalého lidového soudu v Říčanech, od 1. dubna 1960 v téže funkci u okresního soudu pro Prahu-východ, kde poslední dva roky zastával funkci náměstka předsedy soudu pro věci občanskoprávní. Po krátkou dobu působil také jako soudce občanskoprávního senátu krajského soudu v Praze. V roce 1964 byl zvolen soudcem občanskoprávního kolegia bývalého Nejvyššího soudu. Po ustavení Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky v roce 1970 byl zvolen soudcem tohoto soudu; pracoval stále v občanskoprávním kolegiu, v senátu pro věci občanského práva hmotného i procesního a pro věci notářské agendy /od roku 1977 jako předseda senátu/. Rediguje občanskoprávní část Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a byl pověřen vedením občanskoprávní části evidence judikaturu u Nejvyššího soudu československé socialistické republiky. Redigoval rovněž 3 knižně vydané sborníky judikatury občanskoprávní. Je členem stálé pracovní komise pro občanské právo Legislativní rady vlády ČSFR a členem jedné z tzv. rad stěžejního směru vědeckého výzkumu /IX-V/ Čs. akademie věd - Ústavu státu a práva. Má rozsáhlé teoretické znalosti z oboru občanského práva a soustavně si zvyšuje svoji odbornost. V roce 1986 získal vědeckou hodnost kandidáta právních věd. Patří k nejzkušenějším soudcům občanskoprávního kolegia, je autorem řad návrhů stanovisek k právním předpisům, jakož i materiálů z oblasti mezinárodního práva, zejména v poslední době je pověřován přípravou koncepčních materiálů a návrhů legislativní činnosti. Vzhledem k dlouholetým zkušenostem je schopen na vysoké úrovni využívat své teoretické znalosti ke správnému výkladu aplikace zákona a spojovat teorii s praxí. Jeho pracovní aktivita je stále vysoká, trvale projevuje zájem o všechny problémy řešené v kolegiu, včas a na vysoké úrovni plní všechny zadané úkoly.

Ve své dosavadní odborné činnosti ve všech funkcích, které vykonával a vykonává, projevuje bezúhonnost. Jeho vysoké odborné znalosti právní teorie i justiční praxe jsou zdrojem nezávislého rozhodování. Jsou proto u něj splněny všechny předpoklady pro znovuzvolení do funkce soudce nejvyššího soudu československé federativní republiky.

JUDr. Josef Dudek

nar. 7. 12. 1933

ženatý

původní povolání: právník

národnost: česká

bezpartijní /člen KSČ od roku 1953 do prosince 1989/

bytem: Praha 6 Petřiny, Šumberova 48

Do justice nastoupil v roce 1957 po absolvování právnické fakultu UK a úspěšném složení čekatelských zkoušek. Prošel postupně na občanskoprávním úseku jako soudce všemi stupni soudní soustavy od okresního soudu přes krajský soud a Nejvyšší soud České socialistické republiky. V roce 1980 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, kde je členem občanskoprávního kolegia. Má rozsáhlé zkušenosti a znalosti z oblasti občanskoprávní získané dlouholetou praxí u soudu všech stupňů. Stal se uznávaným odborníkem, zejména v oboru rodinného práva a tyto své zkušenosti uplatňoval v přednáškách pro justiční čekatele a začínající soudce. Sledoval rozhodování nejvyšších soudů republik o stížnostech pro porušení zákona ve věcech rodinného práva z hlediska jednotného výkladu zákona i rozhodování krajských soudů z těchže hledisek. Zabýval se evidencí judikatury na úseku občanského a rodinného práva a své schopnosti prokázal v rozborové a zobecňovací činnosti, která byla zaměřena ve svém konečném výsledku zejména ke zkvalitnění činnosti soudů při aplikaci a interpretaci příslušných právních předpisů. Publikoval některé odborné článku z oboru rodinného, rest. procesního práva.

Ve své dosavadní odborné činnosti ve všech funkcích, které vykonával a vykonává projevuje bezúhonnost. Jeho zkušenosti v soudnictví a morální vlastnosti zaručují zásadovost při řešeni pracovních úkolů, neovlivnitelnost a nevyhýbáni se problémům. Jsou proto u něj splněny všechny předpoklady pro znovuzvolení do funkce soudce Nejvyššího soudu československé federativní republiky.

JUDr. Ladislav Červenka, CSc.

nar. 20. 6. 1947

svobodný

původní povolání: technik

národnost: česká

bezpartijní /člen KSČ od roku 1966 do prosince 1989/

bytem: Praha 3 Žižkov, Blahoslavova 230/4

Po absolvování SVVŠ jaderné techniky v Praze 1966 byl na vlastní žádost přijat do vyššího vojenského učiliště O. Jaroše ve Vyškově na Moravě. Studium nedokončil a v roce 1968 byl na vlastni žádost převeden do základní vojenské služby, po jejímž ukončení začal pracovat jako technik pro práci s radioizotopy na VŠCHT. Na jaře 1969 se rozhodl pro studium na právnické fakultě UK v Praze, které absolvoval s velmi dobrým prospěchem v roce 1974 a bezprostředně po studiu byl přijat na právnické fakultě na místo asistenta na katedře trestního práva. V roce 1976 byl jmenován odborným asistentem a v té době absolvoval devítiměsíční odbornou stáž u Nejvyššího soudu České socialistické republiky, kde pracoval na úseku zobecňování jako konzultant. V průběhu této stáže dospěl k názoru, že čistě teoretická práce na fakultě jej zcela neuspokojuje a využil proto v roce 1979 možnosti nastoupit na plný pracovní úvazek jako konzultant u Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Ještě v době zaměstnání na právnické fakultě započal aspiranturu v oboru trestního práva, kterou úspěšně zakončil v roce 1986 obhajobou disertační práce a získal vědeckou hodnost kandidáta právních věd. V roce 1980 byl zvolen do funkce soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, ve které pracuje dosud. Má rozsáhlé teoretické znalosti z oboru trestního práva a soustavně si zvyšuje svoji odbornost. Trvale projevuje zájem o všechny problémy řešené v kolegiu, včas a na vysoké úrovni plni všechny zadané úkoly.

Ve své dosavadní odborné činnosti ve všech funkcích, které vykonával a vykonává, projevuje bezúhonnost. Jeho vysoké odborné znalosti právní teorie i justiční praxe jsou zdrojem nezávislého rozhodování. Jsou proto u něj splněny všechny předpoklady pro znovuzvolení do funkce soudce Nejvyššího soudu Československé federativní republiky.

JUDr. Júlia Muránská

nar. 18. 1. 1938

rozvedená

původní povolání: zapisovatelka

národnost: slovenská

bezpartijní /členka KSČ od roku 1977 do roku 1989/

bytem Košice, Moldavska cesta 33

Po vystudování jedenáctileté střední školy s maturitou nastoupila do práce jako zapisovatelka nejprve u n. p. PR Stavoindustria, závod Košice, po té u KNV odbor vnitřních věcí, kde posléze pracovala jako odborná referentka pro správní věci. Od roku 1978 pracovala na Krajské státní arbitráži ve funkci vedoucí kanceláře. Při zaměstnání dálkově od roku 1964 do roku 1969 vystudovala právnickou fakultu UK v Bratislavě. Po absolvování právnické fakulty krátce pracovala ve funkci podnikového právníka v n. p. Správa povodí Bodrogu a Hornádu Košice a od ledna 1969 nastoupila do justice. Po absolvování justičních zkoušek v dubnu 1970 byla zvolena soudkyní okresního soudu Košice-vidiek, kde pracovala ve funkci předsedkyně senátu na občanskoprávním úseku do května 1977. Po absolvování roční stáže na krajském soudě v Košicích byla v červnu 1978 zvolena soudkyni tohoto soudu, kde až do prosince 1978 pracovala v různých občanskoprávních senátech a od ledna 1979 dosud pracovala ve funkci předsedkyně senátu projednávající věci sociálního a důchodového zabezpečení.

Její předchozí zkušenosti v soudnictví, zejména v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení, jakož i morální vlastnosti zaručují zásadovost při řešeni pracovních úkolů, neovlivnitelnost a nevyhýbání se problémům, Ve své dosavadní odborné činnosti ve všech funkcích, které vykonávala a vykonává, projevuje bezúhonnost. Jsou proto u ní splněny všechny předpoklady pro zvolení do funkce soudce Nejvyššího soudu Československé federativní republiky v občanskoprávním kolegiu se zaměřením zejména na věci sociálního a důchodového zabezpečení.

kpt. JUDr. František Púry

nar. 9. 4. 1958

ženatý

původní povolání: voják z povolání

národnost: slovenská

bezpartijní /člen KSČ od roku 1982 do února 1990/

bytem: Tábor, Leskovická 2671

Po absolvování základní školy vystudoval vojenskou střední školu v Prešově a získal odbornost specialista pro elektrické vybavení letadel. Do roku 1980 sloužil u leteckého útvaru a v témže roce byl vyslán ke studiu na právnickou fakultu UJEP v Brně. Po ukončení studia v roce 1984 a složení odborné justiční zkoušky byl zvolen soudcem vojenského obvodového soudu v českých Budějovicích. V této funkci prokazoval velmi dobré teoretické znalosti, které dokázal i správně aplikovat v praktickém rozhodování. Soustavně si zvyšoval svoji soudcovskou odbornost a v roce 1988 byl zvolen soudcem vyššího vojenského soudu v Táboře. Přes svůj věk má velmi dobré odborné znalosti, získané poznatky z praktické činnosti dokáže zobecňovat a dokáže je předávat ostatním soudcům. Je schopen přijímat nové poznatky a prohlubovat dále své teoretické znalosti.

Ve své dosavadní odborné činnosti ve všech funkcích které vykonával a vykonává projevuje bezúhonnost. Jeho morální a charakterové vlastnosti i odborná připravenost, jakož jeho morální vlastnosti zaručuji přes jeho mládí zásadovost při řešení pracovních úkolů, neovlivnitelnost a nevyhýbání se problémům. Jsou proto u něj splněny všechny předpoklady pro zvolení do funkce soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu Československé federativní republiky.

pplk. Josef Hendrych

nar. 26. 7. 1944

ženatý

původní povolání: voják z povolání

národnost: česká

bezpartijní /člen KSČ od roku 1968 do ledna 1990/

bytem: Praha 8, Zelenohorská 485

Po absolvování základní školy vystudoval vojenskou školu Jana Žižky v Moravské Třebové a ženijní technické učiliště v Bratislavě. Od roku 1964 do 1971 působil v různých velitelských funkcích. V roce 1971 byl přijat ke studiu na právnické fakultě UK v Praze a studium úspěšně ukončil v roce 1976. Po absolvování čekatelské praxe a složení odborné justiční zkoušky byl zvolen soudcem vojenského obvodového soudu v Praze. V roce 1980 byl zvolen soudcem vyššího vojenského soudu v Příbrami a o dva roky později ustanoven do funkce předsedy senátu. V současné době patři k nejzkušenějším předsedům senátů vyšších vojenských soudů. Podílí se na rozhodování trestních věcí v prvním stupni i v odvolacím řízeni. Jeho rozhodovací činnost je na dobré úrovni. V práci je přesný, pečlivý a důsledný, charakterově je přímý a otevřený.

Ve své dosavadní odborné činnosti ve všech funkcích, které vykonával a vykonává projevuje bezúhonnost. Jeho zkušenosti v soudnictví a morální vlastnosti zaručují zásadovost při řešení pracovních úkolů, neovlivnitelnost a nevyhýbání se problémům, Jsou proto u něj splněny všechny předpoklady pro zvoleni do funkce soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu Československé federativní republiky.

plk. JUDr. Juraj Malik

nar. 2. 7. 1934

rozvedený

původní povolání: právník

národnost: slovenská

bezpartijní

bytem: Praha 4, Majerského 2032

Po vystudování právnické fakulty UK v Praze v roce 1957 působil do roku 1958 jako právní čekatel u soudu v Bratislavě. V letech 1958-1959 absolvoval školu důstojníků v záloze a poté byl zařazen jako starší právník na tehdejší správě vojenských soudů při ministerstvu spravedlnosti. Dne 1. 8. 1960 byl přijat za vojáka z povolání a zařazen k vojenské justici. Po zvoleni soudcem z povolání do roku 1966 působil jako soudce u vojenského soudu Praha pro jednotky PVOS a letectva, po reorganizaci v roce 1966 zůstal ve funkci předsedy senátu vojenského obvodového soudu v Praze.

Pro své postoje a nesouhlasné stanovisko ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 byl vyloučen z KSČ, v roce 1970 byt vzat do kádrové dispozice náčelníka správy vojenských soudů FMNO a v roce 1971 na základě negativního hodnocení propuštěn do zálohy. Jeho negativní hodnoceni v té době vycházelo z toho, že nesouhlasil se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Z týchž důvodů mu byla v roce 1973 odňata medaile "Za službu vlasti".

Po propuštěni z armády začal pracovat v podniku Drobné zboží Praha jako samostatný odborný referent revizor, později jako podnikový právník. V současné době je ve funkci vedoucího správního odboru.

Na základě jeho žádosti o reaktivaci byl dnem 1. 4. 1990 na základě rozkazu ministra národní obrany č. 066 z 4. 3. 1990 povolán zpět do armády v hodnosti plukovníka a zařazen k vojenské justici.

Jeho předchozí zkušenosti ve vojenském soudnictví a morální vlastnosti zaručují zásadovost při řešení pracovních úkolů, neovlivnitelnost a nevyhýbání se problémům. Ve své dosavadní odborné činnosti ve všech funkcích, které vykonával a vykonává projevuje bezúhonnost. Jsou u něho splněny všechny předpoklady pro zvolení do funkce soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu Československé federativní republiky a toto zvolení by mělo být zároveň rehabilitací a satisfakci za nuceně přerušenou justiční práci v roce 1970.