Středa 9. května 1990

Nyní ještě třetí poznámka. Je zde odůvodněný návrh novelu projednávat, a je zde také návrh zpravodajů její projednávání odložit. Kdybychom měli dost času, myslím, že bychom se vrátili k tomuto velmi důležitému bodu. Chápu, že jsme v situaci, kdy jsme na začátku celého rozvoje tržního mechanismu a že jsme leccos nedohlédli nebo přehlédli, leccos jsme vyjádřili nepřesně a k některým zákonům se budeme muset vracet. Možná, že se to týká také tohoto bodu. To mají na mysli zpravodajové, když navrhují neprojednávat dnes novelu zákona. Doufám ale, že jsou si vědomi toho, o jak důležitou věc jde. A jak se k tomu nyní postavit? Osobně jsem přesvědčen nejen o dobrých úmyslech, ale o správnosti předloženého návrhu. V tuto chvíli si však nejsem jist, zda tento pozměňovací návrh můžeme okamžitě přijmout, protože, jak je vidět, ještě předpokládá jistý druh diskuse a vyjasnění. Proto bych byl pro toto řešení: Tento návrh odložit na dobu - řekněme - prvních zasedání nového parlamentu, nebo doporučit, pokud je to vůbec možné, aby z archivu parlamentu do jednacího pořádku budoucího parlamentu tento návrh znovu přišel.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Šilhánovi. Písemně se nikdo do rozpravy nepřihlásil. Faktickou poznámku má poslanec Fišera.

Poslanec SL I. Fišera: Promiňte, mám jen otázku na poslance Šilhána. Dojde mezi tím k tomu, že budou vznikat akciové společnosti na půdě?

Poslanec SL V. Šilhán: Pravděpodobně ne.

Poslanec SL I. Fišera: Mohu se zeptat, co to znamená pravděpodobně?

Poslanec SL V. Šilhán: Jedná se až o příliš krátkou dobu, než aby akciové společnosti tohoto charakteru vznikly. Ale problém zde zůstává.

Poslanec SL I. Fišera: Je tato pravděpodobnost vysoká nebo nízká? Věnku, promiň mi to, nemusíš mi na to odpovídat, ptám se nás všech. Prosil bych, abychom i my při rozhodování a hlasování zvažovali, jak osobně odhadujeme tuto pravděpodobnost. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Fišerovi.

(Hlas z pléna: Vážené Federální shromáždění, mluvilo se tady o velice závažném návrhu. Mluvilo se o tom ze dvou hledisek - především jednak z hlediska ochrany půdy, ochrany národního bohatství vůbec, jednak z hlediska ekonomické teorie. Chtěl bych odpovědět poslanci Fišerovi, ano, pravděpodobnost vzniku akciových společností je vysoká. Jde totiž o státní statky. Musíme si uvědomit, že máme obrovské množství především pohraničních státních statků, kde jsou státní podniky, a u kterých se předpokládá přechod na akciové společnosti. Tuto zcela konkrétní realitu musíme vzít v úvahu. Musíme si dále uvědomit, že zhruba u 20 % půdy nepůjde nikdy o soukromé vlastnictví. Vždy se bude jednat o státní vlastnictví, a to právě především v oblasti pohraničí, v oblasti státních statků. Nyní jde o to, jakým způsobem řešit realitu státních podniků, které nutně musí přejít nějakým způsobem na formu akciové společnosti, a zároveň nedovolit výprodej půdy.

Nevím, jestli můj návrh je ten nejlepší, ale návrh vyloučit vůbec akciové společnosti na půdě neodpovídá naší realitě vzhledem k státním statkům. Navíc by se to mělo řešit jiným způsobem - jiným způsobem vydávání akcií, hospodaření s akciemi, které vznikly na základě vkladů půdy do akciových společností atd., nikoli celkovým odmítnutím.

To, co říkal poslanec Novosád o likvidaci atd., lze nějakým způsobem upravit, aniž se zakážou akciové společnosti. Znovu říkám, dánská skutečnost, kde je toto absolutně zakázáno, neodpovídá naší skutečnosti. Existuje-li tam odvěků stoprocentní soukromé vlastnictví zemědělské půdy, pak to lze takovým způsobem udělat. U nás to však nejde.

Doporučoval bych, aby se tento doplňující návrh přijal do zákona č. 114, a aby se do přechodných ustanovení dalo, že tento pasus platí - dejme tomu - do konce letošního roku. Je to řešení sice problematické, ale pokládám ho za nejlepší. Jde o to, aby se do té doby vyjasnily všechny vztahy, které s akciemi na základě zemědělské půdy souvisejí.

Poslanec SL J. Pospíšil: Pane předsedající, dámy a pánové, situaci vidím také z hlediska pohraničí. V případě, že nevzniknou akciové společnosti ze státních statků, tak státní statky lze řešit rozprodejem soukromníkům; tím je zajištěno, že se nemohou rozprodávat cizincům. V případě pohraničí je enormní zájem zahraničního kapitálu vstoupit do těchto akciových společností, a to právě proto, že u nás je cena půdy vysloveně směšná. Prostě směšná! Oni vstoupí do akciové společnosti, v té akciové společnosti mohou, ale nemusí hospodařit a v případě likvidace této akciové společnosti za dva - tři roky bude cena desetinásobná a my přijdeme o těch 90 % ceny. V případě likvidace akciové společnosti si zahraniční podílník odnese část nové ceny, která mezi tím vznikne. Je to rozdávání kapitálu. Zahraniční účastník na tom prostě nemůže prodělat, protože cena je vysloveně směšná. Vždyť to jsou korunové položky. Vezměte si, kolik stojí marka! To je tak krásný kšeft pro zahraničního účastníka, že si skoro lepší nedovedou představit.

Proto jsem pro to, abychom to přijali, do té doby, než bude vytvořena reálná cena a trh s půdou. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Pospíšilovi, slovo má poslanec Habovštiak.

Poslanec SL J. Habovštiak: Vážený pán predseda, vážené pani poslankyne, vážení poslanci. Z niektorých miest v našej sále z tohoto rokovania sa ozýva smiech. A z niektorých úst našich poslancov je vážna obava o výživu nášho národa. Pýtam sa, kto vážnejšie sa tu zaoberá budúcnosťou nášho národa? Či tí, ktorí sa smejú, alebo tí, ktorí tu prednášajú nejaký návrh, aby sme chránili výživu nášho národa?

Vážení a milí, keď sme začínali v r. 1948, naša republika mala 7,8 miliónov ha požnohospodárskej pôdy. Dnes táto republika má 7 miliónov ha pôdy. Za 8 päťročníc nám zmizlo 800 000 ha požnohospodárskej pôdy, matematika je vežmi žahká. Zmizol každým rokom jeden celý okres. Prečo? Lebo sa takto smiali, ako sa tu niektorí smejú dnes a pôda stratila cenu. A akú cenu? Zdevalvovali sme ju tak, že tých 8 mil. ha požnohospodárskej pôdy by som v jednom okamihu bol schopný kúpiť za 8 litrov pálenky. Lebo rožníci boli vežmi šťastný a boli vežmi radi, keď sa mohli pôdy zbaviť. Poslanec Axmann hovoril, že pracuje v požnohospodárstve 28 rokov. Ja pracujem celý život. Mám 53 rokov, na poli som sa narodil, pracoval som 10 rokov ako súkromne hospodáriaci rožník, poznám JRD. Dnes je taký stav, pán poslanec, že cez niektoré plochy, cez ktoré som vlani prešiel, vlani v r. 1989, už dnes na jar nemôžem prejsť. Takto sa hospodári u nás s pôdou!

Situácia je po stránke úrodnosti ešte horšia. Vy na to doplácate sami. A doplácať budú naše deti. A strašne budú doplácať naši vnukovia. Poviem názorný príklad: v r. 1924 sme dorábali v Československu 240 000 ton cukru, dnes dorábame 120 000, teda polovicu. Nevieme dorobiť ani cukornatosť, ani úrodu. Je to preto, lebo sme zničili pôdny fond. Pôdny fond je zničený preto, lebo obsah humusu v ňom priemerne klesol o 1 %. Vežmi významné 3 zložky humusu - nebudem tu rozprávať, po odbornej stránke, ktoré to sú - vznikol nepomer v týchto zložkách, a tým pádom klesla aj úrodnosť.

Ďalej, ťažkou technikou, mechanizáciou, obrovskou gigantomániou sa nám zvýšil podiel tých častíc pôdy, ktoré majú pod 1,0 mikróna. Sú to prachové častice, ktoré spôsobujú zlievanie pôdy a znemožňujú hospodárenie s vodou. Tento stav sa tak zhoršuje, že pred mesiacom sme mali poradu na ministerstve požnohospodárstva a výživy v Prahe, prišli poprední požnohospodárski odborníci z praxe - to zdôrazňujem, z praxe - z najpoprednejších požnohospodárskych závodov a povedali toto: "Je najvyšší čas, že tieto zákony teraz prijímate a preberáte, lebo my za 10-15 rokov nebudeme mať v tejto republike čo jesť". Ja mám 4 deti, neviem, kožko máte vy, a budem mať, ak Boh dá, aj vnukov, a nie je mi jedno, či ten môj vnuk bude mať čo jesť, alebo pôjde žobrať do Nemecka o kus chleba.

Je tu vežké nebezpečenstvo výpredaja pödy zahraničným záujemcom. Nehnevajte sa, tam je bezohžadnosť. Tam nikto nebude pozerať na to, čo sme my, ale nebezpečenstvo je vežké. Pred týždňom ma navštívil jeden popredný ekonóm z Belgicka, ktorý hovoril: "Môžete sa vežmi žahko dostať do situácie, kedy váš vnuk bude chodiť do roboty, a bude pracovať pre nejakého Maxa Enricha."

A to, že tu navrhujeme túto zmenu, to nie je na smiech, to znamená, že nás ako takých táto vec zaujíma.

Myslím, že som to náležite zdôvodnil a zvážte to sami.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Habovštiakovi, dále se hlásí poslanec Lux.

Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předně se domnívám, že bychom neměli vážit hodnotu vystoupení poslanců podle délky práce v zemědělství. Já pracuji teprve 10 let v zemědělství a domnívám se, že je třeba věci řešit racionálně, bez vášní a s rozumem.

Touto problematikou jsme se zabývali ve výboru pro zemědělství a výživu velmi podrobně. Chtěl bych zdůraznit, abychom chápali, o co jde. Že na jedné straně potřebujeme akciové společnosti v zemědělství, především z pohledu možností zaměstnaneckých akcí, z pohledu možnosti řešení státních statků atd. Ovšem na druhé straně všichni cítíme nutnost ochrany půdy.

Zde bych si dovolil konstatovat, že ministerstvo zemědělství nezajistilo a nepředložilo legislativní předpoklady ochrany půdy pro období tržního mechanismu, které je před námi. To je velmi vážný nedostatek; to si musíme uvědomit.

Předložený návrh je veden jistě upřímnou snahou o zamezení možnosti negativního vlivu na půdu v důsledku skutečnosti, že hodnota půdy se může stát hodnotou akcií a tím se odosobní vztah k půdě. Je nutno si uvědomit, že existují ještě jiné možnosti jak zkomercionalizovat trh s půdou.

Uznáme-li totiž zásady tržního mechanismu, musíme respektovat nezadatelné právo majitele půdy, naložit s ní dle svého rozhodnutí. Ovšem tak, jak zde bylo řečeno, půda je jedinečná a nenahraditelná a svým charakterem si vyžaduje specifický přístup. A my jsme tento specifický přístup nedokázali nalézt, my to řešíme v obecné rovině.

Většina států světa velmi energicky chrání svůj půdní fond a my si budeme muset bezesporu vytvořit komplexní systém; zatím ho nemáme, a hovoříme o něm, hledáme ho.

Tento návrh, tak jak byl předložen, neřeší záležitost komplexně, ani vyčerpávajícím způsobem. Je nutno specifikovat úpravu, tak jak je předložen, tak se domnívám, že je nepřijatelný. Pan Kučerák zde hovořil, že nemáme zkušenosti s akciovými společnostmi.

Právě proto, že je nemáme, nemůžeme si dovolit k půdě přistupovat z pohledu nějakého nejasného přístupu, abychom po čase konstatovali, že něco selhalo. Právě proto, že nemáme zkušenosti, že je to vážná záležitost, která není vyjasněna, která je nekomplexní, jsou tady obavy z možnosti spekulace, tak je potřeba to řešit. Ale je třeba konstatovat, že dobře nevíme jak. Nabízí se tady jedna možnost. V § 1 odst. 2, kde se říká, že společnost je vlastníkem peněžních prostředků atd., bychom za slovo "věcí" za závorku dali "mimo zemědělskou půdu". Tím bychom dovolili zemědělským podnikům a státním statkům zakládat akciové společnosti a hospodařit, ale hodnota půdy by se nemohla stát hodnotou akcií. Vím, že všichni ekonomové mi to vysvětlí, ale toto bychom měli udělat než budeme mít jasno, než opadnou obavy. Jestliže budeme mít jasno za dva měsíce, není důvod, proč to neříci a kvalifikovaně nevysvětlit. Jelikož v tomto sále, ani na ministerstvu zemědělství, se zatím neprezentoval člověk, který by byl schopen tomuto Federálnímu shromáždění to vyložit a všechny přesvědčit, a protože nejsme schopni si to vysvětlit tak, abychom to takto realizovali. Vím, že to třeba není přesvědčivé, ale taková je situace. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Luxovi. S faktickou připomínkou se přihlásil poslanec Andrýsek.

Poslanec SN M. Andrýsek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám dojem z toho, co tady zaznělo k malé novelizaci zákona, že někteří z poslanců asi nikdy nevložili s láskou ruce do hlíny, ale kvůli tomu nevystupuji.

Máme jeden velmi špatný příklad. Konkrétně z akciové společnosti, která funguje ve Slušovicích a nazývá se Morago. Možná mnozí nevíte, ale na Zlínku se této akciové společnosti říká Agromor. Doporučuji, aby zákon byl dnes projednán a schválen, aby se akciové společnosti opravdu nestaly určitým morem pro zemědělství. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Andrýskovi. Hlásí se ještě někdo? Prosím pana poslance Hladíka.

Poslanec SN J. Hladík: Akciová společnost Morago, která stáhla prakticky 70 % zisku několika svým majitelům, jako panu Zajícovi, panu Čubovi a jejich přátelům a zbytek JZD Slušovice pracuje na 30 % zisku pro sebe, tak podobným způsobem se nám dneska připravuje celá řada JZD, aby přešla na akciové společnosti. Já v tom vidím v současné době jako jedinou šanci pro staré funkcionáře, aby se udrželi u moci. Při projednávání zákona o zemědělském družstevnictví jsme umožnili vystoupit z družstva družstevníkům, kteří nesouhlasí s hospodařením družstev, nebo z těch družstev, která jsou špatná nebo neproduktivní. Založili jsme, aby vystoupili celé části družstev a založili si nová družstva. Pokud tito družstevníci založí akciovou společnost rozhodujícími akcionáři, nebo akcionáři s rozhodujícími hlasy, budou potom ti, kteří mají nejvíce peněz a ti, kteří si koupí nejvíce akcií, a všichni víme kdo to je. Také víme, že tito lidé pracovali nejdelší dobu za nejvyšší platy a dostanou největší množství zaměstnaneckých akcií. Těchto lidí se ze zemědělství už nikdo nezbaví a budou ho ovládat pořád dál stejným způsobem. Já v současné době vidím akciové společnosti jako poslední možnost zachování neproduktivních socialistických velkostatků. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. Ještě někdo? Prosím.

Poslanec SL J. Macek: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, myslím, že někteří poslanci nevědí, v čem spočívá novost tohoto návrhu. V podstatě jde o to, že v § 1 odst. 1 se vkládají slova "vyjma hospodaření se zemědělskou půdou". Řešit problém, jak tady byl předestřen, to je ochránit zemědělství před nevhodnými formami velkovýroby přechodným způsobem, jak navrhoval poslanec Téra, by bylo možné také, ale s tím, že by lhůta měla být prodloužena nejméně o další rok, to znamená do konce příštího roku. To by ale bylo skutečně provizorní řešení, pak by muselo přijít zásadní řešení, které by mělo předložit federální ministerstvo zemědělství jako odborný orgán. Domnívám se ale, že by se to dalo řešit ještě jinak, že by se slova "vyjma hospodaření se zemědělskou půdou" vyškrtla a za celý odst. 1 by se vložila věta "Předmětem podnikání akciové společnosti nemůže být hospodaření s půdou." To je pozměňovací návrh.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Mackovi. Prosím, faktická připomínka.

Poslanec SL M. Téra: Svůj pozměňovací návrh beru zpět a připojuji se k návrhu poslance Luxe, to je nejlepší vyjádření, které je možné. Upozorňuji znovu, třeba poslance Hladíka, jehož emocionální projev je sice na místě, ale tady mají obrovskou váhu státní statky, se kterými bychom si pak nevěděli rady. Zůstaly by tady státní podniky. Absolutní zákaz podniků hospodařících na půdě nelze použít v pohraničí. Děkuji.

Poslanec SN J. Hladík: Tady nejde o hospodaření na půdě, ale jde o to, aby předmětem akcionáře nebyla půda.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Ještě někdo se chce vyjádřit? Prosím, faktická připomínka poslance Novosáda.

Poslanec SL K. Novosád: Vážený pane předsedající, vážené plénum, nynější hospodáři z jiných států nám spočítali, že veškerá zemědělská a lesní půda v Československu má dnes hodnotu 2,5 miliardy dolarů, to znamená, že středně velký miliardář v Americe si může koupit celé Československo i s námi. Z toho důvodu se domnívám, že úprava zákona by měla být přijata.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji, ještě někdo z poslanců chce vystoupit? (Ne.) Není tomu tak. Prosím zpravodaje.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Kučerák: Vážený pán predseda, dámy a páni, dostali sme sa do zaujímavej situácie. Ako by sme zákony mohli posudzovať a schvažovať podža toho, či sme rožníci alebo nie. Dostali sme sa do zaujímavej situácie pri prerokúvaní iných zákonov, ktoré sa dotýkajú školstva, alebo ZNB a pod. Je treba si uvedomiť, že existujú určité všeobecné zákonitosti podnikania, ktoré majú všeobecnejší charakter, ktoré nemôžu vychádzať len z profesie toho, kto o tom hovorí.

Chcem sa dotknúť problému, či schváliť alebo nie dodatok. Ak by sa schválil, znovu opakujem, znemožníme akciovú spoločnosť, ktorá má zamestnanecké akcie. Zamestnanecké akcie spočívajú v tom, že zamestnanci nemôžu predávať tieto akcie iným osobám, že po skončení zamestnania v akciovej spoločnosti vracajú akcie tej to spoločnosti, prípadne keď idú do dôchodku, nechávajú si ich sami. Taká účasť je dokonalejšia ako súčasné JRD. Keby sme doplnok schválili, zamedzíme tejto forme. Preto som navrhoval určitý kompromis. Keď iniciátori návrhu za tým stoja, mohli by precizovať v krátkom čase nejakú novelu, ktorá by pripustila len formu akciovej spoločnosti so zamestnaneckými akciami. To by si však vyžadovalo precízne zdokonaliť túto novelu. Na to nestačí jedna veta.

Ďalej sa dosť hovorilo o tom, že nemáme ešte trh a preto nie je možné pripustiť akciové spoločnosti. Ale uvedomme si jedno: tento trh nám nikto nedá, tento trh je treba pripúšťať a pripúšťať treba obchodovanie. Samozrejme, sú tu obmedzujúce podmienky, ktoré má každý štát, pôda je vzácny statok. Tieto obmedzujúce podmienky nemôžu predsa spočívať v tom, že obmedzíme podnikanie ako také. Vy si to iste dobre pamätáte, že sme hovorili, že ešte nemôžeme pripustiť určité slobody, pretože ešte nemáme demokraciu. Demokraciu nám nikto nedal, bolo treba do nej vstúpiť jedným krokom. Rovnako treba vstúpiť do cenového mechanizmu a to pomerne rázne. Sami dobre viete - už tu o tom bolo hovorené aká je nízka oficiálna cena pôdy. Na druhej strane takmer plačeme nad tým, že nemáme trh, že by sa to mohlo vypredať, ale trh nepripustíme. Pritom vieme, že práve trhom by sa zhodnotili jednotlivé pozemky aj z ekologického hžadiska podža toho, akú cenu skutočne majú a ako sú vzácne.

Myslím, že pri presadzovaní tejto zmeny by sme mali asi vychádzať z faktu, ktorý by som charakterizoval asi takto: spravodlivý hnev nad situáciou, ktorá nastala v požnohospodárstve v hospodárení s pôdou si teraz vylejeme na novej modernej forme podnikania, ktorú chceme zaviesť. To, čo sa dosiaž stalo s pôdou, nie je záležitosť normálneho trhového mechanizmu, normálneho podnikania, je to dôsledok deformácií, ktoré tu boli.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP