Středa 9. května 1990

6. den - středa 9. května 1990

(Pokračování schůze v 8.40 hodin)

Přítomno: 169 poslanců Sněmovny lidu
64 poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice
60 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice

Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu:

Bakšay, Balgavý, Belko, Bubeník, Dvořák, Freiová, Hlavačka, Jankovič, Jendrejčáková, Kanis, Klíma, Kontríková, Kubinský, Kučera J., Kuljovský, Mandler, Procházka, Stránská, Svítil, Štancl, Štern, Štrbová, Takács, Toman, Trefný, Vácha

5 poslanců rezignovalo

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Dvořák, Glac, Hadrava, Hyková, Muraško, Pithart, Řehková, Svoboda, Vacek, Vlček

1 poslankyně rezignovala

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Dubček, Duray, Holčík, Janočko, Konvit, Kováč, Micovčin, Némethová, Popély, Rašev, Rusnák, Šádek, Šulka, Vitézová

1 poslanec rezignoval


(Řízení schůze místopředseda FS J. Jenerál.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Vážené poslankyně a poslanci, budeme pokračovat v přerušené schůzi. Vzhledem k tomu, že není ještě přítomen doktor Stome, který měl informovat o výsledcích jednání ústavně právních výborů kolem státních svátků, doporučuji, abychom tento bod posunuli a zahájili naše jednání

25

návrhem zákona, kterým se ruší zákon č. 67/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy (tisk 357) a společnou zprávou výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 466).

Prosím poslance Jaroslava Matouška, aby návrh odůvodnil.

Poslanec SL J. Matoušek: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych jménem iniciativní skupiny poslanců B. Kučery, J. Bočkové a J. Matouška krátce odůvodnil návrh zákona, kterým se ruší zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy (tisk 357). Důvody pro zrušení tohoto zákona jsou uvedeny v důvodové zprávě jednak na rubu tohoto tisku, jednak v doplňku k důvodové zprávě.

Zákonem č. 68, který navrhujeme zrušit, se totiž řízení tělesné výchovy svěřilo do péče jediné tělovýchovné organizaci, do péče Československého svazu tělesné výchovy. V dnešní době je to již v přímém rozporu s právní úpravou sdružování ve společenských organizacích, která naopak vychází ze zásady plurality a sdružovací svobody, a to je jeden z důvodů pro zrušení tohoto zákona.

Druhý důvod je neméně závažný. ČSTV totiž přestal po 33 letech existovat. Stalo se tak usnesením mimořádného sjezdu ČSTV, který se konal v Praze 25. 3. 1990. Tak vznikla situace, kdy zatím platný zákon č. 68 popírá nynější faktický stav organizování tělesné výchovy a sportu. Tento mimořádný sjezd totiž schválil nástupnické organizace:

- Český svaz tělesné výchovy

- Slovenský svaz tělesné výchovy

- Československou konfederaci sportovních a tělovýchovných svazů

- tělovýchovné jednoty a kluby

- sportovní a tělovýchovné svazy.

Činnost těchto organizací i sama registrace je tak vlastně v rozporu se zákonem č. 68. To je druhý důvod k jeho zrušení.

Tak se navrhovatelům jevila situace, když předkládali tisk 357 s tím, že dojde jen ke zrušení zákona č. 68. Později se však ukázalo potřebné a správné dořešit zároveň se zrušením zákona v jeho návaznosti vládní nařízení č. 82/1958 Sb., o udělování čestných uznání a titulů v tělesné výchově a sportu (mistři sportu, zasloužilí mistři sportu, zasloužilí trenéři), a také na zákony č. 187/1949 Sb., a č. 71/1952 Sb., zabývající se majetkovými záležitostmi tělovýchovných organizací.

Proto byla svolána schůzka navrhovatelů za účasti zástupců Československé obce sokolské, nástupnických organizací a Výboru lidové kontroly ČSFR i předsedy ústavně právního výboru Sněmovny národů JUDr. Mikule, na které došlo k určité dohodě, takže po dalším projednání v ústavně právních výborech obou sněmoven nabyl náš návrh podoby společné zprávy výborů ústavně právních a pro kulturu a výchovu obou sněmoven (tisk 466). V této předloze § 1 odst. 1 ruší zákon č. 68, další odstavec pak ruší další paragrafy a odstavce, které mají nějaký vztah k ČSTV a které ČSTV (vlastně už neexistující) dávají pravomoci k udělování čestných titulů.

Situace se vyvinula tak, že náš návrh už řeší i majetkové záležitosti i udělování titulů v tělovýchově a sportu.

Žádám vás, vážené kolegyně a kolegové, abyste s návrhem zákona, kterým se ruší zákon č. 68/1956 Sb., vyslovili souhlas.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Matouškovi. Návrh projednaly výbory ústavně právní a výbory pro kulturu a výchovu obou sněmoven a usnesly se na společných zpravodajích. Prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny národů paní Jiřinu Bočkovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně J. Bočková: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, tento návrh zákona, včetně doplňovacího návrhu tak, jak je uveden v důvodových zprávách, by měl vyřešit tristní právní situaci, která se v té to oblasti vytvořila. Důvodem je fakt, že i nadále existuje zákon, který svěřuje řízení dobrovolné tělesné výchovy a zajišťování jejího plánovitého rozvoje do péče jediné dobrovolné tělovýchovné organizace, kterou se stal Československý svaz tělesné výchovy.

Dále by se v podobě dané doplňovacím návrhem dořešila problematika vypořádání majetku, který byl právně velmi nečistým způsobem odebrán dobrovolným tělovýchovným organizacím. Toto řešení obsahuje pozitivní prvky, jednak morální, jednak restituční.

Stávající stav je v rozporu se současnou právní úpravou sdružování ve společenských organizacích. Je v rozporu se současným organizačním stavem naší tělovýchovy tím, že vlastně staví nově vzniklé organizace do jakési ilegality. Nekoresponduje se skutečností, že na mimořádném sjezdu ČSTV byla činnost této organizace ukončena. Zachovává objektivně nespravedlivý výkon vlastnického práva nástupnických organizací ČSTV k majetku dříve zrušených dobrovolných tělovýchovných organizací. Zrušení tohoto zákona, včetně doplňujících úprav, umožní navrácení majetku ČSTV opětně vzniklým tělovýchovným organizacím, přičemž se vytvářejí podmínky pro dohodu mezi těmito organizacemi a nástupnickými organizacemi ČSTV. Umožní zahájení prací na přípravě nového moderního legislativního systému péče o tělesnou kulturu, respektujícího nové společenské podmínky. Umožní přenesení pravomoci udělování čestných titulů na vlády republik.

Ze všech těchto důvodů se nám jeví zrušení zákona č. 68/1956 Sb., a přijetí souvisejících právních úprav jako jediné schůdné řešení.

Návrh zákona projednaly výbory pro kulturu a výchovu, výbory ústavně právní, které tisk upravily ve společné zprávě (tisk 466).

Doporučuji předložený návrh schválit ve znění této společné zprávy. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji zpravodajkyni Bočkové. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Oszkár Világi.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec O. Világi: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, ako spoločný spravodajca Snemovne žudu odporúčam schváliť zákon o organizácii telesnej výchovy v není tlače 357 a spoločnej správy tlač 266.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji zpravodaji poslanci Világimu. Písemně se do rozpravy nepřihlásil nikdo. Ptám se tedy, zda chce ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě. (Ne) Není tomu tak.

Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou. Přeje si slovo pán poslanec Matoušek? (Ne.) Ne.

Žádají o slovo ještě společní zpravodajové? (Ne.) Ne.

Můžeme tedy hlasovat. V zasedacím sále jsou přítomni 132 poslanci Sněmovny lidu, 53 poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice a 48 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice.

Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve prosím poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) To je zřejmá většina.

Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se hlasování? (Jeden.) Jeden.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky schválilo návrh zákona, kterým se ruší zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělovýchovy a kterým se upravuji některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 207, SL č. 301, SN č. 311)

Doporučuji nyní, abychom projednali

26

Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB (tisk 388) a společná zpráva výborů Sněmovny lidu a výborů Sněmovny národů (tisk 463)

Prosím, aby za iniciativní skupinu poslanců Federálního shromáždění návrh odůvodnila poslankyně J. Petrová.

Poslankyně SL J. Petrová: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si vám dnes za iniciativní skupinu poslanců VBB předložit novelu zákona č. 100 z roku 1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB ve znění zákona č. 63/1983 Sb., (tisk 388).

Nejdříve vás chci požádat, abyste přihlédli více k textu společné zprávy (tisk 463), protože během projednávání došlo k mnoha změnám a ve společné zprávě je opsán pro vaši přehlednost celý zákon.

Tento zákon je velké politické, morální a mezinárodní důležitosti. Považuji za správné, že je dnes na programu. Již od války byla situace v SNB poněkud zvláštní a tajemná. Už v roce 1945 byla při zemských národních výborech vytvořena tajná oddělení, která byla mimo jakoukoli veřejnou kontrolu. V roce 1948 bylo dokonce zřízeno zvláštní ministerstvo národní bezpečnosti, které mělo na starost především přípravu politických procesů. Až v roce 1953 bylo opět spojeno s ministerstvem vnitra. V roce 1948 byl vydán z podnětu tohoto ministerstva zákon č. 286 z roku 1948 Sb., zákon o národní bezpečnosti, který na prvním místě sledoval ochranu lidově demokratického zřízení a daleko méně se v něm mluví o udržování veřejného pořádku. Už na tomto příkladu je vidět hlavní zájem určitých složek na ministerstvu vnitra.

Důležité je také říci, že StB nikdy nebyla vymezena v žádném zákoně (pouze v zákoně č. 70/1975 Sb., zákon o SNB - hovoří se o StB jen v obecné rovině.)

Dodnes neexistuje o StB žádný právní předpis, nejsou vymezeny vztahy SNB k vládám, k Federálnímu shromáždění a v podstatě neexistovala možnost občanské ani ústavní kontroly.

Dokonce VBB existovaly jen do roku 1953, potom byla jejich činnost zrušena a byly obnoveny až v roce 1968. Teprve dnes začínají plnit správně svoji funkci.

Co to všechno znamenalo? V rámci SNB vzniklo několik správ StB, které se jako takové neustále snažily postavit i nad nejvyšší ústavní orgány státu a mít je pod kontrolou. Tyto příznaky se dají vysledovat v historii StB. Byly to samostatné struktury ve strukturách. StB nikdy neměla správně vymezenou funkci. Sloužila k potlačování odpůrců totalitního režimu. Byla vlastně prodlouženou rukou státní moci jedné strany - strany komunistické. StB měla svou pevnou strukturu, která byla řízena přímo ÚV KSČ, přes federální úroveň, republikové orgány až na kraje a okresy. StB měla své příslušníky i v podnicích, kde využívala zvláštních útvarů a také na jednotlivých národních výborech. Také správa pasů a víz patřila pod StB. Tato po celou dobu své působnosti porušovala zákony a škodila vlastně celé společnosti. Používala nezákonné metody práce, instalovala odposlechy v bytech, v telefonních ústřednách, kontrolovala poštu, vyhrožovala vyslýchaným a používala i fyzického násilí. Používala mnoho konspiračních bytů, falešné průkazy se jmény a celá léta probíhala vlastní militarizace SNB a všech jeho správ bez jakékoliv veřejné kontroly, jak bylo řečeno výše.

Působení Státní bezpečnosti bylo také velmi finančně náročné. Dosud má Státní bezpečnost 8536 pracovníků, z toho 3454 na centrále a 5082 v krajích a okresech. Také na vysoké škole SNB studovalo na fakultě StB v roce 1989 400 příslušníků Státní bezpečnosti v denním studiu a 300 příslušníků při výkonu služby. Všichni byli velmi dobře placeni se všemi výhodami jako odškodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu, takže za svou protiprávní činnost dostávali vysoké částky.

V novele tohoto zákona jsou také zakotveny občanské komise, které byly zřízeny jako objektivní orgán občanské kontroly. Při jednání o této novele jsme přihlédli k připomínkám národních rad, federální vlády i odborových svazů, které se týkaly hlavně diferenciace mezi příslušníky Státní bezpečnosti. Tu jsme vyřešili oddělením písmena a) § 100 a zavedením nového písmene g) § 100, kde rozlišujeme např. ty, kteří odcházejí z důvodů reorganizace bez svého zavinění mezi těmi, kteří se dříve podíleli na nezákonných metodách. Jednotlivá opatření jsou časově omezena, slouží k očištění SNB, pozastavení činnosti Státní bezpečnosti a následné řešení služebních poměrů s tím spojených. Nejde nám o rozbití těchto složek, které mají svou funkci v demokratickém státě a mohou za určitých podmínek zabezpečovat zájmy státu uvnitř i proti vnějšímu nepříteli, ale tyto složky musí být postaveny na nových základech, které budou odpovídat tomu, že náš stát chce být státem demokratickým i státem právním. Vzhledem k závažnosti situace v naší zemi doporučuji sněmovnám novelu tohoto zákona přijmout.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslankyni Petrové. Návrh projednaly výbory branné a bezpečnostní a výbory ústavně právní. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Alberta Černého, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec A. Černý: Pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně a kolegové poslanci, předkládaná novelizace zákona o služebním poměru příslušníků SNB byla vyvolána potřebou urychleně provést očistu v řadách SNB, a to jak příslušníků řízených přímo federálním ministerstvem vnitra, tak i příslušníků řízených oběma republikovými ministerstvy vnitra. Podnět k této novelizaci vzešel z práce prověrkových a občanských komisí, které upozornily branné a bezpečnostní výbory Federálního shromáždění na zákonné překážky, které brání rychlému a důkladnému očištění SNB.

Dosavadní platná právní úprava, to je zákon č. 100/1970 Sb., ve znění zákona č. 63/1980 Sb., je zcela poplatná době, v níž vznikla. Zákonodárce v uvedené normě totiž prakticky neumožňuje propuštění příslušníků SNB z důvodů reorganizačních změn, a vlastně ani záporné morální, charakterové a odborné vlastnosti příslušníka nejsou podle dosud platné právní úpravy důvodem pro jeho urychlené propuštění. Pokud by totiž dnes někdo chtěl stávající zákon vykládat účelově tak, jak se v minulosti zákony v této zemi často vykládaly, mohl by příslušníky SNB propustit pouze pro blíže nespecifikované porušení služební povinnosti, služební přísahy nebo pravomoci veřejného činitele, a to po obstarání důkazů, že k porušení došlo zvlášť hrubým způsobem. V takovém postupu však nám brání cíl vytyčený demokratizačním procesem - to je právní stát.

Zákon musí být jednoznačný, srozumitelný a nesmí umožňovat dvojí výklad. Pokud některý zákon zastaral, musí být změněn. Taková změna je vám právě předkládána. Jsou v ní upraveny možnosti individuálně propustit ty příslušníky, kteří nebudou prověřeni občanskými komisemi, i ty, kteří se v důsledku reorganizace stanou nadbytečnými. Protože obdobný princip obsahuje i poslední novelizace zákoníku práce, je takový postup přijatelný.

Předložená novelizace umožňuje uvolnění příslušníků SNB ve zkrácené lhůtě, a to místo tří měsíců, během jednoho měsíce. Pro srovnání zákoníku práce je zakotvena lhůta dvouměsíční.

Předložený návrh dále znemožňuje čerpání nezasloužených a neodůvodnitelných ekonomických výhod těmi příslušníky SNB, jimž služební poměr skončil, nebo kteří budou propuštěni. Přiznávat těm, kteří z důvodů špatných charakterových a profesionálních vlastností, nebo pro přímý delikt opustili nebo opustí SNB, odškodné až ve výši šestinásobku posledního hrubého příjmu, platové vyrovnání po dobu dvou let do výše posledního čistého měsíčního příjmu a příspěvek za službu ve výši dvaceti nebo třiceti procent služebního příjmu podle délky odsloužených let, by bylo ekonomicky pro náš stát neúnosné a především morálně nezdůvodnitelné.

Tento zákon však umožňuje, aby ty hmotné nároky, které již byly v souladu s dosud platnou právní úpravou vyplaceny, nebyly vráceny. Návrh zákona tak, jak je předložen, nevylučuje dále možnost odstranění tvrdosti zákona na základě individuální žádosti a doporučení občanských komisí.

Doporučuji vám, vážení poslanci, vážené poslankyně, předložený návrh zákona, jímž se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., a zákona č. 74/1990 Sb., přijmout.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Albertu Černému, slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Poslúch.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP