Pátek 4. května 1990

Kvalita vzdelávania všeobecne a vysokoškolského zvlášť, ako i rozvoj vedy, sú kžúčové oblasti, podmieňujúce úspešný ekonomický, sociálny a kultúrny rozvoj nášho štátu a preto nie je zanedbatežné, aký vplyv na túto oblasť bude mať centrum. Nemám na mysli, že by sa musel budovať nejaký nový centrálny orgán, domnievam sa však, že by bolo nutné prijať zásadu, že by sa vytvorila buď celoštátna nadrezortná akreditačná komisia pri vláde ČSFR, alebo akreditačné komisie národných vlád by museli vežmi úzko spolupracovať a koordinovať pri zakladaní nových vysokých škôl i pri realizácii dlhodobej koncepcie rozvoja vzdelávania na vysokých školách. My sa otvárame Európe, otvárame sa svetu, ale začíname sa uzatvárať národne. Z tohto dôvodu si myslím, že bude skutočne nutné zvážiť tento prvok.

Zákon ponecháva tradičné delenie vysokých škôl na univerzity a techniky, ekonomické, požnohospodárske a umelecké vysoké školy. Rešpektuje samostatnosť existujúcich pedagogických fakúlt. Svetové trendy vyúsťujú do preferencií integrovaného modelu vysokej školy, ktorá združuje spoločensko-vedné, prírodovedecké i humanitné a technické odbory. Táto symbióza študijných a vedných odborov prispieva k tendencii humanizácie technického vzdelávania a technizácii univerzitného vzdelávania, umožňuje lepšie kombinovať viacoodborové a madzindborové štúdium z hžadiska osobných, individuálnych predpokladov študenta i jeho záujmu pri rešpektovaní celospoločenských potrieb. Taký typ vysokej školy umožňuje riešiť komplexnejšie úroveň vedy a technického rozvoja v rámci vysokých škôl. Zatiaž taký typ vysokej školy nie je v ČR ani v SR. Prvý krok v tomto smere je návrh na zriadenie technickej univerzity zo Slovenskej vysokej školy technickej, ktorá by mala plniť túto funkciu. Osobne sa domnievam, že neintegrovaný typ vysokej školy by sa mal v budúcnosti realizovať i v našich podmienkach.

Zásadne nový prvok v práci vysokých škôl bude trojstupňový systém štúdia. Predgraduálne štúdium na úrovni bakalára, graduálne štúdium na úrovni magistra a inžiniera a postgraduálne štúdium na úrovni doktora.

V našom školskom systéme chýbal stupeň vyššieho vzdelania ako kvalifikačný stupeň medzi strednou a vysokou školou. Sám som to niekožkokrát navrhoval a bolo to zamietnuté. Tento stupeň vzdelania je bežný v zahraničných vysokých školách. Prednosti uvediem iba dve. Mnohé funkcie a činnosti spoločenskej praxe z hžadiska súčasnej úrovne výrobných síl vyžadujú viac ako stredoškolské vzdelanie, ale súčasne nevyžadujú úplné vysokoškolské vzdelanie. Pre mnohé tieto činnosti je luxusom úplné vysokoškolské vzdelanie na 5 alebo 6 rokov.

Nie všetci študenti majú osobné predpoklady plniť náročné štúdium. Preto bol vysoký odpad a často na niektorých fakultách najmä technických - až 50 % úbytok z pôvodného počtu zapísaných študentov bol neúmerne vysoký. Títo žudia, keď prakticky vypadli z 3. ročníka nemali žiadnu kvalifikáciu.

V spoločenskej praxi sa ukáže reálna potreba tohto typu odborníka a verím, že táto forma štúdia sa bude realizovať nielen v rámci existujúcich škôl, ale že by sa mala vytvoriť inštitucionálne tzn. ekvivalentný anglický princíp, organizovanie mimo vysokých škôl ako samostatné nezávislé inštitúcie.

Zákon zatiaž o samostatných typoch škôl tohto typu tzv. vyššieho vzdelania neuvažuje. Sám sa domnievam, že by sa paragrafom malo umožniť takéto štúdium ukončené formou bakalárskej hodnosti, v ktorom by bolo možné študovať v rámci vysokých škôl, alebo na samostatných vzdelávacích inštitúciách zriadených pre túto formu štúdia.

V § 41 sa konštatuje, že tituly priznané podža starších predpisov ostávajú nedotknuté. Napriek tomu sa domnievam, ak sa ruší dnešný systém výchovy vedeckých pracovníkov a nahrádzuje sa postgraduálnym štúdiom ukončením s titulom dr., že by bolo vhodné zrušiť titul CSc.

Nositežom existujúcich titulov CSc. by sa umožnila nostrifikácia titulu dr. (tzv. malý doktorát). V prípade, že tento problém nebude riešiť novela zákona, potom ej možné túto otázku riešiť v súvislosti s týmto novým zákonom.

Na záver by som chcel zdôrazniť, že nový vysokoškolský zákon vytvára skutočne priaznivé podmienky pre zásadný obrat v budovaní novej kvality výchovy a práce na vysokých školách. Je viac ako symbolické, že po prijatí politických a ekonomických zákonov riešime zákony školské, základného a stredného školstva a vysokých škôl.

Domnievam sa, že bez kvalitného vzdelanie nebude možné úspešne realizovať ekonomický, sociálny a kultúrny rozvoj v nových podmienkach, pretože práve od úrovne a kvality činnosti vysokých škôl, od kvality absolventov závisí úroveň našej vedy, kultúry a umenia. Práve od vysokých škôl závisí, ako rýchlo zvládneme nové progresívne technológie, vývoj a realizáciu novej modernej techniky, ako rýchlo si osvojíme budovanie na vede založeného priemyslu. Od práce vysokých škôl závisí, ako rýchlo zvládneme rekvalifikáciu celého radu pracovníkov, ako rýchlo si osvojíme nové kvalifikácie, ako rýchlo sa podarí realizovať vedeckosť riadenia, spoločonských, ekonomických a sociálnych procesov.

Od kvalitnej práce vysokých škôl závisí i kvalita nižších článkov vzdelávacej sústavy, a preto som rád, že na školstvo a na vysoké školy zvlášť sa prestávame pozerať ako na jednu z oblastí terciálnej sféry, ako na oblasť spotreby. Je to oblasť, ktorá má celospoločenskú prioritu, ide o oblasť dlhodobého strategického významu, pretože kvalita vzdelania a rozvoj tvorivých schopností a tvorivej práce sa stáva jedným z hlavných zdrojov ekonomického a sociálneho rozvoja. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Blažejovi. Ďalej v rozprave vystúpi poslanec Dymáček.

Poslanec SL M. Dymáček: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, velice podporuji návrh vysokoškolského zákona a plně doporučuji jeho přijetí. Pokud budu mít jeden návrh a jednu poznámku, jde o dílčí aspekty.

Navrhuji, aby se z přijímaného zákona vypustily § 22 a 23 z hlediska původního číslování tisku 309 - tedy ta ustanovení, která hovoří o titulech. V naší poslední činnosti jsme se vícekrát setkali s tím, že činíme určitá rozhodnutí v časovém tlaku, a to rozhodnutí, která budou mít poměrně dlouhodobý dopad, a přitom jde o rozhodnutí a o věci, které z objektivního hlediska tolik nepospíchají.

Pokusím se trochu vysvětlit, proč tento návrh na vypuštění.

Velice vítám, že přecházíme na systém, který odpovídá tomu, co existuje v USA a v řadě dalších zemí. Domnívám se ale, že některé z termínů a označení, která se zde přejímají, by vyžadovala delší diskusi. Mám například vážné pochybnosti o tom, zda se ujme a jak bude působit titul magistr. Osobně se domnívám, že by bylo lepší jak u titulu bakalář, tak i magistr, přijmout zkratky, jaké se používají ve Spojených státech, a sice psát za jménem BS, BA případně MS, MA. Není mi jasné, zda je rozumné postupovat tak, jak je navrhováno s titulem Dr. Pokud návrh v tomto znění přijmeme, titul Dr. bude mít několik významů. On už měl několik významů v dosavadní praxi. Teď by vlastně najednou u těch, kteří ho získají, znamenal vrcholnou vědeckou hodnost. Připomenu diskuse, které byly v roce 1966, 1967: právníci tehdy považovali za velmi důležité, aby mohli titul JUDr. používat. Nevylučuji, že dnešní jejich kolegové budou mít podobné problémy a podobné výhrady k titulu MS.

Domnívám se, že všechny tyto záležitosti by se měly hlouběji prodiskutovat. Měli bychom zvážit do budoucna, zda nepřijmout anglické PhDr., psané za jménem. Je tam potom určitý problém, že i v zemích, kde se to používá, je zvykem psát Dr. před jméno, takže to Dr. bude opět mít několik významů podle kontextu.

Jak vidíte, jde o záležitosti poměrně komplikované. Hlavně bych chtěl upozornit na to, že otázka titulů není podstatou tohoto zákona, alespoň to tak vidím, přitom jde o záležitost dlouhodobého dopadu. Abychom se opět nedostali do situace, že budeme za několik let opět věci "přeorávat" a budeme mít skupinu lidí, která v tomto období cosi získá a určitý chaos, který v tomto směru existuje, bude ještě dále složitější.

A ta poznámka je k § 37, v původním číslování tisk 309. Chtěl bych také připomenout to, co zde znovu zaznělo. V období tzv. konsolidace byla získána spousta docentských a profesorských titulů lidmi, kteří na to z hlediska objektivního neměli nejmenší oprávnění. Osobně si myslím, že bychom neměli odstartovat něco podobného, co vysoké školy postihlo v roce 1970 v opačném směru. Pokud někdo má odbornou kvalifikaci a pokud je ho potřeba na vysoké škole, ovšem nikoli v postavení profesora, které neodpovídá jeho odborné, případně morální úrovni, mělo by se to změnit. Myslím si, že by se to mělo ale měnit v souladu s právním řádem, čili podporuji to, co říkal akademik Baruš, myslím, že by měla u těchto záležitostí existovat možnost soudního odvolání. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Dymáčkovi. Slovo udežujem poslancovi Maštálkovi. Pripraví sa poslanec Soldát.

Poslanec SL J. Maštálka: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, jsem pouze lékař, tedy laik ve věcech právních. Proto mám otázku a zároveň poznámku k § 40 projednávaného zákona, tisk 427 společné zprávy.

Tedy nejprve otázka: Má tento paragraf v evropském zákonodárství precedens?

A poznámka: Právnicky nelze posoudit paragraf jako takový, ale lidsky je zcela paradoxní omezení účinnosti určitého § zákona jen na dílčí časová období jeho celkové časové platnosti. Lze říci, že jednou činíš dobře, jednou špatně, a to z roku na rok? Znám ve své praxi vynikající docenty a profesory, kteří by na takto pojatý paragraf přes své nesporné odborné kvality svým způsobem doplatili.

Pokud by měl být paragraf v zákonu zařazen, měl by nabýt účinnosti znění zákona zpětně, tedy od roku 1966 a od účinnosti nového zákona, nikoliv od 1. 1. 1990.

Odnímání hodností by nemělo být automatické, jak z textace vyplývá, ale mělo by především vycházet z návrhu vědecké rady nebo akademického senátu příslušné školy. Jinak má tento paragraf nedemokratický charakter, neobsahuje možnost odvolání a přešetření a naše úsilí vytvořit právní stát, což je jistě přání nás všech, se stává iluzí.

Prosím, aby tato připomínka byla brána jako pozměňovací návrh k textu § 40 společné zprávy.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Maštálkovi. Slovo udežujem panu poslancovi Soldátovi. Pripraví sa pán poslanec Mezník.

Poslanec SL M. Soldát: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, vzhledem k důležitosti uvedeného zákona jsem ještě včera, spolu s poslancem Červenkou, navštívil akademické hodnostáře na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Z jednání s nimi vyplynuly tyto doplňující a pozměňovací návrhy.

Jenom bych chtěl upozornit k § 2 (v tisku 427), v § 2 odst. 1 je tisková chyba v druhé větě: "svoboda vědeckého bádání a zveřejňování" - tam chybí "z".

Na str. 3 v § 4 odst. 2 zákona "fakulty zřizuje" nemá být tečka".

Na str. 7 tisk 427 nahoře písm. b) by mělo být uvedeno "vypouští se bod c) " proti původnímu tisku 309.

A bod 20) odst. 1 zní: "Rektor za svoji činnost odpovídá akademickému senátu vysoké školy, ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. c), d) a f) také ministrovi".

Domnívám se, že tato formulace je špatná, protože například je zde uvedeno, v původním tisku je to § 17: "Ministerstvo registruje statuty vysokých škol". Nevím, jestli za toto může odpovídat rektor.

Písm. f) : "Na návrh nebo po vyjádření akreditační komise rozhoduje o odnětí práva vysoké školy anebo fakulty konat státní nebo rigorózní zkoušky atd.". Domnívám se, že tato formulace tohoto paragrafu je špatná a že by měla být přepracována.

V tisku 427 dále odst. 2: "Rektor jmenuje docenty ..." a mělo by být doplněno: " ... na základě rozhodnutí vědecké rady fakulty", aby to bylo v souladu s § 12 odst. 2 tisku 427.

Na str. 8 odst. 2 zní: "Ministr na návrh vysokých škol předkládá návrhy na jmenování profesorů ...". Tam by mělo být doplněno: "Ministr na návrh ... doplnit slova: " ... akademických senátů vysokých škol předkládá návrhy na jmenování ...".

Pak za tím by měla být vypuštěna písm. a), b) v odst. 2.

Další pozměňovací návrh, který dávám: Na str. 8 úplně dole v odst. 3 se doplňuje písm. c), kde je uvedeno: "k podstatným návrhům ...", navrhuji dát slovo "k legislativním návrhům a opatřením, která se týkají vysokých škol".

Na str. 10 tisku 427 úplně dole, § 27, který se nyní přečísluje na § 26 písm. d) jsou "práva studentů" je "mít zastoupení ve samosprávných orgánech". Domnívám se, že tento pojem "samosprávné orgány" není jasný a že by měl být přesně definován a doporučuji nahradit slova "v samosprávných orgánech" slovy "v akademickém senátu fakulty a vysoké školy".

Dále u téhož paragrafu písm. e) a f) myslím, že je možno vypustit, protože vytvářet sdružení a spolky na vysokých školách je vlastně už dáno v zákonech o sdružování, takže není nutné, aby to bylo přímo v zákonu.

A písm. e) "svobodně uplatňovat názory a připomínky k vysokému školství" - to je ústavní právo každého z nás a domnívám se, že by to zde nemuselo být.

Rovněž na str. 11, kde za odst. 3 se vkládá nový odst. 4 doporučuji za poslední větu: "Ze studia na vysoké škole ..." doplnit "odvolání proti rozhodnutí děkana nebo rektora je možno podat příslušnému akademickému senátu", aby toto rozhodnutí o vyloučení ze studia bylo objektivní a nebylo rozhodnutím děkana nebo rektora.

Potom navrhuji na str. 12 v odst. 5 v druhé větě, která zní: "O odnětí titulu rozhoduje orgán na návrh akademického senátu vysoké školy, který rozhodl o udělení titulu". Slovo "orgán" zařadit až za slova "vysoké školy", takže tento odst. by zněl: "O odnětí titulů rozhoduje na návrh akademického senátu vysoké školy orgán, který rozhodl o udělení titulu".

Následuje odst., kde je zřejmě tisková chyba, protože v odst. 5 druhá věta zní a předtím je v odst. 5 tisková chyba ve třetí větě za slova "vědecké práci" tak odst. 5 měl by být odst. 6.

Na téže str. 12 dole za odst. 1 se vkládá odst. 2, který zní: "2) součástí vysoké školy jsou ..." a jsou vyjmenovány řády. Navrhuji za slovo "jsou" dát "zejména", protože ještě mohou být i jiné řády.

Vrátím-li se ještě k tisku 309, na str. 4, kde je 5. část kapitola nazvaná "samosprávy vysokých škol" v této samosprávě jsou zahrnuty nejen volené orgány, ale i jmenované, rektor, kvestor apod., takže tuto kapitolu navrhuji nazvat "Správa vysokých škol".

Poslední návrh: Na str. 10 tisku 309, § 18 za slova "orgánem vysokých škol" a "její činnost se řídí vlastním statutem", aby bylo přesně definováno jaké pravomoci má rada vysokých škol. To je všechno z mé strany.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Soldátovi. Ďalej prosím o vystúpenie pána poslanca Mezníka. Pripraví sa poslanec Bartoš.

Poslanec SN J. Mezník: Pane předsedající, dámy a pánové. Bylo zde řečeno dost slov o tom, jak zákon, který máme nyní schválit, je nutný, nezbytný a užitečný. Nebudu opakovat to, co již řekli o tom dost profesor Kusý, kolega Grebeníček a kolega Šolc. Zákon s plným vědomím odpovědnosti doporučuji k schválení, včetně § 37.

Jestliže předstupuji přesto před vás, vedly mne k tomu tři důvody. Ten první důvod, v tom navazuji na kolegu Soldáta. V tisku společné zprávy se objevil značný počet tiskových chyb. Jako příklad na str. 4 se objevil § 7 písm. a), ačkoliv žádný § 7 písm. b) neexistuje. Na str. 10 se zapomněl přečíslovat § 24 na 23 a 25 na 24. Tím vás zde nebudu obtěžovat, dodám své korektury písemně.

Pak jsou dva důvody další. Některé, zvláště nové odstavce ve společné zprávě se mi zdají být poněkud pochybné a chci se o tuto pochybnost s vámi podělit. Některé se mi zdají být velmi problematické.

Na str. 4 společné zprávy je to § 6, starý § 8, odst. 2. V tomto paragrafu jde o financování vysokých škol. V odst. 1 se uvádí, že se vysoké školy financují ze státních prostředků, a v odst. 2 se mluví o tom, že vysoké školy mohou získat i další zdroje příjmů. To bylo už v původním návrhu, je to v pořádku včetně hospodářské činnosti. Teď byla dodána věta: "Tyto prostředky jsou osvobozeny od daní." Já bych proti tomu nic neměl, kdyby nebyl příklad z poslední doby, ne od nás, ale z Polska, který mě vede k určitým pochybnostem. Universita ve Vratislavi totiž začala v nouzi podnikat. Mají tam řeznictví a uzenářství, původně pro svou závodní kuchyň, ale dnes už vyvážejí uzenky do NSR za devizy. Ono je sice krásné, kupovat zahraniční literaturu za uzenky, ale je to už určitý druh podnikání. A oni chtěli - protože jejich podnikání bylo úspěšné a cukru je v Polsku nedostatek - koupit pro universitu cukrovar. Kdyby se měly vysoké školy pustit do podnikání tohoto druhu, nevím, jestli by bylo zcela oprávněné, aby byly osvobozeny od daní. Vznáším otázku, zda větu: "Tyto prostředky jsou osvobozeny od daní", přece jen neškrtnout a řešit ty to věci jiným způsobem než zákonem.

Obracím se k věci důležitější. Je to ve společné zprávě na str. 4, v návrhu na str. 5. Říká se zde, že akademický senát vysoké školy se skládá z volených zástupců akademické obce vysoké školy. Říkalo se tady, jak velký význam tento zákon má pro studenty, co studenti vykonali a jak tento zákon očekávají. A najednou proti původnímu návrhu zmizela tam, kde se mluví o složení akademického senátu, zmínka o tom, že v akademickém senátu musejí být zastoupeni studenti, což je jeden z výrazných znaků, kterým se má dnešní vysoká škola odlišovat od vysoké školy staré. To je revoluční změna a najednou tam přímo uvedena není.

Navrhuji proto vrátit se k původnímu textu prof. Kusého, kde se výslovně vypočítává, kdo může a má zasedat v akademickém senátu, tedy: " ... akademický senát vysoké školy se skládá z vysokoškolských zástupců, učitelů, vědeckých pracovníků, studentů a ostatních pracovníků vysoké školy." Doporučuji, abychom se vrátili k tomuto textu.

Ve společné zprávě na str. 9 v § 19, starý § 21, doporučuji místo "vysokoškolské studium končí vykonáním státní zkoušky", dát slova "státní závěrečné zkoušky". Důvod: na některých vysokých školách bylo vždy obvyklé a někde to je, někde se to chystá, mít více státních zkoušek. Vzhledem k tomu, že se má zavést nový titul bakalář za ukončení části studia, bylo by užitečné, aby již kvůli tomu termín "státní zkouška" nebyl omezen jen na zkoušku závěrečnou a aby se tato závěrečná zkouška skutečně jmenovala "státní závěrečná zkouška".

Několik poznámek k § 27, starý § 28. Pokud jde o odst. 1, v první větě se vypočítávají učitelé vysoké školy. Říká se tam: "Na vysokých školách působí jako učitelé profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři." Když už se tam dává výčet, měl by být úplný. Zapomnělo se jednak na externí učitele, kteří působí na většině vysokých škol a za druhé se zapomnělo na to, že jako učitelé působí na vysokých školách i vědečtí pracovníci. Proto navrhuji externí učitele a vědecké pracovníky doplnit.

Důležitější, i když je to ještě ve sféře pochybností, jsou moje připomínky k odst. 4, který se týká habilitací. Je to taková bolestná věc. Víte, že v posledních dvaceti letech byly udělovány tituly docentů bez řádných habilitací. K této věci se ještě vrátím. Mám ale dojem, že zde nejde jen to to, aby byly předkládány habilitační práce. Vítám přidanou větu, že habilitační řízení je zahájeno předložením habilitační práce, ale byl bych rád, kdyby se tato věc doplnila ve dvou směrech. Za prvé: určité zpřísnění. Vím, že v 60. letech byly případy, kdy jeden a týž pracovník vysoké školy nejprve zpracoval něco jako disertační práci, tzv. malý doktorát, totéž téma rozšířil a zpracoval na práci kandidátskou a nakonec rozšířil a zpracoval po třetí na práci habilitační. Podle mého názoru takový postup v budoucnosti musíme zamezit, a proto navrhuji, aby byl připojen ke větě, kterou jsem citoval, ještě dodatek: "Předložením habilitační práce, jejíž téma nesmí být totožné s tématem disertační práce uchazeče o habilitaci."

Potom je tu ještě další otázka. Odstraněním titulů kandidátů a doktorů věd, které lze čekat v nejbližší době a o němž už nepochybuji, se stane jedno. Pracovníci jiných vědeckých pracovišť než jsou university nebo vysoké školy, budou poněkud znevýhodnění ve srovnání s pracovníky vysokých škol. Praxe byla zatím taková - uplatňovala se alespoň v 60. letech, že pokud pracovník akademie nebo muzea měl nějaké přednášky na vysoké škole, mohl tam předložit habilitační práci a stát se docentem. Mám dojem, že v této praxi by se mělo pokračovat a doporučuji, aby byla přímo do zákona dána věta: "Na vysoké škole se mohou o habilitaci ucházet i občané, kteří nejsou členy její akademické obce."

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP