Středa 2. května 1990

K otázke trestu smrti. To je alfa a omega celého predkladaného návrhu. Som vežmi rad, a skutočne kvitujem to s uznaním, že prevážna väčšina poslancov, a to i pri prerokúvaní, ktorého som sa zúčastnil v jednotlivých výboroch zastávala k tomuto - povedal by som - humánne, žudské stanovisko. Skutočne verte, že patríme medzi posledné štáty v Európe, kde tento trest smrti ešte platí. Pritom len pre objasnenie a štatistické zdôvodnenie chcem povedať, že v niektorých európskych štátoch i pokiaž nebol zrušený trest smrti, ako napr. v Belgicku už 128 rokov nebol vykonaný ani jeden trest. Vezmite si Spojené štáty americké: síce sú tam v nadpolovičnej väčšine štáty, v ktorých trest smrti platí, ale v ďaleko väčšej miere takmer u všetkých neboli vykonané tresty smrti už po veža rokov, takže ten počet už presahuje hranicu dvoch tisíc u právoplatne uložených trestov smrti. To znamená, že i tieto štáty, ktoré môžu trest smrti vykonať, váhajú s exekutívou a s uskutočnením takéhoto výnimočného trestu. Čomu to všetko nasvedčuje? Že proste človek ako homo sapiens, ako civilizovaný tvor si začína uvedomovať, že skutočne sú tu vážne zábrany pre to, aby sme siahali k takýmto starým spôsobom, ktoré skutočne boli správne označené, že zapadajú viac-menej do barbarského pojatia trestu. Aby sme teda neboli nútení sa pridržovať tohoto druhu trestu, ktorý bol už prevážnou väčšinou najmä európskych štátov prekonaný.

Pokiaž boli vznesené pripomienky proti tomuto trestu smrti, smerovali väčšinou do dvoch okruhov: jednak, ako tento parlament je dostatočne erudovaný, spôsobilý na to, aby o tak závažnej veci rozhodol a druhý okruh pochybností sa týka toho, čo na to povie verejnosť. Dovožte mi zase môj názor k tomuto problému.

Pokiaž sa týka prvého okruhu, ten vôbec nie je možno akceptovať, pretože tým by vlastne dehonestovali sami seba, pani poslankyne, páni poslanci. Potom sa vás pýtam, akým právom sa rozhodovalo tu, v tomto parlamente, o iných mimoriadne závažných a závažnejších zákonoch, ktoré potrebovali trojpätinovú väčšinu o ústavných zákonoch. Takže si myslím, že takáto pochybnosť nemá opodstatnenie a nie je možné ju nazvať ani skromnosťou. Ste proste parlament, zákonodarný zbor, zodpovedáte za svoju činnosť a vašou povinnosťou je rozhodovať v každom čase, v každom prípade v súlade so svojim svedomím, je to otázka toho, aký zaujme každý z vás individuálny postoj k tejto otázke. Bolo by to zbytočné z týchto dôvodov presúvať na nový parlament, nakožko by som sa vôbec neobával ani v novom parlamente tento návrh presadzovať.

Pokiaž ide o druhý aspekt, druhú skupinu pripomienok, čo na to povie verejnosť, tak myslím, že tam sú trochu skreslené informácie. Osobne som toho názoru, že prevážna časť verejnosti si osvojila tieto princípy nehumánnosti tohoto trestu a že by jeho zrušenie akceptovala. Skutočne, pokiaž by bola pre trest smrti, tak by to bolo viac-menej podmienené emotívnymi dôvodmi a v žiadnom prípade nie rozumom a triezvym, spravodlivým a citlivým prípadom riešenia tejto závažnej otázky.

Na druhej srane: pokiaž by ste chceli odvodiť niektoré výskumy verejnej mienky, ktoré boli uverejnené v tlači, dovolím si vežmi vážne polemizovať s týmito názormi, pretože nie sú vyčerpávajúce a pokiaž mám skúsenosti, vedomosti a pokiaž boli najmä takto v justičných kruhoch pretrachtované tieto otázky, tak prevážna časť sa prikláňala k tomu, že tento trest smrti je skutočne pre civilizovanú spoločnosť neprijatežný. Nechcem opakovať dôvody, ktoré boli pripomínané, pretože tu sú skutočne všetky dôvody, ktoré nasvedčujú tomu, že tento trest smrti by už u nás nemal čo hžadať, a to najmä z tých dôvodov, že sa nedá napraviť a že sa dá - ako som povedal vo svojom úvodnom slove - zneužiť.

Pokiaž mám vedomosti, tak v niektorých štátoch v Európe, pokiaž sa pristúpilo k zrušeniu tohoto trestu smrti, tak verejnosť taktiež nebola naklonená a dovolím si tvrdiť, že som čítal publikáciu, kde sa uvádzalo, že dokonca bol vežmi seriózne robený výskum verejnej mienky, ktorý nasvedčoval tomu, že prevážna časť, nadpolovičná väčšina nie respondentov, ale celkove obyvatežov, ktorí sa mohli vyjadriť na základe svojho vlastného názoru a rozumu, bola proti zrušeniu trestu smrti. A napokon bol presadený v parlamente, bol zrušený a bol osvojený. A doposiaž nikto nepomýšža v týchto štátoch, aby bol trest smrti ako výnimočný trest obnovený. Myslím, že je treba k tomu pristupovať tak, že verejnú mienku do určitej miery môžete ovplyvniť i vy. Jedným z argumentov je i to, že nášmu štátu bráni zatiaž uzákonený trest smrti v prístupe do niektorých medzinárodných organizácií. Je v rozpore s medzinárodným paktom o žudských a politických právach.

K pripomienkam poslanca dr. Fantu k § 41 - recidíva. Pripomienku, aby bola daná fakultatívna možnosť, že súd môže zvýšiť na jednu tretinu, nepovažujem za podstatnú. Je to zbytočné. To isté platí o § 241 a 251. S použitím § 40 je omnoho vožnejšia možnosť, ktorá bude častejšie využívaná, aby sa tieto špecifické otázky a okolnosti prípadu zvažovalil a trest bol prípadne znížený pod dolnú hranicu trestnej sadzby.

Možno súhlasiť s poslancom Takácsom, ktorý hovoril o tom, že v nápravno-výchovných ústavoch by nemalo byť sústredených viac ako 500 odsúdených osôb. To je pravda, ale nemôže to riešiť tento zákon. Bude nutné riešiť to komplexne, s ohžadom na existujúce možnosti. Musíme vychádzať z toho, čo sme zdedili a nemôžeme riešiť všetko okamžite, Myslím, že súčasná situácia a pohžad na zriaďovanie nápravno-výchovných ústavov smerujú k tomu, aby sa podstatne zmenšili počty osôb, ktoré vykonávajú trest odňatia slobody. K otázke zaradenia a toho, že rozhoduje správa nápravnovýchovného ústavu podža § 5 a 8 a k tomu, že by mala byť viac zvýraznená vnútorná diferenciácia - domnievam sa, že za súčasného stavu by túto kompetenciu bolo vežmi ťažko možné dať nejakej inej inštitúcii. Ide i o otázku praktického zaradenia do niektorého iného ústavu v tom alebo inom mieste. Je možné, aby sa teraz prijali zásady, ktoré by boli v smerniciach pre zaraďovanie do výkonu trestu a zohžadňovali by niektoré skutočnosti vzhžadom na to, že sa napr. umožňujú častejšie návštevy, častejší písomný styk atď. Bolo by možné brať ohžad nato, aby výkon trestu odňatia slobody bol vykonávaný čo najbližšie k miestu trvalého bydliska rodičov atď. To je však otázka technická, nie právna. To zdôrazňujem.

K § 65 odsek 3, kde sa hovorí o tom, že výška nákladov za predvedenie nesmie presiahnuť 200,- Kčs a k tomu, že by sa to malo týkať i druhej časi vety, návrhu na obnovu konania, na neúspešné návrhy, na povolenie obnovy konania. Ja si myslím, že by nebolo správne to tam dávať. Prečo? Minulý týždeň ste prijali zákon o súdnej rehabilitácii. Tam je ustanovenie, že kto dá bezdôvodne podnet na prieskumové konanie, musí niesť riziko, že čiastočne alebo úplne ponesie náklady za preskúmanie svojho podnetu. Myslím, že pokiaž ide o inštitút obnovy konania, malo by to byť analogicky zachované. Vylúčiť túto možnosť, alebo obmedziť ju sumou 300 Kčs ako v ostatných prípadoch by mohlo zvádzať mnohých kverulantov k tomu, že by sústavne podávali rovnaké návrhy na obnovu konania, a tým by sa náklady zbytočne zvyšovali. Na druhej strane ten, kto by dával podnet, by v tom nevidel absolútne žiadnu možnosť, nič by mu nebránilo v tom, aby stále znovu písal a domáhal sa toho, o čom už trebárs desaťkrát bolo rozhodnuté, že to nie je možné zmeniť bez toho, aby pri tom uviedol ďalšie nové dôvody.

Je vežmi potrebné uprieť pozornosť na stručné vystúpenie poslanca Šaška. Predniesol vám v tejto spojitosti konkrétny prípad, ktorý vy, starší, iste poznáte a stredná a mladšia generácia ho hádam pozná z čítania. Myslím, že k tomu netreba komentár. Príklad hovorí sám za seba a za všetky.

K vystúpeniu poslanca Battěka - myslím, že treba rozlišovať otázky väzenstva a otázky výkonu trestu. Väzenie znamená, že osoba bola pozbavená slobody, ale nebola ešte právoplatne odsúdená. Po právoplatnom odsúdení sa dostáva do kategórie odsúdených, a preto myslím, že sa to v tomto zákone označuje správne. Tento zákon sa netýka výkonu väzenstva, ako by sa hádam mohlo zdať, ale týka sa výlučne výkonu trestu odňatia slobody, a preto výraz "odsúdený" je správny. Neviem, ako inak by sa to dalo vyjadriť.

K pripomienke, že väznice ešte nikdy nikoho neprevychovali a nemali by sa teda nazývať nápravno-výchovnými ústavmi. Je zbytočné o tom polemizovať. Dovolím si tvrdiť, že tieto ústavy pre výkon trestu odňatia slobody plnili svoj výchovný účel vo vežmi malom rozsahu. Prečo tomu tak bolo? Nový návrh, ktorý sa nám predkladá, je vlastne predkladaný už päť minút po dvanástej, nie za päť minút dvanásť. Sžubujeme si od neho, že pri jeho dôslednom dodržiavaní dôjde k takej podstatnej zmene pri výkone trestu odňatia slobody, že by výchovná stránka trestu mala byť markantná a malo by byť celkom zrejmé, že nedochádza len k trestu, ale i k prevýchove.

Osobne sa domnievam, že treba brať do úvahy skutočnosť, že právna úprava výkonu trestu odňatia slobody je jedna vec, a to, kto ju bude aplikovať, je druhá vec. Ak výdobytky, obsiahnuté v tejto novele zákona trestu odňatia slobody budú skutočne vykonávať žudia na odbornej výške, ak pôjde prevažne o psychológov, pretože títo by v týchto ústavoch mohli nájsť najlepšie uplatnenie, tak sa výchovná stránka výkonu trestu odňatia slobody skutočne môže zlepšiť.

Problém nútenej práce tu bol tiež nanesený. K tomu chcem povedať jedno. Nie je to žiadny atribút, žiadny inštitút, ktorý by bol nedemokratický, alebo v rozpore s nejakými medzinárodnými konvenciami práce atď. Naopak - výkon tejto práce vo väzeniach je dôležitý i vzhžadom na pojatie psychiky odsúdeného. Ten, ktorý by bol napr. na "samotke" by mal zrejme horšie podmienky a inak by sa tiež myšlienkovo zaoberal celým svojím prípadom, prípadne i uvedomením si svojho pochybenia a návratu do spoločnosti už ako jedinec, ktorý bol, ako sme pripomínali. v ústave vychovaný. Tiež si myslim, že by to nebolo ani v súlade s medzinárodnou konvenciou. O tom, že vo väzeniach má táto práca povinný charakter, o tom snáď už hovorila konvencia z tridsiatych rokov (myslím, že konvencia z roku 1932). Nie je teda možné pripustiť taký výklad, že by o tom, či má, či nemá pracovať mal rozhodnúť odsúdený ...

Za dôležitú považujem inú stránku. Myslím, že to v určitých ustanoveniach predkladaná novela tiež splňuje. Totiž, aby práca, ktorá bude, nezotročovala odsúdeného, aby teda bola primeraná jeho psychickým a fyzickým vlastnostiam na jednej strane a na strane druhej, aby práca bola i riadne odmeňovaná. To doposiaž nebolo. To tu bolo tiež správne konštatované a chceme to predkladanou novelou napraviť. Sú tam niektoré ustanovenia, v ktorých sa výslovne hovorí, že má byť odmeňovaný tak, ako keby bol na slobode, a to v súlade s ustanovením Zákonníka práce, ktoré o tom hovorí. Myslím, že som vlastne už predtým odpovedal na pripomienku pána poslanca Doležala.

Posledná pripomienka pána podpredsedu Snemovne žudu Langoša - myslím, že je možné akceptovať jeho pripomienky. Vlastne ide o zmenu názvu. Ide o zmenu, uskutočnenú prijatežným spôsobom. Pokiaž ide o § 25 vetu druhú odsek 6 - mal sa tiež vypustiť názov. S tým súhlasím. Mohol by som mať niektoré pripomienky k úvodnej časti, ale domnievam sa, že to nie je dôležité, pretože je to vec názoru. Domnievam sa, že na konečnom návrhu, ktorý bol predložený pánom podpredsedom, to nič nemení.

Predpokladám, že som vyčerpal všetky vaše pripomienky a prosil by som vás, pokiaž budete hlasovať, aby ste zvážili všetky okolnosti a dôvody, ktoré tu boli prednesené a rozhodovali v súlade so svojím svedomím.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji panu generálnímu prokurátorovi za detailní závěrečné slovo. Dříve, než se obrátím na zpravodaje, chtěl bych sněmovnám předložit následující návrh.

Nejméně 200 vznesených připomínek je takového charakteru, že by bylo nezbytné, aby se jimi zabývaly především ústavně právní výbory. Chtěl bych navrhnout přerušení jednání na 45 minut. Během této přestávky by se v místnosti č. 209 sešly ústavně právní výbory za účasti obou zpravodajů. Musíme o tom rozhodnout hlasováním. Současně bych zpravodaje požádal, aby společně s výbory ústavně právními projednali všechny připomínky, zahrnuli je do závěrečného vystoupení tak, abychom o tom, co bude nesporné a co bude akceptováno, mohli hlasovat společně, eventuálně, když by někdo z autorů pozměňovacího návrhu nebyl uspokojen, měl by právo vystoupit a opakovat tento pozměňovací návrh.

Prosím tedy, aby nastoupili sčítatelé hlasů. Budeme hlasovat o tom, zda jednání přerušíme na 45 minut.

Ptám se poslanců Sněmovny lidu. Souhlasíte s tímto návrhem na přerušení jednání a se svoláním schůze ústavně právních výborů? Kdo je pro? (Hlasuje se.) Je to viditelná většina.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Čtyři.) Čtyři.

Sněmovna lidu tedy návrh přijala.

Ptám se poslanců Sněmovny národů. Kdo je pro přerušení jednání a pro svolání schůze ústavně právních výborů? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Pět.) Pět.

Zdržel se někdo hlasování? (Čtyři.) Čtyři.

Přerušuji tedy naše jednání. Sejdeme se v 18.45 hodin.

(Jednání přerušeno v 17.57 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 19.52 hodin.)

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Prosím poslance Dvořáka, aby podal zprávu ze společné schůze ústavně právních výborů.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec L. Dvořák: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ústavně právní výbor se o přestávce sešel, aby projednal všechny pozměňovací návrhy, které byly v plénu předloženy s tím, že doporučuje po. jmout do společné zprávy pozměňovací návrh poslance Langoše. Jedná se o pozměňovací návrh k novele zákona o výkonu trestu odnětí svobody, kdy název oddílu č. 5 se mění na "Zaměstnávání odsouzených". Dosud byl text "Pracovní výchova odsouzených".

Dále v §. 25 se mění název na "Obsah zaměstnávání odsouzených". Dosud zní "Obsah pracovní výchovy".

V § 25 se vypouští první věta a ve druhé větě se slova "pracovní výchova, nahrazují slovy "zaměstnávání".

U ostatních pozměňovacích návrhů nebylo dosaženo potřebné většiny a jsou plénu předkládány jako pozměňovací návrhy minoritní skupiny poslanců. První pozměňovací návrh, tak, jak byl přednesen v plénu, se týká změny § 241 odst. 1 trestního zákona, kdy je navrhován snížit spodní hranici trestní sazby na 2 roky. Tento návrh byl v ústavně právním výboru Sněmovny lidu přijat, ve Sněmovně národů přijat nebyl.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Provedeme to tak, že napřed budeme hlasovat o všech pozměňovacích návrzích, týkajících se jak trestního zákoníku, tak trestního řádu a pak bychom na základě takto projednaných pozměňovacích návrhů hlasovali o každém. zákonu zvlášť.

Ještě jednu poznámku. Byl jsem informován, že pan poslanec Fanta vzal svůj návrh zpět. (Ano.) Děkuji.

V tuto chvíli jsou v zasedací síni přítomni jedno sto padesát dva poslanci Sněmovny lidu, padesát devět poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a padesát jeden poslanec zvolený ve Slovenské republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné, protože je přítomna nadpoloviční většina poslanců. Připomínám, že k platnému usnesení sněmoven je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.

Dávám tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu, který se týká citovaného § 241 odst. 1.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s pozměňovacím návrhem předloženým poslancem Dvořákem a připomenutým rovněž poslancem Dvořákem nyní ve zprávě ze zasedání výborů, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) (Šedesát tři.) Šedesát tři. Je evidentní, že Sněmovna lidu nepřijala tento pozměňovací návrh.

Ptám se poslanců Sněmovny národů, kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) (Třicet jedna.) Třicet jedna. Ani Sněmovna národů tento pozměňovací návrh nepřijala.

Můžeme tedy konstatovat, že pozměňovací návrh nebyl přijat.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec L. Dvořák: Další pozměňovací návrh, který byl předložen plénu, byl návrh na změnu § 165 odst. 1. trestního řádu, kdy je navrhováno vynechat zbytek věty za druhým středníkem.

Paragraf 165 odst. 1 by zněl takto: "Obhájce je již od vznesení obvinění oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo." Zbytek věty se navrhuje vypustit a ten zní takto: "Odepřít obhájci toto oprávnění je možno jen ze závažných důvodů, které je prokurátor povinen na obhájcovu žádost urychleně přezkoumat." Toto je navrhovaná změna, zároveň i změna navrhovaná výbory České národní rady.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Budeme hlasovat. Nejdříve ve Sněmovně lidu. Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem § 165 odst. 1 spočívající ve vypuštění části věty za středníkem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. (Devadesát pět.) Devadesát pět.

Vzhledem k tomu, že potřebná většina je devadesát osm, Sněmovna lidu přijala tento pozměňovací návrh.

Budeme hlasovat ve Sněmovně národů. Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. (Osmdesát čtyři.) Osmdesát čtyři.

Sněmovna národů rovněž tento pozměňovací návrh přijala.

Hlásí se poslanec Stome.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, upozorňuji, že předmětem návrhu byl dovětek, který nebyl přednesen. Předmětem toho nebylo pouze vypuštění věty za druhým středníkem. Měli jsme v návrhu, že toto právo obhájci nelze odepřít atd., jak je v předloze. Bylo by nutné hlasovat o tom, že se vypustí věta za druhým středníkem a odpadne to, co je v předloze. Takto hlasováno nebylo. Já se domnívám, že hlasování neproběhlo korektně podle jednacího řádu.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Prosím pana poslance Dvořáka.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec L. Dvořák: Prosím o malou technickou pauzu. Pokud jsme odhlasovali navrhovanou změnu, je nutné ještě vypustit bod 63 vládního návrhu na str. 19, protože ztrácí smysl.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, dámy a pánové, já se domnívám, že hlasování bylo zmatečné, neboť téma nebylo předneseno tak, jak je obsaženo v předloze. Hlasovali jsme o něčem, co nebylo předmětem návrhu ani protinávrhu. Pokud byl návrh, tak bylo řečeno, že obhájci toto právo nelze odepřít v případě osoby mladistvé atd., jak je v předloze. Pokud byl protinávrh, musel znít: vypustí se věta za druhým středníkem a vypustí se to, co je v předloze. O tom se mělo hlasovat. Pokud se tak nehlasovalo, hlasovalo se o něčem, co nebylo předloženo, neboť to tvoří celek, který nelze od sebe oddělit ani spravit dvojím hlasováním. Vznáším námitku neplatnosti hlasování pro formální nedostatek.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec L. Dvořák: Budeme hlasovat znovu. Návrh zní: "V § 165 odst. 1 trestního řádu, vynechat zbytek věty za druhým středníkem a zároveň vypustit bod 63 vládního návrhu na straně 19." Paragraf 165 odst. 1 by zněl: "Obhájce je již od vznesení obvinění oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech. Může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Zbytek věty se navrhuje vypustit. "Odepřít toto oprávnění je možno jen ze závažných důvodů, které je prokurátor povinen na obhájcovu žádost urychleně přezkoumat." Zároveň je navrhováno vypustit bod 63 vládního návrhu novely trestního řádu na str. 19, který zní: "V § 165 odst. 1 se na konci připojuje věta, která zní: "Obhájci však nelze odepřít účast při výslechu obviněného, výslechu osob mladších než 15 let o okolnostech uvedených v § 102 odst. 1, výslechu znalce a při provádění konfrontace, rekognice, vyšetřovacího pokusu, rekonstrukce, domovní prohlídky a při ohledání."

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP