Úterý 24. dubna 1990

Preto sa pýtam, či je pravda, že JZD Agrokombinát Slušovice iniciovalo založenie akciovej spoločnosti Ekotrans Morávia, vrátane schválenia investičnej výstavby orgánmi starých štruktúr, ktorého stavba sa už realizuje napríklad pri Spytihneve, gigantického a neekologického projektu prieplavu, ktorý by mal zachrániť nerentabilné Vítkovické železiarne? Projekt pod zámienkou lacnej vodnej dopravy, vydávaný za ekologický?

Dovožujem si upozorniť, že tento projekt hrubo zasahuje do vodného režimu celých oblastí a ohrozuje ekologickú rovnováhu krajiny.

Čo je pravdou na tom, že JZD Agrokombinát Slušovice iba proklamuje zavádzanie inovácie až po výrobu a predaj na báze vlastného výskumu a v skutočnosti prakticky žiadny vlastný výskum nemá a ani ho nefinancuje na iných pracoviskách? Že JZD Agrokombinát Slušovice sa sútreďuje len na zavádzanie výsledkov výskumu, obrazne povedané, na vyberanie "hrozienok z koláča" ? Že JZD Agrokombinát Slušovice nedodržuje autorské práva pri publikovaní a zavádzaní výsledkov do praxe, napr. systémy listovej diagnózy výživy rastlín, systému kukurice Slušovice. Sú tieto výstupy skutočne z vlastných výsledkov? Alebo sú prevzaté celé konv. hov. bez citovania, bez autorského práva? Objavujú sa správy o tom, že vedenie Agrokombinát Slušovice šikanuje a diskriminuje svojich zamestnancov, ktorí majú odvahu sa postaviť do cesty ich zámer om. Ako príklad uvádzam Stanislava Devátého, Ing. Daniela Karboša, prom. právničku Ivanu Divišovú, Ing. Vladimíra Pečírka, Antonína Valera.

Je verejným tajomstvom, že podnikania JZD Agrokombinát Slušovice organizuje uzatvorená skupina žudí na čele so súdruhmi "Čubovcami", Kaláčom, Čočkom, Novákom, Frnkom, donedávna členov a chránencov KSČ.

Sú verejne známe úzke a priatežské vzťahy medzi súdruhmi Čubom a Hegenbartom, bývalým vedúcim 13. oddelenia ÚV KSČ a pevné spojenie Agrokombinát Slušovice s Ministerstvom ponžohospodárstva a výživy ČR a inými inštitúciami.

Pýtam sa: Poskytovali tieto inštitúcie ochranu vedeniu Agrokombinátu Slušovice, prednostné a mimoriadne dotácie, vrátane devízových, a povožovanie výnimiek, často v rozpore s platnými zákonnými normami, umožňujúcimi pochybné transakcie a obchody? Je pravda, že Agrokombinát Slušovice vyvážal zakázané suroviny ako sú farebné kovy a niektoré potraviny ako čučoriedky, sušené mlieko a iný nedostatkový tovar, udájne aj zbrane? Akú úlohu tu zohráva akciová spoločnosť Anax, ako to bolo s výmennými či väzbovými obchodmi? Je pravda, že Agrokombinát Slušovice dostal niekožkokrát povolenie k výnimkám nákupu zahraničných osobných automobilov BMW, Renault a pod.?

Je pravda, že dostával neopodstatnené mimoriadne devizové prostriedky na dovoz technologických zariadení?

Keď títo žudia cítia zmenu pomerov a ohrozenie, poisťujú sa prevody kapitálu. Dňa 18. 12. 1989 založili účastinnú spoločnosť Moragro (?), ktorých správnu radu a súčasných spoluúčastníkov tvoria tí istí žudia, priberajúci si k tomu aj bývalého najvyššieho šéfa požnohospodárstva na ÚV KSČ pána Miroslava Zajíce. Presúvajú žudí i kapitál smerom na ministerstvo výživy a na ústredie Československej strany požnohospodárskej. Na miesto pána Václava Procházky prichádza Josef Hurta. Na účet Československej strany požnohospodárskej presúvajú dva milióny korún. Že nakoniec toto známe družstvo končí pozastavením prevodu miest na kontá svojich zamestnancov z niektorých závodov s 1,5 miliardy dlhov, to je iba dôsledok revolúcie, s ktorou títo páni zabudli rátať.

Pýtam sa predsedu vlády tejto republiky, kde zostalo právo, kde zostala morálka, ktorá je nad právom? Žiadam pánov ministrov financií, zahraničného obchodu, riaditeža ŠBČS, Výboru žudovej kontroly, ministra vnútra a ďalších kompetentných činitežov, aby túto záležitosť bezodkladne prešetrili. Žiadam odpoveď, či JUDr. Kubát bol v roku 1968 členom Leninského zväzu mládeže a či sa podiežal na akciách okolo vstupu sovietskych vojsk.

Ďalej žiadam vytvoriť parlamentnú komisiu, ktorá by vyšetrovala tento, ale i iné podobné prípady podozrelého podnikania v požnohospodárstve, prípady vzbudzujúce vážne podozrenie s presunom kapitálu, ktorým disponujú tieto štruktúry. To žiadam urobiť skôr, ako sa začne s komercionalizáciou a následnou privatizáciou národného majetku.

Konštatujem, že verejnosť má oprávnené obavy z obrovskej hospodárskej moci, ktorá by sa mohla v najmenej očakávanej chvíli premeniť na nežiadúcu politickú moc. O stave vyšetrovania tohto prípadu žiadam písomnú odpoveď do budúcej schôdze, t. j. 28. spoločnej schôdze Federálneho zhromaždenia.

Předsedající předseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi Kovářovi. Slovo dávam poslankyni Frýbortovej, pripraví sa poslanec Malina.

Poslankyně SN D. Frýbortová: Na 26. společné schůzi vznesl poslanec Mede dotaz na předsedu Státní plánovací komise. Minulý týden jsem tuto otázku rozvedla a urgovala, takže nový předseda Státní plánovací komise velice rychle zareagoval a donutil zřejmě pracovníky, aby odpověděli. Druhý den jsme dostali odpověď, která nás uspokojila alespoň v tom, že se konečně patřičná místa dozvěděla o tom, co nás všechny tíží již dlouhou dobu.

Cituji: "Racionalizace celého postupu při pořizování územně plánovací dokumentace vyžaduje kromě dalších systémových změn na úseku územního plánování úpravu stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů."

Mimo to jsme se dozvěděli, že Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj předložila v únoru t. r. federální vládě dílčí novelu stavebního zákona, která je zaměřena na nejnaléhavější problematiku v souvislosti s uvolňováním podnikání a se zvýšením účinnosti nástrojů stavebního zákona zaměřených na péči o životní prostředí.

V rámci uvedené dílčí novely jsou navrhovány některé úpravy i na úseku územního plánování, které zjednodušují projednávání územně plánovací dokumentace.

Národní výbory základního stupně budou moci pořizovat přímo územně plánovací dokumentaci bez dosavadního zprostředkování nadřízenými orgány národního výboru.

Práce na komplexní novele stavebního zákona již souběžně probíhají a podle předpokladu vyvrcholí ve druhé polovině t. r. a v první polovině roku 1991. Domnívám se, že to je přesně to, čeho jsme se obávali, na co jsme upozorňovali, a proto bych se chtěla zeptat, jestli je tak nepřekonatelnou bariérou, aby poslanci, kteří mají zájem o tuto problematiku, dostali alespoň tuto dílčí novelu, a jestli se skutečně na SKVTIR budou stavebním zákonem zabývat také odborníci z investiční výstavby a nejen právníci.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslankyni Frýbortovej. Slovo má poslanec Malina, pripraví sa poslanec Kučerák.

Poslanec SL Z. Malina: Vážený pane předsedající, vážené shromáždění, ve svém příspěvku bych chtěl upozornit na pomalý postup liberalizace předpisů, které se dotýkají pobytu zahraničních turistů u nás. Myslím, že naprostá absence informací o přijatém opatření k výdeji benzínu a organizace prodeje talónů na benzín na jediném místě v Praze, neschopnost hotelových směnáren pro nedostatek finančních prostředků směnit tyto prostředky, nebo posloužit zákazníkům jiným, než ubytovaným hotelovým hostům, dále absurdita výzev bezradných a bezmocných úředníků cestovních kanceláří a bank k tomu, aby cizinci využili služeb veksláků, či aby se snažili získat benzín podplácením u benzinových čerpadel, musí být pro návštěvníky, zvyklé na dokonalé služby, šok.

Samozřejmě očekáváme, že otevření se světu není věc jednoduchá a vybudování fungující a rozsáhlé sítě ubytovacích a stravovacích kapacit, zajištění dostatečného sortimentu zboží a služeb si vyžádá velké množství času a ještě větší množství peněz. Existuje však pole, kde se výsledky mohou dostavit okamžitě a myslím, že to je pole správních opatření.

Proto dávám vládě ke zvážení, aby bylo zrušeno nařízení o povinné výměně valut, neboť časová náročnost záznamu o směně do cestovních dokladů cizince spolu s nevýhodným kursem ženou cizince do náruče veksláků. Domnívám se, že přínos, který náš stát má z této povinné výměny, je přinejmenším problematický. Navrhuji zrušit povinnost policejního přihlašování k přechodnému pobytu, a to nejen pro cizince, ale i pro naše občany. Myslím, že toto opatření je byrokratická zbytnělost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Slovo má pán poslanec Kučerák.

Poslanec SN J. Kučerák: V mene poslancov Šabatu, Baruša, Slámu, Hladíka a Hrušku dávam túto interpeláciu:

Účastinná spoločnosť Ekotrans Morávia, k zakladatežovi, ku ktorému patria Vítkovické železiarne a Agrokombinát Slušovice, projektuje prieplav Dunaj-Odra-Labe, ktorého dĺžka na území republiky má byť 458 km s využitím riečišťa Moravy, od Dunaja do Přerova v dĺžke 185 km s dlžkou umelých kanálov 179 km a dĺžkou zdrží na Hornej Morave, Bečve a Odre 103 km. Vodná cesta, vrátane hrádzi a pobrežných komunikácií má byť široká 80-102 m. Je oprávnený predpoklad, že pri výstavbe prieplavu sa zaberie asi 3390 ha požnohospodárskej pôdy, 980 ha lesa, premiestni sa asi 215 mil. kubických metrov zeminy a uloží sa 7,5 mil. kubických metrov betónu.

Z hžadiska technickej náročnosti rozsahu prác ide o dielo presahujúce prieplav Dunaj, Mohan, Rýn. Projekt sa posudzuje prevažne z hžadiska technickej realizácie a prípadných krátkodobých ekonomických ziskov. V minimálnej miere sa posudzuje rozsah ekologických škôd, ktoré by takáto stavba spôsobila, to je narušenie rázu krajiny, zmeny vodného režimu, zmeny úrodnosti pôdy a produkčnej schopnosti lesov.

Z týchto doposiaž reálne neodhadnutých škôd vyplývali by nadväzujúce investície na ich eliminácie smerované do životného prostredia. Neodstránitežné sú však škody spôsobené narušením prirodzenej komunikačnej infraštruktúry medzi obcami v postihnutom území, ako aj škody spôsobené v chránených územiach európskeho významu. Z hore uvedených dôvodov žiadam vládu, aby sa vyjadrila k tomuto projektu. Zároveň žiadame, aby sa o prípadnej realizácii projektu rozhodovalo na pôde Federálneho zhromaždenia. Dôvodom tejto žiadosti je skutočnosť, že ekologické a ekonomické súvislosti projektu majú federálny charakter a zároveň aj medzinárodný dosah.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Kučerákovi. Slovo má poslanec Červenka, pripraví sa poslanec Suchán.

Poslanec SN Z. Červenka: Vážený pán predsedajúci, vážení poslanci, vážení hostia, na základe ustanovenia § 62 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky skupina poslancov P. Gecko, Z. Červenka, P. Ulan, J. Bakšay a R. Zelenay interpeluje vládu v nasledujúcej veci.

Za niekožko dní uplyne 40 rokov, kedy 28. apríla 1950 bola grécko-katolícka cirkev v Československu násilne likvidovaná. Nechcem hovoriť o všetkých krivdách a o hrubom bezpráví a následnom 18ročnom utrpení grécko-katolíckych kňazov a veriacich. Bola to tzv. "akcia P", ktorá nasledovala po "Prešovskom sobore", ktorý spečatil osud grécko-katolíckej cirkvi. Jej majetok, vrátane veriacich bol "dobrovožne" vrátený do rúk pravoslávnej cirkvi. Túto akciu vykonávali komunistickí aparátnici za silnej asistencie príslušníkov ŠtB a niektorých kňazov, ktorí v tom čase za výhodných finančných podmienok prestúpili na pravoslávnych kňazov.

Grécko-katolicki kňazi, ktorí odmietli prestúpiť na pravoslávnu vieru, boli internovaní a väznení, alebo boli odsunutí na manuálne práce do pohraničných českých krajov spoločne so svojimi rodinami.

Po týchto udalostiach nastalo protizákonné prepisovanie gréckokatolických chrámov a budov v prospech pravoslávnej cirkvi podža nariadenia Štátneho úradu pre veci cirkevné v Prahe, výnos čj. 285/51 II/1 z roku 1952. Spomínaná akcia bola režírovaná zo Sovietskeho zväzu, kde boli podobné sobory, napr. v Lvove dňa 10. 3. 1946, ďalej v Užhorode dňa 28. 8. 1949. Na rozdiel od Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky bola tam už teraz grécko-katolická cirkev zákonom uznaná a obnovená.

Je treba spomenúť, že sídelný grécko-katolický biskup excelencia Pavol Gojdiš bol už pred touto akciou internovaný, nespravodlivo odsúdený a vo väzení zomrel. Obnova grécko-katolíckej cirkvi v Československu podža vládneho nariadenia 70/1968 zo dňa 13. 7. 1968 bola 21. 8. 1968 narušená príchodom sovietskych vojsk a dodnes nebola majetkovo-právne usporiadaná, co veriacich znepokojuje a oprávnene sa domáhajú uvedenia ich nehnutežného majetku, t. j. grécko-katolíckych kostolov a farností do pôvodného majetkovoprávneho stavu tak, ako to bolo predo dňom 28. 4. 1950. Domnievam sa, že je najvyšší čas odstrániť deformácie z predchádzajúcich 40 rokov, pretože je nemyslitežné, aby takéto krivdy a deformácie dalej pretrvávali.

Preto je potrebné, aby príslušné kompetentné štátne úrady na základe ústavného práva uviedli spomínané skutočnosti na správnu mieru, t. j. dať majetkovo-právny stav na úroveň pred nezákonným "Prešovským soborom".

Je treba čo najskôr vyriešiť majetkovo-právne záležitosti medzi pravoslávnou cirkvou, rehožami a grécko-katolíckou cirkvou bez narušovania medzižudských vzťahov, aby konečne prestala náboženská neznášanlivosť a zvíťazila kresťanská láska a pokoj medzi žuďmi.

Pravoslávna cirkev by mala uznať plnú rehabilitáciu grécko-katolíckej cirkvi, pretože i ona sa podiežala na jej likvidácii. Jednanie medzi cirkvou však viazne na tom, že zástupcovia pravoslávnej cirkvi sú v situácii, kedy nemajú čo získať tým, že sa sami vzdajú neoprávnene získaného majetku a nemôžu čakať, že to urobia dobrovožne, pretože to doposiaž neurobili a mali na to dosť času.

Nemôžeme sa tiež spoliehaž na to, že veriaci grécko-katolíckej cirkvi budú mať nekonečnú trpezlivosť, a preto sme znepokojení tým, že sa doposiaž zo strany vlády nepodnikli účinné kroky k riešeniu problematiky neprávneho úkonu prešovského soboru, čo ne. svedčí o snahe riešiť dôsledné otázky otázky doposiaž potlačovaných cirkví.

Žiadam preto :

1. zrušiť výnos Štátneho úradu pre veci cirkevné v Prahe čj. 20/1285/51-II/1/52 ako aj všetky majetkovo-právne úkony vzniknuté na základe tohto výnosu a vyhlásiť ich za protiprávne a neplatné;

2. urýchlene urobiť účinné kroky k náprave súčasného majetkovoprávneho vzťahu medzi oboma cirkvami. Vzťahy medzi nimi narušil štát, a preto sa tento musí pričiniť o ich nápravu tým, že uvedie veci do pôvodného stavu.

Túto interpeláciu dávam tiež preto, že sa skutočne obávam, že v období 40. výročia prešovského soboru môžu na východnom Slovensku vzniknúť dosť vážne nezhody medzi týmito dvoma cirkvami a je treba, aby k tomu vláda urýchlene zaujala stanovisko.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Červenkovi, slovo má poslanec Suchán.

Poslanec SN P. Suchán: Pán predsedajúci, páni poslanci, pani poslankyne, moja otázka je určená federálnemu ministrovi financií pánovi Klausovi. Pri prerokúvaní návrhu novely Hospodárskeho zákonníka som žiadal, aby sa do derogačnej časti 4 tohto návrhu zaradila i klauzula o zrušení štátneho monopolu v oblasti poisťovníctva. Pri prerokúvaní v ústavnoprávnych výboroch som dostal odpoveď, že zrušenie príslušnej klauzule zákona o poisťovníctve č. 82/66 Zb. nie je možné, lebo zákon o poisťovníctve to neumožňuje. Dostal som nejasnú odpoveď, že na zákone o poisťovníctve sa intenzívne pracuje.

Pretože ide o jednu z oblastí, kde podža môjho názoru nedrží táto vláda tempo s ostatnými snahami o demonopolizácii štátnej moci, žiadam odpoveď, v akom stave je príprava zákona o poisťovníctve, a kedy bude tento zákon predložený Federálnemu zhromaždeniu.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Suchánovi, slovo má poslankyňa Parkánová.

Poslankyně SL V. Parkánová: Pane předsedající, kolegové a kolegyně, mám dotaz na ministra zemědělství a výživy dr. Burského.

Přijetím zákona o státním podniku, který Federální shromáždění minulý týden schválilo, získávají ministerstva, a tedy i ministerstvo zemědělství a výživy významnou pravomoc mimo jiné v tom, že zakladatel, tedy ministerstvo, jmenuje ředitele státního podniku, a to na základě konkursu provedeného za účasti rady. V mnoha státních organizacích resortu ministerstva zemědělství a výživy zastávají funkce ředitelů osoby, které nejsou osobnostmi a odborníky a které se do ředitelské funkce dostali především - v některých případech dokonce výhradně - díky legitimaci, jisté před nedávnem velmi vlivné politické strany. S tímto stavem nejsou řadoví pracovníci těchto zemědělských organizací spokojeni. Jejich postavení je ve srovnání s jejich kolegy pracujícími v průmyslu o to obtížnější, oč se liší způsob života na venkově od životního stylu ve městě. Tito lidé přitom mají stejná práva jako dělníci v továrnách, pracovat pod vedením kvalifikovaných a schopných vedoucích. Je-li jejich namáhavá práce znehodnocována koncepčními a chaotickými rozhodnutími jejich ředitelů, kteří se v těchto situacích prakticky soustřeďují výhradně na záchranu svého ředitelského postu, troufám si tvrdit, že je povinností parlamentu a vlády takovému znevažování poctivé práce zabránit. Parlament dal ministerstvům prostřednictvím zákona o státním podniku účinný mechanismus, jak shora uvedenému zabránit.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP