Středa 28. března 1990

Štátny podnik Vagónka Poprad je v tomto meste i v okrese nosným výrobným podnikom zo 4300 pracovníkmi, ktorý zabezpečuje pre československé národné hospodárstvo výrobu nákladných železničných vagónov.

Pri prerokúvaní dodávok vagónov pre rok 1990 na úrovni Československých vagónok a Federálneho ministerstva dopravy boli vzájomne odsúhlasené dodávky otvorených a krytých nákladných železničných vagónov. Vagónka Poprad dostala úlohu dodávku týchto vagónov súčasne zabezpečovať rozpisom záväzného výstupu štátneho plánu. Vzhžadom na prioritu dodávok vagónov pre Federálne ministerstvo dopravy neboli odsúhlasené vývozy vagónov do ČźR a Požskej republiky, čo v rozhodujúcej miere znižovalo efektívnosť vývozu. Situácia v tomto roku je taká, že hospodárske zmluvy s Federálnym ministerstvom dopravy sú uzavreté iba na prvý polrok a pre druhý polrok 1990 Federálne ministerstvo dopravy oznámilo, že neodoberie žiaden vagón z produkcie Vagónky Poprad, čo prakticky znamená výpadok vo výrobe v hodnote 800 miliónov korún a tým aj nezamestnanosť 3500 žudí vo Vagónke Poprad.

Vzhžadom na to, že táto nezamestnanosť by spôsobila vážne sociálne napätie s negatívnymi dopadmi pre mesto i okres Poprad i s prihliadnutím na to, že ide o medzirezortnú kompetenciu ministerstiev pri zohžadnení eventuálneho perspektívneho výrobného útlmu či vývozu produkcie, žiadame vládu ČSSR, aby zaujala stanovisko, ako hodlá túto situáciu v odbere vagónov v roku 1990 riešiť, ale i o stanovisko k preklenutiu časového obdobia v prípade, že dôjde k reprofilizácii výrobného programu v uvedenom podniku. Domnievame sa, že ide o nevyjasnenosť vzťahov hlavne z dóvodu, že Vagónka Poprad zabezpečovala všetky požiadavky Federálneho ministerstva dopravy a plnenie vlá dneho uznesenia č. 307/1987.

Záverom žiadame podža § 63 ods. 2 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia o písomnú odpoveď.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. Nyní pořádal o faktickou poznámku předseda zahraničního výboru dr. Šabata. Dále jsou písemně přihlášeni ještě poslanci Peter Orban a Josef Černík.

Poslanec SL J. Šabata: Kolegové a kolegyně, pane předsedající, vážení hosté, myšlenku, abychom se vyjádřili k litevské situaci a ke komplexu otázek, které s tím souvisejí, jsme už diskutovali v zahraničním výboru. V zásadě jsme zaujali kladné stanovisko, zvláštní iniciativu, dokonce písemnou, vyvinul poslanec Chromý. Měli jsme to projednat na schůzi zahraničního výboru po obědě, jenže v napjaté situaci, která se vytvořila, jsme to nestihli. Na ráno připravíme stručný návrh. To jen pro informaci.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Šabatovi. Slovo má poslanec Peter Orban, připraví se poslanec Josef Černík.

Poslanec SN P. Orban: Vážený pán predsedajúci, pani kolegyne, páni poslanci, mám interpeláciu na pána ministra zahraničných vecí. V polovici marca tohto roku pri úvahe o jednotnej Európe použil maďarský minister zahraničných vecí pán Gyula Horn, okrem iného, výrok, že Maďarsko v dôsledku prvej svetovej vojny stratilo 2/3 územia a obyvatežstva a že Maďari asi ťažko dostanú podobnú možnosť, ako Nemci pri zjednotení Nemecka. Keďže je to už druhýkrát v tomto roku, čo sa z územia Maďarskej republiky ozývajú podobné výroky, žiadam ministerstvo zahraničných vecí o primeranú reakciu. Takéto výroky podnecujú k spochybňovaniu správnosti hraníc v strednej Európe a podnecujú k národnostným treniciam na juhu Slovenska.

Bol som s niektorými zástupcami slovenskej vlády na stretnutí s predstavitežmi Slovákov z južného Slovenska v Šuranoch. Dozvedeli sme sa tam, aké vznikajú národnostné problémy, premenovávanie ulíc zo slovenských literátov na maďarské. Dokonca bol i návrh na ulicu Horthyho. Na niektorých národných výboroch sa slovensky hovoriaci občania nevedia dohovoriť. Treba si uvedomiť, že Slováci poznajú dejiny nielen z čias pred I. svetovou vojnou a neuplatňujú si nárok na územie a obyvatežov Vežkomoravskej ríše, ktorá zahrňovala Panóniu.

Úvahy pána ministra Horna sú v rozpore so základnými zásadami vzťahov medzi signatármi, signatárskymi krajinami, závermi Helsinského záverečného aktu a rozhodne nie sú tým správnym zaklopaním na dvere európskeho domu.

Chcem toto svoje vystúpenie využiť, že by som to ešte dokumentoval niektorými časťami z memoranda Slovákov z južného Slovenska, kde okrem iného sa žiada: zaviesť na Slovensku úradný jazyk, aby bol ako jednotný štátny jazyk Slovenskej republiky. Toto týchto Slovákov vracia o 150 rokov dozadu, do čias Štúrovcov, ktorí toto isté žiadali na Uhorskom sneme. Ďalej žiadajú - tých bodov je asi 8, nebudem vás všetkými zdržiavať - rozhodne protestujeme proti snahám provokatívne prezentovať územie južného Slovenska ako maďarské národné a štátne územie. Žiadame, aby zo strany štátnych orgánov bolo zakročené proti tendenciám pomaďarčovania názvov ulíc, miest a obcí na južnom Slovensku. Žiadame prijať opatrenia proti negatívnemu zahraničnému zasahovaniu do riešenia problémov národnostných menšín na území Slovenskej republiky. Žiadajú posúdiť, čo je príčinou a dôsledkom vysťahovávania sa Slovákov z južného Slovenska, čo je príčinou a dôsledkom pomaďarčovania presídlených Slovákov, ktorých bolo asi 70 000 a presídlili v rokoch 1945 až 1948. Ďalej žiadajú prešetriť príčiny a dôsledky minimálnej znalosti slovenského jazyka u žiakov maďarskej národnosti a absolventov všetkých stupňov maďarských škôl.

V súvislosti s úvahou o zriadení vysokej školy s vyučovacím jazykom maďarským v Komárne navrhujeme, aby boli použité pre rozšírenie vyučovania a ubytovacích priestorov už existujúcich slovenských vysokých škôl, ktoré poskytujú už dnes vzdelanie poslucháčom iných národností, teda aj maďarskej. V prípade záujmu o štúdium takých odborov, ktoré sa nevyučujú v Slovenskej ani Českej republike navrhujeme poskytnúť záujemcom zahraničné štipendium pre štúdium v Maďarskej republike. Táto možnosť by mala byť podmienená štátnou skúškou z jazyka slovenského alebo českého, aby po ukončení štúdia nevznikli problémy s ich zaradením do zamestnania. Ďakujem vám.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Orbanovi. Vzhledem k tomu, že jste své vystoupení formuloval jako interpelaci ministru zahraničí, doporučuji v souladu s jednacím řádem Federálního shromáždění § 63 odstavec 2, aby ji písemně předal, do tří měsíců ministr musí odpovědět.

Dále diskutuje poslanec Černík, připraví se poslanec Ladislav Liščák.

Poslanec SL J. Černík: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, dovolte mi jako jednomu ze zástupců horníků, abych poděkoval panu prezidentu republiky Václavu Havlovi, prvnímu místopředsedovi vlády panu Komárkovi a ministru práce a sociálních věcí panu Millerovi, že sfárali na dole Staříč a na základě osobního seznámení se s namáhavostí hornické práce zajistili, aby začala pracovat komise pro zjištění skutečného stavu, a to jak v sociálním, tak i zdravotním zabezpečení horníků. Je však konec března a co se změnilo? Musím říci, že kromě uplatnění požadavku na zrušení sobot u TPR, nic. Vím, že tato komise vedená panem Sovasem z dolu Staříč zajistila pro objektivní posouzení zdravotního stavu horníků nezávislé vyšetření vzorků 120 pracovníků, kteří jako zcela zdraví pracují na svých pracovištích v podzemí, na klinice v Krči. Zde nezávislí lékaři zjistili, že 80 % vyšetřených má vážné poškození zdraví. Už tato skutečnost signalizuje, že pravděpodobně dlouhodobě pracují v dolech lidé, kteří by měli být léčeni. Výsledky této komise jsou vskutku širší. Zabývají se i příčinami: je to velmi nízký věk vyučenců, kteří v dole pracují už v rámci učební doby. Jejich zdraví je tak už od počátku poškozováno. Tzv. expoziční doba, která činí v dole 15 let, je neúměrně vysoká. Posuzování zdravotní způsobilosti pro práci v dole, pojem ohrožení chorobou z povolání je nenormální. Člověk je buď zdravý nebo nemocen, a v tom případě nemůže v dole pracovat. Musí být léčen a sociálně zajištěn.

Chci říci, že komise vypracovala řadu zjištění a návrhů, jak celou zdravotní a sociální oblast řešit. Výsledky byly předány příslušným ministerstvům, kde materiály studují. Je nám všem jasné, že zdravotní stav ani sociální problémy nevznikly nyní. Je však pravdou, že stejní horníci, kteří zajišťovali nejen uhlí jako surovinu, ale také významné stabilizující platidlo volné měny pro nákupy věcí, které zde neumíme vyrobit, a koks pro naše železárny, kde dodnes neumíme snížit spotřebu.

Bylo by nemorální, kdyby nebyly vyřešeny alespoň nejzákladnější požadavky horníků. Odchod do důchodu v 50 letech, snížení nejvyšší přípustné hranice expoziční doby, zvýšení věkové hranice 21 let pro práci do podzemí, zrušení pojmu ohrožení nemocí z povolání a místo toho okamžité přeřazení do kategorie "nemoc z povolání". Mám osobní dojem, že není v pořádku, že výsledky šetření této komise nejsou plně zveřejněny.

Jejich plné zveřejnění je nutné proto, aby celá veřejnost byla informována a nemyslela si snad, že horníci chtějí něco, na co nemají morální nárok. Zároveň bych chtěl požádat, aby vláda urychlila splnění požadavků a přijala v co nejkratší době rozhodnutí ve prospěch zdravotně postižených horníků a všech důlních pracovníků, zejména mladých, tak, aby nedocházelo k poškozování zdraví. Ti, kteří jsou poškozeni, aby byli spravedlivě sociálně zajištěni.

Proto ještě jednou zdůrazňuji, přestože ministerská komise zjistila řadu závažných skutečností a navrhla řadu opatření, je postup pomalý. Komise musí pokračovat v práci a stejně jako horníky, šetřit povrchové provozy, uranový průmysl, pracující důlních a povrchových dolů. Informace o skutečném zdravotním stavu je pro veřejnost nedostatečná. Vede ke zkreslování poznatků v neprospěch důlních pracovníků. Zároveň uvádím, že informovanost poškozuje snaha redakce deníku Práce v Ostravě nebo její alespoň maximální omezení. Myslím si, že je zde snaha centra uveřejňovat informace bez ohledu na regionální zájmy.

Na závěr mám dotaz na pana ministra práce a sociálních věcí pana Millera, zda k těmto požadavkům ministerstvo zaujalo stanovisko a zda je kladné či záporné.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Černíkovi. Diskutuje poslanec Liščák, připraví se poslanec Sláma.

Poslanec SN V. Liščák: Vážený pán predsedajúci, vážený pán predseda, vážené poslankyne a poslanci, rád by som na úvod svojho krákeho vystúpenia vyjadril podporu úsiliu federálnej vlády pri aplikácii významných duchovných a morálno-politických hodnôt pri vstupe československej spoločnosti do obdobia prípravy na slobodné vožby, rešpektovanie plurality názorov, slobody podnikania a vytvárania harmonického právneho štátu.

My, občania Kysúc, pripájame sa k celospoločenskému trendu za upevnenie demokracie, humanizmu a sociálne spravodlivej spoločnosti. Aká je situácia na Kysuciach?

Obrátili sa na mňa tiež občania Kysúc - drobní vlastníci lesov a pôdy, ktoré zdedili po otcoch a dedoch a z rodín, z ktorých mnohí pomáhali v rozvoji ťažobného a spracovatežského priemyslu v belgických, francúzskych či amerických baniach a závodoch a potom si za tieto poctivo zarobené franky či doláre kupovali a zvežaďovali otcovizeň.

Citujem "V rokoch 1945-1948" - napísali mi páni Miroslav Jakubík, źudovít Zajac a Anton Rojček za okresný akčný výbor drobnovlastníkov súkromných lesov pri okresnom koordinačnom výbore VPN v Čadci, "sa zoštátňovala pôda a lesy vežkým vlastníkom, ktorí na nich sami nepracovali, ale o 30 rokov neskôr sa podobne naložilo i s majetkom našim, ktorý sme nadobudli poctivou prácou otcov a dedov". Tožko citát z ich listu z 20. marca 1990. Pán predseda Jakubík a ďalší zástupci poukazujú na nežudsky nespravodlivý zákon č. 166 z roku 1966 Zbierky "o lesoch" a na zákon č. 61 z roku 1977 Zbierky, v ktorom sa majetok drobnovlastníkov venoval do užívania Štátnym lesom na neobmedzenú dobu. A tak na základe zákona č. 123 z roku 1975 Zbierky, Štátne lesy našu doposiaž obhospodarovanú požnohospodársku pôdu zalesnili, pretože rožníckym družstvám či národným výborom bolo priťažko na nej pracovať, a to i v blízkosti žudských obydlí. Nikto sa s drobnovlastníkmi neradil. Zákony im ponechali právo na vlastníctvo ich pozemkov, ale vlastníci nemajú dodnes právo do lesa vstúpiť a tento využívať. Máte nehnutežnosť, ale nesmiete ju využiť pre seba a rodinu, postavíte si dom, ale nesmiete v ňom bývať. V tejto kritike logiky minulej doby by sa dalo pokračovať. Pričom ťažba dreva Štátnymi lesmi mala exploatívny charakter, lesy viac lesníci decimovali, ako chránili a pestovali. Zničili i lesné cesty a korytá potokov, kade drevo ťahali smykom, utrpeli i mosty, priepuste, súkromné pozemky, ploty a záhradky. Žiaž, niektorí lesníci nereagujú na sťažnosti obyvatežov citlivo a podobne jedná i vedenie lesného závodu v Čadci a v Krásnom nad Kysucou.

Drobnovlastníci preto žiadajú zrušenie zákona č. 61 z roku 1977 vrátane jeho doplnkov, žiadajú nahradiť škody, asanovať lesy, opraviť cesty a mosty, vyčisiť potoky a pramene vody, zastaviť nadbytočnú ťažbu dreva v lesoch drobnovlastníkov a prijať nový zákon o našich lesoch.

Žiadajú ďalej zastaviť zalesňovanie požnohospodárskej pôdy v obciach, ale zalesniť úseky ťažené holorubom, zredukovať škodnú lesnú zver - diviaky, jelene a daniele na únosné počty, oslobodiť drobnovlastníkov lesov od platenia dane aspoň na 20 rokov a žiadajú rešpektovať ich práva rozhodovania o svojom majetku.

Základná starosť majich voličov - drobnovlastníkov má však morálny a ekologický aspekt, lebo sa nepripájajú k "honbe na čarodejnice", teda, ako píšu, že nechcú, aby boli všetci funkcionári, vrátane komunistov, zo svojich funkcií odvolávaní, ale žiadajú zvýšenie nárokov na postih nositežov zla, korupčníctva, rozkrádania súkromného i národného majetku a ignorovania práva najmladšej generácie na prevzatie kvalitného životného prostredia. Súčasne vyslovujú dôveru čestným, zodpovedným a spravodlivým žuďom v národných výboroch a v Štátnych lesoch.

Pripájam sa k požiadavke drobnovlastníkov lesov a pôdy na Kysuciach a spolu s nimi žiadam pána Čarnogurského, podpredsedu federálnej vlády, aby nás na aprílovom plenárnom zasadnutí Snemovne žudu a Snemovne národov stručne informoval, ako bude táto problematika v okresoch severného Slovenska, a dovožujem si dodať, i v celej republike, riešená, predovšetkým z hžadiska legislatívnych úprav.

Na záver poznamenávam, že súhlasím s názorom ministra lesného a vodného hospodárstva a drevospracujúceho priemyslu Slovenskej republiky pánom Ivanom Veselým, ktorý mi poslal svoj list 19. marca, že súčasné "spoločenské zmeny vyžadujú aj tento problém riešiť komplexne ... vrátane legislatívnych zmien. Viem, že je to záležitosť národných vlád, ale odvolávanie sa pána ministra Veselého na právny inštitút zakotvený v zákone č. 61/1977 Zbierky ma smeruje s otázkou na pána Čarnogurského.

Ďakujem za pozornosť.

Poslanec SL V. Sláma: (OF, Brno-venkov). Pane předsedo, vážené poslankyně, poslanci. Dnes tady byla opět nějaká demonstrace k soukromému podnikání ... Každý by chtěl něco podnikat, vyrábět a věřím, že by se chtělo napomoci státu. Nejenom oni sami, jako soukromí podnikatelé, ale chtějí zdravě soutěžit i státní podniky nebo družstva. Byl tady pokus, že se udělal takový zdravý konkurenční pokus na Jižní Moravě.

Návrh na založení semenářské akciové společnosti Jižní Morava - sídlo podniku ve Valticích, zakládající členské organizace Mikulov, Znojmo, Brno, Břeclav, Velké Bílovce, Prušánky, Čejkovice, Valtice, Jižní Morava, Smržice, Turnov, Olomouc ... Jejich předmět činnosti:

- výroba osiv a sadby zelenin a květin pro tuzemsko

- licenční výroba osiv

- zahraniční množení dle požadavků zahraničních partnerů

- úprava osiv (moření, kalibrace, inkrustace)

- vlastní agronomická poradenská činnost včetně uzavírání hospodářských smluv na výrobu osiv a sadby s členskými organizacemi i mimo ně

-odbyt prostřednictvím dvou obchodních středisek se sídlem v Brně a v Praze, a to pro vnitřní i zahraniční trh

- provozování dopravy související s odbytem osiv a sadby

- provádění výstavby vlastní čistící stanice v hodnotě cca 30 mil. Kčs.

K financování akciové společnosti, výstavbě a vybavení podniku základními prostředky a jeho uvedení do provozu složí členské organizace základní kapitál ve výši 12 miliónů Kčs. Předpokládá se individuální prodej akcií ve výši 5 mil. Kčs soukromým osobám. Šlechtitelská stanice Valtice, Smržice a Trutnov, pod vedením osmičlenného kolektivu odborníků Výzkumného ústavu zemědělského Olomouc, vloží svůj podíl ve formě dvou hal vybudovaných ve Valticích.

Je nezbytné, aby ministerstvo zemědělství a výživy ČSSR přijalo příslušné opatření ke zrušení monopolního postavení Sempry při výrobě a odbytu výchozích materiálů. V současné době existuje zákaz podnikového ředitele státního podniku Sempra Praha pro šlechtitelské stanice a Výzkumný ústav zemědělství Olomouc prodávat biologický materiál cizím organizacím.

Provozování uvedené činnosti naší akciovou společností v oblasti Jižní Moravy by řešilo cca 50 % objemu současné výroby s. p. Sempra Praha, zpracovávané na čistící stanici osiv v OZ Velelihy. Tato stanice v současné době nestačí v čas vyrobená osiva zpracovat a uvést do oběhu. Některé druhy osiv se čistí až na jaře následujícího roku a do oběhu jsou uváděna v dalších letech.

V této čistící stanici je již plán, výroba i odbyt řízen z centra s. p. Sempra Praha, dochází každoročně k likvidaci nepoužitelných zásob osiv za více jak 10 mil. Kčs. K 31. 12. 1989 tento podnik odepsal nepoužitelná osiva teprve z roku 1982, to znamená, že v současné době má na skladě velmi stará osiva za několik desítek milionů Kčs. Podle sdělení VÚZ Olomouc, který řídí šlechtitelské stanice, hromadí se na těchto stanicích i kvalitní biologický materiál elity a linie některých druhů a odrůd zeleniny. (Šlechtitelské stanice Smržice a Valtice cca 50 t zahradního hrachu ve stupni S 1 a E, totéž se týká okurek, rajčat a dalších.) Přitom šlechtiletské stanice a Výzkumný ústav zemědělský Olomouc mají zákaz podnikového ředitele Sempry ing. Bareše tento biologický materiál odprodat jiným semenářským organizacím. Některé biologické materiály např. hrachy jsou rovnocenné se zahraničními odrůdami a přitom se výroba tohoto druhu řeší nákupem licencí za státní prostředky. Nechceme vytvořením nového podniku - akciové společnosti plně nahradit dosud nepružný monopol s. p. Sempra, ale chceme vytvořit stav zdravé konkurence v oblasti výroby a odbytu osiv zelenin a květin. K vlastní výrobě chceme využít především tuzemských výchozích materiálů. Chceme úzce spolupracovat se všemi šlechtitelskými stanicemi, které by měly možnost samy rozhodnout o prodeji vlastních odrůd. Současný stav tuto možnost nepřipouští, a to ani v případech nadprodukce. Jsme toho názoru, že šlechtění, výroba elit a linií by mělo být koordinováno z centra a mělo by mít přímou návaznost na výzkum a zpětně na potřeby semenářských podniků a spotřebitele. Každý semenářský podnik by měl mít přístup k výchozím materiálům na základě smluvních vztahů.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP