Středa 28. března 1990

Toto právo autora je přiznáno také v mezinárodních vztazích na podkladě mezinárodních autorsko-právních úmluv, jako např. Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ve znění Pařížské revize, tak jak spatřilo světlo světa naší vyhláškou 133 z r. 1980 Sb. V tomto ohledu, jakož i v jiných směrech jsou účinky autorského práva podobné těm, jež má právo vynálezecké a řada dalších práv, která se váží k této oblasti.

V souvislosti s úvahou o společenských funkcích práva autorského nelze prostě pominout, že jedním z nejdůležitějších jeho charakteristických znaků je, že autorské právo slouží v neposlední řadě i k zajištění investovaných nákladů, které je nutno na společenské využívání autorských děl vynaložit. Tato tzv. garanční funkce autorského práva, jakožto práva výlučného, umožňuje nakladatelům, filmovým výrobcům, výrobcům fonogramů a videogramů, rozhlasovým a televizním organizacím realizovat rozsáhlé investice do komerčního využívání literárních a uměleckých děl, zejména do výroby jejich rozmnoženin, ať už v původní, autorem vytvořené podobně, anebo v různém uměleckém provedení nebo dalším zpracovávání, včetně investic do technického vývoje na úseku nových způsobů šíření těchto uměleckých děl.

Obdobnou společenskou funkci, jako právo autorské získala postupně s rozvojem techniky v oboru záznamu zvuku a obrazu po druhé světové válce - a dnes již také mají tzv. příbuzná práva autorskému - totiž práva přiznaná vnitrostátními zákony a v mezinárodních vztazích také mezistátními smlouvami; tato práva jsou přiznávána také výkonným umělcům, tj. výrobcům i zvukových záznamů, a rozhlasových a televizních organizacím. I v této oblasti se projevila v důsledku technického rozvoje potřeba stimulace určených činností přiznáním zvláštních práv v souvislosti s užíváním výsledků činnosti oprávněných subjektů.

Autorské právo se spolu s právy příbuznými stalo byť nepřímo společenským faktorem pozitivně přispívajícím k urychlování vědeckotechnické revoluce, k vývoji vědy v oblasti techniky, která slouží tvorbě a širokému společenskému uplatňování kulturních hodnot a k šíření informací.

Chci připomenout dále, vážení poslanci, že ani sebevhodnější prozíravá obecná zákonná úprava, jejíž obecnost nemůže ovšem nikdy překročit meze vyplývající už z podstaty práva, nezabezpečí základ pro řešení všech otázek, které nově vznikají v důsledku nepředvídaného technického rozvoje. Nicméně se zřetelem k těmto okolnostem byl zpracován ve spolupráci s ministerstvy kultury obou republik, s Ústavem práva autorského a práv průmyslových Karlovy univerzity v Praze tento návrh novely autorského zákona, který reaguje na nejnaléhavější společenské potřeby v této oblasti, vzniklé v souvislosti s demokratickými změnami v naší zemi a také ovšem s prudkým celosvětovým rozvojem vědy a techniky v posledním období a ovšem také se závazky pro Československo, které z toho vyplývají z mezinárodních smluv, úmluv a konvencí.

Při příležitosti novelizace zákona je zároveň vhodné provést některé úpravy, které - jak slyším nebo měl jsem text v ruce - také po jednáních ve výborech upraveny byly. Chci vás, vážení poslanci, upozornit na to, že realizace novely autorského zákona a to říkám zvýrazněně a pomalu - neklade zvýšené nároky na státních výborů. Nerozšiřují se ani nároky na administrativní agendu orgánů státní správy. A tak se obracím touto cestou na Federální shromáždění o rozhodnutí v této záležitosti přijetím navrhovaného textu zákona. Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji místopředsedovi federální vlády JUDr. Josefu Hromádkovi. Návrhy projednaly výbory ústavně právní a pro kulturu a výchovu Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance dr. Ivana Martona, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec I. Marton: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, v zastúpení poslanca Tureka vám predkladám túto spravodajskú správu spoločného spravodajcu výborov pre kultúru a výchovu k novele zákona 35/1965 Zb. Poslanci výboru pre kultúru a výchovu Snemovne žudu a Snemovne národov prerokovali návrh prezidenta republiky na vydanie zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 35/1965 Zb. o dielach literárnych, vedeckých a umeleckých, autorský zákon, tlač 266.

Predložená novela rieši v zásade dvojakú problematiku. Po prvé vyrovnáva sa normatívne s technickým rozvojom najmä v oblasti počítačových programov, s používaním rozmnoženín na nosiče zvuku a obrazu v súkromnej sfére.

Po druhé, reaguje na naliehavé spoločenské požiadavky v súvislosti s demokratickými zmenami spoločnosti a vyrovnáva sa zo zmluvnými záväzkami nášho štátu vyplývajúcimi z medzinárodných zmlúv a konvencií.

Pre závažnosť navrhovanej novely autorského zákona hola zvoianá porada poslancov - spravodajcov výborov Snemovne žudu a Snemovne národov s odborníkmi z oblasti vedy a praxe. Pripomienky, ktoré z porady vzišli, sú obsiahnuté v prílohe spravodajskej správy.

Dovožte mi, aby som v stručnosti zhrnul najzávažnejšie zmeny navrhovanej novely. Najprv k zmenám súvisiacim s technickým pokrokom. Nájdete ich v bode 2, kde sa za predmet ochrany podža autorského zákona navrhuje považovať počítačové programy, ďalej v bode 4, kde sa navrhuje zaviesť autorskú odmenu voči výrobcom nosičov záznamu zvuku a obrazu v súkromnej sfére. Podčiarkujem, že obe uvedené zmeny sú už dlhšiu dobu bežnou súčasťou analogických právnych noriem demokratického štátu.

Čo sa týka navrhovaných zmien v súvislosti s demokratickou premenou našej spoločnosti a s naliehavou nutnosťou vyrovnať sa s medzinárodnými záväzkami, treba podčiarknuť tieto:

Vypúšťa sa veta z § 13 v zmysle ktorej sa výška autorskej odmeny riadi podža hodnoty diela a jeho spoločenského významu a ktorá rozhodujúcou mierou umožňovala manipulovať rozdežovanie autorských odmien v ochranných autorských organizáciách.

Ďalej sa vypúšťa § 20 zo zákona 35/65 Zbierky, v ktorom bol zakotvený monopol štátu pre prevod diela do zahraničia. Upravuje sa na dobu 50 rokov dlžka ochrannej lehoty autorského práva na filmy. Na rovnakú dobu sa predlžuje ochranná doba pre výkony výkonných umelcov, pre fonogramy v prospech ich výrobcov a pre programy rozhlasových a televíznych organizácií.

Ako spoločný spravodajca výborov pre kultúru a výchovu Snemovne žudu a Snemovne národov odporúčam schváliť predložený návrh prezidenta republiky, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 35/1965 Zbierky, tlač 256 v znení pripomienok uvedených v spoločnej správe.

Ešte pred tým by som chcel predniesť nasledovný podnet. Výbory pre kultúru a výchovu v uznesení spoločnej schôdze navrhli modifikovať Úvodné ustanovenie § 1 autorského zákona v súlade s vyjadrením, ktoré k návrhu prezidenta republiky zaujali poslanci-spravodajcovia a odborníci z oblasti vedy a praxe. Text zákona plénum nemá k dispozícii. Preto § 1, Úvodné ustanovenie, si dovolím prečítať v úplnosti:

"Účelom tohto zákona je upraviť vzťahy vznikajúce v súvislosti s vytvorením a spoločenským uplatnením literárnych, vedeckých a umeleckých diel tak, aby boli zabezpečené priaznivé podmienky pre rozvoj literárnej, vedeckej a umeleckej tvorby a aktívnej účasti pracujúcich na tejto tvorbe v súlade s rozvojom a potrebami socialistickej spoločnosti."

Poslanci výborov pre kultúru a výchovu so súhlasom expertov na oblasť autorského práva navrhli vypustiť z tejto vety slová: "... a aktívnej účasti pracujúcich na tejto tvorbe v súlade s rozvojom a potrebami socialistickej spoločnosti", tak, aby celé znenie textu tohto ustanovenia sa končilo slovami: "... priaznivé podmienky pre rozvoj literárnej, vedeckej a umeleckej tvorby".

Táto úprava § 1 úvodného ustanovenia sa do spoločnej správy výborov ústavnoprávnych a výborov pre kultúru a výchovu, tlač 316, akýmsi nedopatrením nedostala. Činím týmto pozmeňovací návrh v § 1 zákona č. 35/1965 Zb. na vypustenie týchto slov: "... a aktívnej účasti pracujúcich na tejto tvorbe v súlade s rozvojom a potrebami socialistickej spoločnosti". Po odsúhlasení tohto pozmeňovacieho návrhu navrhujem odsúhlasiť celé znenie novely zákona.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Martonovi. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Jozef Olej.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Olej: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci, vážení hostia, predlo žený návrh prezidenta republiky na vydanie zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon 35/1965 Zb. o dielach literárnych, vedeckých a umeleckých, tlač 266, bol komplexne posúdený na porade poslancov-spravodajcov s odborníkmi z oblasti vedy a praxe a potom vo výboroch ústavnoprávnych a pre kultúru a výchovu obidvoch snemovní. Výbory zhodne konštatovali, že navrhovaná novelizácia autorského zákona v potrebnej miere a rozsahu reaguje na najnaliehavejšie požiadavky spoločenského vývoja a na dynamicky sa rozvíjajúci technický a vedecký pokrok vo svete. Tieto zmeny vyžadujú uskutočniť k tomu zodpovedajúce nevyhnutežné zmeny v platnom autorskom zákone. To zodpovedá aj zmluvným záväzkom, ktoré pre náš štát vyplývajú z medzinárodných zmlúv a konvencií.

Zodpovedný prístup poslancov vo výboroch pri prerokúvaní navrhovaných zmien a doplnkov autorského zákona sa prejavil najmä v dôkladnom zvážení pripomienok a odporúčaniach poslancov-spravodajcov výborov, z expertnej porady s odborníkmi našej vedy a praxe upla tnených pri prejednávaní novely vo výboroch v snemovni a i v uznesení výborov ČNR a SNR.

Návrhy na zmeny predloženej zákonnej úpravy, ktoré prijali poslanci vo výboroch, obsahuje spoločná správa výborov obidvoch snemovní, tlač 316.

Táto správa obsahuje aj návrh reagujúci na potreby našej praxe, aby sa v Zbierke zákonov vyhlásilo úplné znenie zákona číslo 35/1965 Zb., o dielach literárnych, vedeckých a umeleckých (autorského zákona) , ako vyplýva zo zmien a doplnkov, ktoré prijmeme. Z dôvodov zachovania legisvakancie sa navrhuje nadobudnutie účinnosti zákona dňom 1. júla 1990.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, z hžadiska ústavnoprávneho posúdenia je návrh prezidenta nášho štátu na vydanie zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 35/1965 Zb. v súlade s československým právnym poriadkom.

Návrh zákona prerokúvali výbory ústavnoprávne a výbory pre kultúru a výchovu Snemovne žudu a Snemovne národov. V prijatých uzneseniach s ním vyslovili súhlas spolu s úpravami obsiahnutými v spoločnej správe týchto výborov obidvoch snemovní (tlač 316) vrátane doplňujúceho návrhu predloženého spravodajcom Snemovne žudu.

Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam Snemovni národov schváliť predložený návrh zákona s uvedenými zmenami.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Olejovi. Písemně se do rozpravy přihlásil poslanec Kocáb. Uděluji mu slovo.

Poslanec SL M. Kocáb: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, v rámci nezbytného širokého přerodu naší společnosti směrem k tržním mechanismům může docházet k rozhodnutím, která se v dané chvíli mohou jevit jako správná, která však v kontextu s dosavadním světovým vývojem mohou znamenat krok zpět s nebezpečným rizikem ohrožení - v tomto případě národní kultury.

Dovolte, abych v souvislosti s projednáváním novely autorského zákona zpochybnil návrh, který se jeví zdánlivě potřebný a z určitého, ale velmi úzkého úhlu chápání nové reality i opodstatněný.

Výbory pro kulturu a výchovu a výbory ústavně právní navrhují ve své společné zprávě, aby z prvního odstavce § 13 byla vypuštěna věta: "výše odměny - rozuměno autorské - se řídí podle hodnoty díla a jeho společenského významu". Chápu, myslím docela přesně, co navrhovatele k této úvaze vedlo. Existuje důvodná nechuť ke zkompromitovaným pojmům, jako je třeba kulturně politický význam autorův, které v minulosti ospravedlňovaly subjektivní libovůli a otevíraly dokořán vrata neomezené zvůli privilegovaných tvůrců vytěžujících ze své lidské i umělecké servility. Neváhejme samozřejmě ze všech výkladových a hodnotících klíčů automaticky takovéto pojmosloví odstranit.

Něco zcela jiného bylo původně myšleno společenským významem díla. Tento termín tvořil nejen ochranný klíč, ale i kulturní a sociální hodnoty vysokého řádu, jaká vzniká jedině z dlouhodobé zkušenosti, hluboké znalosti, pronikavého rozmyslu a klidného soustředění a jakou nelze zrušit přes noc na základě sebeoprávněnějšího momentálního rozhořčení a emocí.

Dosavadní znění autorského zákona platilo v duchu fungujících regulí od roku 1920 nejen v našich zemích, ale je i analogickou součástí autorských zákonů v celosvětovém kontextu. Na jeho formování se mimochodem vydatně podíleli naši vynikající autorskoprávní odborníci meziválečné éry. Termín "společenský význam díla" nemusí být nutně zachován, měl by být nahrazen přesnější charakteristikou hodnoty autorova uměleckého přínosu do pokladnice národní kultury. Jeho navrhované vyškrtnutí bez náhrady by v našich zemích uzákonilo konec jakéhokoliv rozlišování uměleckých hodnot, a tím pádem jejich přiměřeného odměňování. Nelze přece v kultuře mechanicky prosazovat nyní zvláště často slýchanou tržní devizu, podle níž by se kvalita díla poznala a určovala tím, jak moc se dílo provozuje či prodává. V oblasti tzv. vážné hudby vyvstává tento konflikt obzvláště výrazně. Počínaje výrazným, vynikajícím a zřídka kdy slýchaným dílem jako je např. Sukův Azrael a konče např. Smetanovou Libuší, hranou jedině při nejslavnějších oficiálních příležitostech, museli bychom pod takovými hodnotícími kritérii velkou část přímo učebnicových klasických hodnot prohlásit za méněcenné.

Živí autoři rozsáhlejších skladeb, provozně a finančně náročných, a proto jen málokdy prováděných, by si museli předem jedině zoufat.

Leoš Janáček byl mimo svůj úzký brněnský okruh do svých 62 let v podstatě neznámým pojmem. A jestliže je dnes ve světě označován nezřídka za operního skladatele 20. století číslo jedna, čekalo se na takové ocenění plných 50 let.

Co bude s pokladnicí národní kultury? Nepřipusťme, aby autoři museli volit mezi komercí nebo bídou. Pro takovou vidinu asi umělci, studenti a ostatní 17. listopadu do ulic nešli ...

Vážení přítomní, proč jsem považoval za potřebné toto všechno připomínat? Mám pocit, že stojíme na určitém rozcestí, budeme si muset rozhodnout, které priority zvolíme. Trh - samozřejmě ano, ale nepustit ho příliš do kultury. Každá civilizovaná společnost s hlubokou kulturní tradicí výrazně odlišuje tuto sféru od komerční zábavy a dělá všechno pro to, aby podporovala tuto sféru, která není a ani nemůže být ekonomicky soběstačná. Platí-li tato zásada generálně a prokazatelně v praxi drtivé většiny kulturně vyspělých států, neměli bychom se z tohoto, dávno již vydobytého mezinárodního kontextu sami vyloučit. Tím spíše, že hudební tvorba a vyspělost našich národů tvoří dominantní vklad toho nejcennějšího, čím se dnes před světem můžeme - přes všechny krize a úpadek v ostatních sférách - pochlubit.

Navrhuji tedy pozměnit § 13 odst. 1 do následujícího znění: "Při každém užití díla náleží autorovi s výjimkami uvedenými v § 15 autorská odměna." (První věta zůstala nezměněna.) Druhá věta, která se navrhovala vypustit, by měla znít následovně: "Výše odměny se řídí podle umělecké hodnoty díla a významu osobnosti autora i profilu jeho tvorby."

Může se vyskytnout námitka, jak se vyhnout případnému riziku nového subjektivismu a zneužívání postavení. Řekl bych ale, že právě od toho máme demokracii, umožňující na rozdíl od totalitní mašinérie svobodnou volbu důvěryhodných lidí na všech místech až do jejich prvního selhání, se stálou možností vzájemné i veřejné kontroly. Jde-li o otázky určení profesionální kvality či nekvality, výjimečnosti a kulturnosti, jsou to rovněž obecně uznávaná kontrolovatelná kritéria. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Kocábovi. Chce ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě? Prosím, poslanec Haško.

Poslanec SL A. Haško: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, dovožte, aby som sa tiež vrátil k § 13 ods. 1. Pán Kocáb to síce už vysvetlil, ale ja som konzultoval celý tento autorský zákon s výtvarnými umelcami, ktorým takisto nevyhovovala pôvodná forma druhej vety, ale ani jej úplné vypustenie. Nebudem sa o tom rozširovať, lebo pán Kocáb to zdôvodnil svojimi slovami z oblasti hudby. Výtvarní umelci navrhujú takýto text druhej vety: "Výška odmeny sa riadi kritériami estetiky a kvality diela." To je všetko. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Haškovi. Ještě někdo se hlásí? Není tomu tak. Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou. Přeje si závěrečné slovo pan místopředseda vlády JUDr. Hromádka?

Místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka: Vážení poslanci, mám za to, že hlasy, které zde zazněly, se koncentrují v podstatě k jedné záležitosti, která jak přednesl poslanec Kocáb, je zcela vážná. Jde jen o tom, aby vymezení té druhé věty mělo maximálně objektivní charakter.

O to se pokusme v nějaké formulaci, která by byla přijatelná nám všem, protože tak bude zákon zcela důsledný a korektní. Jinak děkuji, že je přijímán v této atmosféře, s touto spontánností.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP