Středa 28. března 1990

Naši dosavadní úpravu právních prostředků k ochraně práv na ochranu osobnosti tak, jak je vyjádřena v § 11 a následujících občanského zákoníku, nelze považovat za současných poměrů za dostačující. Občan se sice mohl domáhat toho - nebo ještě může - aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práv na ochranu jeho osobnosti, aby následky byly odstraněny, může podat i návrh soudu, ale může žádat pouze přiměřené zadostiučinění v podstatě verbální nebo jinak vyjádřené, ovšem nikoli materiální. Čili jde pouze o nemateriální zadostiučinění, což se často projevuje jako často málo účinné. I z psychologických poznatků je známo, že lidé často odpovědně jednají teprve tehdy, když jim hrozí určitá majetková újma, nebo když mají představu určité peněžně vyjádřitelné škody.

Jsem proto přesvědčen, že je nezbytné posílit právní ochranu osobnosti občana tak, že mu poskytne právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích, zejména když byla neoprávněným zásahem do práv na ochranu jeho osobnosti v míře, jak uvádí předloha, snížena jeho důstojnost, nebo vážnost ve společnosti. Z důvodů, které jsem uváděl, podporuji návrh skupiny poslanců na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje občanský zákoník podle tisku 332 a doporučuji Sněmovně, aby byl tento návrh schválen s úpravou, jak zde bylo řečeno poslancem Dvořákem. Děkuji.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Stomemu. Slovo má spravodajkyňa ústavnoprávneho výboru Snemovne žudu poslankyňa Mária Bušíková.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně M. Bušíková: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia. Chcem ako spravodajkyňa ústavnoprávneho výboru Snemovne žudu plne podporiť spravodajskú správu pána Stomeho a odporučiť návrh, ktorý bol predložený skupinou poslancov, a ktorým sa mení a doplňuje Občiansky zákonník, tlač 322, schváliť.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslankyni Bušíkovej. Písomne sa do rozpravy neprihlásil nikto. Má niekto záujem vystúpiť v rozprave? (Nikdo.) Hlási sa niekto o slovo? (Nikdo.) Nikto. Nehlási sa nikto, takže môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej sieni je 160 poslancov Snemovne žudu a 57 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike a 59 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike. Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

K to z nich súhlasí s návrhom zákona podža odporúčania spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Nikto nie je proti a niko sa nezdržal hlasovania. Poslanci Snemovne národov zákon schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom zákona podža odporúčania spravodajcu snemovne, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Tiež nikto.

Poslanci Snemovne žudu zákon schválili.

Vzhžadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR schválilo zákon, ktorým sa mení a doplňuje Občiansky zákonník.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 162, SL č. 250, SN č. 250)

8

Vládny návrh zákona, ktorým sa menia predpisy o nadobúdaní a zbavovaní čs. štátneho občianstva, tlač 288 a spoločnú správu výborov Snemovne žudu a výborov Snemovne národov (tlač 317)

Prosím prvého podpredsedu federálnej vlády JUDr. Čarnogurského, aby návrh odôvodnil.

První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie. Pozbavovanie štátneho občianstva nepohodlných občanov bolo rozšírenou metódou predchádzajúceho režimu na trestanie týchto občanov. Pozbavovanie štátneho občianstva sa uskutočňovalo dvoma formami: priamym odňatím štátneho občianstva rozhodnutím administratívneho úradu, alebo nepriamym prinútením týchto občanov, aby sa vzdali štátneho občianstva tým, že požiadali o prepustenie zo štátneho zväzku. Ohidve formy zbavovania štátneho občianstva boli deformáciami nášho právneho poriadku, predstavovali rozpor nášho štátneho poriadku so Všeobecnou deklaráciou žudských práv aj s ústavnými princípmi o právach občanov.

Vláda chce napraviť túto deformáciu právneho poriadku aj administratívnej praxe a robí to predloženým návrhom zákona. Predložený návrh zákona smeruje do dvoch zámerov. V bode 1 ide o zrušenie § 7 zákona č. 194/49 Zb. v znení neskorších predpisov. § 7 práve umožňoval odnímanie štátneho občianstva. Zrušením § 7 sa do budúcnosti zamedzí, resp. stratí sa právna možnosť pozbavovania štátneho občianstva. Priamy zákaz pozbavovania štátneho občianstva v tejto fáze vláda nepokladá za nevyhnutný a bude pravdepodobne riešený v novej Ústave.

V č. 2 predloženého návrhu zákona vláda hodlá riešiť prípady vrátenia štátneho občianstva občanom, ktorí občianstva boli zbavení administratívnym rozhodnutím, alebo sa ho vzdali na základe žiadosti o prepustenie zo štátneho zväzku. Vláda tu zavádza právnu fikciu, že na občanov, ktorí boli pozbavení štátneho občianstva hžadí sa ako na osoby prepustené zo štátneho zväzku. Tým dochádza k zjednoteniu obidvoch kategórií a takto zjednotená jedna kategória občanov má možnosť jednostranným právnym vlastným úkonom dospieť k návratu štátneho občianstva. A síce tí, ktorým bolo štátne občianstvo odňaté administratívnym úkonom stačí, keď oznámia, že chcú zostať československými štátnymi občianmi. Toto oznámenie musia uskutočniť do 31. 12. 1993. Občania, ktorí podali žiadosť o prepustenie zo štátneho zväzku a na základe tejto žiadosti boli prepustení zo štátneho zväzku podajú žiadosť v rovnakej lehote do 31. 12. 1993 o návrat československého štátneho občianstva. Oba právne akty, to znamená oznámenie alebo žiadosť budú mať za následok vrátenie československého štátneho občianstva a tým napravenie predchádzajúcej krivdy.

Iný právny postup, a síce vrátenie československého štátneho občianstva týmto kategóriám občanov priamo zo zákona by v jednotlivých prípadoch mohlo viesť k tomu, že by sa československé štátne občianstvo vrátilo i občanom, ktorí prípadne o toto občianstvo nemajú záujem, a naopak, oni by museli uskutočňovať právne akty na zbavení sa tohoto občianstva. Preto vláda považuje za vhodnejšiu formu uvedenú v návrhu tohto zákona, a síce, aby o obnovenie štátneho občianstva bol potrebný hoci jednostranný, ale právny úkon dotyčných československých štátnych občanov.

Nazdávam sa, že predložený vládny návrh zákona dostatočným spôsobom rieši deformácie, ku ktorým v tejto oblasti v minulosti dochádzalo a navrhujem, aby ste tento návrh zákona prijali. Ďakujem.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem prvému podpredsedovi vlády J. Čarnogurskému. Návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, zahraničné a hranno bezpečnostné obidvoch snemovní. Prosím spoločného spravodajcu výborov poslanca dr. J. Medřického, aby predniesol spravodajskú správu za výbory Snemovne žudu.

Poslanec SL J. Medřický: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství, obsažený v tisku 285, je prvním krokem k řešení naléhavých problémů způsobených československým občanům, kterým bylo v minulosti odňato československé státní občanství. K odnětí státního občanství docházelo zejména tím, že někteří občané byli k požádání o propuštění ze státního svazku donuceni pod různými formami nátlaku nebo byli zbaveni státního občanství úřední cestou. Odnětí občanství má sankční povahu a je v přímém rozporu s principy vyjádřenými ve Všeobecné deklaraci lidských práv.

Podle zásad, obsažených v tomto dokumentu nesmí být nikdo svévolně zbaven své státní příslušnosti. V minulosti často docházelo k porušování těchto zásad. Zejména tím, že k odnětí státního občanství docházelo bez souhlasu a zpravidla proti vůli občanů a ve většině případů pro jejich politické postoje a názory. Tato praxe byla ve výborech ústavně právních, zahraničních a branných a bezpečnostních obou sněmoven Federálního shromáždění kriticky hodnocena. Aby již nemohlo k takovým nepravostem docházet, poslanci v těchto výborech plně podpořili navrhovanou změnu zákonné úpravy, která spočívá v tom, aby úprava odnětí státního občanství byla ze zákona vypuštěna.

Československý státní občan pak bude moci pozbýt státního občanství jen na základě vlastní žádosti o propuštění ze státního svazku, popřípadě jinými způsoby upravenými v mezinárodních úmluvách. Za této situace nyní potřebujeme stanovit výslovný zákaz odnětí státního občanství, neboť lze předpokládat, že bude vyjádřen v nové ústavě.

Poslanci se ve výborech souhlasně vyjádřili k navrhované zákonné úpravě obsažené v článku II., v níž se navrhuje, aby správní rozhodnutí o odnětí státního občanství, vydaná podle předpisů uvedených v článku I., byla přímo ze zákona s účinností od data jejich vydání zrušena. Bylo vzato v úvahu, že přezkoumávání jednotlivých vydaných rozhodnutí by bylo značně technicky náročné a kromě toho tomu brání i platné lhůty, to je tři roky od právní moci u případů, kdy jde o přezkoumávání mimo odvolací řízení a pět let v těch případech, kdy podá příslušný prokurátor prokurátorský protest.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, výbory ústavně právní, zahraniční, branné a bezpečnostní Sněmovny lidu a Sněmovny národů projednaly na svých schůzích vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství, parlamentní tisk 285 a vyslovily s tím souhlas spolu s úpravami, jak jsou obsaženy ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů, parlamentní tisk 317.

Při posuzování vládního návrhu zákona z ústavně právního hlediska byl návrh shledán v souladu s platným právním řádem. Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu předložený návrh zákona s uvedenými změnami schválit. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Medřickému, slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne národov poslanec Štefan Glesgo.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec Š. Glesgo: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, pripájam sa k správe spravodajcu Snemovne žudu.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Štefanovi Glesgovi. Do rozpravy sa zatiaž písomne nikto neprihlásil. Napriek tomu sa pýtam: Žiada niekto o slovo? (Ne.) Nežiada. Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

V rokovacej sále je 151 poslancov Snemovne žudu, 56 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej republike a 57 poslancov zvolených v Slovenskej republike. Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Českej republike.

Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podža odporúčania spoločného spravodajcu Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Prosím poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej republike.

Kto súhlasí s uvedeným návrhom, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Poslanci Snemovne národov zvolení v Českej republike a Slovenskej republike zákon schválili.

Ďalej prosím poslancov Snemovne žudu.

Kto z poslancov Snemovne žudu súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne žudu podža odporúčania spoločného spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Aj Snemovňa žudu zákon schválila.

Dovožte mi, aby som konštatoval, že Federálne zhromaždenie schválilo zákon, ktorým sa menia predpisy o nadobudaní a zbavovaní československého štátneho občianstva.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 154, SL č. 241, SN č. 251)

Teraz pristúpime k prerokovaniu ďalšieho bodu programu, ktorým je

9

Vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 47 z roku 1956 Zb., o civilnom letectve, znenie zákona č. 40 z roku 1964 a zákona č. 43 z roku 1976 Zb. (tlač 270).

Tento návrh mal odôvodniť minister dopravy ČSSR Ing. Podlena, ktorý však nie je prítomný a príde neskôr.

Budeme pokračovať ďalším bodom programu, ktorým je

10

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na odsúhlasenie Medzinárodný dohovor o zjednodušení a zosúladení colných režimov podpísaný v Kjóte 18. mája 1973 a jeho prílohy A2. O dočasných skladoch tovarov, A3 O colných formalitách vzťahujúcich sa na obchodné dopravné prostriedky, A4. O colnom prepúšťaní zásob a C1. O vývoze tovaru do vožného obehu v cudzine (tlač 201).

Tento návrh odôvodní minister zahraničného obchodu ČSSR J. Barčák.

Ministr zahraničního obchodu ČSSR A. Barčák: Vážený pán predsedajúci, vážený pán predseda, chcel by som vám predložiť návrh zákona, ktorý bol predložený v minulom roku. Jedná sa o Kjótsky dohovor. V 70-tych rokoch vznikla Rada pre colnú spoluprácu, v rámci ktorej bol prerokovaný tento zákon. Ide o zjednotenie colných predpisov tých štátov, ktoré neboli členmi európskych spoločenstiev.

Táto snaha v priebehu desiatich rokov vyústila do vypracovania medzinárodného dohovoru, nazývaného Kjótsky, ktorý upravuje väčšinu druhov colného konania a z ktorého sa stal postupom času uznávaný medzinárodný colný kódex. Význam navrhovaného dohovoru na jeho prijatie spočíva v tom, že: 1. upravuje zásadným spôsobom celú oblasť colnej techniky, 2. stal sa normou medzinárodného práva uznávanou nielen orgánmi colnej správy a colných správ celého sveta, ale aj obchodnými kruhmi a medzinárodnými obchodnými organizáciami, 3. niektoré jeho prílohy upravujú oblasti, ktoré neboli doteraz medzinárodne zmluvne upravené, ako napr. úprava režimu slobodných colných pásiem, vzťah medzi orgánmi colných správ a tretími osobami, odvolanie v colných záležitostiach, alebo využívanie počítačov v colnej praxi. V prípade iných príloh ide o vypracovanie ucelenej zmluvnej úpravy otázok, ktorá bola doteraz riešená, ako napríklad pôvod tovaru a ďalšie, 4. dohovor ako celok predstavuje rámcovú úpravu colného konania, ktorú vo viac ako 50 štátoch prijali. Jej ustanovenia môžu byť využívané obchodnými zástupcami vývozných firiem na orientáciu v colných konaniach, ktoré je v niektorých štátoch vežmi komplikované, často náročné a môže byť taktiež zdrojom nepredvídaných finančných nákladov, 5. v Československej socialistickej republike už boli použité niektoré ustanovenia tohto dohovoru pri novelizácii vyhlášky č. 51/86 Zb., k colnému zákonu, a č. 64/74 Zb. a ďalších.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP